1968

Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.  
◄◄ | ◄ | 1964 | 1965 | 1966 | 1967 | 1968 | 1969 | 1970 | 1971 | 1972 | ► | ►►

1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události

1968
1968 v Československu 1968 v nehodách a katastrofách 1968 v dopravě 1968 ve filmu 1968 v hudbě 1968 v římskokatolické církvi 1968 v letectví 1968 v loďstvech 1968 ve sportu 1968 v šachu 1968 ve fotografii

Československo

Začalo Pražské jaro 1968, následované normalizací.

• 3. – 5. ledna – tzv. lednové plénum (zasedání ústředního výboru KSČ) odvolalo prvního tajemníka Antonína Novotného a zvolilo Alexandra Dubčeka.
• 1. února – Alexander Dubček na VII. sjezdu JZD vyzval k prohlubování „socialistické demokracie“ a větší účasti všech pracujících na veřejném dění.
• 3. února – Rudé právo informuje, že výroční členské schůze KSČ, většinou svolávané na leden a únor, provází nebývalá účast a aktivita členů, s mnoha projevy kritiky vlastní práce i vyšších stranických orgánů.
• 22. února – na slavnostním shromáždění ke 20. výročí „Vítězného února“ na Pražském hradě promluvili Alexander Dubček a Leonid Iljič Brežněv. První v dlouhém projevu chválil i kritizoval výsledky uplynulých let a vyzval (i prostřednictvím citátů z Gottwalda) k prevenci či nápravě chyb; druhý zdůrazňoval nutnost spolupráce socialistických zemí (proletářský internacionalismus) a věrnost marxisticko-leninskému učení.
• 22. února – Vydáno nulté číslo nového časopisu Literární listy, který nahradil předtím zakázané Literární noviny.
• 22. března – pod velkým tlakem ze strany okresních konferencí KSČ i dalších skupin občanů odstoupil Antonín Novotný z funkce prezidenta republiky. „Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu“ doporučilo předsednictvo ÚV KSČ jeho odchod na odpočinek.
• 26. března – Kurt Hager, tajemník ústředního výboru východoněmeckých komunistů (SED), vyslovil obavy o socialistický vývoj v ČSSR; odvolával se přitom na to, že řadu kroků čs. vlády podporují „reakční“ kruhy západního Německa. Vedení KSČ tuto interpretaci rozhodně odmítlo. Určité výhrady zazněly krátce předtím i na schůzce představitelů Varšavské smlouvy v Drážďanech.
• 29. března – obnovena česká skautská organizace Junák, zakázaná komunisty po r. 1948.
• 30. března – prezidentem ČSSR byl zvolen Ludvík Svoboda.
• 4. – 5. dubna – plénum ÚV KSČ se vyslovilo pro prohlubování reforem a přijalo Akční program.
• 5. dubna – vznikl Klub angažovaných nestraníků.
• 6. dubna – Vláda Jozefa Lenárta podala demisi, sestavením nové pověřen Oldřich Černík (jeho vláda byla jmenována 8. dubna).
• 18. dubna – předsedou Národního shromáždění zvolen Josef Smrkovský.
• 20. června – zahájeno velitelsko-štábní cvičení Varšavské smlouvy na území ČSSR, s účastí sovětských jednotek.
• 25. června – přijat zákon o soudní rehabilitaci, s cílem odčinit křivdy spáchané v předchozích dvaceti letech.
• 26. června – zrušena cenzura.
• 27. června – v časopise Literární listy a třech denících vyšel manifest Dva tisíce slov.
• 16. července – ÚV KSČ obdržel dopis ze schůzky pěti států Varšavské smlouvy ve Varšavě. Účastníci vyjádřili obavy z odtržení ČSSR od socialistického společenství, což by ohrožovalo i zájmy ostatních zemí. ÚV KSČ v odpovědi obhajoval nastoupenou cestu a potvrdil platnost všech spojeneckých smluv. Vývoj v ČSSR podpořili představitelé několika komunistických stran v západních zemích.
• 29. – 31. července – Dvoustranné jednání československých a sovětských představitelů v Čierné nad Tisou.
• 30. července – Moskevská Pravda zveřejnila dopis skupiny pracovníků závodu Praga (tzv. Dopis 99 pragováků), v němž autoři kritizovali výpady proti spojeneckým zemím a protestovali proti snahám o urychlení odchodu sovětských vojsk po skončeném červnovém cvičení. Vyslovili názor, že „každému poctivému, čestnému občanu naší vlasti, ... nemůže být na překážku ... přítomnost vašich vojsk a vojsk Varšavské smlouvy. Ba naopak, musí se cítit bezpečněji.“ Stalo se tak v době závodní dovolené, kdy pracovalo jen asi 700 ze 4500 zaměstnanců. Představitelé závodních výborů ROH a KSČ se od dopisu distancovali.
• 1. srpna – Předseda ČSM Z. Vokrouhlický informoval o incidentech, které potkaly čs. delegaci na IX. festivalu mládeže v Sofii. Průvod se pokoušel narušit místní duševně nemocný (?) provokatér, šířily se pověsti o kontrarevoluci v ČSSR, místní představitelé žádali odstranění portrétů Dubčeka a Svobody a část delegátů nebyla vůbec vpuštěna do Bulharska.
• 21. srpna – Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968, který zastavil reformní proces Pražského jara (viz Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968).
• 22. srpna – Konal se XIV. (mimořádný) sjezd KSČ, tzv. Vysočanský, který odsoudil vpád vojsk Varšavské smlouvy. V únoru 1969 byl prohlášen za neplatný.
• 7. září byl zakázán Klub angažovaných nestraníků.
• dostavění přehrady Nechranice.
• Jiří Raška získal první zlatou medaili pro Československo na ZOH.
• Na Slovensku byly dodatečně vyhlášeny 4 nové okresy – 1 ve Středoslovenském kraji (Okres Veľký Krtíš) a 3 v kraji Východoslovenském (Okres Stará Ľubovňa, okres Svidník a okres Vranov nad Topľou).

