Jižní Evropa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krajina v Jižní Francii (Provence). Typické subtropické rostliny, zemědělství a moře

Jižní Evropa je nejjižnější část evropského kontinentu. Většina států v jižní Evropě sousedí se Středozemním mořem, výjimkou je Portugalsko a ministáty San Marino a Vatikán. Všechny státy jižní Evropy se nacházejí v subtropickém pásu, byť částečně zasahují také i do mírného.

Státy jižní Evropy jsou převážně chudší země, nejvýznamnější příjmy získávají tyto státy z turistického ruchu, jsou navíc podporovány Evropskou unií, takže k prudkému rozvoji dochází i zde. Za sluncem, teplým mořem a památkami sem ročně přijíždí miliony turistů; díky provázanosti EU se sem stěhují na stáří i mnozí lidé z chladnějších částí kontinentu.

V jižní Evropě je významné také zemědělství. Mezi hlavní produkované komodity patří hlavně ovoce, olivy, fíky, víno. Přestože těmto komoditám se na polích jihoevropských zemí daří, hlavně díky velkému množství slunečných dní, velkým rizikem zde bývá sucho, přicházejí také i požáry. Jen na počátku 21. století ničily rozsáhlé části lesů v Portugalsku a Řecku.

Jižní Evropa byla v historii hlavním sídlem evropské civilizace, která se zde rozvíjela hlavně ve starověku. Staří Řekové čerpali svou moudrost od Egypťanů, Římané zase od Řeků. Ve Vatikánu sídlí hlava katolické církve - papež František. Na začátku novověku však bylo tržiště obchodu a rozvoje kultury přeneseno spíše k zemím na pobřeží Atlantskému oceánu (Severní Amerika a Západní Evropa) a význam Středomoří a hlavně Jižní Evropy tak upadl. Přispělo k tomu i nebezpečí ze strany Osmanské říše, která jihoevropské země ohrožovala a navíc znemožnila obchod s mnohými městy a zeměmi.

Státy jižní Evropy[editovat | editovat zdroj]