1968

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972   ►   ►►

1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události

1968
Doprava 1968 v loďstvech 1968 v dopravě 1968 v letectví Kultura 1968 v hudbě Sport

Československo

Začalo Pražské jaro 1968, následované normalizací.

• 3. – 5. ledna – tzv. lednové plénum (zasedání ústředního výboru KSČ) odvolalo prvního tajemníka Antonína Novotného a zvolilo Alexandra Dubčeka.
• 1. února – Alexander Dubček na VII. sjezdu JZD vyzval k prohlubování „socialistické demokracie“ a větší účasti všech pracujících na veřejném dění.
• 3. února – Rudé právo informuje, že výroční členské schůze KSČ, většinou svolávané na leden a únor, provází nebývalá účast a aktivita členů, s mnoha projevy kritiky vlastní práce i vyšších stranických orgánů.
• 22. února – na slavnostním shromáždění ke 20. výročí „Vítězného února“ na Pražském hradě promluvili Alexander Dubček a Leonid Iljič Brežněv. První v dlouhém projevu chválil i kritizoval výsledky uplynulých let a vyzval (i prostřednictvím citátů z Gottwalda) k prevenci či nápravě chyb; druhý zdůrazňoval nutnost spolupráce socialistických zemí (proletářský internacionalismus) a věrnost marxisticko-leninskému učení.
• 22. února – Vydáno nulté číslo nového časopisu Literární listy, který nahradil předtím zakázané Literární noviny.
• 22. března – pod velkým tlakem ze strany okresních konferencí KSČ i dalších skupin občanů odstoupil Antonín Novotný z funkce prezidenta republiky. „Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu“ doporučilo předsednictvo ÚV KSČ jeho odchod na odpočinek.
• 23. – 24. března – V Drážďanech v NDR se konalo setkání vedoucích představitelů Československa, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR. Na setkání zazněla kritika obrodného procesu v ČSSR, který byl označen jako „plíživá kontrarevoluce“.
• 25. března – Na aktivu zemědělců okresu Jičín byla přijata tzv. „jičínská výzva“ ke vzniku založení celostátní zájmové organizace. 10. července byl v Nitře ustanoven Český svaz družstevních rolníků a Slovenský svaz družstevních rolníků.
• 26. března – Kurt Hager, tajemník ústředního výboru východoněmeckých komunistů (SED), vyslovil obavy o socialistický vývoj v ČSSR; odvolával se přitom na to, že řadu kroků čs. vlády podporují „reakční“ kruhy západního Německa. Vedení KSČ tuto interpretaci rozhodně odmítlo. Určité výhrady zazněly krátce předtím i na schůzce představitelů Varšavské smlouvy v Drážďanech.
• 29. března – obnovena česká skautská organizace Junák, zakázaná komunisty po r. 1948.
• 29. března – Byl ustaven Klub nezávislých spisovatelů, který sdružoval nekomunistické členy Svazu spisovatelů.
• 30. března – prezidentem ČSSR byl zvolen Ludvík Svoboda.
• 31. března – Skupina politických vězňů odsouzených podle zákona 231/1948 Sb. založila Klub 231.
• 4. – 5. dubna – plénum ÚV KSČ se vyslovilo pro prohlubování reforem a přijalo Akční program.
• 5. dubna – vznikl Klub angažovaných nestraníků.
• 6. dubna – Vláda Jozefa Lenárta podala demisi, sestavením nové pověřen Oldřich Černík (jeho vláda byla jmenována 8. dubna).
• 18. dubna – předsedou Národního shromáždění zvolen Josef Smrkovský.
• 4. května – V Moskvě proběhlo jednání mezi nejvyššími stranickými představiteli KSČ a KSSS. Českoslovenští představitelé byli ostře kritizováni za prováděná demokratizační opatření. Ze strany sovětských komunistů byl vysloven požadavek na rázná opatření proti antisocialistickým a pravicovým silám.
• 16. května – V uvolněné atmosféře za mimořádného zájmu veřejnosti se konal pražský vysokoškolský majáles.
• 19. června – V prostoru pražského letiště Ruzyně se konalo shromáždění 10 tisíc příslušníků pražských Lidových milicí, na kterém zazněly kritické hlasy proti vedení KSČ a proti aktivizaci pravicových sil. Shromáždění vyvolalo vlnu rozhořčení a sepisování petic za zrušení LM.
• 20. června – zahájeno velitelsko-štábní cvičení Varšavské smlouvy na území ČSSR, s účastí sovětských jednotek.
• 25. června – přijat zákon o soudní rehabilitaci, s cílem odčinit křivdy spáchané v předchozích dvaceti letech.
• 26. června – zrušena cenzura.
• 27. června – v časopise Literární listy a třech denících vyšel manifest Dva tisíce slov.
• 4. července – Byl zahájen provoz Nového letiště v Praze – Ruzyni, na které byl přemístěn provoz pravidelných letů ze Starého letiště.
• 16. července – ÚV KSČ obdržel dopis ze schůzky pěti států Varšavské smlouvy ve Varšavě. Účastníci vyjádřili obavy z odtržení ČSSR od socialistického společenství, což by ohrožovalo i zájmy ostatních zemí. ÚV KSČ v odpovědi obhajoval nastoupenou cestu a potvrdil platnost všech spojeneckých smluv. Vývoj v ČSSR podpořili představitelé několika komunistických stran v západních zemích.
• 29. – 31. července – Dvoustranné jednání československých a sovětských představitelů v Čierné nad Tisou.
• 30. července – Moskevská Pravda zveřejnila dopis skupiny pracovníků závodu Praga (tzv. Dopis 99 pragováků), v němž autoři kritizovali výpady proti spojeneckým zemím a protestovali proti snahám o urychlení odchodu sovětských vojsk po skončeném červnovém cvičení. Vyslovili názor, že „každému poctivému, čestnému občanu naší vlasti, ... nemůže být na překážku ... přítomnost vašich vojsk a vojsk Varšavské smlouvy. Ba naopak, musí se cítit bezpečněji.“ Stalo se tak v době závodní dovolené, kdy pracovalo jen asi 700 ze 4500 zaměstnanců. Představitelé závodních výborů ROH a KSČ se od dopisu distancovali.
• 1. srpna – Předseda ČSM Z. Vokrouhlický informoval o incidentech, které potkaly čs. delegaci na IX. festivalu mládeže v Sofii. Průvod se pokoušel narušit místní duševně nemocný (?) provokatér, šířily se pověsti o kontrarevoluci v ČSSR, místní představitelé žádali odstranění portrétů Dubčeka a Svobody a část delegátů nebyla vůbec vpuštěna do Bulharska.
• 3. srpna – Na schůzce vedoucích představitelů „pětky“ (SSSR, NDR, Bulharska, Maďarska a Polska) a ČSSR v Bratislavě bylo přijato prohlášení naznačující řešení problémů „vzájemnou pomocí a podporou“.
• 17. srpna – V Komárně se setkal nejvyšší maďarský představitel János Kádár s Alexandrem Dubčekem. Kádár poukázal na značnou nespokojenost SSSR s politickým vývojem v ČSSR a možností vojenské intervence.
• 21. srpna – Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968, který zastavil reformní proces Pražského jara (viz Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968). Ministr obrany, armádní generál Martin Dzúr, vydal rozkaz, aby armáda ani bezpečnostní složky nekladly okupačním silám odpor. Intervenční jednotky zahrnovaly 750 tisíc vojáků, 800 letadel a 6 300 tanků. Do počátku září si invaze vojsk vyžádala 72 obětí na životech československých občanů.
• 22. srpna – Konal se XIV. (mimořádný) sjezd KSČ, tzv. Vysočanský, který odsoudil vpád vojsk Varšavské smlouvy. V únoru 1969 byl prohlášen za neplatný.
• 7. září byl zakázán Klub angažovaných nestraníků.
• 13. září – Byl přijat zákon umožňující oficiální existenci pouze těm organizacím, které jsou součástí Národní fronty.
• dostavění přehrady Nechranice.
• Jiří Raška získal první zlatou medaili pro Československo na ZOH.
• 9. října – Konzervativní komunisté otevřeně vystoupili v sále Čechie v Praze 8, aby podpořili „internacionální pomoc“ armád Varšavské smlouvy.
• 11. října – U obce Ptice v okrese Kladno se zřítilo letadlo na lince Praha – Piešťany. Zahynulo 13 osob.
• 18. října – V Národním shromáždění byla přijata Smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa, která vyčleňovala prostory a zázemí, které bylo třeba uvolnit 75 tis. sovětských vojákům. Vojska ostatních států měla být odsunuta, délka pobytu sovětských vojsk nebyla specifikována.
• 27. října – Byl přijat Ústavní zákon o Československé federaci č. 143/1968 Sb., který přeměnil do té doby unitární stát ve federaci skládající se z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Platnost zákona byla stanovena na 1. ledna 1969.
• 28. října - oslavy 50. výročí vzniku Československé republiky (odhalování pomníků T.G. Masaryka v některých městech)
• 6. – 7. listopadu – Při příležitosti výročí VŘSR se v Praze, Brně a Českých Budějovicích konaly velké demonstrace proti sovětské okupaci, do nichž se zapojili zejména studenti. Demonstrace byly však potlačeny bezpečnostními jednotkami vč. Lidových milicí.
• Na Slovensku byly dodatečně vyhlášeny 4 nové okresy – 1 ve Středoslovenském kraji (Okres Veľký Krtíš) a 3 v kraji Východoslovenském (Okres Stará Ľubovňa, okres Svidník a okres Vranov nad Topľou).

