Isaac Asimov
Isaac Asimov (narozen jako Izák Judovič Ozimov (rusky Исаак Юдович Озимов) asi 2. ledna 1920, Petroviči (rusky Петровичи), Rusko – 6. dubna 1992, New York, USA) byl americký spisovatel a biochemik ruského původu. Napsal přes 300 vědeckých, vědecko-populárních a sci-fi knih. Získal celou řadu prestižních cen (Hugo, Nebula, Locus,...). Je autorem tří zákonů robotiky.
Obsah |
Životopis [editovat]
Mládí [editovat]
Isaac Asimov se narodil do židovské rodiny ve vesnici Petroviči v Rusku.[1] Ve své první autobiografii uvádí, že jako datum svého narození považuje 2. ledna 1920, i když vzhledem k chybějícím dokumentům či případné chybě při převodu z juliánského kalendáře je toto datum nejzazší a správné datum může být i 4. října 1919.[2]
V roce 1923 celá rodina emigrovala do USA. Stal se americkým občanem v roce 1928. Asimov se nikdy nenaučil rusky (jeho rodiče mluvili jidiš) a nikdy svou rodnou zemi nenavštívil. Isaac vyrůstal v Brooklynu v New Yorku. Jeho otec měl malý obchod se smíšeným zbožím, ve kterém se Asimov poprvé setkal s časopisy a novinami. Asimov se naučil sám číst v pěti letech, své první články začal psát už v jedenácti a od devatenácti je dokonce prodával do různých časopisů. Po vystudování střední školy nastoupil Asimov na Kolumbijskou univerzitu, kde promoval v roce 1939.
Život během světové války a po ní [editovat]
Během druhé světové války sloužil Asimov jako civilista na námořní základně ve Filadelfii (Philadelphia Naval Shipyard). V roce 1944 byl předvolán k armádní odvodové prohlídce, ale kvůli krátkozrakosti nebyl odveden.[3] Tato vada už nebyla armádě USA na obtíž 7. září 1945, kdy Asimov obdržel povolávací rozkaz. Do jejích řad vstoupil 1. listopadu 1945.[3] Prošel základním výcvikem v Camp Lee ve Virginii. 7. ledna 1946 začal psát povídku Důkaz, což byla jediná povídka, kterou Asimov napsal během své služby v armádě USA (období od 1. listopadu 1945 do 26. července 1946).[3] 7. února již měl hotovu první verzi, ale pak s psaním přestal, neboť se měl zúčastnit operace Crossroads na atolu Bikini. Odcestoval s ostatními na Havaj do Honolulu, ale jaderného testu se nakonec nezúčastnil. Po návratu do Camp Lee požádal o propuštění z armády kvůli doktorandské práci, bylo mu vyhověno 26. července 1946. Odcházel v hodnosti desátníka.[3]
Po válce v roce 1948 dokončil studia, stal se doktorem biochemie a začal pracovat jako učitel biochemie[4] na Bostonské univerzitě. Od roku 1958 se stává profesionálním spisovatelem. Asimov byl dvakrát ženatý: poprvé se oženil v roce 1942 s Gertrude Blugerman, se kterou měli dvě děti, syna Davida a dceru Robyn Joan, podle které vytvořil postavu Wandy Seldon. Wanda byla vnučkou hlavního hrdiny knih o Nadaci Hariho Seldona. Manželství se rozpadlo v roce 1973 a rok poté se Asimov oženil znovu - vzal si americkou autorku sci-fi Janet O. Jeppson. Isaac Asimov zemřel v roce 1992 v New Yorku. Po jeho smrti jeho druhá žena odhalila, že zemřel v důsledku nemoci AIDS. K nákaze došlo při operaci v roce 1983, kdy byla Asimovovi podána krev, která byla HIV pozitivní.[5]
Zajímavosti z osobního života [editovat]
Asimov trpěl klaustrofilií, což je přímý opak ke klaustrofobii. Miloval malé uzavřené prostory; to mělo velký vliv na jeho dílo, především romány Ocelové jeskyně, Nahé slunce a Roboti úsvitu a hlavní postavu první povídky ze série Nadace. Lidé na Zemi v těchto románech žijí v podzemních městech a panicky se bojí otevřeného prostoru. Velkým paradoxem je, že se Asimov bál létat letadlem. Jeho dílo, především romány o Nadaci, je plné kosmických letů a meziplanetárních válek, Asimov přitom za celý svůj život letěl v letadle pouze dvakrát. Zajímavostí je také, že Asimov se nikdy nenaučil plavat či jezdit na kole. Přestože se nikdy nestavěl proti náboženství jako takovému, byl proti spoléhání se na víru v neověřitelné či neověřené.
