Isaac Asimov

Isaac Asimov

Asimov na trůnu na ilustraci Roweny Morillové

Isaac Asimov (narozen jako Izák Judovič Ozimov (Исаак Юдович Озимов) asi 2. ledna, 1920 Petroviči (Петровичи), Bělorusko – 6. dubna, 1992 New York, USA) byl americký spisovatel a biochemik. Napsal přes 300 vědeckých, vědecko-populárních a sci-fi knih. Získal celou řadu prestižních cen (Hugo, Nebula). Je autorem tří zákonů robotiky.

Životopis

Mládí

Isaac Asimov se narodil do židovské rodiny ve vesnici Petroviči v Běloruské sovětské socialistické republice. Ve své první autobiografii uvádí, že jako datum svého narození považuje 2. ledna 1920, i když vzhledem k chybějícím dokumentům či případné chybě při převodu z juliánského kalendáře je toto datum nejzažší a správné datum může být i 4. října 1919.

V roce 1923 celá rodina emigrovala do USA. Stal se americkým občanem v roce 1928. Asimov se nikdy nenaučil rusky (jeho rodiče mluvili jidiš) a nikdy svou rodnou zemi nenavštívil. Isaac vyrůstal v Brooklynu v New Yorku. Jeho otec měl malý obchod se smíšeným zbožím, ve kterém se Asimov poprvé setkal s časopisy a novinami. Asimov se naučil sám číst v pěti letech, své první články začal psát už v jedenácti a od devatenácti je dokonce prodával do různých časopisů. Po vystudování střední školy nastoupil Asimov na Kolumbijskou univerzitu, kde promoval v roce 1939.

Život po válce

Během druhé světové války sloužil Asimov na námořní základně ve Filadelfii. Po válce v roce 1948 dokončil studia, stal se doktorem biochemie a začal pracovat jako učitel biochemie na Bostonské univerzitě. Od roku 1958 se stává profesionálním spisovatelem. Asimov byl dvakrát ženatý: poprvé se oženil v roce 1942 s Gertrude Blugerman, se kterou měli dvě děti, syna Davida a dceru Robyn Joan, podle které vytvořil postavu Wandy Seldon. Wanda byla vnučkou hlavního hrdiny knih o Nadaci Hariho Seldona. Manželství se rozpadlo v roce 1973 a rok poté se Asimov oženil znovu - vzal si americkou autorku sci-fi Janet O. Jeppson. Isaac Asimov zemřel v roce 1992 v New Yorku. Po jeho smrti jeho druhá žena odhalila, že zemřel v důsledku nemoci AIDS. K nákaze došlo při operaci v roce 1983, kdy byla Asimovovi podána krev, která byla HIV pozitivní.

Zajímavosti z osobního života

Asimov trpěl klaustrofilií, což je přímý opak ke klaustrofobii. Miloval malé uzavřené prostory; to mělo velký vliv na jeho dílo, především romány Ocelové jeskyně, Nahé Slunce a Roboti úsvitu a hlavní postavu první povídky ze série Nadace. Lidé na Zemi v těchto románech žijí v podzemních městech a panicky se bojí otevřeného prostoru. Velkým paradoxem je, že Asimov se bál létat letadlem. Jeho dílo, především romány o Nadaci, je plné kosmických letů a meziplanetárních válek, Asimov přitom za celý svůj život letěl v letadle pouze dvakrát. Zajímavostí je také, že Asimov se nikdy nenaučil plavat či jezdit na kole. Přestože se nikdy nestavěl proti náboženství jako takovému, byl proti spoléhání se na víru v neověřitelné či neověřené.

Dílo

Jeho dílo zahrnuje velké množství beletristických i vědeckých prací, z nichž v češtině vyšel jen nepatrný zlomek. Je známý hlavně svými díly z vědecko-fantastického žánru (sci-fi) a populárně vědeckými knihami. Nejznámějším Asimovým dílem je série Nadace (Foundation series), kterou později spojil s dalšími dvěma sériemi o galaktické Říši (Galactic Empire series) a o robotech (Robot series).