Svět

• 1. leden – Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
• 20. leden – úmluva ADR vstupuje v platnost.
• 21. leden – nedaleko americké vojenské základny v Thule (Grónsko) se zřítil americký bombardér B-52 s nákladem 4 vodíkových bomb. Bomby byly zajištěny až v září.
• 23. leden – Severní Korea zajala americkou výzvědnou loď USS Pueblo s odůvodněním, že narušila její výsostné vody.
• 16. březen – Vyvraždění vietnamské vesnice My Lai americkými vojáky. Incident se dostal na veřejnost až koncem příštího roku.
• Květen 1968 ve Francii
• 2. a 3. června začaly týden trvající nepokoje studentů v Bělehradě.
• 25. červenec – Papež Pavel VI. vydal encykliku Humanae vitae
• 31. srpna - Zemětřesení v severovýchodní části Íránu si vyžádalo přes 12 000 obětí.
• 6. září – Svazijsko vyhlásilo nezávislost na Velké Británii.
• 8. září – V Polsku se upálil Ryszard Siwiec na protest proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy.
• 13. září – Albánie vypověděla Varšavskou smlouvu.
• Angličané opustili Mauricius.
• První člověk v historii (Jim Hines z USA) běžel stometrový sprint regulérně pod 10,00 sekundy (9,95 s).
• 20. listopadu – Ve Slovinsku byl ustaven hlavní štáb Teritoriální obrany, jež v Jugoslávii vznikla v důsledku srpnové invaze okupačních vojsk do Československa
• 31. Prosince ve Vietnamu zahájena ofenziva Tet.

Věda

• 11. – 22. října – Apollo 7 – první americký let do vesmíru v rámci programu Apollo s tříčlennou posádkou, první pilotovaný let s použitím rakety Saturn 1B.
• 21. – 27. prosince – Apollo 8 – druhý pilotovaný let programu Apollo, 24. prosince poprvé uskutečnila lidská posádka oblet Měsíce.
• Vytvoření algoritmu A* Peterem Hartem, Nilsem Nilssonem a Bertramem Raphaelem. Tento algoritmus se používá pro vyhledávání optimálních cest v grafech.

Umění

• 16. – 18. červen – festival populární hudby v Monterey.
• Založení skupiny Genesis (Velká Británie).

