Oineus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Oineus - (latinsky Oineus) byl v řecké mytologii byl král města Kalydón (u dnešního Mesolongi) v jižní Aetolii-Akarnanii, na severním břehu u západního konce Korintského zálivu, syn a nástupce krále Porthea.

Král Oineus více než svými činy proslul přes své potomky. S manželkou Althaiou zplodil dceru Déianeiru, která se později stala druhou manželkou hrdiny Hérakla, a syna Meleagra. S druhou manželkou Periboiou měl syna Týdea, který se později stal otcem hrdiny Dioméda.

Jeden jeho čin, lépe řečeno opomenutí, ovlivnil osudy mnoha lidí. Stalo se, že jednoho roku při obětech bohům za dobrou úrodu, zapomněl král obětovat bohyni Artemis. Ta byla těžce uražená a poslala do kraje obrovského kance, který pustošil krajinu a ohrožoval všechno živé. Král Oineus poslal posly do všech stran a zval nejstatečnější bojovníky. A přihlásili se mnozí, mezi nimi:

Účastníci lovu nejprve devět dní hodovali a už tam začaly rozmíšky - někteří z lovců nechtěli bojovat společně s ženou. Do Atalanty se zároveň zamiloval sám královský syn Meleagros (i když byl tou dobou ženatý s Kleopatrou), problémy dělali i dva Kentauři Hylaios a Aiakos, kteří se společně pokusili Atalantu znásilnit, ona je však srazila šípy. Další spory začaly hned poté, co vyplašili kance. Rozzuřený kanec rozpáral Ankaia, rozrušený Péleus zabil Eurytióna oštěpem, který měl zabít kance. První zásah měla Atalanta, po delším boji zasadil konečnou ránu Meleagros.

A spory pokračovaly dál, protože Meleagros daroval kančí kůži Atalantě za první zásah, což rozhořčilo Meleagrovy strýce, kteří si dělali na kůži nárok v případě, že ji nechce on sám. Meleagra to tak rozběsnilo, že je v hněvu oba zabil. Když přinesli mrtvá těla do domu a královna Althaia uviděla, že vlastní syn zabil její bratry, vhodila na oheň poleno, které při narození Meleagra donesly jeho sudičky a určily, že bude žít tak dlouho, dokud poleno nedohoří. A v tomto okamžiku pocítil Meleagros oheň v útrobách a za chvíli zemřel. Jeho matka i manželka se prý oběsily.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky