Johann Gottfried Herder
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(A. Graff, 1785)
Johann Gottfried von Herder [herdr] (25. srpna 1744 Mohrungen (dnes Morąg), Východní Prusko – 18. prosince 1803 Výmar) byl německý spisovatel, filozof, průkopník preromantické estetiky v Německu a protestantský kazatel. Jeho myšlenky o národech a národních jazycích měly rozhodující vliv na německé i české národní obrození.
Obsah |
[editovat] Život
Herder pocházel z chudých poměrů, od roku 1762 studoval v Královci, kde mezi jeho učiteli byl také Immanuel Kant. Herder se však přiklonil k vlasteneckému směru J. G. Hamanna, který zdůrazňoval city proti rozumu a věnoval se dílu německého mystika Jakoba Böhme. Roku 1764 přišel Herder jako duchovní a učitel do Rigy, roku 1769 cestoval po Francii a 1770 se ve Štrasburku setkal s o málo mladším J. W. Goethem, což mělo pro oba životní význam. Z jejich přátelství vznikla skupina Sturm und Drang. Od roku 1771 byl Herder vrchním duchovním a dvorním kazatelem v Bückeburgu a roku 1776 se s pomocí Goethovou stal superintendentem ve Výmaru. Herder později přivítal francouzskou revoluci, což rozladilo řadu jeho přátel, a nakonec se rozešel i s Goethem.
[editovat] Myšlení
Také Herder byl sice ovlivněn francouzským osvícenstvím, na rozdíl od univerzalistického racionalísmu Kantova však přikládal velký význam národní a jazykové rozmanitosti. Jeho první významná práce, „O povaze a původu lidské řeči“ (1772), zkoumala vznik lidského jazyka vůbec a Herder zde dospěl k závěru, že řeč nejspíše vznikla ne jako nástroj účelové komunikace, ale společného slavení a svátků. Jeho neobyčejně pronikavé náhledy na společenský význam řeči, na její vliv na myšlení a tudíž i na odlišnost lidských kultur dále rozvinul Wilhelm von Humboldt a navázala na ně řada jazykovědců a antropologů až do současnosti.
Herderem vrcholí německé „národní obrození“, to jest plné uznání němčiny jako jazyka vzdělanosti a kultury a její emancipace z nadvlády latiny a francouzštiny, které o sto let později vedlo i ke sjednocení politickému a stalo se vzorem pro národní emancipační hnutí ve střední a východní Evropě. Národ je podle Herdera skupina lidí spojených společným jazykem, z něhož vyrůstá i jejich společná, ale ode všech jiných odlišná kultura, což Herder dokládal na lidové poezii, kterou jako první sbíral a vydával („Hlasy národů v jejich písních“ 1773). Zabýval se Shakespearem, dávnou poezií germánských národů, ale také poezii Starého zákona, Homérem a Eddou. Proti nekritickému obdivování řecké a latinské antiky vyzvedal středověké umění, zejména gotiku, kterou pokládal za dílo Germánů, vyzvedal však i poezii slovanských národů a předpovídal jim velkou budoucnost. Na to pak navázal romantismus a nejenom české národní obrození.
[editovat] Význam
Herderovo dílo mělo nesmírný vliv na myšlení, kulturu i politiku celého 19. století a jeho úvahy o jazyce a jazycích jsou živé dodnes. Herder silně ovlivnil filosofii Hegelovu, Schleiermachera i Nietzscheho, ale i myslitele anglické a americké (John Stuart Mill, John Dewey), u nás zejména F. Palackého a celé národní obrození.
Ačkoli si Herder sám uvědomoval i nebezpečí národních šovinismů a zdůrazňoval, že národy se „učí navzájem“ a jen ve spolupráci mohou dospět dál, dovolávali se ho všichni vlastenci i nacionalisté až do 20. století. Herder správně odhadl, že vzestup lidových vrstev a jejich vstup do politiky v demokracii posílí význam veřejné komunikace v lidovém (národním) jazyce, který bude hrát i stále významnější politickou roli.
[editovat] Citáty
- „Jací jsme, takové budou naše děti.“
- „Život nám byl dán k práci, lásce a zušlechtění.“
- „Nejstarší úděl života je něco nebo někoho milovat tak vroucně, aby člověk proto musel nenávidět jiné.“
- „Knihy je třeba číst s takovou rozvahou a opatrností, s jakou byly napsány.“
- „Jazyk spojil lidi v národ.“
[editovat] Hlavní díla
- „Pojednání o původu řeči“ (1772)
- „Ještě jedna filosofie dějin ke vzdělání lidstva“ (1774)
- „Lidové písně“ (1778–1779), později pod titulem „Hlasy národů v jejich písních“
- „Ideje k filosofii dějin lidstva“ („Ideen zur Philosophie der Geschichte der Menscheit“, 1784–1791)
- „O daru jazyků při prvních křesťanských Letnicích“ (1794)
- „O Vzkříšení jako víře, události a nauce“ (1794)
[editovat] Odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Filosofie |
[editovat] Reference
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Ottův slovník naučný, heslo Herder, J. G.
- (en)
- Stanford encyclopedia of philosophy, heslo J. G. von Herder
- Herder Bibliography and more
- International Herder Society
- (de)
- www.johann-gottfried-herder.de
- Vybrané spisy na Project Gutenberg
[editovat] Literatura
- J. G. Herder, Uměním k lidskosti: úvahy o jazyce a literatuře. Praha: OIKOYMENH, 2006 - 281 s. ; 22 cm ISBN 80-7298-147-1
- J. G. Herder, Vývoj lidskosti. S předmluvou Alberta Pražáka; přeložil Jan Patočka. - Praha: Laichter, 1941 - 469 s.
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.