Nobelova cena

• Fyzika – Luis W. Alvarez
• Chemie – Lars Onsager
• Medicína – Robert W. Holley, Har Gobind Khorana a Marshall W. Nirenberg
• Literatura – Yasunari Kawabata
• Nobelova cena za mír – Mír

Narození

Česko

• 13. ledna – Ester Kočičková, moderátorka a zpěvačka
• 15. ledna – Andrea Holíková, tenistka
• 23. ledna – Petr Korda, tenista
• 9. února – Kateřina Brožová, herečka
• 10. března – Pavel Srníček, fotbalista
• 17. března – Tomáš Holý, dětský herec († 8. března 1990)
• 30. března – Michaela Jílková, moderátorka a novinářka
• 3. dubna – Alexandr Flek, překladatel Bible
• 4. dubna – Jan Bubeník, politický aktivista
• 8. dubna – Michaela Kuklová, herečka
• 10. dubna – Štěpánka Hilgertová, sportovkyně
• 7. května – Tereza Brodská, herečka
• 8. května – Jakub Špalek, herec
• 30. května – Martin C. Putna, literární historik, překladatel, kritik
• 1. června – Daniel Hůlka, zpěvák
• 1. července – Aleš Zbořil, herec a moderátor
• 14. července – Václav Bartuška, diplomat a politik
• 19. července – Pavel Kuka, fotbalista
• 28. července – Pavel Brycz, spisovatel
• 1. srpna – Miloš Čermák, novinář
• 2. srpna – Iveta Toušlová, moderátorka a novinářka
• 22. srpna – Radek Holub, herec
• 11. září – Jaroslav Tvrdík, politik
• 23. září – Zuzana Maurery, divadelní herečka
• 10. listopadu – Marek Benda, politik
• 29. září – Michal Dlouhý, herec
• 2. října – Jana Novotná, tenistka
• 4. listopadu – Radovan Krejčíř, podnikatel
• 4. listopadu – Daniel Landa, zpěvák, příležitostný herec
• 12. listopadu – Josef Jandač, hokejista a trenér
• 18. listopadu – Lucie Zedníčková, herečka
• 19. listopadu – Klaudius Kryšpín, bubeník
• 2. prosince – Jiří Dopita, hokejista
• 28. prosince – Jozef Daňo, slovenský hokejista
• Filip Kanda, novinář

Svět

• 5. ledna – René Baumann, švýcarský zpěvák, vystupuje pod přezdívkou DJ BOBO
• 30. ledna – Princ Filip, následník španělského trůnu
• 1. února – Lisa Marie Presley, americká zpěvačka
• 5. února – Marcus Grönholm, finský rallyeový jezdec
• 25. února – Oumou Sangaré, malijská zpěvačka
• 2. března – Daniel Craig, britský herec, představitel Jamese Bonda
• 19. dubna – Mswati III., svazijský král
• 12. května – Tony Hawk, skateboardista
• 24. května – Hashim Thaçi, kosovský premiér
• 26. května – Princ Frederik, následník dánského trůnu
• 1. června – Mathias Rust, německý amatérský letec
• 16. července – Larry Sanger, americký filozof, informatik a spoluzakladatel Wikipedie
• 5. srpna – Marine Le Penová, francouzská politička
• 1. září – Muhammad Atta, arabský terorista
• 28. září – Mika Häkkinen, finský automobilový závodník

Úmrtí

Česko

• 22. února – Jaroslav Stuka, dirigent, sbormistr, hudební skladatel a pedagog (* 29. prosince 1883)
• 13. dubna – Olga Scheinpflugová, herečka a spisovatelka (* 3. prosince 1902)
• 22. května – Adolf Novotný, teolog (* 27. června 1891)
• 26. května – Vlasta Hilská, překladatelka (* 22. června 1909)
• 28. května – Josef Gruss, sportovec, lékař, sportovní organizátor (* 8. července 1884)
• 12. června – Fidelio Fritz Finke, česko-německý hudební skladatel (* 22. října 1891)
• 20. června – Zdeněk Štěpánek, herec, režisér, dramatik (* 22. září 1896)
• 19. července – Jaroslav Očenášek, hudební skladatel (* 10. února 1901)
• 26. srpna – Martin Mac Frič, filmový režisér, scenárista, herec (* 29. března 1902)
• 25. září – František Branislav, básník (* 16. června 1900)
• 17. října – Leopold Šrom, stíhací pilot (* 8. září 1917)
• 6. listopadu – Jarmila Kronbauerová, herečka (* 11. srpna 1893)
• 28. listopadu – Jarmila Fastrová, překladatelka (* 1. června 1899)
• 3. prosince – Antonín Borovička, kapelník a hudební skladatel (4. listopadu 1895)
• 5. prosince – Vladimír Boudník, malíř a grafik (* 17. března 1924)
• 16. prosince – Jiří Steimar, herec (* 24. dubna 1887)

