Elysium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
F. Nadorp: Goethe přichází do Elysia (kolem 1850)

Elysium (lat.), řecky Élysion bylo v řecké mytologii místo na západním okraji Země, kam bohové mohou za živa přenést své oblíbence. Později místo pobytu spravedlivých duší v podsvětí.

Starověká mytologie[editovat | editovat zdroj]

Nesmrtelní hrdinové tam blaženě žijí za stálého jara a bez starostí. [1] Hésiodos mluví o "ostrovech blažených".[2] Později chápáno jako součást podsvětí, kam přicházejí duše počestných lidí (na rozdíl od Tartaru, kde jsou duše provinilých trestány).[3]

Podle Homéra to bylo sluncem zalité místo na této straně oceánu, podle Hésioda ostrov duší, podle Pindara je na tomto ostrově palác Kronův (Saturnův). Podle Vergilia se zde setkal Aineiás se svým otcem Anchísem.

Pozdější významy[editovat | editovat zdroj]

V křesťanství se Elysiem rozuměl ráj, nebe, odtud také "Elysejská pole" (Avenue des Champs-Élysées) v Paříži. Název Elysium se často vyskytuje v populární kultuře, v hudbě i filmu.

Na Marsu dostala tento název štítová sopka Elysium Mons.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Elysium ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Homér, Odysseia 4.561 n.
  2. Hésiodos, Práce a dni, 167 n.
  3. Encyklopedie antiky, str. 168.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Élysion.
  • Ottův slovník naučný, heslo Elysium. Sv. 8, str. 557

Související články[editovat | editovat zdroj]