Úvaha
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Úvaha je krátký slohový útvar, jenž obvykle vzniká na podkladě nějaké lidské myšlenky či souboru myšlenek.
Charakteristika V tomto slohovém útvaru je doporučeno zaujmout vlastní postoj k určitému problému, jevu či události, vysvětlit ho a své názory podpořit argumentací. Myšlenky jsou zde řazeny volně po sobě. V úvaze se zpravidla vyskytují i řečnické otázky, hodnotící příslovce, přirovnání nebo hyperboly. Lze použít také tzv. neukončenou výpověď.
Jak bychom mohli úvahu začít? Zamysleme se nad... Je důležité si uvědomit... Položme si otázku... Často si říkám... Někteří lidé neustále zdůrazňují... Nemyslím si... Myslím si... Zajímalo by mě... a samozřejmě nesmíme zapomenout na Domnívám se ...
Co je řečnická otázka a jakou úlohu plní v úvaze? -řečnická otázka je otázka, kterou autor udržuje kontakt s posluchačem (čtenářem), otázka na kterou nečeká odpověď, ale vybízí čtenáře k zamyšlení "Je tohle vůbec možné?" "Děláme to správně?"
[editovat] Kompozice
- Úvod – Uvedení do daného problému – je v něm uvedeno, čím se další text bude zabývat, proč je toto téma atraktivní
- Stať – rozbor problému (zaměřuje se maximálně na tři jeho zajímavé aspekty), argumentace
- Závěr – shrnutí základních myšlenek, k nimž úvaha směřovala, je vhodné zdůraznit, proč byly takové závěry v textu vysloveny, může se objevit i pointa (zajímavá myšlenka – citát, řečnická otázka na závěr, která zdůrazní hlavní myšlenku celého textu apod.)
[editovat] Poznámky
- je vhodné dbát na logickou výstavbu
- není vhodné opakovat stejné myšlenky, jednotlivá dílčí témata na sebe musí logicky navazovat
- vyjadřování by mělo být, pokud možno, spisovné
