1919

Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.  
◄◄ | ◄ | 1915 | 1916 | 1917 | 1918 | 1919 | 1920 | 1921 | 1922 | 1923 | ► | ►►

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

1919
1919 v Československu 1919 v nehodách a katastrofách 1919 v dopravě 1919 ve filmu 1919 v hudbě 1919 v římskokatolické církvi 1919 v letectví 1919 v loďstvech 1919 ve sportu 1919 v šachu 1919 ve fotografii 1919 ve volbách

Československo

• 28. ledna – Byla založena brněnská Masarykova univerzita.
• 1. února – Byly reorganizovány Československé legie v Rusku.
• 6. února – Založen Československý červený kříž.
• 25. února – Na tajné schůzi Národního shromáždění byla uzákoněna koruna československá jako měna Československé republiky.
• 4. března – Německé nacionalistické demonstrace v četných městech ČSR (Teplice, Kadaň, Nový Jičín aj.) Při střetech s četnictvem a vojskem bylo zabito celkem 53 osob.
• 11. března – Ústavním zákonem byla změněna prozatímní ústava; počet poslanců Revolučního národního shromáždění byl zvýšen o 14 na 270.
• 8. dubna – Zřízení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké.
• 16. dubna – Národní shromáždění schválilo zákon o pozemkové reformě. Záboru podléhal majetek orné půdy nad 150 ha nebo veškeré půdy nad 250 ha.
• 16. dubna – Další rozšíření Brna o 23 okolních obcí, čímž vzniklo tzv. Velké Brno.
• jaro – Návrat legií z Francie.
• 23. května – Přijata druhá změna prozatímní ústavy; prezidentovi republiky byly významně rozšířeny pravomoci.
• 6. června – Na Podkarpatské Rusi vyhlášena vojenská diktatura (až do 9. ledna 1922.
• srpen – Na Podkarpatské Rusi začíná fungovat (pod ochranou armády) tzv. civilní správa Podkarpatské Rusi.
• 10. září – Na základě Malé smlouvy St. Germainské mezi Dohodou a Československem se Podkarpatská Rus se stává součástí Československa.
• 21. prosince – Založen Svaz dobrovolného hasičstva, zastřešující organizace dobrovolných hasičských spolků.
• Založen Svaz junáků – skautů RČS.
• Libušín povýšen na město.
• Založena Československá strana lidová.
• Založení fotbalového klubu SK Sigma Olomouc.
• Založení fotbalového klubu SK Zlín.
• Založení fotbalového klubu SK Slavoj Vítkovice.
• Založeno Gymnázium Dr. Karla Polesného ve Znojmě.

Svět

• 1. ledna – Vilnius obsazen polskými jednotkami.
• 5. ledna – Do Minsku vstoupila Rudá armáda a běloruská vláda odešla do exilu; konec nezávislosti Běloruska.
• 18. ledna – Byla zahájena Pařížská mírová konference ve Versailles.
• 21. ledna – Irsko vyhlásilo nezávislost.
• 13. února – Klajpeda pod správou států Dohody.
• únor – Polským útokem začala Rusko-polská válka (skončila roku 1921).
• 11. dubna – Založena Mezinárodní organizace práce.
• 28. června – Podepsána Versailleská mírová smlouva.
• 2. července – První úspěšný přelet Atlantiku; vzducholoď R 34.
• 14. července – Vilnius obsazen ruskými jednotkami.
• 19. srpna – Afghánistán se stal nezávislým.
• 10. září – Smlouva ze Saint-Germain-en-Laye, spojenci podepsali mír s Rakouskem.
• 27. listopadu – Smlouva z Neuilly-sur-Seine, spojenci podepsali mír s Bulharskem.
• Vilnius prohlášen hlavním městem Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska.
• Klajpeda pod správou států Dohody.
• Moresnet součástí Belgie.
• Benito Mussolini založil organizaci Fasci d'Italiani di Combattimento.
• Vzniklo Sársko.
• Konec pandemie tzv. španělské chřipky.
• Conrad Hilton založil Hilton Hotels Corporation.
• První non-stop transatlantický přelet motorovým letadlem. John W. Alcock a Arthur Whitten Brown překonali Atlantský oceán na trase z New Foundlandu do Irska v čase 15 hodin 57 minut.

Vědy a umění

• 25. dubna – Založen Bauhaus, škola pro výtvarné umění, architekturu a umělecké řemeslo.
• 18. listopadu – Tor Bergeron objevil okluzní proces.
• Vyroben první prototyp Kaplanovy turbíny.
• Frederik Bull sestrojil jeden z prvních děrnoštítkových strojů.
• Holandská amatérská stanice PCGG vysílá první rozhlasové pořady.
• M. Bonč-Brujevič konstruuje elektronky chlazené vodou pro vysílače s velkými výkony.

