Stylistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lingvistika
Teoretická lingvistika
Fonologie
Generativní lingvistika
Kognitivní lingvistika
Kvantitativní lingvistika
Lexikologie
Morfologie
Pragmatika
Sémantika
Syntax
Deskriptivní lingvistika
Etymologie
Fonetika
Historická lingvistika
Komparativní lingvistika
Sociolingvistika
Aplikovaná lingvistika
Forenzní lingvistika
Jazyková akvizice
Komputační lingvistika
Korpusová lingvistika
Matematická lingvistika
Neurolingvistika
Preskriptivní lingvistika
Psycholingvistika
Stylistika

Stylistika je nauka o slohu. Pojednává o jeho podstatě, jeho druzích, o slohové výstavbě jazykových projevů (textů) a o slohovém rozvrstvení jazykových prostředků.

Zkoumá způsob výstavby jazykového projevu (komunikátu), tj. způsob zpracování obsahu a využití jazykových prostředků (výběr, uspořádání v celek). Po stránce jazykové závisí slohová vytříbenost zejména na vhodném výběru slov, na plynulé stavbě vět a na jejich spojení v souvislý text.

Obsah

Slohotvorní činitelé [editovat]

Slohotvorní činitelé jsou souhrnem komunikativních podmínek v jedinečné komunikační situaci, existují 2 typy:

  • subjektivní (osobní, individuální) – podmíněni osobností autora, jeho stanoviskem, věkem, vzděláním, povahou atd. Nejnápadnější jsou rozdíly v individuálním stylu různých autorů umělecké literatury (například styl Karla Čapka a Vladislava Vančury).
  • objektivní (obecné) – autor je nucen k nim přihlížet - např. zaměření projevu, jeho cíl a funkce, časový prostor, zda je mluvený či písemný, veřejný nebo neveřejný, připravený nebo nepřipravený atd.

Jazykové styly podle funkce projevu [editovat]

  1. styl prostěsdělovací
    • písemná komunikace: vyhláška, oznámení, zpráva, oběžník, hlášení, inzerát, telegram (oznamovací útvary), tiskopisy, soupisy, dotazník (heslové útvary), zápis, protokol, smlouva (dokumentární útvary)
    • ústní komunikace: telefonický styk
    • veřejné ústní jednání: referát, diskuse, polemika, panelová diskuse, usnesení atd.
  2. styl odborný
    • přednáška
    • úvaha – autor se zamýšlí na základě získaných poznatků nad problémem, aby dospěl k obecnějšímu závěru
    • esej – druh úvahy na odborné téma, který spojuje odbornost a uměleckost; nepříliš rozsáhlý útvar, psán s estetickým záměrem
    • kritika – úvaha, která především hodnotí, posuzuje, vytýká nedostatky
    • recenze – útvar blízký kritice, ale převažuje informativní charakter nad kritickým
    • glosa – kritická poznámka
  3. styl administrativní
  4. styl publicistický
    • zpravodajství
    • úvodník – obsahuje nejdůležitější aktuální informaci
    • článek – delší příspěvek publicistického stylu, někdy má povahu kritické úvahy
    • komentář – autor vyjadřuje názor, zaujímá stanovisko k nějakému problému
    • kurziva – aktualizující nebo zábavná stať tištěná obvykle kurzivou
    • glosa – kritická poznámka k událostem a názorům; krátký útvar
    • sloupek – vtipná časová úvaha v jednom sloupci
    • causerie [kózri] – vtipná novinářská úvaha o nějakém problému, lehčí tón, duchaplnost, zábavnost
    • referát
    • reportáž – informuje o zajímavých místech nebo událostech na základě přímého styku s nimi; podmínkou je očité svědectví autora
    • fejeton – útvar stylu publicistického a uměleckého, jedná se o drobná zábavná témata všednodenního života v novém světle, vesměs zpracováno zábavným, ironickým nebo humorným tónem, vtipně a duchaplně
    • interview – rozhovor
    • odborná diskuse
  5. styl umělecký

Druhy slohových postupů [editovat]

  • informační – nejjednodušší, podává fakta, sdělení ve věcných (místních, časových) nebo formálních souvislostech (např. abecedně)
  • vyprávěcí – podává děje, události, příběhy jako jedinečné, úsilí o zajímavost, napětí, názornost, pestrost
  • popisný – vystižení vnějších znaků, příznačných rysů objektu nebo děje; zřetel k částem, k celku nebo k souvislostem; volba pořadí popisu částí
  • charakterizační – vystižení vnitřních znaků objektu (osoby), a to přímo (konstatováním), nebo nepřímo
  • výkladový – vysvětlení podstaty jevu (nejen vnější znaky, ale i vnitřní vztahy, souvislosti, příčinné jevy)
  • úvahový – vyjádření názorů autora, zamyšlení, hodnocení, srovnávání a vyvozování logických závěrů

Související články [editovat]