Stylistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Stylistika je nauka o slohu. Pojednává o jeho podstatě, jeho druzích, o slohové výstavbě jazykových projevů (textů) a o slohovém rozvrstvení jazykových prostředků.

Zkoumá způsob výstavby jazykového projevu (komunikátu), tj. způsob zpracování obsahu a využití jazykových prostředků (výběr, uspořádání v celek). Po stránce jazykové závisí slohová vytříbenost zejména na vhodném výběru slov, na plynulé stavbě vět a na jejich spojení v souvislý text.

Slohotvorní činitelé[editovat | editovat zdroj]

Slohotvorní činitelé jsou souhrnem komunikativních podmínek v jedinečné komunikační situaci, existují 2 typy:

  • subjektivní (osobní, individuální) – podmíněni osobností autora, jeho stanoviskem, věkem, vzděláním, povahou atd. Nejnápadnější jsou rozdíly v individuálním stylu různých autorů umělecké literatury (například styl Karla Čapka a Vladislava Vančury).
  • objektivní (obecné) – autor je nucen k nim přihlížet - např. zaměření projevu, jeho cíl a funkce, časový prostor, zda je mluvený či písemný, veřejný nebo neveřejný, připravený nebo nepřipravený atd.

Jazykové styly podle funkce projevu[editovat | editovat zdroj]

  1. styl prostěsdělovací
    • písemná komunikace: vyhláška, oznámení, zpráva, oběžník, hlášení, inzerát, telegram (oznamovací útvary), tiskopisy, soupisy, dotazník (heslové útvary), zápis, protokol, smlouva (dokumentární útvary)
    • ústní komunikace: telefonický styk
    • veřejné ústní jednání: referát, diskuse, polemika, panelová diskuse, usnesení atd.
  2. styl odborný
    • přednáška
    • úvaha – autor se zamýšlí na základě získaných poznatků nad problémem, aby dospěl k obecnějšímu závěru
    • esej – druh úvahy na odborné téma, který spojuje odbornost a uměleckost; nepříliš rozsáhlý útvar, psán s estetickým záměrem
    • kritika – úvaha, která především hodnotí, posuzuje, vytýká nedostatky
    • recenze – útvar blízký kritice, ale převažuje informativní charakter nad kritickým
    • glosa – kritická poznámka
  3. styl administrativní
  4. styl publicistický
    • zpravodajství
    • úvodník – obsahuje nejdůležitější aktuální informaci
    • článek – delší příspěvek publicistického stylu, někdy má povahu kritické úvahy
    • komentář – autor vyjadřuje názor, zaujímá stanovisko k nějakému problému
    • kurziva – aktualizující nebo zábavná stať tištěná obvykle kurzivou
    • glosa – kritická poznámka k událostem a názorům; krátký útvar
    • sloupek – vtipná časová úvaha v jednom sloupci
    • causerie [kózri] – vtipná novinářská úvaha o nějakém problému, lehčí tón, duchaplnost, zábavnost
    • referát
    • reportáž – informuje o zajímavých místech nebo událostech na základě přímého styku s nimi; podmínkou je očité svědectví autora
    • fejeton – útvar stylu publicistického a uměleckého, jedná se o drobná zábavná témata všednodenního života v novém světle, vesměs zpracováno zábavným, ironickým nebo humorným tónem, vtipně a duchaplně
    • interview – rozhovor
    • odborná diskuse
  5. styl umělecký

Druhy slohových postupů[editovat | editovat zdroj]

  • informační – nejjednodušší, podává fakta, sdělení ve věcných (místních, časových) nebo formálních souvislostech (např. abecedně)
  • vyprávěcí – podává děje, události, příběhy jako jedinečné, úsilí o zajímavost, napětí, názornost, pestrost
  • popisný – vystižení vnějších znaků, příznačných rysů objektu nebo děje; zřetel k částem, k celku nebo k souvislostem; volba pořadí popisu částí
  • charakterizační – vystižení vnitřních znaků objektu (osoby), a to přímo (konstatováním), nebo nepřímo
  • výkladový – vysvětlení podstaty jevu (nejen vnější znaky, ale i vnitřní vztahy, souvislosti, příčinné jevy)
  • úvahový – vyjádření názorů autora, zamyšlení, hodnocení, srovnávání a vyvozování logických závěrů

Související články[editovat | editovat zdroj]