Héra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Héra
Héra a Prométheus - tondo attické červenofigurové kyliky - rané 5. století př. n. l. - nalezeno ve Vulci
Héra a Prométheus - tondo attické červenofigurové kyliky - rané 5. století př. n. l. - nalezeno ve Vulci
symbol páv, kukačka, jeřáb, žezlo, obětní miska, granátové jablko
bydliště Olymp
partner Manžel Zeus
rodiče Rheia a Kronos
sourozenci Zeus, Hádes,Poseidon,Démétér,Hestie ( Ne moc známá)
děti Héfaistos, Áres, Hébé, Eileithýia
římský ekvivalent Iuno = Juno

Héra (řecky Ἥρα) je nejvyšší starověká řecká bohyně, patřící do olympské dvanáctky. Je sestrou a zároveň manželkou Dia a patronkou manželství a zrození.

Byla uctívána přibližně v letech 800 př. n. l. (možná i dříve) až do všeobecného přijetí křesťanství. Její postavení je krajně netypické, zastupuje vlastně nejvyšší bohyni (ženské pohlaví), ale přitom její moc nikoli, stejně tak se nám mýty ukazují Héru jako velmi rozporuplnou osobnost. V římském pantheonu je jejím protějškem bohyně Iuno. Mezi její schopnosti patřilo měnit podobu, viděla do budoucnosti. Vládla mlhám, bouřím, bleskům. Říká se, že vládla i počasí. Na starosti měla především manželství a právě k ní se modlily manželky. Byla zároveň také velice žárlivá na svého manžela a jeho četné milenky. Například nymfu Io musel Zeus proměnit v krávu, aby ji Héra nenašla. Když zase zjistila, že bohyně Leto čeká dítě s jejím mužem, zakázala všem ostrovům, aby ji dovolily zůstat a porodit na jejich půdě.

Božský původ a vztahy k ostatním bohům[editovat | editovat zdroj]

Ze třetí generace bohů se Rheie a Kronovi narodila jako první. Její bratr Zeus se podle mýtu proměnil v kukačku, svedl ji a poté si ji vzal. Porodila mu syna Area, toho však ani jeden z nich, stejně jako ostatní Olympané, neměli příliš v lásce. Dalším je Héfaistos, ale podle některých tradic, ho Héra zplodila sama, natruc Diovým záletům. Někdy se také zmiňuje bohyně věčného mládí Hébé a Eileithýia. O jejich otcovství není také zcela jasno. Mezi Héřiny vlastnosti rozhodně patřila žárlivost, která se projevovala k ženám, s kterými ji Zeus podvedl a pronásledovala také potomky manželova vzplanutí. Zvláště slavným se stalo její pronásledování Herakla.

Atributy, emblémové zvíře, zobrazení[editovat | editovat zdroj]

Zobrazována byla jako důstojná dáma či matka. Jejím emblémovým zvířetem byl páv, někdy kukačka a jeřáb. Mezi její atributy patřilo žezlo, obětní oheň, obětní miska, krb či granátové jablko.

Slavnosti[editovat | editovat zdroj]

Heraia – novoroční slavnosti, kdy k jejímu chrámu přijížděli na voze, taženém voly. Ohňové slavnosti v Boiótii, které připomínaly obětování Plataei, Diovy milenky (slavnosti se konaly každé čtyři roky pod Olympem).

Literární prameny[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]