Monogamie
Monogamie (párové manželství) je manželství jednoho muže s jednou ženou. Termín vnikl ze spojení řeckých slov monos (jeden, sám) a gamos (manželství, jednota). Jejím opakem je polygamie – manželství více než dvou partnerů, která se dále dělí na polygynii (více manželek) a polyandrii (více manželů). Historicky první povinnou doloženou monogamii vyhlásil v roce 1000 aškenázský rabín Geršom ben Jehuda pro Židy žijící ve střední Evropě.[1] K zavedení monogamie došlo na židovském synodu v Mohuči a samotné zavedení mělo být pouze na zkoušku na dobu tisíc let (tedy zkušební doba vypršela v roce 2000). Podle Petra Weisse se však po vypršení této lhůty sešla rabínská rada, která usoudila, že pro posouzení výhodnosti monogamie je tisíc let krátká doba, a proto tuto dobu prodloužili o dalších tisíc let.[1]
Mnoho společností povoluje polygamii, ale celkově na světě monogamní forma manželství převažuje. Americký antropolog Robert Murphy uvádí, že velká většina světových manželství je monogamních.
Jelikož v populaci je přirozené přibližně stejné zastoupení žen i mužů, monogamie by měla dobře odpovídat demografickým procesům. Monogamie také vede ke vzniku v současném světě nejrozšířenější základní rodinné jednotky – nukleární rodiny, která se skládá z otce, matky a jejich potomků.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b VERECKÝ, Ladislav. Je monogamie přežitek?. Magazín DNES. únor 2010, roč. XVII, čís. 6, s. 23-28.
Literatura [editovat]
- Robert F. Murphy, Úvod do sociální a kulturní antropologie. SLON, Praha 2001.
