Sémantika
Sémantika je nauka o významu jednotlivých slov, morfémů a jiných znaků, případně též jejich vztahu ke skutečnosti, kterou označují. Slovo vzniklo z řeckého σημαντικός, sémantikos, od sémainó, označuji a séma, znak, znamení.
Vztahy mezi jednotlivými znaky (slovy nebo jinými znaky) se zabývá syntax (v informatice označovaná častěji syntaxe), vztahy mezi znaky a uživateli pragmatika; v pojetí zakladatele sémiotiky Ch. W. Morrise jsou syntax, sémantika a pragmatika tři části, z nichž se skládá lingvistika. Sémantika je součástí sémiotiky, která se zabývá celými znakovými systémy. Sémiotické syntaxi se někdy říká syntaktika.[1]
Sémantika spolu s příbuznými obory má velmi široké uplatnění nejen v lingvistice, ale i logice nebo v informatice a programování.
Obsah |
[editovat] Reference
- ↑ ČERMÁK, F. Jazyk a jazykověda. Praha : Karolinum 2007
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- J. Lehár, Studie o sémantizaci formy. Praha: Karolinum, 2005 - 164 s. ISBN 80-246-1055-8
- S. Machová – M. Švehlová, Sémantika & pragmatická lingvistika. Praha: PedF UK, 2001 - 159 s. ISBN 80-7290-061-7
- J. Mukařovský, Básnická sémantika. Praha: Univerzita Karlova, 1995 - 172 s. ISBN 80-7066-735-4
- P. Tichý, O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha: Filosofia, 1996 - 161 s. ISBN 80-7007-087-0
