1944
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1940 • 1941 • 1942 • 1943 • 1944 • 1945 • 1946 • 1947 • 1948 ► ►►
Obsah |
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události [editovat]
| 1944 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
| 1944 | |
| Střední stav obyvatel | 11 109 341 |
|---|---|
| Narození | 230 183 |
| Zemřelí | 161 457 |
| Přirozený přírůstek | 68 726 |
| Přírůstek stěhováním | N/A |
| Celkový přírůstek | N/A |
Československo
- 27. ledna – v Praze byla založena Liga proti bolševismu
- 27. ledna – Založen Dopravní podnik města Zlína - dnes Dopravní společnost Zlín - Otrokovice (více Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích)
- 12. března – exilová vláda v Londýně vydala provolání k československému lidu vyzývající k boji proti okupantům
- 12. května - 14:00 hodin dvě stě letadel svrhlo za dvacet minut 1200 bomb na chemický komplex v Záluží u Litvínova
- 16. června – byla poprvé bombardována Bratislava spojeneckými vojsky
- 29. srpna – začátek Slovenského národního povstání
- 6. října – 1. československý armádní sbor vstoupil na Dukle na československé území
Svět
- leden – USA dobyly Marshallovy ostrovy
- 27. ledna – osvobození Leningradu
- 2. dubna – sovětská armáda vstupuje do Rumunska
- 4. června – spojenci osvobozují Řím
- 6. června – Den D, začíná Operace Overlord (Vylodění Spojenců v Normandii.)
- 9. června – zahájila Rudá armáda ofenzívu na Karelské šíji s cílem dobýt a obsadit Finsko (Pokračovací válka)
- 13. června – na Londýn dopadá první létající bomba V-1 a zabíjí 6 civilistů
- 17. června – Island vyhlásil republiku
- 22. červen – Rudá armáda zahájila operaci Bagration
- 25. červen – 9. červenec bitva v oblasti Tali-Ihantala, Finská armáda zastavila postup Rudé armády na Karelské šíji
- 3. července – Rudá armáda osvobozuje Minsk.
- 20. července – neúspěšný atentát na Adolfa Hitlera (viz Atentát na Hitlera z 20. července 1944)
- 22. července – byl založen Mezinárodní měnový fond
- 1. srpna – Polsko: v 17 hodin, v tzv. hodinu „W“, začalo Varšavské povstání proti německým okupantům.
- 1. srpna – Tinian prohlášen za bezpečný
- 5. srpna – prapor Zośka, elitní jednotka varšavských povstalců, nečekaným útokem dobyl Koncentrační tábor Gęsiówka a osvobodil 383 vězňů, z toho 348 Židů.
- 8. srpna – Pattonovi vojáci osvobozují francouzské Le Mans.
- 10. srpna – Guam prohlášen za bezpečný
- 13. srpna – Bitva o Ilomantsi skončila drtivou porážkou Rudé armády, což ukončilo její poslední velkou ofenzívu proti Finsku
- 14. srpna – Po intenzivním boji dům od domu je spojenci dobyto St. Malo (kromě citadely).
- 15. srpna – Spojenci se vyloďují na jihu Francie - Operace Dragoon
- 16. srpna – Kanaďané dobývají Falaise
- 17. srpna – Citadela v Saint-Malo kapituluje.
- 19. srpna – Vznikl slovinský Úřad pro statistiku.
- 21. srpna – šéfové diplomatických misí 5 neutrálních zemí v čele s nunciem Rottou protestují u regenta Horthyho proti deportacím Židů
- 30. srpna – sovětská vojska vstupují do Bukurešti
- září začala Laponská válka mezi Finskem a Německem
- 3. září – Spojenecká vojska osvobozují Brusel.
- 8. září – začala Karpatsko-dukelská operace
- 17. září – Spojeci zahájili operaci Market Graden
- 3. října – povstalci ve Varšavě kapitulovali
- 13. října – spojenci obsazují Athény
- 20. října – Američané se vyloďují na filipínském ostrově Leyte.
- 20. října – osvobození Bělehradu
- 23. října – Začíná největší námořní bitva v historii - Bitva v Leytském zálivu.
