Hádés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hádes
Hádes a Kerberos
Hádes a Kerberos
symbol Kerberos,
bydliště Podsvětí
partner Manželka Persefona
rodiče Rheia a Kronos
sourozenci Démétér, Héra, Hestiá, Poseidón, Zeus
římský ekvivalent Pluto
Hades, bůh podsvětí, na váze ze 4.století př. n. l.

V řecké mytologii je Hádés (2. pád Háda, řecky též Plútón, latinsky Plútó, řecky ᾍδης) bůh podsvětí. Je nejstarším synem Titána Krona a Rheii. Po narození ho Kronos pozřel, protože se bál, že ho některý ze synů zbaví vlády. Když ho bratr Zeus z útrob Krona spolu s jeho dalším bratrem Poseidonem po velkém boji osvobodil, Hádovi po dělení světa připadla říše mrtvých. Hádés unesl do podsvětí Persefonu a učinil z ní svou manželku a spoluvládkyni nad říší mrtvých. Hádés nebyl mezi bohy oblíben a své sídlo zpravidla neopouštěl. Do věcí mezi nebem a zemí se příliš nepletl, věděl, že „každý kdo se jednou narodil, musí dříve či později vejít do Hádova domu“.

Z obětních zvířat měl nejraději černé ovce, při jejich zabíjení se však obětující musel dívat jinam. Ze stromů mu byl zasvěcen cypřiš a z květin narcis. Jeho jméno původně asi znamenalo „Neviděný“ (předřecký základ *n̥-wid-).

Říše mrtvých[editovat | editovat zdroj]

Říše mrtvých se také někdy podle svého vládce nazývá Hádés. Skrývá se v hlubinách země a nepronikne do ní paprsek slunečního světla. Tvoří ji bezútěšná rovina a protéká jí pět řek: Styx, řeka nenávisti, Acherón - řeka nářku, Kókytos - řeka zármutku, Pyriflegethón - ohnivá řeka, Léthé - jejíž vody dávají zapomenout na vše pozemské. Na západě prý byly Élysejské pole, kde byli duchové spravedlivých, někde v hlubinách byl Tartaros, kam Zeus uvrhl své protivníky, a dále tam byl Erebos, kde měl Hádés svůj palác a kde vládl s manželkou Persefonou. Cesty, kudy se dostávali duchové mrtvých do Hádovy říše, vedly temnými propastmi tzv. údolí stínů. Jedna z nich byla u mysu Tainaru na jihu Peloponnésu, další v attickém Kolónu, nebo pod Etnou na Sicílii, či v nejzazším západě, kam už nedopadaly paprsky slunce. Vstupní bránu do podsvětí hlídal trojhlavý pes Kerberos. Přicházející pouštěl dovnitř, ven nepouštěl nikoho. Z brány vedla cesta k vodám Acherontu, kde převážel mrtvé za peníze stařec Charón. Proto dříve Řekové dávali mrtvým pod jazyk minci, aby měli na převoz. Každý zemřelý putoval před Hádův trůn, kde seděli soudci zemřelých, Diovi synové Mínós, Rhadamanthys, Aiakos. Většina mrtvých se v podobě stínu potulovala bez radosti a žalu po louce s květy asfodelu. Mezi ně patřil například i Achilles.

Podsvětní bohové[editovat | editovat zdroj]

Mezi podsvětní bohy patřili především :

  • Thanatos – bůh smrti v černém plášti a mrazivými křídly, který uchvacoval duše umírajících
  • Kéry – které hubily muže na bojištích a vysávaly jejich krev
  • Empúsa – přepadala a vraždila lidi na křižovatkách
  • Lamia – zabíjela matkám děti ve spánku
  • Hekaté – trojtělá a trojhlavá, která vládla nad příšerami
  • Hypnos – bůh omamného spánku
  • Erínye – neúprosné bohyně kletby a pomsty

Hrdinové a podsvětí[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]