Robotům se Asimov věnoval celý život. První povídku o robotovi napsal v rozmezí 10.–22. května 1939. Jmenovala se „Robbie“ a lze ji najít ve sbírce povídek Já, robot. Napsal bezpočet povídek a několik knih o této problematice. Sbírka povídek Já, robot patří mezi nejznámější. Je tvůrcem tzv. zákonů robotiky. Asimov sám přiznal, že slovo robot je přejaté z dramatu Karla Čapka RUR z roku 1920. Sám Asimov toto drama přečetl a netajil se tím, že se mu dílo nelíbí.

Psal také detektivky, fantasy, velké množství „ne-fantastických“ knih. Celkem napsal nebo jako editor upravil kolem 500 knih a přibližně 90 000 dopisů nebo pohlednic. Jeho práce spadají do všech hlavních kategorií Mezinárodního desetinného třídění, k tzv. „velké trojce“ autorů sci-fi. Isaac Asimov byl humanista a racionalista. Je všeobecně považován za mistra žánru vědecké fantastiky a za svého života společně s Robertem A. Heinleinem a Arthurem C. Clarkem patřil mezi tři nejlepší autory sci-fi.

Zákony robotiky

Podrobnější informace naleznete v článku Zákony robotiky.

Asimov je tvůrcem zákonů robotiky, které se časem staly dogmatem sci-fi literatury. Popisují, jakými pravidly se roboti mají řídit. Byly poprvé uvedeny v březnu 1942 v povídce „Hra na honěnou“ (Runaround).

Partnerské zákony robotiky

Asimov se také podílel na knize Kalibán^[zdroj?], opět robo-detektivce. Zde byly původní tři robotické zákony odmítnuty a místo nich nastoleny čtyři úplně jiné: Místo aby byli roboti odsouváni podle původních zákonů do role otroků, podle nových pravidel měly být lidstvu rovnocennými partnery a přáteli.

Citáty

• „Násilí je posledním útočištěm neschopných.“ - Salvor Hardin, Nadace
• „Nikdy nedopusťte, aby vám smysl pro morálku zabránil udělat to, co je správné!“ - Hober Mallow, Nadace

Ocenění

• 7 cen Hugo:
  • 1963: výběr F&SF Science Articles (Special Achievement)
  • 1966: série Nadace - Foundation (Best All-time Series)
  • 1973: román Ani sami bohové - The Gods Themselves (Novel)
  • 1977: povídka Dvousetletý člověk - The Bicentennial Man (Novelette)
  • 1983: román Nadace na hranicích - Foundation's Edge (Novel)
  • 1992: povídka Zlato - „Gold“ (Novelette)
  • 1995: paměti Já, Asimov - I. Asimov: A Memoir (Non-Fiction)

• 2 ceny Nebula:
  • 1972: román Ani sami bohové - The Gods Themselves
  • 1976: povídka Dvousetletý člověk - The Bicentennial Man

• 7 cen Locus
  • 1973: román Ani sami bohové - The Gods Themselves (Novel)
  • 1975: Before the Golden Age (Anthology)
  • 1977: povídka Dvousetletý člověk - The Bicentennial Man (Novelette)
  • 1981: In Joy Still Felt: The Autobiography of Isaac Asimov, 1954-1978 (related non-fiction book)
  • 1983: román Nadace na hranicích - Foundation's Edge (Novel)
  • 1987: povídka Sny robotů - Robot Dreams (Short Story)
  • 1995: paměti Já, Asimov - I. Asimov: A Memoir (Non-Fiction)

• 1967: cena E. E. Smithe - Skylark Award, uděluje New England Science Fiction Association
• 1986: jmenován Velmistrem žánru - SFWA award for Grand Master, uděluje Science Fiction and Fantasy Writers of America
• 1997: uveden do síně slávy - Science Fiction and Fantasy Hall of Fame, uděluje Kansas City Science Fiction and Fantasy Society

Díla

Následuje seznam děl, které vyšla v češtině. Uvedeno je vždy první české vydání.