Svět

• 1. leden – Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
• 20. leden – úmluva ADR vstupuje v platnost.
• 21. leden – nedaleko americké vojenské základny v Thule (Grónsko) se zřítil americký bombardér B-52 s nákladem 4 vodíkových bomb. Bomby byly zajištěny až v září.
• 23. leden – Severní Korea zajala americkou výzvědnou loď USS Pueblo s odůvodněním, že narušila její výsostné vody.
• 16. březen – Vyvraždění vietnamské vesnice My Lai americkými vojáky. Incident se dostal na veřejnost až koncem příštího roku.
• Květen 1968 ve Francii
• 2. a 3. června začaly týden trvající nepokoje studentů v Bělehradě.
• 25. červenec – Papež Pavel VI. vydal encykliku Humanae vitae
• 31. srpna - Zemětřesení v severovýchodní části Íránu si vyžádalo přes 12 000 obětí.
• 6. září – Svazijsko vyhlásilo nezávislost na Velké Británii.
• 8. září – V Polsku se upálil Ryszard Siwiec na protest proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy.
• 13. září – Albánie vypověděla Varšavskou smlouvu.
• Angličané opustili Mauricius.
• První člověk v historii (Jim Hines z USA) běžel stometrový sprint regulérně pod 10,00 sekundy (9,95 s).
• 20. listopadu – Ve Slovinsku byl ustaven hlavní štáb Teritoriální obrany, jež v Jugoslávii vznikla v důsledku srpnové invaze okupačních vojsk do Československa
• 31. Prosince ve Vietnamu zahájena ofenziva Tet.

Věda

• 11. – 22. října – Apollo 7 – první americký let do vesmíru v rámci programu Apollo s tříčlennou posádkou, první pilotovaný let s použitím rakety Saturn 1B.
• 21. – 27. prosince – Apollo 8 – druhý pilotovaný let programu Apollo, 24. prosince poprvé uskutečnila lidská posádka oblet Měsíce.
• Vytvoření algoritmu A* Peterem Hartem, Nilsem Nilssonem a Bertramem Raphaelem. Tento algoritmus se používá pro vyhledávání optimálních cest v grafech.

Umění

• 16. – 18. červen – festival populární hudby v Monterey.
• Založení skupiny Genesis (Velká Británie).

Nobelova cena

• Fyzika – Luis W. Alvarez
• Chemie – Lars Onsager
• Medicína – Robert W. Holley, Har Gobind Khorana a Marshall W. Nirenberg
• Literatura – Yasunari Kawabata
• Nobelova cena za mír – Mír

Narození

Česko

• 15. ledna – Andrea Holíková, česká tenistka
• 23. ledna – Petr Korda, český tenista
• 10. března – Pavel Srníček, český fotbalista
• 17. března – Tomáš Holý, český herec († 8. března 1990)
• 3. dubna – Alexandr Flek, překladatel Bible
• 1. července – Aleš Zbořil, český herec a moderátor
• 19. července – Pavel Kuka, český fotbalista
• 28. července – Pavel Brycz, český spisovatel
• 23. září – Zuzana Maurery, česká divadelní herečka
• 10. listopadu – Marek Benda, český politik
• 4. listopadu – Daniel Landa, český zpěvák, příležitostný herec
• 12. listopadu – Josef Jandač, český hokejista a trenér
• 2. prosince – Jiří Dopita, český hokejista
• 28. prosince – Jozef Daňo, slovenský hokejista

Svět

• 5. ledna – René Baumann, švýcarský zpěvák, vystupuje pod přezdívkou DJ BOBO
• 5. února – Marcus Grönholm, finský rallyeový jezdec
• 25. února – Oumou Sangaré, malijská zpěvačka
• 2. března – Daniel Craig, britský herec, představitel Jamese Bonda
• 12. května – Tony Hawk, skateboardista

Úmrtí

Česko

• 13. dubna – Olga Scheinpflugová, česká herečka a spisovatelka (* 3. prosince 1902)
• 26. května – Vlasta Hilská, česká překladatelka (* 22. června 1909)
• 28. května – Josef Gruss, český sportovec, lékař, sportovní organizátor (* 8. července 1884)
• 12. června – Fidelio Fritz Finke, česko-německý hudební skladatel (* 22. října 1891)
• 20. června – Zdeněk Štěpánek, český herec, režisér, dramatik (* 22. září 1896)
• 19. července – Jaroslav Očenášek, český hudební skladatel (* 10. února 1901)
• 26. srpna – Martin Mac Frič, český filmový režisér, scenárista, herec (* 29. září 1902)
• 25. září – František Branislav, český básník (* 16. června 1900)
• 17. října – Leopold Šrom, český stíhací pilot (* 8. září 1917)
• 6. listopadu – Jarmila Kronbauerová, česká herečka (* 11. srpna 1893)
• 28. listopadu – Jarmila Fastrová, česká překladatelka (* 1. června 1899)
• 3. prosince – Antonín Borovička, český kapelník a hudební skladatel (4. listopadu 1895)
• 16. prosince – Jiří Steimar, český herec (* 24. dubna 1887)

Svět

• 4. dubna – Martin Luther King, americký bojovník za lidská práva (* 15. ledna 1929)
• 27. března – Jurij Gagarin, sovětský kosmonaut (* 9. března 1934)
• 1. dubna – Lev Davidovič Landau, sovětský fyzik (* 22. ledna 1908)
• 9. dubna – Zofia Kossak-Szczucka, polská katolická spisovatelka, novinářka a odbojářka (* 10. srpna 1889)
• 25. dubna – John Tewksbury, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz 1900 (* 21. března 1876)
• 6. června – Robert F. Kennedy, americký politik (* 20. listopadu 1925)
• 20. srpna – George Gamow, americký fyzik ukrajinského původu (* 4. března 1904)
• 12. září – Ryszard Siwiec, polský právník (* 1911)
• 23. září – Pater Pio, italský kněz (* 25. května 1887)
• 2. října – Marcel Duchamp, francouzský malíř (* 28. července 1887)
• 16. listopadu – Augustin Bea, německý teolog a kardinál (* 28. května 1881)
• 25. listopadu – Upton Sinclair, americký spisovatel (* 20. září 1878)
• 26. listopadu – Arnold Zweig, německý spisovatel (* 10. listopadu 1887)
• 20. prosince – John Steinbeck, americký spisovatel (* 27. února 1902)

Domácí demografický vývoj

Demografický vývoj v Česku
1968
Střední stav obyvatel	9 877 632
Narození	138 396
Zemřelí	115 195
Přirozený přírůstek	22 242
Přírůstek stěhováním	−1 562
Celkový přírůstek	20 680

Hlavy státu

Evropa:

• Československo
  • prezident Antonín Novotný (abdikoval 22.3.)
  • prezident Ludvík Svoboda (od 30.3.)
• Vatikán – papež Pavel VI.
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
  • (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie – prezident Charles de Gaulle

Ostatní:

• Čína
  • předseda ČLR Liu Šao-čchi
  • (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
• USA – prezident Lyndon Johnson

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).