- listopad v Albánii se k moci dostala komunistická strana pod vedením Envera Hodži
- 7. listopadu – prezident Roosevelt vítězí po 4. v prezidentských volbách v USA
- 16. prosince - začíná bitva v Ardenách
- osvobození Belgie, Vilnius
- při leteckém náletu byl zničen počítač Z3
- erupce Vesuvu
- první využití pušky Sturmgewehr 44 (StG 44); Německá armáda
- Charles de Gaulle předsedou francouzské vlády
- Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko opustily Pakt tří
- Osvobozen koncentrační tábor Majdanek
- Moresnet navrácen Belgii
- v Bretton Woods je delegáty 44 států ustanoven Mezinárodní finanční fond a Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, později známé jako "Světová banka"
- Moldávie a Moldavsko součástí SSSR
Vědy a umění [editovat]
- vyvinut ENIAC (Electronic Numerical Integrator And Computer) historicky první elektronkový počítač
- objeveny chemické prvky americium a curium
- instalovány quartzové hodiny v Královské observatoři v Greenwichi, v jejichž jádru vibruje krystal 100 000 krát za sekundu a umožňuje přesnost ± jedna sekunda za dva a půl roku
- v USA izolována deoxyribonukleová kyselina (DNA)
Nobelova cena [editovat]
- Fyzika – Isidor Isaac Rabi (USA, za metodu magnetické rezonance)
- Chemie – Otto Hahn (Německo, za objev štěpení u těžkých jader)
- Medicína – Joseph Erlanger, Herbert Spencer Gasser (oba USA, za objevy týkající se nervových vláken)
- Literatura – Johannes Vilhelm Jensen (Dánsko)
- Mír – Mezinárodní výbor Červeného kříže
Narození [editovat]
Česko
- 17. ledna – Václav Bělohradský, český filozof a sociolog
- 10. března – Pavel Novák, český zpěvák a skladatel († 11. února 2009)
- 18. března – Jiří Holeček, český hokejový brankář
- 12. dubna – Karel Kryl, český písničkář a básník († 3. března 1994)
- 18. dubna – Jana Synková, česká herečka
- 28. dubna - Vladimír Táborský, český fotbalista a trenér
- 9. července – Jiří Holík, český hokejista
- 23. září – Ivan Martin Jirous, český básník († 10. listopadu 2011)
- 10. října – Jan Suchý, český hokejista
Svět
- 8. ledna – Terry Brooks, americký spisovatel
- 25. ledna – Paule Constantová, francouzská spisovatelka
- 27. ledna – Nick Mason, anglický bubeník, člen skupiny Pink Floyd
- 23. února – Johnny Winter, americký bluesový kytarista
- 24. února - Ivica Račan, chorvatský premiér († 29. dubna 2007)
- 23. března – Michael Nyman, anglický skladatel
- 22. dubna – Steve Fossett, americký miliardář a dobrodruh
- 28. ledna – John Tavener, britský hudební skladatel
- 17. září – Alfi Nipič, slovinský zpěvák
- 2. listopadu – Patrice Chéreau, francouzský divadelní režisér
- 10. listopadu – Tim Rice, britský textař
- 2. prosince – Ibrahim Rugova, prezident Kosova († 21. ledna 2006)
- Donna J. Haraway, americká socioložka a feministka
- Bob Klose, britský kytarista, člen skupiny Pink Floyd
Úmrtí [editovat]
Česko
- 3. dubna – Karel Douša, český hudební skladatel, varhaník a sbormistr (* 28. ledna 1876)
- 30. září – František Vrána, český válečný hrdina (* 27. ledna 1914)
- 19. října – Osvětim Karel Poláček, český spisovatel (* 22. března 1892)
- 24. listopadu – Václav Štěpán, český muzikolog, skladatel a publicista (* 12. prosince 1889)
- 4. prosince – Alberto Vojtěch Frič, český cestovatel, etnograf, sběratel kaktusů a spisovatel (* 8. září 1882)
- 6. prosince – Ervín Maršák, legionář, důstojník československé armády (* 13. března 1895)
Svět
- 9. ledna – Antanas Smetona, litevský politik (* 10. srpna 1874)
- 1. února – Piet Mondrian, nizozemský malíř, vůdčí osobnost konstruktivismu (* 7. března 1872)
- 12. února – Marie Tereza Portugalská, manželka arcivévody Karla Ludvíka (* 24. srpna 1855)
- 11. března - Hendrik Willem van Loon, americký autor a žurnalista (* 1882)
- 16. března – David Prain, skotský botanik (* 11. července 1857)
- 5. května – Bertha Benzová, manželka Karla Benze, průkopnice automobilismu (* 3. května 1849)
- 23. června – Pierre de Lasenic, postava českého hermetismu (* 17. května 1900)
- 21. července – Claus Schenk von Stauffenberg, německý strůjce neúspěšného atentátu na Hitlera, popraven (* 15. listopadu 1907)
- 21. července – Ludwig Beck, německý generál (* 29. června 1880)
- 31. července – Antoine de Saint-Exupéry, francouzský spisovatel a letec (* 29. června 1900)
- 14. říjen – Erwin Rommel, německý generál, spolupachatel atentátu na Hitlera, sebevražda kyanidovou kapslí (* 1891)
- 19. října – Dénes Kőnig, maďarský matematik (* 21. září 1884)
- 24. října – Louis Renault, francouzský průkopník automobilismu (* 15. února 1877)
- 7. listopadu – Franc Rozman, slovinský partyzánský velitel (* 27. března 1911)
- 7. listopadu – Chana Seneš, židovská básnířka, výsadkářka a účastnice protinacistického odboje (* 17. července 1921)
- 2. prosince – Filippo Tommaso Marinetti, italský básník a dramatik (* 22. prosinec 1876)
- 27. prosince – Sára Salkaházi, spravedlivá mezi národy a mučednice (* 11. května 1899)
- 30. prosince – Romain Rolland, francouzský spisovatel (* 29. leden 1866)
Hlavy státu [editovat]
Evropa:
- Československo – Edvard Beneš (v exilu)
- Protektorát Čechy a Morava - Emil Hácha (státní prezident) a Wilhelm Frick (říšský protektor)
- Velkoněmecká říše - Adolf Hitler
- Sovětský svaz - Josif Visarionovič Stalin
- Spojené království Velké Británie a Severního Irska – Jiří VI.
- Itálie – Viktor Emanuel III.
- Papež - Pius XII.
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
Asie:
