Atlantský oceán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přehled oceánů
Atlantský oceán Indický oceán Jižní oceán Severní ledový oceán Tichý oceán

Atlantský oceán nebo Atlantický oceán (jednoslovně Atlantik), je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou, a Amerikou. Je to druhý největší z pěti světových oceánů.

Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,4 mil. km² a 82,4 mil. km² bez okrajových moří. Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území než je tomu u Tichého nebo Indického oceánu. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km³;, resp. 323,6 mil. km³ bez nich. Délka jeho pobřeží se udává jako 111 866 km. Šířka se pohybuje od 2 848 km mezi Brazílií a Libérií do 4 830 km mezi Spojenými státy a severní Afrikou. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8 648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka je 3 332 m, resp. 3 926 m bez moří.

Středoatlantický hřbet je největší podmořský horský hřeben. Táhne se ve tvaru písmene S středem Atlantského oceánu od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.

Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí. Nacházejí se zde přední světové oblasti rybolovu; další ekonomické aktivity zahrnují bagrování aragonitových písků na Bahamách a těžbu ropy a zemního plynu v Karibském moři, Mexickém zálivu a v Severním moři.

Obsah 1 Geografie 1.1 Ostrovy 2 Původ názvu 3 Historie 4 Okrajové části 5 Literatura 6 Externí odkazy

[editovat] Geografie

[editovat] Ostrovy

Více o ostrovech a souostroví.

[editovat] Původ názvu

Původ názvu „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.

[editovat] Historie

Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky objevili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla přes Atlantský oceán souostroví Bahamy.

[editovat] Okrajové části

• Sargasové moře
• Guinejský záliv
• Středozemní moře
• Karibské moře
• Mexický záliv
• Baltské moře
• Severní moře

[editovat] Literatura

• Moře a oceány, Editions Atlas 2006
• Světový oceán, Evropa, prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.

[editovat] Externí odkazy

z • d • e Atlantský oceán Moře Azovské moře • Baltské moře • Černé moře • Egejské moře • Irské moře • Jaderské moře • Karibské moře • Keltské moře • Labradorské moře • Ligurské moře • Marmarské moře • Norské moře • Sargasové moře • Severní moře • Středozemní moře • Tyrhénské moře Zálivy Benátský záliv • Biskajský záliv • Botnický záliv • Davisův záliv • Finský záliv • záliv Fundy • Gdaňský záliv • Guinejský záliv • Jamesova zátoka • Koporský záliv • Kuronský záliv • Lužská zátoka • Meklenburský záliv‎ • Mexický záliv • Narvský záliv‎ • Pernovský záliv‎ • Pomořanský záliv‎ • Rižský záliv‎ • Schlei‎ • Štětínský záliv‎ • záliv svatého Vavřince • Vislanský záliv‎ • Tarentský záliv Průlivy Bonifácký průliv • Bospor • Dánský průliv • Dardanely • Davisův průliv • Floridský průliv• Gibraltarský průliv • Hudsonův průliv • Kattegat • Kerčský průliv• Korsický průliv • Lamanšský průliv • Messinská úžina • Otrantský průliv• Severní průliv • Sicilský průliv • Skagerrak • Öresund• Svatojiřský průliv • Velký Belt • Yucatánský průliv Proudy Antilský proud • Benguelský proud • Brazilský proud • Falklandský proud • Golfský proud • Guayanský proud • Guinejský proud • Irmingerův proud • Jižní rovníkový proud • Kanárský proud • Rovníkový protiproud • Severní rovníkový proud • Severoatlantský proud • Západní příhon

Tento geografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.