Pergamen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pergamen je nevydělaná při napětí sušená a hlazená oslí, vepřová, kozí, ovčí nebo telecí kůže. Je to materiál bílkovinné povahy (kolagen a elastin).
Obsah |
[editovat] Použití
Pergamen slouží například k potahování bubnů a v knihařství jako vazební pergamen a ve své jemné formě jako psací materiál.
[editovat] Výroba
Kůže zbavená chlupů pomocí loužení ve vápenném mléce po dobu 7 - 14 dní nebo enzymaticky a vyčištěná. Poté se napne na rám a nechá se uschnout. Následně se brousí a plní křídou a vyhladí pemzou. Pro výroby jemných pergamenů se užívá kůží mladých zvířat (používala se i kůže nenarozených jehňat - děložní pergamen). Jemný pergamen k psaní se vyrábí nejčastěji z kůží jehněčím podobných, ale pečlivějším způsobem. Suchá kůže se na rámu zdrsní pemzou, potře olověnou, nebo zinkovou bělobou rozdělanou v oleji a po zaschnutí nátěru se hladí a leští.
Vyráběly se tři druhy pergamenu: jihoevropský, středoevropský a byzantský. Jihoevropský/italský je jemněji zpracován jen po masové straně, na kterou se píše, druhá zůstává hrubší a žlutá. Středoevropský/severní je zpracován oboustranně stejně (méně jemně) a píše se na obě. Byzantský navíc se potírá bílkem a více se vyleští. Pergameníci se lat. jmenovali membranarii, rasores perg. Výroba pergamenu je obrazově doložena v řadě pramenů, např. v cyklu iluminací michelsbergského rukopisu. Někdy byl pergamen vyškrábán a použit znovu - tzv. palimpsest. Tyto vškrábané texty obsahují často vzácné zlomky starých či antických autorů.
[editovat] Historie
Pergamen získal své jméno podle maloasijského města Pergamon, kde se dle starověkých pramenů začal vyrábět. S jeho výrobou se začalo za doby vlády krále Eumena II. (197-159 př. n. l.), kdy byl podle pramenů zakázán dovoz papyru. Později se stal obecně výlučnou psací látkou až do začátku 13. století. Od 14. století počal být vytlačován papírem, u nás především cizí provenience, zpočátku nejčastěji papírem italským. Protože byl daleko trvanlivější než papír, pro důležité dokumenty se užíval až do 18. století.
V dobách, kdy habsburskou říši ovládla byrokracie, v českých zemích se žertem říkalo, že říši vládne husa a osel (psací husí brk a oslí kůže pergamenu).
[editovat] Palimpsest
Po celou historii byla největší nevýhodou pergamenu jeho vysoká cena. Aby se materiálem šetřilo, často se z jednoho listu vyškrabal původní text a list se použil znovu. Vyškrabané pergamenové listy, tzv. palimpsesty, jsou dnes zajímavými historickými dokumenty, protože speciální lampy umožňují přečtení původního vyškrabaného textu (staršího a tedy zpravidla historicky cennějšího).
[editovat] V literární teorii
Pojem z teorie intertextuality. Palimpsestem se rozumí text, skrze nějž „prosvítá” jiný text, tedy např. parodie: skrze parodující text vidíme text parodovaný. Termín palimpsest do literární vědy zavádí členka tzv. Kostnické školy Renate Lachmannová; definuje jej jako „druhý zápis textu, kterým prosvítá text původní”.
[editovat] Související články
