Alan Turing
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Alan Turing | |
|---|---|
| Narození | |
| Datum: | 23. červen 1912 |
| Místo: | Londýn |
| Úmrtí | |
| Datum: | 7. červen 1954 |
| Místo: | Wilmslow, Cheshire, Anglie |
| Citát | |
| Věda je jako diferenciální rovnice, náboženství jako omezující podmínka. | |
Alan Mathison Turing (23. červen 1912 – 7. červen 1954) byl významný britský matematik, logik, kryptograf a zakladatel moderní informatiky.
Obsah |
[editovat] Život a dílo
Poté, co se Alan Turing narodil, jeho rodiče se vrátili z Anglie zpátky do Indie (kde se poznali a kde byl Alan počat), ale malého Alana s sebou nevzali, vychovávaly ho chůvy a příbuzní. Alan ani ve svém dětství nevykazoval výjimečnou inteligenci, byl průměrným žákem. Bavily ho šachy, ale nebyl zvlášť dobrým hráčem.
Když měl Alan nastoupit na střední školu Sherborne, ochromila Británii devítidenní všeobecná stávka, a tak Alan vzal kolo a během dvou dnů dojel do školy, která byla vzdálena asi 100 km. Na střední škole se seznámil s Christopherem Morcomem, bavili se spolu o vědeckých novinkách a prováděli vlastní pokusy. Morcomova smrt v roce 1930 Alana těžce zasáhla.
V letech 1931 až 1934 studoval Turing na King's College v Cambridge a v roce 1935 zde byl zvolen členem univerzitní koleje (fellow) na základě své disertace o centrální limitní větě.
Turingovy největší vědecké zásluhy tkví v jeho článku „On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem“ z roku 1936. Zavádí v něm pojem Turingova stroje, teoretického modelu obecného výpočetního stroje, který se stal jedním ze základů informatiky, a dokázal, že problém zastavení Turingova stroje není rozhodnutelný. Na základě Church-Turingovy teze pak lze toto zjištění aplikovat na Hilbertem formulovaný tzv. Entscheidungsproblem neboli problém rozhodnutelnosti.
V letech 1937 a 1938 studoval na univerzitě v Princetonu pod vedením Alonzo Churche a získal zde doktorát.
Turing dlouhodobě uvažoval o možnostech inteligentních strojů a je autorem myšlenky tzv. Turingova testu, která tvrdí, že za inteligentní můžeme stroj považovat tehdy, když nejsme schopni odlišit jeho lingvistický výstup od lingvistického výstupu člověka.
Za druhé světové války byl Turing jedním z nejdůležitějších vědců, kteří v Bletchley Parku luštili německé tajné kódy šifrované především strojem Enigma. Toto úsilí bylo velice úspěšné a Angličané měli po větší část války k dispozici nepřátelskou komunikaci. Turing však nebyl nijak veřejně oceněn a dokonce o své práci nemohl ani mluvit, jelikož by tím porušil státní tajemství.
Po druhé světové válce byly myšlenky Turingova stroje využity při konstrukci prvních počitačů řízených programem uloženým ve vnitřní paměti. Tyto počítače Turing prakticky využíval v 50. letech, kdy pracoval na teoretickém vysvětlení morfogeneze.
Turingův osobní život byl spíše nešťastný a je dodnes zkoumán mnohými životopisci. Byl značné podivínský, nadto praktikující homosexuál. V roce 1952 se v souvislosti s krádeží v Turingově domě policie dověděla o jeho vztahu s devatenáctiletým přítelem. Takové jednání bylo ve Velké Británii až do roku 1994[1][2] trestné. V souvislosti s tím mu byl odepřen další přístup k utajovaným informacím a tedy i jeho účast na šifrování ve Vládním komunikačním centru GCHQ. Mohl ale dále přednášet.
Turing byl odsouzen a musel volit mezi ročním vězením a stejně dlouhým podmínečným trestem spojeným s hormonální „léčbou“.[zdroj?] Rozhodl se pro druhou možnost: po dobu jednoho roku dostával ke snížení libida dávky hormonů, což je ovšem způsob chemické kastrace. Estrogen mu navíc způsobil gynekomastii (růst prsů): nevítaný příklad morfogeneze, kterou se zrovna zabýval.
O dva roky později zemřel na otravu kyanidem draselným. Tím mělo být napuštěno jablko, ze kterého trochu snědl. Přítomnost kyanidu v jablku nebyla testována, jako příčina smrti byl kyanid určen až při pitvě. Podle oficiálního stanoviska se jednalo o sebevraždu, čímž byly odmítnuty spekulace o náhodě (nedbalé skladování chemikálií) nebo o vraždě (politické, špionážní).
V září 2009 se britský premiér Gordon Brown jménem vlády omluvil Alanu Turingovi za příkoří, které mu bylo způsobeno, když byl odsouzen pro homosexualitu. Omluvu zveřejnil list The Daily Telegraph. „Jménem britské vlády a všech těch, kdo díky Alanově práci žijí svobodně, říkám: Je nám to líto. Zasloužil jste si něco lepšího,“ napsal Brown. „Není přehnané říci, že bez jeho mimořádného příspěvku mohly být dějiny druhé světové války mnohem rozdílnější. To, za co mu musíme být vděčni, staví do ještě hroznějšího světla fakt, že se s ním jednalo tak nelidsky.“[3][4]
Na počest Alana Turinga je od roku 1966 udílena Turingova cena, která patří k nejdůležitějším informatickým oceněním.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ (en) Sexual Offences Act 1967
- ↑ (en) Criminal Justice and Public Order Act 1994
- ↑ Britský premiér se omluvil kastrovanému hrdinovi války
- ↑ (en)Gordon Brown: I'm proud to say sorry to a real war hero
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- David Leavitt: Muž, který věděl příliš mnoho : Alan Turing a vynález počítače. Argo a Dokořán, 2007, ISBN 978-80-7203-900-5.
- (en) Andrew Hodges: Alan Turing: The Enigma, Vintage edition 1992, 1. vydání: Londýn, Burnett Books Ltd, 1983, ISBN 0-09-911641-3.
[editovat] Externí odkazy
- (cs) Kalendárium, Narodil se otec moderních počítačů Alan Turing
- (cs) Fencl, I.: OSOBNOST: 55 let od sebevraždy matematika, 9.9.2009 na stránkách Neviditelného psa
- (en) Alan Turing. Website maintained by Andrew Hodges
