Rituál

Rituál (z latinského ritualis = obřadný) je způsob chování založený na tradičních pravidlech. Podle R. A. Rappaporta je to „posloupnost jednání, kterou si účastníci nevytvářejí na místě sami“. Pojem je velmi blízký pojmům obřad a ceremoniál. Díky své opakovatelnosti slouží rituál k upevnění společenské organizace a norem. Rituály jsou součástí kultů a náboženství. Psychologickou funkcí náboženského rituálu je podpora a posílení náboženského cítění: protože je rituál společenský, účastníci se navzájem ujišťují, že patří k sobě a mohou se na sebe spolehnout. Rituál může vést až k extázi, k vytržení. To je podporováno hudbou, zpěvem, osvětlením (může jít i otevřený oheň), užíváním symbolů, vonnými kuřidly apod.

Rituály nepodléhají účelové racionalitě, mohou však mít významné funkce integrační.

Typologie rituálů

• Rituály nebezpečí
• Přechodové rituály (Rite of passage, ritual de paso, např. pohřební rituály, maturita, promoce)
• Rituály trestání
• Oslavné rituály
• Rituály úcty (např. dary)

Rituální chování

V přeneseném smyslu se jako „rituální“ označuje v psychologii neodbytné opakování stereotypních pohybů, jimiž pacient nic nesleduje, které mu však patrně přinášejí jakousi úlevu.

Odkazy

Související články

• Náboženství
• Liturgie
• Oltář
• Obětní stůl
• Oběť
• Spasitelský komplex
• Psychologie náboženství

Literatura

• E. Durkheim, Elementární formy náboženského života. Praha 2002
• M. Eliade, Posvátné a profánní. Praha 1994
• Heller - Mrázek, Nástin religionistiky. Praha 1988
• A. van Gennep, Přechodové rituály. Praha 2002
• J. Sokol, Člověk a náboženství. Praha 2003