Botnický záliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Botnický záliv
Scandinavia M2002074 lrg.jpg
Maximální hloubka 295 m
Šířka 240 km
Délka 725 km
Rozloha 117 000 km²

Nadřazený celek Baltské moře
Sousední celky Baltské moře
Podřazené celky Bottenviken, Kvarken, Bottenhavet, Jižní Kvarken
Světadíl Evropa
Státy ŠvédskoŠvédsko Švédsko, FinskoFinsko Finsko
Poznámka
Přítoky Ångermanälven, Byskeälven, Dalälven, Indalsälven, Kemijoki, Kokemäenjoki, Ljusnan, Lapuanjoki, Oulujoki, Pite älv, Pyhäjoki, Torne älv, Ume älv

Botnický záliv (finsky Pohjanlahti, švédsky Bottniska viken, název je odvozen od historických názvů švédských provincií Botten, což znamená dno, půda) je nejsevernější část Baltského moře, jeho největší záliv, který se vkleňuje mezi Švédsko (kraje Stockholm, Uppsala, Gävleborg, Västernorrland, Västerbotten, Norrbotten) a Finsko (provincie Severní Pohjanmaa, Střední Pohjanmaa, Pohjanmaa, Satakunta a Vlastní Finsko). Na jihu je od Baltského moře oddělen souostrovím Ålandy (také stejnojmenná autonomní provincie Finska), které se nachází v hrdle zálivu. Je 725 km dlouhý a 80 až 240 km široký. Celkově zabírá rozlohu asi 117 000 km². Maximálně je hluboký 295 m v jižní části a 112 m v severní části.

Ostrovy a souostroví[editovat | editovat zdroj]

Největší ostrovy a souostroví jsou Ålandy, Vallgrund, Hailuoto. Značné množství drobných ostrůvků lze nalézt u členitého pobřeží Švédska i Finska, zejména pak na jihozápadě Finska.

Přítoky, charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Hlavní přítoky jsou Torne älv na hranici a dále pak

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Ostrůvky, skaliska a mělčiny u Vaasy rozdělují záliv na dvě části. Severní část se jmenuje Bottenviken (Botnická zátoka) a jižní Bottenhavet (Botnické moře). Jsou spojené průlivem Kvarken. S Baltským mořem je Bottenhavet spojen průlivem Jižní Kvarken mezi Ålandami a pobřežím Švédska.

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Mořské proudy na povrchu tečou proti směru hodinových ručiček. U dna se projevuje pohyb více slaných vod ze severní části Baltského moře na sever. Teplota vody je v únoru 0 °C a v srpnu 12 až 13 °C. Botnický záliv je mimořádně zajímavý z přírodovědeckého hlediska, neboť díky četným řekám (přítok 135 km³ vody za rok) a srážkám (26 km³ za rok), které jej vydatně zásobují, jeho slanost se vzdáleností od hrdla zálivu (tedy směrem k severu) výrazně klesá. V okolí Åland jsou vody Botnického zálivu brakické (4 až 5 ‰), v jeho nejsevernější části jde již o v podstatě normální říční (sladkou) vodu (1 až 3 ‰) a v níž žijí mnohé sladkovodní druhy. Led se objevuje v říjnu a listopadu a vydrží na severu až do začátku června. Příliv na jihu je smíšený, na severu je dvacetičtyřhodinový, vysoký 10 cm.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní přístavy na břehu jsou Gävle, Söderhamn, Örnsköldsvik, Umeå, Luleå (Švédsko) a Tornio, Kemi, Oulu, Kokkola, Vaasa, Pori, Mariehamn (Finsko).

Pro zabezpečení námořní dopravy v zimním období se používá ledoborec Sampo, jehož domovský přístavem je Kemi.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]