Bertrand Russell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bertrand Russell
Celé jméno Bertrand Arthur William Russell
Region západní filosofie
Období filosofie 20. století
Narození 18. května 1872
Trelleck, Monmouthshire, Wales
Úmrtí 2. února 1970 (ve věku 97 let)
Penrhyndeudraeth, Gwynedd (Merionethshire), Wales
Škola/tradice analytická filosofie
Oblasti zájmu gnozeologie, etika, logika, matematika, metafyzika, filosofie jazyka, filosofie mysli, filosofie náboženství, filosofie vědy
Význačné ideje analytická filosofie, logický atomismus, Russellův paradox
Alma mater Trinity College, Univerzita v Cambridgi
Ovlivněný Eukleidés, John Stuart Mill, Giuseppe Peano, George Boole,[1] Augustus De Morgan,[2] Gottlob Frege, Georg Cantor, George Santayana, Alexius Meinong, Baruch Spinoza, Ernst Mach,[3] David Hume,[4] Gottfried Wilhelm Leibniz, Ludwig Wittgenstein, Alfred North Whitehead, George Edward Moore, Percy Bysshe Shelley
Ovlivnil Ludwig Wittgenstein, Alfred Jules Ayer, Rudolf Carnap,[5] John von Neumann,[6] Kurt Gödel,[7] Karl Raimund Popper[8] Willard Van Orman Quine,[9] Noam Chomsky,[10] Hilary Putnam,[11] Saul Kripke,[12] Moritz Schlick,[13] Vídeňský kroužek,[14] John Langshaw Austin, G. H. Hardy,[15] Alfred Tarski,[16] Norbert Wiener,[17] Robert Oppenheimer,[18] Leon Chwistek,[19] Alan Turing,[20] Jacob Bronowski,[21] Frank Ramsey,[22] Džaváharlál Néhrú,[23] Tariq Ali,[24] Michael Albert,[25] Che Guevara,[26] Bernard Williams, Donald Davidson,[27] Thomas Samuel Kuhn,[28], Nathan Salmon,[29] Christopher Hitchens,[30] Richard Dawkins,[31] Carl Sagan,[32] Isaiah Berlin,[33] Albert Ellis,[34] Martin Gardner,[35] Daniel Dennett,[36] Buckminster Fuller,[37] Pervez Hoodbhoy,[38] John Maynard Keynes,[39] Isaac Asimov,[40] Paul Kurtz,[41] Alexandr Solženicyn, James Joyce,[42] Kurt Vonnegut,[43] Ray Kurzweil,[44] Marvin Minsky,[45] Herbert A. Simon,[46] Burrhus Frederic Skinner,[47] John Searle,[48] Andrej Dmitrijevič Sacharov,[49] Stephen Hawking,[50] Józef Rotblat,[51] Edward Said,[52] Sidney Hook, A. C. Grayling, Colin McGinn, Txillardegi[53]
Podpis Podpis

Bertrand Arthur William Russell (18. května 1872, Trelleck, Monmouthshire, Wales2. února 1970, Penrhyndeudraeth, Gwynedd (Merionethshire), Wales), třetí hrabě Russell, byl významný britský matematik, filosof, logik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950. V matematice je znám svým paradoxem v naivní teorii množin.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bertrand Arthur Wiliam Russell se narodil roku 1872. Pocházel z aristokratického prostředí s významnými politickými vazbami (jeho děd John Russell, 1. hrabě Russell, byl dvakrát britským premiérem v letech 18461852 a 18651866) a po smrti svého staršího bratra se v roce 1931 stal 3. hrabětem Russellem.

Ve věku tří let se stal Russell sirotkem a byl vychováván právě svým dědečkem. Brzy prokázal své schopnosti pro matematiku a vyvinul se v něm zájem o filozofii. Po absolvování Cambridgeské univerzity v roce 1894 (studoval zde matematiku a etiku) pracoval Russel krátce na britské ambasádě v Paříži a roku 1895 se vrátil na Cambridgeskou univerzitu a působil zde na Trinity College jako odborný asistent.

Proti přání své rodiny se Russell roku 1894 oženil s americkou kvakerkou Alys Persall Smithovou a odešel s ní do Berlína, kde studoval ekonomii . Zde také roku 1896 napsal dílo Německá sociální demokracie, první ze svých více než devadesáti knih. O rok později vyšla Russellova dizertační práce Esej o základech geometrie.

