Bellovy laboratoře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bell Labs, Murray Hill, New Jersey

Bellovy laboratoře (také známy jako Bell Labs a předtím jako AT&T Bell Laboratories a Bell Telephone Laboratories) jsou součástí výzkumné a vývojové organizace Alcatel-Lucent a dříve byly součástí Bell System Spojených států.

Bellovy laboratoře si zvolily za ústředí Murray Hill v New Jersey v USA. Provádějí výzkum a vývoj zařízení po celém světě. Jde o největší koncentraci zařízení v severní části New Jersey.

Původ a dějiny lokality[editovat | editovat zdroj]

Bell Telephone Laboratories založil v roce 1925 Walter Gifford, který se později stal prezidentem AT&T, jako samostatný celek, který by převzal práci vedenou Western Electric´s engineering. Vlastnictví Bell Labs bylo rovnoměrně rozděleno mezi AT&T a Western Electric. Jeho nejdůležitější prací bylo navrhovat a podporovat vybavení Western Electric. Někteří pracovníci byli přiděleni do hlavního výzkumu, který přitahoval velkou pozornost. Od roku 1940 se důležitým centrem stal New York.

Mezi historická místa Bellových laboratoří v New Jersey patřila Crawford Hill, Deal, Freehold, Holmdel, Lincroft, Long Branch, Middletown, Murray Hill, Princeton, Piscataway, Red Bank a Whippany. Z nichž Crawford Hill, Holmdel, Murray Hill, a Whippany zůstala. Největší pobočka vyrostla v Illinois, v Naperville-Lisle, s 11 000 zaměstnanci. Zařízení byla v Columbusu ve státě Ohio, Allentown a Breinigsville v Pensylváni, dále Westminster v Coloradu. Od roku 2001 bylo postupně mnoho poboček a laboratoří zcela uzavřeno.

Objevy[editovat | editovat zdroj]

Na svém vrcholu byly Bellovy laboratoře předním zařízením tohoto typu, vyvíjející rozsáhlou paletu revolučních technologií, zkoumající radiovou astronomii, tranzistor, laser, informační teorii, operační systém UNIX, a programovací jazyk C. Bylo jim uděleno 7 Nobelových cen.

1920[editovat | editovat zdroj]

Během svého prvního roku působení poprvé veřejně demonstrovaly Bellovy laboratoře fax.

1930[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech Karl Jansky prokázal, že zdroj rádiového rušení je bezpečně mimo Zemi, neboť vychází ze středu Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce. Badatelé Clinton Davisson a George Paget Thomson získali Nobelovu cenu za fyziku.Vědci zjistili, že elektrony se můžou ohýbat stejně jako světelné vlny.

1940[editovat | editovat zdroj]

Na počátku roku 1940 vynalezl Russell Ohl fotočlánek. V roce 1943 výzkumníci Bellovy laboratoře vytvořili SIGSALY , jedná se o systém rozšířeného spektra. V roce 1947 vynalezli John Bardeen, William Bradford Shockley a Walter Houser Brattain tranzistor, který je považován za jeden z nejdůležitějších vynálezů Bellových laboratoří.

Kalkulátory[editovat | editovat zdroj]

  • Model I - Complex Number Calculator – leden 1940, pro počítání s komplexními čísly, jehož autory jsou Samuel Williams a George Stibitz
  • Model II - Relay Calculator nebo také Relay Interpolator- září 1943
  • Model III - Ballistic Computer- červen 1944
  • Model IV - Bell Laboratories Relay Calculator- březen 1945
  • Model V - Bell Laboratories General Purpose Relay Calculator - byly zkonstruovány dva: první v červenci roku 1946 a druhý v únoru roku 1947
  • Model VI – listopad 1950, rozšíření Modelu V

1950[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 bylo méně vynálezů a na straně vědců byla sponzorována menší aktivita.

1960[editovat | editovat zdroj]

V roce 1960 Dawon Kahng a Martin Atalla vynalezli MOSFET(Metal Oxide Semiconductor FET) je polem řízený tranzistor.V roce 1962 vynalezli Gerhard M. Sessler a James Edward Maceo West elektretový mikrofon. V roce 1964 Kumar Patel sestrojil první výkonný laser s oxidem uhličitým jako aktivní látkou.

1970[editovat | editovat zdroj]

V roce 1972 Dennis Ritchie vyvinul programovací jazyk C, pro psaní v operačním systému UNIX.

1980[editovat | editovat zdroj]

V roce 1982 objevili Horst Störmer a bývalí badatelé Bellových laboratoří Robert B. Laughlin a Daniel C. Tsui zlomkovitý kvantový Hallův jev. Za tento objev získali v roce 1998 Nobelovu cenu za fyziku. V roce 1983 Bjarne Stroustrup vyvinul programovací jazyk C++, který byl rozšířením programovacího jazyka C, vyvinutého Bellovými laboratořemi v roce 1970.

1990[editovat | editovat zdroj]

V roce 1994 vynalezl Federico Capasso a jeho spolupracovníci kaskádní laser. Ve stejném roce přišel Peter Shor s kvantovým algoritmem.

2000[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 byla v Murray Hill v New Jersey vytvořena nanotechnologická laboratoř. V roce 2005 se Dr. Jeong Kim, dřívější prezident Lucent's Optical Network Group, stal presidentem Bellových laboratoří. V dubnu roku 2006 podepsala firma Lucent Technologies, která je mateřskou společností Bellových laboratoří, smlouvu o sjednocení s firmou Alcatel.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bell Laboratories na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]