Rabín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mojžíš je v židovské tradici často nazýván jako „Moše rabenu“ – „Mojžíš, náš učitel“

Rabín (někdy také rabi, z hebr. רב rav, popř. רבי rabi) je vysokou náboženskou autoritou v judaismu. Obecně tento pojem znamená „učitel“, původní význam slova rav je „mistr“, „pán“.

Vrchním zemským rabínem České republiky je v současnosti Karol Sidon.[1] V ČR působí také rabín progresivního směru David Maxa.[2]

Podstata titulu[editovat | editovat zdroj]

Titul rabi začal být používán zprvu jako titul pro učence, jejichž názory zmiňuje mišna (tzv. tana'im) a kteří obdrželi ordinaci od svých učitelů, v nepřerušené řadě na Mojžíše. Pokud je citován tana, který nebyl ordinován, je uváděno jméno jeho otce. Hlava sanhedrinu pak byla titulována raban (aramejsky: „Náš učitel“). Po dokončení mišny a přesunu náboženského střediska z Izraele do Babylóna se používání titulu proměnilo – titul rav se užíval pro babylonské učence a titul rabi pro palestinské.

Dnes je termín rabín spojen s těmito dvěma významy:

  • odborník na halachu, který je delegován k tomu, aby podle ní vydával rozhodnutí
  • duchovní vůdce židovské obce, v tomto smyslu slouží rabín jako duchovní rádce a učitel.

Někdy se používají i označení, která z kořene rav vycházejí (např. reb, rebi, rebe). Nicméně není nutné, aby člověk, který je označen jako „reb“ či „rebe“ byl rabín - často se jedná o čestné označení, jímž se dotyčnému prokazuje úcta a znamená totéž co „učený, vzdělaný člověk“ (v záležitostech židovství a halachy).

Ženy v rabínském úřadu[editovat | editovat zdroj]

I když rabínský úřad byl a je v rámci judaismu doménou mužů, v liberálních proudech judaismu začínají pozici rabínů zastávat i ženy. V moderních dějinách je za první rabínku považována Regina Jonasová, která žila v Berlíně a rabínské vysvěcení obdržela několik let před druhou světovou válkou. Po válce byla ve vysvěcování žen pauza až do 70. let, kdy byla v USA v roce 1972 vysvěcena Sally Priesandová. V poválečné Evropě se stala první rabínkou Jackie Tabbicková, která získala rabínský titul ve Velké Británii v roce 1975.[3] První (samostatnou) ortodoxní rabínkou v Izraeli se stala v roce 2021 Šira Marili Mirvisová z efratské synagogy.[4][5] Historicky první rabínkou působící na území České republiky je Tanya Segal, která je od roku 2019 duchovní autoritou Židovské obce Ostrava.[1] První ordinovanou rabínkou českého původu je Kamila Kopřivová, která v současnosti působí jako rabínka Westminster Synagogue v Londýně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku רב na hebrejské Wikipedii.

  1. https://www.fzo.cz/o-nas/organy-fzo/
  2. Rabbi David Maxa. Rabbi David Maxa [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  3. VÁLKOVÁ, Zuzana. Byla bych ráda, kdybychom rabínky nemuseli počítat (rozhovor s Jackie Tabbickovou). Magazín Ego!, příloha Hospodářských novin. 18. květen 2018, roč. IV, čís. 20, s. 4–8. 
  4. První ortodoxní rabínka v Izraeli, Den Jeruzaléma a 15 let Příběhů 20. století. ČRo Reginy – Šalom alejchem [online]. Český Rozhlas, 2021-05-09 [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. 
  5. WINER, Stuart. In Israeli first, woman chosen as sole spiritual leader of Orthodox community. The Times of Israel [online]. 2021-04-29 [cit. 2021-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]