Bospor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o Bosporu Thráckém (Cařihradském). O Bosporu Kimmerském (Kerčském) pojednává článek Kerčský průliv.
O Bosporu Východním (Vladivostockém) pojednává článek Východní Bospor.
Bospor
Satelitní fotografie Bosporu v dubnu 2004
Maximální hloubka 186 m
Šířka největší 3,5 km, nejmenší (v místě nového mostu) 0,7 km
Délka 31 km
Rozloha  km²

Nadřazený celek Středozemní moře
Sousední celky Marmarské moře, Černé moře
Podřazené celky
Světadíl mezi Evropou a Asií
Státy Turecko Turecko
Poznámka
Přítoky

Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka. Tvoří také část hranice mezi Evropou a Asií. Je dlouhý 31 kilometrů, v nejužším místě široký 700 metrů a s nejmělčí hloubkou 13 metrů. Po obou březích se v jižní části rozkládá město Istanbul. Průliv je překlenut dvěma silničními mosty.

Název[editovat | editovat zdroj]

Mapa Bosporu z roku 1888

Název je odvozen od řeckého Bosporos (Βόσπορος). Je to složenina slov βοῦς (Bous – kráva) a πόρος (Poros – brod), tedy Kravský brod. Podle řecké mytologie se bůh Zeus zamiloval do Íó. Když je přistihla manželka Héra, proměnil Zeus Íó v krávu a ta během dlouhé cesty překročila i průliv mezi Evropou a Asií. Podle ní je také pojmenováno Jónské moře. Dříve se používal i název Thrácký Bospor pro odlišení od Kimmerského Bosporu (dnes Kerčský průliv). Podle Bosporu byl pojmenován průliv Východní Bospor u Vladivostoku.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

V roce 1997 byla publikována teorie amerických geologů Waltera Pitmana a Williama Ryana z Columbia University, že průliv vznikl asi 5600 let př. n. l., kdy se vysoká hladina Středozemního moře dostala přes Bospor do níže položeného velkého sladkovodního jezera, kde je dnes Černé moře. Rozdíl mezi hladinami byl 140-160 metrů a jejich vyrovnání trvalo asi 40 let. V té souvislosti poklesla i hladina světových moří o 30 cm.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Průliv byl vždy významným strategickým místem. V roce 667 př. n. l. zde kolonisté z řecké Megary založili město Byzantion a kontrolovali tak veškerý obchod s Černomořím a do značné míry i mezi Evropou a Asií. Během řecko-perský válek město obsadil perský král Dareios I. a při tažení proti Skytům nechal podle Hérodota přes Bospor z lodí postavit provizorní most, přes který údajně přešlo až 700 000 mužů jeho armády.[2] V roce 478 př. n. l. jej zpět dobyli Řekové. Kolem roku 340 př. n. l. se o jeho dobytí pokoušel Filip II. Makedonský, později bylo samostatné a po makedonských válkách se připojilo k Římské říši. 11. května 330 zde císař Konstantin I. Veliký začal budovat nové město Konstantinopol jako druhé hlavní sídlo Římské říše. V roce 395 se Konstantinopol stala hlavním městem Byzantské říše.

Strategický význam[editovat | editovat zdroj]

Ústí Bosporu u Černého moře
Bosporský most z roku 1973
Most Fatiha Sultána Mehmeta z roku 1988

