Johann Wolfgang von Goethe
| Johann Wolfgang Goethe | |
|---|---|
Portrét z roku 1828 |
|
| Rodné jméno | Johann Wolfgang von Goethe |
| Narození | 28. srpna 1749, Frankfurt nad Mohanem |
| Úmrtí | 22. března 1832, Výmar |
| Povolání | spisovatel, politik, právník, biolog, stavitel |
| Národnost | německá |
| Literární hnutí | Sturm und Drang |
| Významná díla | Faust Utrpení mladého Werthera |
| Manžel/Manželka | Christiane Vulpius |
| Podpis | |
Johann Wolfgang Goethe (28. srpna 1749, Frankfurt nad Mohanem – 22. března 1832, Výmar / Weimar) byl německý básník, prozaik, dramatik, historik umění a umělecký kritik, právník a politik, biolog a stavitel.
Vystudoval práva a přírodní vědy (učinil několik objevů, které popsal ve svých dílech). Působil jako právník, později byl dvorním radou a ministrem státní správy Sasko-výmarského vévodství.
Jako mladý se seznámil s Herderem, toto přátelství a zájem o magii (byl člen zednářské lóže) velmi ovlivnilo jeho tvorbu. Byl v čele skupiny Sturm und Drang (Bouře a vzdor), která měla vzdorovat tehdejší civilizaci a odstranit faleš. Vzorem jim byl William Shakespeare.
Goethe hodně cestoval, při návštěvě Itálie (Řím) a Sicílie (Palermo) se seznámil s antikou, pokládal ji za vrchol kultury, Řecko považoval za nedostižný vzor.
Měl poměrně silný vztah k Čechám a k Mariánským Lázním, zde se také r. 1821 seznámil se svou životní láskou (byl již velmi starý a ona byla velmi mladá) Ulrikou von Levetzow (4.2.1804 Löbnitz - 13.11.1899 Třebívlice na Litoměřicku). Sbíral také minerály, které pak daroval českému Národnímu muzeu.
Od roku 1775 žil ve Výmaru, kde je i pohřben. V té době se tam přistěhoval také Friedrich Schiller, aby mu byl nablízku a stal se jeho přítelem, k čemuž nakonec došlo. Vzájemný vztah procházel většími či menšími krizemi. Oba umělci ovšem stvořili mnohá díla, zejména rok 1797 je považován za „rok balad“, kdy vzniklo mnoho slavných balad a oba básníci se předháněli, kdo napíše lepší.
Již během svého života se stal velmi uznávaným autorem.
K jeho přátelům patřil Ludwig van Beethoven, který mnohá jeho díla zhudebnil.
Obsah |
Původ a dětství (1749–1765)[editovat]
Goethův otec, Johann Caspar Goethe (1710–1782), byl zástupcem v císařské radě. Studoval právo v Lipsku, pracoval u komory říšského soudu ve Wetzlaru, podnikl cesty do Paříže a Říma a nakonec zapustil kořeny v rodném městě Frankfurtu nad Mohanem, kde rodina žila v prostorném domě u velké srnčí obory. Zde podléhal svým tužbám – věnoval se sestavení kabinetu s naturáliemi a sbírkou obrazů.
Goethova matka, Katharina Elisabeth Goethe (1731–1808), rozená Textor. Jako dcera frankfurtského starosty se v sedmnácti letech provdala za osmatřicetiletého radu Goetheho.
Kromě sestry Friedriky Christiany (1750–1808; později Cornelia Schlosser) zemřeli všichni další sourozenci velmi brzo. Roku 1758 onemocněl Goethe neštovicemi.
Vyučoval jej sám otec spolu se soukromým učitelem; také se mu dostalo vzdělání v jízdě na koni a šermu.
Již odmala se zajímal o literaturu, přičemž nejvíce jej zaujal Friedrich Gottlieb Klopstock (tenkrát velmi moderní) a Homér. Ve čtrnácti letech se ucházel o členství v Arkádské společnosti Phylandria. Také se zajímal o divadlo – proto navštěvoval během francouzské okupace roku 1759 francouzské divadlo v Junghofu. Roku 1763 zhlédl koncert tehdy sedmiletého Mozarta.
30. září 1765 opustil Frankfurt, aby v Lipsku započal studia práv.
Umělecká činnost[editovat]
Mládí (1765–1775)[editovat]
Lipsko (1765–1768)[editovat]
V letech 1765 až 1768 studoval Goethe v Lipsku. Chodil na přednášky poetiky Christiana Fürchtegotta Gellerta a účastnil se cvičení stylistiky. Také se účastnil malířského vyučování u Adama Friedricha Oesera, ředitele Lipské akademie. Zamiloval se do Kätchen Schönkopf a opěvoval tuto lásku ve veselých rozverných verších rokokové tradice (básnický cyklus Annette). Hostinec Auerbachs Keller a tamější pověst o Faustovi na něj udělaly takový dojem, že použil hostinec Auerbachs Keller jako jediné konkrétní existující místo ve svém dramatu Faust I.