Bertrand Russell v roce 1907

Jako mladý muž se Russell přikláněl k platónismu, ale další jeho filozofický vývoj ho však řadí spíše do novopozitivistické školy. Russel vycházel z názoru, že empirickou zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie. Jediný skutečně účinný nástroj poznávání viděl proto Russell v přírodních vědách. Ty by měly být podle něho vzorem filozofie a nikoliv morálka nebo náboženství. Filozofie by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdivosti pak Russel svůj empirismus dále rozvíjel v závislosti na své koncepci logického atomismu.

Svým odborným dílem se Russell zasloužil o rozvoj matematické logiky. Přispěly k tomu především jeho práce Principy matematiky z roku 1903 a třídílná Principia Mathematica (19101913), kterou napsal společně se svým učitelem z Cambridge Alfredem North Whiteheadem. Exaktní myšlenkové postupy aplikoval také v humanitních vědách a inspiroval americkou behavioristickou psychologii.

V průběhu 1. světové války dospěl Russell k nezvratnému pacifismu, jehož prosazování jej přivedlo k občanské neposlušnosti a nakrátko i do vězení. Působil rovněž jako svobodomyslný pedagog a v letech 19271932 vedl experimentální školu v Sussexu. Po 2. světové válce byl činný v kampani za jaderné odzbrojení a byl ctěn jako duchovní otec nové vlny pacifismu v 60. letech 20. století.

Svým obsáhlým dílem, zaměřeným na logiku, matematiku, filozofii, ekonomii, sociologii, psychologii, náboženství, etiku a politiku patří Russell k nejvýznamnějším myslitelům 20. století. Russelovo řešení logických paradoxů pomocí jednoduché a rozvětvené teorie logických typů, jeho teorie logických funkcí, pojetí definic abstrakcí, zvláště v souvislosti s definicí přirozených čísel, logická analýza relací a celá řada dalších koncepcí tvoří pevný základ soudobé formální logiky. Jeho teorie popisů, spjatá s výkladem určitého i neurčitého členu, analýza vlastních jmen, smyslu a významu, rozlišení tzv. úplných a neúplných symbolů ovlivnily výzkumy v oblasti sémantiky přirozených i umělých jazyků.

Kromě exaktních věd se Russell věnoval také sociálním a etickým otázkám, dějinám filozofie a mravním aspektům politiky. Roku 1950 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu jako uznání za jeho mnohostranné a významné dílo, v němž vystupuje jako zastánce humanity a svobody myšlení (citace z odůvodnění Švédské akademie). Stal se tak po Theodoru Mommsenovi, Rudolfu Euckenovi a Henri Bergsonovi čtvrtým nositelem této ceny, který nebyl spisovatelem krásné literatury, ale jiných spisů, které svou formou a pojetím mají literární hodnotu (jak to stojí v příslušných stanovách k Nobelově ceně).

Bertrand Arthur Wiliam Russell zemřel roku 1970.

Russellův logický atomismus[editovat | editovat zdroj]

Podle Russella skutečno jsou jednotlivá smyslová data (sense-data), jež spolu navzájem souvisejí logicky, mezi věcmi neexistují vnitřní vztahy, neexistuje ani hmota, ani duch, dokonce ani , nýbrž pouze smyslová data (vliv pozitivismu)