Dílo [editovat]
Jeho dílo zahrnuje velké množství beletristických i vědeckých prací, z nichž v češtině vyšel jen nepatrný zlomek. Je známý hlavně svými díly z vědecko-fantastického žánru (sci-fi) a populárně vědeckými knihami. Nejznámějším Asimovým dílem je série Nadace (Foundation series), kterou později spojil s dalšími dvěma sériem - o galaktické Říši (Galactic Empire series) a o robotech (Robot series).
Robotům se Asimov věnoval celý život. První povídku o robotovi napsal v rozmezí 10.–22. května 1939[4]. Jmenovala se „Robbie“ a lze ji najít ve sbírce povídek Já, robot. Napsal bezpočet povídek a několik knih o této problematice. Sbírka povídek Já, robot patří mezi nejznámější. Je tvůrcem tzv. zákonů robotiky. Asimov sám přiznal, že slovo robot je přejaté z dramatu Karla Čapka RUR z roku 1920. Asimov toto drama přečetl a netajil se tím, že se mu dílo nelíbí.
Psal také detektivky, fantasy, velké množství „ne-fantastických“ knih. Celkem napsal nebo jako editor upravil kolem 500 knih a přibližně 90 000 dopisů nebo pohlednic. Jeho práce spadají do všech hlavních kategorií Mezinárodního desetinného třídění, k tzv. „velké trojce“ autorů sci-fi. Isaac Asimov byl humanista a racionalista. Je všeobecně považován za mistra žánru vědecké fantastiky a za svého života společně s Robertem A. Heinleinem a Arthurem C. Clarkem patřil mezi tzv. „velkou trojku“ autorů sci-fi.
Zákony robotiky [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Zákony robotiky.
Asimov je tvůrcem zákonů robotiky, které se časem staly dogmatem sci-fi literatury. Popisují, jakými pravidly se roboti mají řídit. Byly poprvé uvedeny v březnu 1942 v povídce „Hra na honěnou“ (Runaround).
Partnerské zákony robotiky [editovat]
Asimov se také podílel na knize Kalibán[zdroj?], opět robo-detektivce. Zde byly původní tři robotické zákony odmítnuty a místo nich nastoleny čtyři úplně jiné: Místo aby byli roboti odsouváni podle původních zákonů do role otroků, podle nových pravidel měly být lidstvu rovnocennými partnery a přáteli.
Citáty [editovat]
- „Násilí je posledním útočištěm neschopných.“ - Salvor Hardin, Nadace
- „Nikdy nedopusťte, aby vám smysl pro morálku zabránil udělat to, co je správné!“ - Hober Mallow, Nadace
Ocenění [editovat]
- 7 cen Hugo:
- 1963: výběr F&SF Science Articles (Special Achievement)
- 1966: série Nadace - Foundation (Best All-time Series)
- 1973: román Ani sami bohové - The Gods Themselves (Novel)
- 1977: povídka Dvousetletý člověk - The Bicentennial Man (Novelette)
- 1983: román Nadace na hranicích - Foundation's Edge (Novel)
- 1992: povídka Zlato - „Gold“ (Novelette)
- 1995: paměti Já, Asimov - I. Asimov: A Memoir (Non-Fiction)
- 2 ceny Nebula:
- 1972: román Ani sami bohové - The Gods Themselves
- 1976: povídka Dvousetletý člověk - The Bicentennial Man
- 7 cen Locus
- 1973: román Ani sami bohové - The Gods Themselves (Novel)
- 1975: Before the Golden Age (Anthology)
- 1977: povídka Dvousetletý člověk - The Bicentennial Man (Novelette)
- 1981: In Joy Still Felt: The Autobiography of Isaac Asimov, 1954-1978 (related non-fiction book)
- 1983: román Nadace na hranicích - Foundation's Edge (Novel)
- 1987: povídka Sny robotů - Robot Dreams (Short Story)
- 1995: paměti Já, Asimov - I. Asimov: A Memoir (Non-Fiction)
- 1967: cena E. E. Smithe - Skylark Award, uděluje New England Science Fiction Association
- 1986: jmenován Velmistrem žánru - SFWA award for Grand Master, uděluje Science Fiction and Fantasy Writers of America
- 1997: uveden do síně slávy - Science Fiction and Fantasy Hall of Fame, uděluje Kansas City Science Fiction and Fantasy Society [6]
Díla [editovat]
Následuje seznam děl, které vyšla v češtině. Uvedeno je vždy první české vydání.