Bospor je jedinou námořní přístupovou cestou Ruska z černomořských přístavů do Středozemí. V novodobé historii se proto několikrát pokoušelo získat nad ním alespoň částečnou kontrolu. Na konci rusko-turecké války byla 3. března 1878 podepsána Sanstefanská mírová smlouva, která zaručovala svobodnou plavbu průlivem všem neutrálním lodím. Podle Sèvreské smlouvy z roku 1920 měl být Bospor spolu s Dardanelami demilitarizovanou zónou pod správou Společnosti národů. V roce 1923 musela být opravena Lausannskou smlouvou. Ta Turecku vrátila svrchovanost nad průlivy, ovšem muselo umožnit proplutí všem cizím lodím. Ani tuto smlouvu Turecko neakceptovalo. V současné době se režim v průlivech řídí dohodou z roku 1936 v Montreaux, kdy je zde uznávána mezinárodní lodní trasa, ale Turecko má možnost částečně omezit námořní provoz.[3] Na konferencích během 2. světové války se Josif Stalin dožadoval poválečného zřízení sovětské základny v průlivu, přestože Turecko bylo neutrální země. Byl to jeden z důvodů, proč se Turecko rozhodlo vzdát své neutrality a v únoru 1945 vyhlásilo válku Německu. Do žádných bojových operací se však nepustilo.

Mosty a tunely[editovat | editovat zdroj]

První most o délce 1 074 metrů, zvaný také Bosporský most nebo První Bosporský most, byl přes Bospor postaven v roce 1973. V červenci 1988 byl asi 5 km severně od prvního mostu otevřen most Fatiha Sultána Mehmeta dlouhý 1 090 metrů. V květnu 2015 má být dokončen třetí a nejsevernější most s osmiproudou silnicí a železnicí s délkou 1 275 metrů pojmenovaný po sultánu Selimu I.[4]

V říjnu 2013 byl otevřen 13,7 km dlouhý železniční tunel Marmaray v hloubce 55 metrů, který propojuje dříve oddělené části istanbulského metra a železniční sítě.[5] V roce 2012 byl postaven Bosporský vodní tunel dlouhý 5 551 metrů, který zásobuje evropskou část Istanbulu vodou z Düzcské provincie.

Námořní doprava a nehody[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech je Bospor důležitý pro transport ropy, která se exportuje z Novorossijska a dalších přístavů do západní Evropy a USA. Během roku propluje průlivem až 50 000 lodí. Silné proudy jsou hlavní příčinou dopravních nehod. Při proplouvání musí každá loď 12krát prudce změnit kurz. V letech 1953-2002 zde bylo 461 lodních nehod. K největšímu neštěstí došlo v 14. března 1994, kdy kyperský tanker Nassia přepravoval z Ruska do Itálie 56 000 tun ropy. V severní části průlivu se střetl s lodí Ship Broke a do moře se dostalo 20 000 tun ropy. Při nehodě zemřelo 28 lidí. Ropa hořela pět dní, způsobila ekologickou katastrofu a Bospor musel být uzavřen. Při nehodě rumunského ropného tankeru v roce 1979 zahynulo 41 lidí.

Výstavba průplavu[editovat | editovat zdroj]

Bosporský průliv je pro námořní dopravu považován za jeden z nejnebezpečnějších na světě.[6] V roce 2011 turecký premiér Erdoğan oznámil záměr vybudovat bezpečnější průplav podél Bosporu na evropské části pevniny. Více než 40 km dlouhý průplav má být 150 metrů široký a jeho výstavba má být ukončena v roce 2023 při příležitosti 100. výročí založení Turecké republiky.[7]

Bospor v roce 1876. Vpravo Zlatý roh.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Michal Mocek. Plavil se Noe v Černomoří?. iDNES.cz [online]. 2000-06-02 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online.  
  2. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
  3. Turci kvůli summitu uzavřou Bospor. iDNES.cz [online]. 2004-06-11 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online.  
  4. Yavuz Sultan Selim Bridge (třetí bosporský most), StavbaWEB, 31.5.2013
  5. Tunel pod Bosporem spojil v Istanbulu Asii s Evropou. TÝDEN.cz [online]. 2013-10-29 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online.  
  6. Turecký Bospor - nejnebezpečnější vodní cesta světa. iDNES.cz [online]. 2001-07-17 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online.  
  7. Chystá se turecká stavba století: Nový kanál, který uleví Bosporské úžině. iHNed.cz [online]. 2011-04-27 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]