Přírodní věda, která jediná je pravým zdrojem poznávání a našeho vědění o světě, poznává smyslová data a jinak nic. Nedává prostor žádné víře v nesmrtelnost či boha(y). Náboženství je podle Russella postradatelné, ne-li dokonce zlem. Je typické pro nevyspělého člověka. Existuje hierarchie hodnot, jež nutně přesahuje i přírodu, ale opravdová morálka se neopírá o pověrečné představy. Postačujícím lidským údělem je život vedený láskou a orientovaný věděním. Logický atomismus tedy zakládá na tom, že poznáváme jen smyslová data. Ta naše vědomí reflektuje ve formě jazykových vyjádření. Vhodným jazykem k tomu je symbolická logika.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • German Social Democracy (1896, Německá sociální demokracie),
  • An Essay on the Foundations of Geometry (1897, Esej o základech geometrie),
  • A Critical Exposition of the Philosophy of Leibniz (1900, Kritický výklad Leibnizovy filozofie),
  • The Principles of Mathematics (1903, Principy matematiky), dílo rozvíjející názory německého matematika Gottloba Fregea, že matematika je pokračováním logiky.
  • On Denoting (1905, O označení), stať je mezníkem ve vývoji Russellových názorů z doby, kdy odmítl učení rakouského filosofa Alexiuse Meinonga o existenci logicky rozporných objektů a počíná navazovat na Fregeovu teorii popisů.
  • Philosophical Essays (1910, Filozofické eseje),
  • Principia Mathematica (19101913), společně s Alfredem North Whiteheadem, jedná se o třísvazkovou knihu (jednotlivé díly 1910, 1912 a 1913), ve které se Russell a Whitehead pokusili upevnit a sjednotit logické základy matematiky. Dílo dovršuje základy matematické logiky a zároveň otevírá cestu k rozpracování logické sémantiky.
  • The Problems of Philosophy (1912, Problémy filozofie),
  • Our Knowledge of the External World as a Field for Scientific Method in Philosophy (1914, Naše znalost vnějšího světa jako prostor pro vědeckou metodu ve filozofii),
  • Principles of Social Reconstruction (1916, Principy sociální přestavby),
  • Political Ideals (1917, Politické ideje),
  • Mysticism and Logic and Other Essays (1918, Mysticismus a logika a jiné eseje),
  • Roads to Freedom: Socialism, Anarchism, and Syndicalism (1918, Cesty ke svobodě: Socialismus, anarchismus a syndikalismus),
  • The Philosophy of Logical Atomism (1918, Filozofie logického atomismu),
  • Introduction to Mathematical Philosophy (1919, Úvod do filozofie matematiky),
  • The Practice and Theory of Bolshevism (1920, Praxe a teorie bolševizmu),
  • The Analysis of Mind (1921, Analýza myšlení),
  • The Problem of China (1922, Čínský problém),
  • The ABC of Atoms ( 1923, Abeceda atomů),
  • The ABC of Relativity ( 1925, Abeceda relativity),
  • What I Believe (1925, V co věřím),
  • On Education, Especially in Early Childhood (1926, O výchově zejména v raném dětství),
  • The Analys of Matter (1927, Analýza hmoty),
  • An Outline of Philosophy (1927, Přehled filozofie),
  • Why I Am Not a Christian (1927, Proč nejsem křesťanem),
  • Sceptical Essays (1928, 'Skeptické eseje),
  • Marriage and Morals (1929, Manželství a mravnost),
  • The Conquest of Happiness (1930, Boj o štěstí),
  • The Scientific Outlook (1931, Vědecké vyhlídky),
  • Education and the Social Order (1932, Vzdělání a společenský systém),
  • Freedom and Organization: 1814-1914 (1934, Svoboda a organizace: 1814-1914),
  • Religion and Science (1935, Náboženství a věda),
  • Power: A New Social Analysis (1938, Vldáda. nová společenská analýza),
  • An Inquiry into Meaning and Truth (1940, Zkoumání o smyslu a pravdivosti), kniha vzniklá z přednášek, jež Russell konal koncem třicátých let 20. století na amerických univerzitách, jejímž cílem je prozkoumat určité problémy týkající se empirického poznání. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdivosti vychází Rusell z čistého empirismu a rozvíjí jej v závislosti na své koncepci logického atomismu.
  • A History of Western Philosophy (1945, Dějiny západní filozofie)