Sci-fi romány [editovat]
Série o Nadaci [editovat]
- Základna, 1985, samizdatové vydání prvních 3 dílů v jednom svazku
- Nadace, AG Kult 1991 (Foundation, 1951)
- Nadace a Říše, AG Kult 1991 (Foundation and Empire, 1952)
- Druhá Nadace, AG Kult 1991 (Second Foundation, 1953)
- Nadace na hranicích, AG Kult 1992 (Foundation's Edge, 1982)
- Nadace a Země, AG Kult 1992 (Foundation and Earth, 1986)
- Předehra k Nadaci, AG Kult 1992 (Prelude to Foundation, 1988)
- A zrodí se Nadace, And Classic 1995 (Forward the Foundation, 1993)
Série o robotech [editovat]
- Ocelové jeskyně, Mladá Fronta 1970 (The Caves of Steel, 1954)
- Nahé slunce, Ivo Železný 1994 (The Naked Sun, 1957)
- Roboti úsvitu, Klub Julese Vernea 1993 (The Robots of Dawn, 1983)
- Roboti a impérium, Klub Julese Vernea 1993 (Robots and Empire, 1985)
Série Galaktická říše [editovat]
- Oblázek na obloze, AF 167 1993 (Pebble in the Sky, 1950)
- Hvězdy jako prach, AF 167 1994 (The Stars, Like Dust, 1951)
- Kosmické proudy, AF 167 1994 (The Currents of Space, 1952)
Série Lucky Starr [editovat]
- David Starr - tulák po hvězdách , Ivo Železný 1999 (David Starr, Space Ranger, 1952)
- Lucky Starr & piráti z asteroidů, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Pirates of the Asteroids, 1953)
- Lucky Starr & oceány Venuše , Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Oceans of Venus, 1954)
- Lucky Starr & velké slunce Merkuru, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Big Sun of Mercury, 1956)
- Lucky Starr a měsíce Jupiterovy, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Moons of Jupiter, 1957)
- Lucky Starr & prstence Saturnu, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Rings of Saturn, 1958)
Ostatní [editovat]
- Ani sami bohové, Nakladatelství Svoboda 1992 (The Gods Themselves, 1972)
- Fantastická cesta II, Místo určení: Mozek, Slan 1992 (Fantastic Voyage II, Destination Brain, 1987)
- Příchod noci, Laser 1993 (Nightfall, 1990) - spolu s Robertem Silverbergem. Děj se odehrává na planetě, která má více sluncí a kde je tedy stále světlo. Lidé zde žijící se bojí tmy. Jednou za 2049 let však nastává okamžik, kdy svítí pouze jedno slunce a dochází k zatmění. Lidé v tento okamžik zpanikaří, vše zapálí a tím dojde k rozvrácení civilizace, mnoho lidí zešílí. Román začíná v krátké době před příchodem noci, popisuje civilizaci zhruba na úrovni lidské civilizace v době napsání románu. Postavy polemizují, zda přijde či nepřijde noc. Po jejím příchodu dojde k požárům, ale nakonec, v poslední části, dojde k nápravě.
- Konec Věčnosti, Albert 1993 (The End of Eternity, 1955)
- Dítě času, And Classic 1994 (The Ugly Little Boy, 1992) - s Robertem Silverbergem
- Pozitronový muž, Baronet 1998 (The Positronic Man, 1993) - s Robertem Silverbergem
Povídkové sbírky [editovat]
- Já, robot, Odeon 1981 (I, Robot, 1950)
- Vize robotů, Knižní Klub 1994 (Robot visions, 1990)
- Azazel, Laser 1994 (Azazel, 1988) - jedná se o fantasy povídky, které spojuje postava skřítka Azazela.
- Sny robotů, Knižní Klub 1996 (Robot Dreams, 1986)
- Sbohem Země, Mustang 1997 (Gold, 1995)
- Nesmrtelný Bard, Polaris 2001 (různé originály)
- Neznámý Asimov, Triton 2003, 2005 (The Early Asimov, 1972)
- Neznámý Asimov II.,
- Robohistorie, Triton 2004 (The Complete Robot, 1982)
- The Rest of the Robots, 1964
Další [editovat]
- Slova vědy : Co se za nimi skrývá, Panorama 1978 (Words of Science and History behind them a More Words of Science, 1959)
- Já, Asimov: paměti, Český spisovatel 1996 (I, Asimov, 1994) - třetí autobiografie
- Atom : cesta subatomárním vesmírem, Jota 1997 (Inside the Atom, 1956)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Osobnosti.cz: Isaac Asimov
- ↑ Asimov, Isaac. In Memory Yet Green: The Autobiography of Isaac Asimov, 1920-1954
- ↑ a b c d ASIMOV, Isaac. Neznámý Asimov II. Praha : Triton, 2005. ISBN 80-7254-242-7. Kapitola Slepá ulička (doslov), s. 260-262.
- ↑ a b ŽELEZNÝ, Ivo. Roboti a androidi. Praha : Svoboda, 1988. Kapitola O autorech, (Isaac Asimov), s. 605.
- ↑ LOCUS online: Letter from Janet Asimov
- ↑ http://www.locusmag.com/SFAwards/Db/NomLit5.html#179-1982
Externí odkazy [editovat]
- Domácí stránka Isaaca Asimova
- Slovenská fanouškovská stránka Isaaca Asimova
- Isaac Asimov na sci-fi databázi LEGIE
- Isaac Asimov na sci-fi databázi Isfdb.org