Sci-fi romány

Série o Nadaci

• Základna, 1985, samizdatové vydání prvních 3 dílů v jednom svazku
• Nadace, AG Kult 1991 (Foundation, 1951)
• Nadace a Říše, AG Kult 1991 (Foundation and Empire, 1952)
• Druhá Nadace, AG Kult 1991 (Second Foundation, 1953)
• Nadace na hranicích, AG Kult 1992 (Foundation's Edge, 1982)
• Nadace a Země, AG Kult 1992 (Foundation and Earth, 1986)
• Předehra k Nadaci, AG Kult 1992 (Prelude to Foundation, 1988)
• A zrodí se Nadace, And Classic 1995 (Forward the Foundation, 1993)

Série o robotech

• Ocelové jeskyně, Mladá Fronta 1970 (The Caves of Steel, 1954)
• Nahé slunce, Ivo Železný 1994 (The Naked Sun, 1957)
• Roboti úsvitu, Klub Julese Vernea 1993 (The Robots of Dawn, 1983)
• Roboti a Impérium, Klub Julese Vernea 1993 (Robots and Empire, 1985)

Série Galaktická říše

• Oblázek na obloze, AF 167 1993 (Pebble in the Sky, 1950)
• Hvězdy jako prach, AF 167 1994 (The Stars, Like Dust, 1951)
• Kosmické proudy, AF 167 1994 (The Currents of Space, 1952)

Série Lucky Starr

• David Starr - tulák po hvězdách , Ivo Železný 1999 (David Starr, Space Ranger, 1952)
• Lucky Starr & piráti z asteroidů, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Pirates of the Asteroids, 1953)
• Lucky Starr & oceány Venuše , Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Oceans of Venus, 1954)
• Lucky Starr & velké slunce Merkuru, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Big Sun of Mercury, 1956)
• Lucky Starr a měsíce Jupiterovy, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Moons of Jupiter, 1957)
• Lucky Starr & prstence Saturnu, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Rings of Saturn, 1958)

Ostatní

• Ani sami bohové, Nakladatelství Svoboda 1992 (The Gods Themselves, 1972)
• Fantastická cesta II, Místo určení: Mozek, Slan 1992 (Fantastic Voyage II, Destination Brain, 1987)
• Příchod noci, Laser 1993 (Nightfall, 1990) - spolu s Robertem Silverbergem. Děj se odehrává na planetě, která má více sluncí a kde je tedy stále světlo. Lidé zde žijící se bojí tmy. Jednou za 2049 let však nastává okamžik, kdy svítí pouze jedno slunce a dochází k zatmění. Lidé v tento okamžik zpanikaří, vše zapálí a tím dojde k rozvrácení civilizace, mnoho lidí zešílí. Román začíná v krátké době před příchodem noci, popisuje civilizaci zhruba na úrovni lidské civilizace v době napsání románu. Postavy polemizují, zda přijde či nepřijde noc. Po jejím příchodu dojde k požárům, ale nakonec, v poslední části, dojde k nápravě.
• Konec Věčnosti, Albert 1993 (The End of Eternity, 1955)
• Dítě času, And Classic 1994 (The Ugly Little Boy, 1992) - s Robertem Silverbergem
• Pozitronový muž, Baronet 1998 (The Positronic Man, 1993) - s Robertem Silverbergem

Povídkové sbírky

• Já, robot, Odeon 1981 (I, Robot, 1950)
• Vize robotů, Knižní Klub 1994 (Robot visions, 1990)
• Azazel, Laser 1994 (Azazel, 1988) - jedná se o fantasy povídky, které spojuje postava skřítka Azazela.
• Sny robotů, Knižní Klub 1996 (Robot Dreams, 1986)
• Sbohem Země, Mustang 1997 (Gold, 1995)
• Nesmrtelný Bard, Polaris 2001 (různé originály)
• Neznámý Asimov, Triton 2003, 2005 (The Early Asimov, 1972)
• Robohistorie, Triton 2004 (The Complete Robot, 1982)
• The Rest of the Robots, 1964

Další

• Slova vědy : Co se za nimi skrývá, Panorama 1978 (Words of Science and History behind them a More Words of Science, 1959)
• Já, Asimov: paměti, Český spisovatel 1996 (I, Asimov, 1994) - třetí autobiografie
• Atom : cesta subatomárním vesmírem, Jota 1997 (Inside the Atom, 1956)

Odkazy

Externí odkazy

• Domácí stránka Isaaca Asimova
• Slovenská fanouškovská stránka Isaaca Asimova
• Databáze Legie.info - autor Isaac Asimov