  • Philosophy and Politics (1947, Filozofie a politika),
  • Human Knowledge: Its Scope and Limits (1948, Lidské vědění: jeho rozsah a meze),
  • Authority and Individual (1949, Moc a jednotlivec),
  • Unpopular Essays (1950, Nepopulární eseje),
  • New Hopes for a Changing World (1951, Nové naděje pro měnící se svět),
  • The Impact of Science on Society (1952, Vliv vědy na společnost),
  • Satan in the Suburbs (1953, Satan na předměstí), soubor povídek,
  • Portraits from Memory and Other Essays (1956, Portrety z paměti a jiné eseje),
  • My Philosophical Development (1959, Můj filozofický vývoj),
  • Wisdom of the West (1959, Moudrost západu),
  • On the Philosophy of Science (1965, O filozofii vědy),
  • War Crimes in Vietnam (1967, Válečné zločiny ve Vietnamu),
  • The Autobiography of Bertrand Russell (19671969, Autobiografie), tři díly.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ronald Jager(2002). The Development of Bertrand Russell's Philosophy, Volume 11. Psychology Press, 113–114. ISBN 9780415295451. 
  2. (2003)in Nicholas Griffin: The Cambridge Companion to Bertrand Russell. Cambridge University Press, 85. ISBN 9780521636346. 
  3. Roberts, George W.(2013). Bertrand Russell Memorial Volume. Routledge. ISBN 9781317833024. 
  4. Rosalind Carey, John Ongley(2009). Historical Dictionary of Bertrand Russell's Philosophy. Scarecrow Press. ISBN 9780810862920. 
  5. Ilkka Niiniluoto(2003).in Thomas Bonk: Language, Truth and Knowledge: Contributions to the Philosophy of Rudolf Carnap. Springer, 2. ISBN 9781402012068. 
  6. Wolfgang Händler, Dieter Haupt, Rolf Jelitsch, Wilfried Juling, Otto Lange(1986). CONPAR 1986. Springer, 15. ISBN 9783540168119. 
  7. Hao Wang(1990). Reflections on Kurt Gödel. MIT Press, 305. ISBN 9780262730877. 
  8. Phil Parvin(2013). Karl Popper. C. Black. ISBN 9781623567330. 
  9. (2004)in Roger F. Gibson: The Cambridge Companion to Quine. Cambridge University Press, 2. ISBN 9780521639491. 
  10. Robert F. Barsky(1998). Noam Chomsky: A Life of Dissent. MIT Press, 32. ISBN 9780262522557. 
  11. François Cusset(2008). French Theory: How Foucault, Derrida, Deleuze, & Co. Transformed the Intellectual Life of the United States. U of Minnesota Press, 97. ISBN 9780816647323. 
  12. (2011)in Alan Berger: Saul Kripke. Cambridge University Press. ISBN 9781139500661. 
  13. Dov M. Gabbay, Paul Thagard, John Woods, Theo A.F. Kuipers(2007)."The Logical Approach of the Vienna Circle and their Followers from the 1920s to the 1950s", General Philosophy of Science: Focal Issues: Focal Issues. Elsevier, 432. ISBN 9780080548548. 
  14. Dermot Moran(2012). Husserl's Crisis of the European Sciences and Transcendental Phenomenology: An Introduction. Cambridge University Press, 204. ISBN 9780521895361. 
  15. Grattan-Guinness. Russell and G.H. Hardy: A study of their Relationship [online]. McMaster University Library Press, [cit. 2014-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Douglas Patterson(2012). Alfred Tarski: Philosophy of Language and Logic. Palgrave Macmillan. ISBN 9780230367227. 
  17. Rosalind Carey, John Ongley(2009). Historical Dictionary of Bertrand Russell's Philosophy. Scarecrow Press, 15–16. ISBN 9780810862920. 
  18. Ray Monk(2013). Robert Oppenheimer: A Life Inside the Center. Random House LLC. ISBN 9780385504133. 
  19. Anita Burdman Feferman, Solomon Feferman(2004). Alfred Tarski: Life and Logic. Cambridge University Press, 67. ISBN 9780521802406. 
  20. Andrew Hodges(2012). Alan Turing: The Enigma. Princeton University Press, 81. ISBN 9780691155647. 
  21. Jacob Bronowski(2008). The Origins of Knowledge and Imagination. Yale University Press. ISBN 9780300157185. 
  22. (2008)in Nicholas Griffin, Dale Jacquette: Russell vs. Meinong - The Legacy of "On Denoting". Taylor & Francis, 4. ISBN 9780203888025. 
  23. Sankar Ghose(1993)."V: Europe Revisited", Jawaharlal Nehru, a Biography. Allied Publishers, 46. ISBN 9788170233695. 