Nobelova cena

• za literaturu: Carl Spitteler
• za medicínu: Jules Bordet
• za fyziku: Johannes Stark
• za chemii: nebyla v tomto roce udělena
• za mír: Woodrow Wilson

Narození

Československo

• 3. ledna – Miloš Konvalinka, dirigent, skladatel a rozhlasový pracovník († 27. listopadu 2000)
• 20. ledna – Štěpán Lucký, hudební skladatel a pedagog († 5. května 2006)
• 28. ledna – Ladislav Mňačko, slovensky píšící spisovatel († 24. února 1994)
• 10. února – Miroslav Doležal, herec († 12. dubna 2009)
• 14. února – Miroslav Zikmund, cestovatel
• 7. srpna – Ladislav Sitenský, fotograf († 14. listopadu 2009)
• 24. srpna – Jaromíra Kolárová, spisovatelka († 21. ledna 2006)
• 28. srpna – Jiří Šust, hudební skladatel († 1995)
• 30. srpna – Jiří Orten, básník († 1. září 1941)
• 11. září – Ota Šik, československý reformní ekonom († 22. srpna 2004)
• 14. září – Miroslav Barvík, hudební skladatel († 2. března 1998)
• 16. září – Milan Harašta, hudební skladatel. († 29. srpna 1946)
• 21. září – Zdeněk Petr, hudební skladatel populární hudby († 6. prosince 1994)
• 10. října – Miroslav Kubíček, dirigent a hudební skladatel († 14. ledna 1955)
• 27. října – Eduard Wondrák, lékař, historik zdravotnictví († 10. dubna 1996)
• 1. listopadu – Radovan Lukavský, herec († 10. března 2008)
• 28. listopadu – Otakar Černý, válečný letec, příslušník československého protinacistického odboje († 14. října 2009)
• 16. prosince – Zdeněk Švarc, hokejista († 8. listopadu 1948)
• 17. prosince – Tomáš Špidlík, římskokatolický teolog a kardinál († 15. dubna 2010)
• 21. prosince – Ivan Blatný, básník († 5. srpna 1990)

Svět

• 1. ledna – Jerome David Salinger, americký spisovatel († 27. ledna 2010)
• 22. ledna – Peter L. Bernstein, americký finanční historik, ekonom a pedagog († 5. června 2009)
• 29. ledna – Norman Frederick Simpson, britský dramatik († 27. srpna 2011)
• 24. března – Lawrence Ferlinghetti, americký básník
• 8. dubna – Kiiči Mijazawa, japonský premiér 1991 – 1993 († 28. června 2007)
• 10. dubna – Richard Bergmann, rakouský a od roku 1939 anglický stolní tenista († 1970)
• 16. dubna – Merce Cunningham, americký choreograf moderního tance († 26. července 2009)
• 8. května – Lex Barker, americký herec ( † 11. května 1973
• 19. června – Robert Pinget, francouzský avantgardní spisovatel († 25. srpna 1997)
• 20. července – Edmund Hillary, novozélandský horolezec († 11. ledna 2008)
• 28. srpna – Godfrey Newbold Hounsfield, britský nositel Nobelovy ceny za vynález počítačového tomografu († 12. srpna 2004)
• 26. září – Matilde Camus, španělská básnířka († 2012)
• 30. září – Roberto Bonomi, argentinský automobilový závodník († 10. ledna 1992)
• 17. října - Čao C'-jang, čínský politik († 17. ledna 2005)
• 22. října – Doris Lessingová, britská spisovatelka
• 11. prosince – Paavo Aaltonen, finský gymnasta († 1962)
• 31. prosince – Artur Fischer, německý podnikatel a vynálezce, zakladatel firmy Fischerwerke
•  ? – Nikolaos Makarezos, řecký politik a armádní velitel († 3. srpna 2009)

Úmrtí

Československo

• 3. března – Karel Bautzký, český hudební skladatel (* 10. května 1862)
• 7. června – Adolf Piskáček, český skladatel, sbormistr a spisovatel (* 8. listopadu 1873)
• 18. srpna – Stanislav Schulhof, český lékař a básník píšící v esperantu (* 12. listopadu 1864)

Svět

• 4. května – Milan Rastislav Štefánik, slovenský politik a generál francouzské armády (* 21. července 1880)
• 15. července – Hermann Emil Fischer, nositel Nobelovy ceny za chemii (* 9. října 1852)
• 8. srpen – Ernst Haeckel, německý biolog (* 16. únor 1834)
• 9. srpna – Ruggero Leoncavallo, italský hudební skladatel (* 23. dubna 1857)
• 27. srpna – Luis Botha, búrský generál a politik (* 17. září 1862)
• 22. října – Hermann Weingärtner, německý gymnasta, nejlepší sportovec olympiády 1896 (* 24. srpna 1864)

Hlava státu

• Austrálie – předseda vlády William M. Hughes
• Československo – Tomáš Garrigue Masaryk
• Francie – Georges Clemenceau
• Kanada – předseda vlády Robert L. Bordon
• Německo – Philipp Schiedemann
• USA – Woodrow Wilson

Související články

• 1919 v letectví