1944

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam historických výročí | Aktuality
= 2. tisíciletí =
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1940 | 1941 | 1942 | 1943 | 1944 | 1945 | 1946 | 1947 | 1948 | ► | ►►

Obsah

1 Události
2 Vědy a umění
3 Nobelova cena
4 Narození
5 Úmrtí
6 Hlava státu
7 Související články

[editovat] Události

Československo

27.1. – Založen Dopravní podnik města Zlína - dnes Dopravní společnost Zlín - Otrokovice (více Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích)

Demografický vývoj v Česku
1944
Střední stav obyvatel	11 109 341
Narození	230 183
Zemřelí	161 457
Přirozený přírůstek	68 726
Přírůstek stěhováním	N/A
Celkový přírůstek	N/A

Svět

leden – USA dobyly Marshallovy ostrovy
27. ledna – osvobození Leningradu
2. dubna – sovětská armáda vstupuje do Rumunska
4. června – spojenci osvobozují Řím
6. června – Den D, začíná Operace Overlord (Vylodění Spojenců v Normandii.)
9. června – zahájila Rudá armáda ofenzívu na Karelské šíji s cílem dobýt a obsadit Finsko (Pokračovací válka)
13. června – na Londýn dopadá první létající bomba V-1 a zabíjí 6 civilistů
17. června – Island vyhlásil republiku
22. červen – Rudá armáda zahájila operaci Bagration
25. červen – 9. červenec bitva v oblasti Tali-Ihantala, Finská armáda zastavila postup Rudé armády na Karelské šíji
3. července – Rudá armáda osvobozuje Minsk.
20. července – neúspěšný atentát na Adolfa Hitlera (viz Atentát na Hitlera z 20. července 1944)
22. července – byl založen Mezinárodní měnový fond
1. srpna – Polsko: v 17 hodin, v tzv. hodinu „W“, začalo Varšavské povstání proti německým okupantům.
1. srpna – Tinian prohlášen za bezpečný
5. srpna – prapor Zośka, elitní jednotka varšavských povstalců, nečekaným útokem dobyl Koncentrační tábor Gęsiówka a osvobodil 383 vězňů, z toho 348 Židů.
8. srpna – Pattonovi vojáci osvobozují francouzské Le Mans.
10. srpna – Guam prohlášen za bezpečný
13. srpna – Bitva o Ilomantsi skončila drtivou porážkou Rudé armády, což ukončilo její poslední velkou ofenzívu proti Finsku
14. srpna – Po intenzivním boji dům od domu je spojenci dobyto St. Malo (kromě citadely).
15. srpna – Spojenci se vyloďují na jihu Francie - Operace Dragoon
16. srpna – Kanaďané dobývají Falaise
17. srpna – Citadela v St. Malo kapituluje.
21. srpna – šéfové diplomatických misí 5 neutrálních zemí v čele s nunciem Rottou protestují u regenta Horthyho proti deportacím Židů
29. srpna – Slovensko: začátek Slovenského národního povstání
30. srpna – sovětská vojska vstupují do Bukurešti
září začala Laponská válka mezi Finskem a Německem
3. září – Spojenecká vojska osvobozují Brusel.
8. září – začala Karpatsko-dukelská operace
17. září – Spojeci zahájili operaci Market Graden
3. října – postalci ve Varšavě kapitulovali
13. října – spojenci obsazují Athény
20. října – osvobození Bělehradu
listopad v Albánii se k moci dostala komunistická strana pod vedením Envera Hodži
7. listopadu – prezident Roosevelt vítězí po 4. v prezidentských volbách v USA
osvobození Belgie, Vilnius
při leteckém náletu byl zničen počítač Z3
erupce Vesuvu
první využití pušky Sturmgewehr 44 (StG 44); Německá armáda
Charles de Gaulle předsedou francouzské vlády
Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko opustily Pakt tří
Osvobozen koncentrační tábor Majdanek
Moresnet navrácen Belgii
v Bretton Woods je delegáty 44 států ustanoven Mezinárodní finanční fond a Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, později známé jako "Světová banka"
Moldávie a Moldavsko součástí SSSR

[editovat] Vědy a umění

vyvinut ENIAC (Electronic Numerical Integrator And Computer) historicky první elektronkový počítač
objeveny chemické prvky americium a curium
instalovány quartzové hodiny v Královské observatoři v Greenwichi, v jejichž jádru vibruje krystal 100 000 krát za sekundu a umožňuje přesnost ± jedna sekunda za dva a půl roku
v USA izolována deoxyribonukleová kyselina (DNA)

[editovat] Nobelova cena

Fyzika – Isidor Isaac Rabi (USA, za metodu magnetické rezonance)
Chemie – Otto Hahn (Německo, za objev štěpení u těžkých jader)
Medicína – Joseph Erlanger, Herbert Spencer Gasser (oba USA, za objevy týkající se nervových vláken)
Literatura – Johannes Vilhelm Jensen (Dánsko)
Mír – Mezinárodní výbor Červeného kříže