  24. Street-Fighting Years: An Autobiography of the Sixties [online]. Verso. S. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Michael Albert(2011). Remembering Tomorrow - From SDS to Life After Capitalism: A Memoir. Seven Stories Press. ISBN 9781609800017. 
  26. Jon Lee Anderson(1997). Che Guevara: A Revolutionary Life. Grove Press, 38. ISBN 9780802197252. 
  27. Marc Joseph(2004)."1: Introduction - Davidson's Philosophical Project", Donald Davidson. McGill-Queen's Press – MQUP, 1. ISBN 9780773527812. 
  28. James A. Marcum(2005)."1: Who is Thomas Kuhn?", Thomas Kuhn's Revolution: An Historical Philosophy of Science. Continuum, 5. ISBN 9781847141941. 
  29. Nathan Salmon(2007)."Introduction to Volume II", Content, Cognition, and Communication - Philosophical Papers II - Philosophical Papers II. Oxford University Press, xi. ISBN 9780191536106. 
  30. (2007)in Christopher Hitchens: The Portable Atheist: Essential Readings for the Nonbeliever. Da Capo Press. ISBN 9780306816086. 
  31. Gregory Landini(2010). Russell. Routledge, 444. ISBN 9780203846490. 
  32. Carl Sagan(2006).in Ann Druyan: The Varieties of Scientific Experience: A Personal View of the Search for God. Penguin. ISBN 9781594201073. 
  33. George Crowder(2004). Isaiah Berlin: Liberty, Pluralism and Liberalism. Polity, 15. ISBN 9780745624778. 
  34. Elsie Jones-Smith(2011). Theories of Counseling and Psychotherapy: An Integrative Approach: An Integrative Approach. SAGE, 142. ISBN 9781412910040. 
  35. Interview with Martin Gardner [online]. American Mathematical Society, June–July 2005, [cit. 2014-01-05]. S. 603. Dostupné online. (anglicky) 
  36. Peter S Williams(2013). S Lewis Vs The New Atheists. Authentic Media Inc. ISBN 9781780780931. 
  37. Loretta Lorance, Richard Buckminster Fuller(2009). Becoming Bucky Fuller. MIT Press, 72. ISBN 9780262123020. 
  38. Dr. K. Sohail. How Difficult it is to Help People Change their Thinking – Interview with Dr. Pervez Hoodbhoy [online]. February 2000, [cit. 2013-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. (2010)in Bradley W. Bateman, Toshiaki Hirai, Maria Cristina Marcuzzo: The Return to Keynes. Harvard University Press, 146. ISBN 9780674053540. 
  40. Isaac Asimov(2009). I.Asimov: A Memoir. Random House LLC. ISBN 9780307573537. 
  41. Paul Kurtz(1994).in Vern L. Bullough, Tim Madigan: Toward a New Enlightenment: The Philosophy of Paul Kurtz. Transaction Publishers, 233. ISBN 9781412840170. 
  42. John P. Anderson(2000). Finding Joy in Joyce: A Readers Guide to Ulysses. Universal-Publishers, 580. ISBN 9781581127621. 
  43. Paul Lee Thomas(2006). Reading, Learning, Teaching Kurt Vonnegut. Peter Lang, 46. ISBN 9780820463377. 
  44. Gregory L. Ulmer(2005). Electronic Monuments. U of Minnesota Press, 180. ISBN 9780816645831. 
  45. Paul J. Nahin(2011)."9", Number-Crunching: Taming Unruly Computational Problems from Mathematical Physics to Science Fiction. Princeton University Press, 332. ISBN 9781400839582. 
  46. (2004)in Mie Augier, Herbert Alexander Simon, James G. March: Models of a Man: Essays in Memory of Herbert A. Simon. MIT Press, 21. ISBN 9780262012089. 
  47. William O'Donohue, Kyle E. Ferguson(2001). The Psychology of B F Skinner. SAGE, 19. ISBN 9780761917595. 
  48. Gustavo Faigenbaum(2001). Conversations with John Searle. LibrosEnRed.com, 28. ISBN 9789871022113. 
  49. (1990)in William M. Brinton, Alan Rinzler: Without Force Or Lies: Voices from the Revolution of Central Europe in 1989–90. Mercury House, 37. ISBN 9780916515928. 
  50. David Wilkinson(2001). God, Time and Stephen Hawking. Kregel Publications, 18. ISBN 9780825460296. 
  51. (2007)in Reiner Braun, Robert Hinde, David Krieger, Harold Kroto, Sally Milne: Joseph Rotblat: Visionary for Peace. John Wiley & Sons. ISBN 9783527611270. 
  52. (2007)in Ned Curthoys, Debjani Ganguly: Edward Said: The Legacy of a Public Intellectual. Academic Monographs, 27. ISBN 9780522853575. 
  53. Azurmendi, Joxe (1999); Txillardegiren saioa: hastapenen bila, Jakin, 114; pp 17–45. ISSN 0211-495X

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]