Svět

• 25. února – Miloš Havel, český podnikatel (* 3. listopadu 1899)
• 4. dubna – Martin Luther King, americký bojovník za lidská práva (* 15. ledna 1929)
• 7. dubna – Jim Clark, britský pilot Formule 1 (* 4. března 1936)
• 27. března – Jurij Gagarin, sovětský kosmonaut (* 9. března 1934)
• 1. dubna – Lev Davidovič Landau, sovětský fyzik (* 22. ledna 1908)
• 9. dubna – Zofia Kossak-Szczucka, polská katolická spisovatelka, novinářka a odbojářka (* 10. srpna 1889)
• 25. dubna – John Tewksbury, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz 1900 (* 21. března 1876)
• 6. června – Robert F. Kennedy, americký politik (* 20. listopadu 1925)
• 28. července – Otto Hahn, německý chemik, nositel Nobelovy ceny (* 8. března 1879)
• 1. srpna – Hugo Haas, český herec (* 18. února 1901)
• 17. srpna – Bruno Paul, německý kreslíř a architekt (* 19. ledna 1874)
• 20. srpna – George Gamow, americký fyzik ukrajinského původu (* 4. března 1904)
• 7. září – Lucio Fontana, italský výtvarník (* 19. února 1899)
• 12. září – Ryszard Siwiec, polský právník (* 1911)
• 17. září – Fedor Hodža, slovenský politik (* 4. listopadu 1912)
• 23. září – Pater Pio, italský kněz (* 25. května 1887)
• 2. října – Marcel Duchamp, francouzský malíř (* 28. července 1887)
• 16. listopadu – Augustin Bea, německý teolog a kardinál (* 28. května 1881)
• 23. listopadu – Alžběta Gabriela Bavorská, belgická královna (* 25. července 1876)
• 25. listopadu
  • Upton Sinclair, americký spisovatel (* 20. září 1878)
  • Marie imakuláta Toskánská, rakouská arcivévodkyně a vévodkyně württemberská (* 3. září 1878)
• 26. listopadu – Arnold Zweig, německý spisovatel (* 10. listopadu 1887)
• 20. prosince – Max Brod, spisovatel (* 27. května 1884)
• 20. prosince – John Steinbeck, americký spisovatel (* 27. února 1902)

Domácí demografický vývoj

Demografický vývoj v Česku

1968
Střední stav obyvatel	9 877 632
Narození	138 396
Zemřelí	115 195
Přirozený přírůstek	22 242
Přírůstek stěhováním	−1 562
Celkový přírůstek	20 680

Hlavy státu

Evropa:

• Československo
  • prezident Antonín Novotný (abdikoval 22.3.)
  • prezident Ludvík Svoboda (od 30.3.)
• SFR Jugoslávie - Josip Broz Tito
• Bulharská LR - Todor Živkov
• Maďarská lidová republika - János Kádár (generální tajemník MSDS
• Rumunsko - Nicolae Ceaușescu
• Rakousko - Franz Jonas
• NDR
  • Walter Ulbricht (Generální tajemník SED)
  • Willi Stoph (předseda státní rady)
• NSR
  • Kurt Georg Kiesinger (kancléř)
  • Heinrich Lübke (prezident)
• Polská lidová republika - Władysław Gomułka
• Litevská SSR – Antanas Sniečkus
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
  • (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie – prezident Charles de Gaulle
• Španělsko - Francisco Franco
• Vatikán – papež Pavel VI.

Ostatní:

• Japonsko – Císař Šówa
• Čína
  • předseda ČLR Liu Šao-čchi
  • (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
• USA – prezident Lyndon Johnson
• OSN/UN - U Thant

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).