Latinská Amerika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako Latinská Amerika jsou označovány země amerického kontinentu jižně od USA, ve kterých se mluví francouzsky, portugalsky nebo španělsky.
Latinská Amerika zahrnuje tyto státy:
- Argentina
- Bolívie
- Chile
- Kolumbie
- Kostarika
- Kuba
- Dominikánská republika
- Ekvádor
- Salvador
- Guatemala
- Honduras
- Mexiko
- Nicaragua
- Panama
- Paraguay
- Peru
- Portoriko
- Uruguay
- Venezuela
Do prostoru Latinské Ameriky spadají geograficky také Belize, Falklandy, Guyana, Surinam a Trinidad a Tobago, jazykově ale do tohoto prostoru nespadají.
Název odkazuje na románský původ jazyků přinesených do této oblasti kolonizátory a na s nimi svázané kulturní dědictví. Z celku Jižní a Střední Ameriky vyčleňuje Belize, (Britskou) Guyanu a Surinam a je diskriminativní vůči indiánským kulturám.
Poprvé bylo označení Latinská Amerika navrženo v průběhu obsazení Mexika Francouzi (1862-1867), kdy Napoleon III. podporoval snahu Arcivévody Maxmiliána stát se mexickým císařem.
Pojem Latinská Amerika bývá často mylně chápán jako synonymum pojmu Iberoamerika. Toto označení se však nevztahuje na země s francouzským kulturním dědictvím. Ani ono není politicky zcela korektní, neboť poukazuje na původ portugalských a španělských kolonizátorů - Pyrenejský poloostrov (Península Ibérica) - a indiánské kulturní dědictví pomíjí.
