Christoph Martin Wieland
Christoph Martin Wieland (5. září 1733 Oberholzheim u Laupheimu ve Švábsku – 20. ledna 1813 Výmar) byl německý spisovatel, překladatel a vydavatel epochy osvícenství a tzv. výmarské klasiky.
Wieland studoval filosofii v Erfurtu a Tübingen. Jeho raná díla byla ovlivněna F. G. Klopstockem a nesou známky pietismu. Od roku 1762 překládal Shakespearova dramata, čímž významně obohatil a ovlivnil pozdější německou literaturu. Dalšími autory, které překládal, jsou Horatius, Cicero a Lúkiános. V letech 1773–1810 vydával literární časopis Der teutsche Merkur. Důležitým dílem je Geschichte des Agathon (Osudy Agathona 1766/1798), ve kterém Wieland pod antickou maskou podává obraz svého vlastního duchovního vývoje. Z roku 1780 pochází romantická veršovaná povídka Oberon.
Pozdní léta strávil ve Výmaru, kde společně s Goethem, Herderem a Schillerem náležel k tzv. výmarské klasice. Zde ještě v roce 1808 vstoupil do zednářské lóže.[1]
Wielandův román Agathon, ve kterém se pojednává mj. o vzdělávání, možnosti celkové společenské reformy, ale také pádu „politického Ikara“, významně ovlivnil Adama Weishaupta při budování řádu Iluminátů.[2]
