Rituál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rituál (z latinského ritualis = obřadný) je způsob chování založený na tradičních pravidlech. Podle R. A. Rappaporta je to „posloupnost jednání, kterou si účastníci nevytvářejí na místě sami“.[1] Pojem je velmi blízký pojmům obřad a ceremoniál. Díky své opakovatelnosti slouží rituál k upevnění společenské organizace a norem. Rituály jsou součástí kultů a náboženství. Psychologickou funkcí náboženského rituálu je podpora a posílení náboženského cítění: protože je rituál společenský, účastníci se navzájem ujišťují, že patří k sobě a mohou se na sebe spolehnout. Rituál může vést až k extázi, k vytržení. To je podporováno hudbou, zpěvem, osvětlením (může jít i otevřený oheň), užíváním symbolů, vonnými kuřidly apod.

Rituály nepodléhají účelové racionalitě, mohou však mít významné funkce integrační.

Obsah

[editovat] Typologie rituálů

  • Rituály nebezpečí
  • Přechodové rituály (Rite of passage, ritual de paso, např. pohřební rituály, maturita, promoce)
  • Rituály trestání
  • Oslavné rituály
  • Rituály úcty (např. dary)

[editovat] Rituální chování

V přeneseném smyslu se jako „rituální“ označuje v psychologii neodbytné opakování stereotypních pohybů, jimiž pacient nic nesleduje, které mu však patrně přinášejí jakousi úlevu.

[editovat] Odkazy

[editovat] Poznámky

  1. R. A. Rappaport, Ritual and religion in the making of humanity. Cambridgge 1988

[editovat] Související články

[editovat] Literatura

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • E. Durkheim, Elementární formy náboženského života. Praha 2002
  • M. Eliade, Posvátné a profánní. Praha 1994
  • Heller - Mrázek, Nástin religionistiky. Praha 1988
  • A. van Gennep, Přechodové rituály. Praha 2002
  • J. Sokol, Člověk a náboženství. Praha 2003

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích