Přemysl Sobotka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
MUDr. Přemysl Sobotka
Premysl Sobotka.jpg
Ve funkci:
15. prosince 2004 – 24. listopadu 2010
Předchůdce Petr Pithart
Nástupce Milan Štěch

Úřadující
Ve funkci od: 21. listopadu 2014
Předchůdce Alena Gajdůšková
Ve funkci:
19. prosince 2000 – 15. prosince 2004
Předchůdce Ivan Havlíček
Nástupce Petr Pithart
Ve funkci:
24. listopadu 2010 – 21. listopadu 2012
Předchůdce Alena Gajdůšková
Nástupce Alena Gajdůšková

Ve funkci:
19. prosince 1996 – 19. prosince 2000
Ve funkci:
21. listopadu 2012 – 21. listopadu 2014

Úřadující
Ve funkci od: 23. listopadu 1996
Předchůdce Senát PČR vznikl

Narození 18. května 1944 (70 let)
Mladá Boleslav
Československo Československo
Politický subjekt OF (1989–?)
ODS (od 1991)
Choť Radmila Sobotková
Děti dcery Věra a Martina a nevlastní syn
Sídlo Liberec
Vzdělání

Univerzita Karlova v Praze

Profese lékař, politik
Podpis Přemysl Sobotka, podpis
Webová stránka www.premyslsobotka.cz

Přemysl Sobotka (* 18. května 1944 Mladá Boleslav) je český politik a lékař, člen ODS. Od roku 1996 je senátorem. V letech 20042010 zastával post předsedy Senátu Parlamentu České republiky, od listopadu 2010 je jeho místopředsedou. Byl také prezidentským kandidátem ODS ve volbách v roce 2013.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1944 v Mladé Boleslavi, ale od roku 1945 žil v Liberci,[1] kde také studoval gymnázium. Po vystudování medicíny na pražské Karlově univerzitě pracoval v nemocnici v Liberci na chirurgickém oddělení. V den invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 absolvoval svou první směnu jako chirurg v nemocnici, kam toho dne přivezli přes 50 lidí raněných na libereckém náměstí.[2] Později přestoupil na rentgenologické oddělení, od roku 1991 působil jako primář. V letech 1990 a 1996 působil ve vedení nemocnice.

Je ateistou.[3]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1989 nebyl členem žádné politické strany, nicméně dva roky studoval VUML – Večerní univerzitu marxismu-leninismu. Jako důvod uvádí, že bez toho nemohl profesně růst jako lékař a považoval to za „přijatelnější alternativu než členství v KSČ“, které odmítal. V rozhovoru pro Parlamentní listy v červnu 2012 uvedl také další příklady své drobné „kolaborace“ s režimem, například členství v ROH, které sice bylo povinné, ale kariérní funkce důvěrníka již ne.[2] Od roku 1989 vystupuje jako antikomunista. Během sametové revoluce stál se skupinou svých kolegů u založení Občanského fóra v Liberci, v roce 1991 se podílel na vzniku liberecké ODS.[1] Mezi lety 1990 a 1996 působil jako liberecký radní.[4] Ve volbách v roce 1996 byl poprvé v obvodu Liberec (č. 34) za Občanskou demokratickou stranu zvolen do Senátu Parlamentu České republiky, poté co se ve druhém kole utkal se sociálním demokratem PhDr. Františkem Sokolem a získal 56,31 % hlasů.[5] V Senátu zastával funkci místopředsedy. O dva roky později obhájil senátorské křeslo, když ve druhém kole voleb porazil doc. RNDr. Václava Pecinu, CSc. (ČSSD),[6] a zůstal i místopředsedou Senátu.

Po neúspěchu ODS ve sněmovních volbách v roce 2002 kritizoval představitele strany v čele s Václavem Klausem, že nevyvodili za prohru osobní odpovědnost, sám odstoupil z výkonné rady a navrhl svolání mimořádného kongresu.[7] V roce 2004 znovu obhájil svůj mandát senátora poté, co ziskem 72,54 % hlasů v druhém kole voleb porazil JUDr. Josefa Vondrušku, kandidáta KSČM.[8] Od 15. prosince 2004 vykonával funkci předsedy Senátu.[4] V roce 2010 se o něm začalo mluvit jako o možném kandidátovi na post prezidenta České republiky v roce 2013. Sobotka s kandidaturou souhlasil v případě, že od své strany získá silný mandát, vyslovil se také pro přímou volbu.[9] V témže roce kritizoval Mirka Topolánka za styl jeho vystupování a vyzval ho k odchodu.[10] Topolánek Sobotku obvinil ze spiknutí, což Sobotku přimělo k opuštění grémia. Kauza vedla k odchodu Topolánka z pozice volebního lídra ODS na výzvu výkonné rady.[11] Ve volbách v roce 2010 svůj mandát senátora obhájil, ve druhém kole voleb porazil s 54,06 % hlasů libereckého hejtmana Stanislava Eichlera (ČSSD).[12]

Svou prezidentskou kandidaturu oznámil v roce 2011[13] a protože ve vnitrostranických primárkách zvítězil nad Evženem Tošenovským, stal se tak kandidátem ODS na úřad prezidenta republiky.[14] V prvním kole prezidentské volby získal 2,46 % hlasů a skončil tak na předposledním místě.[15] V reakci na předchozí neúspěšné volby pro ODS se rozhodl v lednových volbách 2014 na post předsedy krajské organizace ODS nekandidovat, vystřídal jej Dan Ramzer. Sobotka vyslovil odhodlání zůstat příští tři roky v Senátu ČR.[16] Dne 19. listopadu 2014 byl opět zvolen místopředsedou Senátu PČR, když získal 71 hlasů ze 79 možných hlasů.[17] O dva dny později byl na poradě vedení Senátu PČR zvolen jeho 1. místopředsedou jakožto představitel druhého nejsilnějšího klubu.[18]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Zdeněk Sobotka reprezentoval Československo na letních olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 ve skoku vysokém.[19][20] Přemysl Sobotka je podruhé ženatý, má dvě dcery z prvního manželství a nevlastního syna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MUDr. Přemysl Sobotka: Slušnost se i v politice vyplácí [online]. Deníky Bohemia - Liberecký den, [cit. 2010-04-01]. Dostupné online.  
  2. a b IVÁNEK, Václav. Přemysl Sobotka v přestřelce s komunisty. Přiznání všech rudých hříchů. Parlamentní listy [online]. 2012-06-08 [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  
  3. ČIŽMÁR, Rastislav Tercius. Přemysl Sobotka: Jsem vychován jako ateista. Křesťan Dnes [online]. 2012-12-11 [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  
  4. a b SOBOTKA, Přemysl. Kdo jsem / životopis [online]. [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  
  5. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. – 16.11.1996. Výsledky hlasování. Obvod: 34 – Liberec [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  
  6. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 13.11. – 14.11.1998. Výsledky hlasování. Obvod: 34 – Liberec [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  
  7. KORÁB, Saša. Šéfem ODS zatím zůstanu, naznačil Klaus [online]. iDNES.cz, 2002-07-18, [cit. 2010-04-01]. Dostupné online.  
  8. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.11. – 6.11.2004. Výsledky hlasování. Obvod: 34 – Liberec [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  
  9. KAŠPAROVÁ, Kateřina. ODS už je v lepší kondici, říká Sobotka. Parlamentní listy [online]. 2010-01-29 [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  
  10. KOPECKÝ, Josef. Sobotka vyzval Topolánka k odchodu. Je to umělá kauza, reaguje šéf ODS. iDNES.cz [online]. 2010-03-22 [cit. 2010-04-01]. Dostupné online.  
  11. Topolánek odstoupil z kandidátky, tváří ODS pro volby bude Nečas. iDNES.cz [online]. 2010-03-25 [cit. 2010-04-01]. Dostupné online.  
  12. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.10. – 16.10.2010. Výsledky hlasování. Obvod: 34 – Liberec [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  
  13. Přemysl Sobotka zahájil cestu na Hrad. Novinky.cz [online]. 2011-09-24 [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  
  14. Kandidátem ODS na prezidenta je Přemysl Sobotka. Novinky.cz [online]. 2012-06-28 [cit. 2012-06-28]. Dostupné online.  
  15. Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 11.01. – 12.01.2013. Výsledek volby [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  
  16. ČTK, iDNES. Novým krajským šéfem za ODS se stal frýdlantský starosta Dan Ramzer. iDNES.cz [online]. 2014-01-06 [cit. 2014-01-07]. Dostupné online.  
  17. Stenozáznam z 1. dne 1. schůze, Parlament České republiky, Senát, 10. funkční období. Těsnopisecká zpráva z 1. schůze Senátu (1. den schůze – 19.11.2014) [online]. Senát PČR, [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.  
  18. Staronový předseda Senátu Štěch: Chceme prodloužit lhůty projednávání. iDNES.cz [online]. 2014-11-19 [cit. 2014-12-01]. Dostupné online.  
  19. Přemysl Sobotka: Nemám rád černobílé vidění světa. Ženy.cz [online]. 2012-10-10 [cit. 2014-12-02]. Dostupné online.  
  20. Zdeněk Sobotka [online]. Sports Reference, [cit. 2014-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 596.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 645.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]