Náhlá hematorea (prudké krvácení) jej donutilo přerušit studia a vrátit se 28. srpna 1768 do Frankfurtu.
Frankfurt a Štrasburk (1768–1770)[editovat]
Následuje jedenapůlleté, několika zvraty přerušované období zotavování. V době rekonvalescence se o něj s láskou starala matka a sestra. Jedna matčina přítelkyně, Susanne von Klettenberg, jej seznámila s pietistickými (proud v protestantském hnutí) názory.
V dubnu 1770 opustil Frankfurt, aby splnil otcovo přání a dokončil studia ve Štrasburku.
Ve Štrasburku poznává Friedriku Brion – dceru faráře. Jí věnoval několik básní, mezi nimi např. „Willkommen und Abschied“, „Sessenheimer Lieder“ a „Heidenröslein“ (Přivítání a loučení, Sessenheimské písně a Šípková růžička).
Dílo[editovat]
Jeho díla jsou detailně propracovaná a komplikovaná. Goethova tvorba z let 1795–1805 bývá označována jako výmarská klasika.
Drama[editovat]
- Triumf citovosti – Dramatický vrtoch (jak jej sám Goethe nazval)
- Götz z Berlichingen se železnou rukou (Götz von Berlichingen mit der eisernen Hand) je drama psané v shakespearovském stylu. Goethův Götz je načrtnut podle ideálu Sturm und Drang: je to aktivní hrdina, hrdý a plný vzdoru a touhy po nezávislosti, svůj život vede v přátelství, lásce a ve spojení s přírodou.
- Ifigenie na Tauridě
- Torquato Tasso
- Egmont (Beethoven byl tímto inspirován k napsání stejnojmenného díla)
- Anethe
- Nálada zamilovaného
- Historie válečníka
- Faust je dvoudílná dramatická báseň. Již v polovině 70. let 18. století vznikla raná nepublikovaná verze, tzv. Urfaust (Prafaust), ve stylu Sturm und Drang. První díl vyšel roku 1808, druhý díl až po autorově smrti.
Poezie[editovat]
- Prometheus (další z Beethovenových děl) – tato báseň navazuje na antický mýtus o Prométheovi, zobrazuje zde ale rebelujícího a triumfujícího hrdinu.
- Král duchů – balada
- Čarodějův učeň – balada
- Heřman a Dorotea – idyla
- Západovýchodní divan
- Elegie z Mariánských Lázní
- Život slavím - sbírka básní
Romány[editovat]
- Viléma Meistera léta učednická - vývojový a výchovný román, protipól k Utrpení mladého Werthera.
- Viléma Meistera léta tovaryšská
- Spřízněni volbou
- Utrpení mladého Werthera - díky tomuto románu v dopisech se Goethe stal slavným po celém Německu
- Z mého života. Básnictví a pravda. - autobiografie
Odborná činnost[editovat]
Biolog[editovat]
Jako biolog Goethe patřil ke směru německé naturfilosofie. Zabýval ze zejména osteologií a botanikou. Roku 1790 vydal spis Die Metamorphose der Pflanzen (Metamorfóza rostlin). Byl prvním, kdo součásti květu interpretoval jako metamorfované listy a kdo reálné rostliny (19 let před formulováním lamarckismu a 48 let před vznikem Darwinovy vývojové teorie) interpretoval jako metamorfózy prarostliny (Urpflanze).[1] Sbíral také minerály, zejmena poblíž Karlových Varů.
Teorie barev[editovat]
Goethe věnoval mnoho úsilí práci Teorie barev (Zur Farbenlehre, 1810), který měla popsat lidské vnímání barvy a polemizovat s Isaacem Newtonem. I když je oceňována přesnost Goethových pozorování, u jeho teorie barev se nepodařilo prokázat prediktivní platnost a není považována za vědeckou teorii, ale spíše za fenomenologii.
Stavebník[editovat]
Goethe působil též ve funkci silničního ředitele. Navrhoval a řídil technologii stavby a údržby některých silnic. Napsal Traktát o návrhu a stavbě cest. [2]
Reference[editovat]
- ↑ Stanislav Komárek: Dějiny biologického myšlení. Nakl. Vesmír, 1997, ISBN 80-85977-10-9, str. 75
- ↑ Z historie silniční dopravy, Centrum služeb pro silniční dopravu
J. Ryba: K historii silniční dopravy na území České republiky, Praha, Institut Jana Pernera, 2004, ISBN 80-86530-14-0