Adam Weishaupt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johann Adam Weishaupt
Portrét z roku 1799
Portrét z roku 1799
Narození 6. únor 1748
Ingolstadt
Úmrtí 18. listopad 1830 (ve věku 82 let)
Gotha
Národnost GER německá

Johann Adam Weishaupt (6. únor 1748, Ingolstadt18. listopad 1830, Gotha) byl německý filozof a zakladatel řádu Iluminátů, tajné bavorské společnosti radikálních osvícenců.

Jeho otec zemřel v pouhých jeho pěti letech, ujal se ho pak jeho kmotr Johann Adam Freiherr von Ickstatt. Přestože byl Ickstatt jezuitou a i Weishaupta přiměl ke vstupu do jezuitského řádu, nasměroval ho spíše k myšlenkám osvícenským a racionalistickým. Weishaupt vystudoval práva na univerzitě v rodném Ingolstadtu a tamtéž se stal i profesorem práva. Za pobytu na univerzitě v Göttingenu ho silně ovlivnila empiricistická filozofie Johanna Georga Heinricha Federa, Feder i Weishaupt pak svorně oponovali Kantově idealismu. Roku 1776 založil tajný řád, pro nějž se časem vžilo označení „bavorští ilumináti“ (pojem „ilumináti“ se později stal spíše obecným označením v mnoha konspiračních teoriích a hlásili se k němu různé skupiny jen málo sousející s Weishauptovou činností). Řád chtěl šířit osvícenské myšlenky, připisuje se mu většinou vyšší míra ateismu než zednářům. Weishaupt ovšem roku 1777 vstoupil i do zednářské lóže Theodor zum guten Rath. Iluminátský řád byl zakázán bavorskou vládou Karla Theodora roku 1784, načež Weishaupt odešel pod ochranu knížete Ernesta II. do jeho Sasko-Gotha-Altenburského knížectví. Zde i zemřel.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Iluminátské spisy[editovat | editovat zdroj]

  • (1786) Apologie der Illuminaten.
  • (1786) Vollständige Geschichte der Verfolgung der Illuminaten in Bayern.
  • (1786) Schilderung der Illuminaten.
  • (1787) Einleitung zu meiner Apologie.
  • (1787) Einige Originalschriften des Illuminatenordens.
  • (1787) Nachtrage von weitern Originalschriften.
  • (1787) Kurze Rechtfertigung meiner Absichten.
  • (1787) Nachtrag zur Rechtfertigung meiner Absichten.
  • (1787) Apologie des Mißvergnügens und des Übels.
  • (1787) Das Verbesserte System der Illuminaten.
  • (1788) Der ächte Illuminat, oder die wahren, unverbesserten Rituale der Illuminaten.
  • (1795) Pythagoras, oder Betrachtungen über die geheime Welt- und Regierungskunst.

Filozofické práce[editovat | editovat zdroj]

  • (1775) De Lapsu Academiarum Commentatio Politica.
  • (1786) Über die Schrecken des Todes – eine philosophische Rede.
  • (1786) Über Materialismus und Idealismus.
  • (1788) Geschichte der Vervollkommnung des menschlichen Geschlechts.
  • (1788) Über die Gründe und Gewißheit der Menschlichen Erkenntniß.
  • (1788) Über die Kantischen Anschauungen und Erscheinungen.
  • (1788) Zweifel über die Kantischen Begriffe von Zeit und Raum.
  • (1793) Über Wahrheit und sittliche Vollkommenheit.
  • (1794) Über die Lehre von den Gründen und Ursachen aller Dinge.
  • (1794) Über die Selbsterkenntnis, ihre Hindernisse und Vorteile.
  • (1797) Über die Zwecke oder Finalursachen.
  • (1802) Über die Hindernisse der baierischen Industrie und Bevölkerung.
  • (1804) Die Leuchte des Diogenes.
  • (1817) Über die Staats-Ausgaben und Auflagen.
  • (1818) Über das Besteuerungs-System.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu