Atlantský oceán
| Přehled oceánů |
|---|
|
Atlantský oceán nebo Atlantický oceán (jednoslovně Atlantik), je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou, a Amerikou. Na jihu sahá až po Antarktidu (např. podle Národní zeměpisné společnosti) nebo (podle Mezinárodní hydrografické organizace) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s Jižním oceánem. Je to druhý největší z pěti světových oceánů.
Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km2 a 82,4 mil. km2 bez okrajových moří[1] (resp. 76,8 mil. km2 při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území než je tomu u Tichého nebo Indického oceánu. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km3;, resp. 323,6 mil. km3 bez nich. Délka jeho pobřeží se udává jako 111 866 km. Šířka se pohybuje od 2 848 km mezi Brazílií a Libérií do 4 830 km mezi Spojenými státy a severní Afrikou. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8 648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka je 3 332 m, resp. 3 926 m bez moří.
Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben - Středoatlantický hřbet. Táhne se ve tvaru písmene S od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.
Ostrovy Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko pevniny, od které se oddělily - např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na stycích litosferických desek se vytvořily stovky sopečných ostrovů např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy.
Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí. Nacházejí se zde přední světové oblasti rybolovu; další ekonomické aktivity zahrnují bagrování aragonitových písků na Bahamách a těžbu ropy a zemního plynu v Karibském moři, Mexickém zálivu a v Severním moři.
Obsah |
[editovat] Geografie
[editovat] Vnitřní a okrajová moře
- Grónské moře
- Irmingerovo moře
- Labradorské moře
- Sargasové moře
- Karibské moře (včetně Yukatánského moře)
- Mexický záliv
- Norské moře
- Severní moře
- Baltské moře
- Irské moře
- Lamanšský průliv
- Středozemní moře
- Weddellovo moře
- moře krále Haakona VII.
[editovat] Ostrovy
Více o ostrovech a souostroví.
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
[editovat] Původ názvu
Původ názvu „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.
[editovat] Historie
Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky objevili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla přes Atlantský oceán souostroví Bahamy.
[editovat] Okrajové části
- Sargasové moře
- Guinejský záliv
- Středozemní moře
- Karibské moře
- Mexický záliv
- Baltské moře
- Severní moře
[editovat] Literatura
- Moře a oceány, Editions Atlas 2006
- Světový oceán, Evropa, prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
