1965
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 ► ►►
Obsah |
1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Události [editovat]
| 1965 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo
- Na československý trh byl uveden první ženský antikoncepční přípravek – Antigest.
- V obchodech se začal prodávat alobal, výrobcem byl národní podnik Kovohutě Břidličná
- Pražskému arcibiskupovi Josefu kardinálu Beranovi byl znemožněn návrat do vlasti (z jeho cesty do Říma).
- Byl založen fotbalový klub FK Dukla Banská Bystrica.
- V lednu zahájila Česká televize vysílání Večerníčku.
- Po několika letech byly oficiálně povoleny studentské oslavy majáles, králem majáles se stal americký beatnický básník Allen Ginsberg.
- 1. ledna – Začaly být uplatňovány zásady nové soustavy řízení, která vycházela z větší hospodářské samostatnosti podniků a umožnění socialistického podnikání. Do první vlny hospodářského experimentu bylo zařazeno na 200 podniků a družstev. Podíl průmyslových podniků zařazených do experimentu činil zhruba 19 % z celkové průmyslové produkce.
- 18. února – František Tomášek se stal apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze
- 10. března – Do Prahy přiletěl na desetidenní návštěvu významný americký jazzový zpěvák a trumpetista Louis Armstrong se svým souborem.
- 31. března – V Jablonci nad Nisou byl ukončen provoz tramvají (mimo meziměstskou trať do Liberce).
- 15. – 17. června – Územím Žitného ostrova v povodí Dunaje v Západoslovenském kraji se prohnalo několik povodňových vln. 15. června se protrhla hráz mezi obcemi Patince a Radvaň, 17. června došlo k protržení další hráze u Číčova v okr. Komárno. Zaplavena byla značná část plochy Žitného ostrova, zejm. na území okr. Komárno. Více než 53 tis. osob muselo být evakuováno. Voda z Dunaje zaplavovala území Podunajské nížiny téměř 2 týdny, až koncem června byly protržené hráze provizorně opět utěsněny. Za povodní zůstaly ohromné materiální škody – zničeny byly téměř 4 tis. domů, zaplaveno na 700 km² orné půdy, kontaminovány byly zdroje pitné vody.
- 16. června - V platnost vstoupil zákoník práce - zákon č. 65/1965 Sb., který platil až do roku 2007.
- 1. – 4. července – Na Strahovském stadionu v Praze se uskutečnila III. československá spartakiáda. Zúčastnilo se jí na 380 tis. cvičenců. Oproti předchozí spartakiádě z roku 1960 se vyznačovala větší dobrovolností a menším rozsahem, co se týče počtu cvičenců.
- 18. července – Při projednávání otázky poslanecké imunity v Národním shromáždění došlo poprvé po 17 letech ke skutečnému hlasování. Návrh nebyl zdaleka přijat jednomyslně, celkem 117 poslanců se vyslovilo pro, avšak 87 poslanců hlasovalo proti.
- 18. července - Tříhodinová průtrž mračen, která postihla ve večerních hodinách Plzeň a okolí, způsobila značné materiální škody. Přívaly vody protrhly hráze Seneckého a Boleveckého rybníka a podemlely dvanáctimetrový násep železniční tratě Plzeň – Žatec. V parku na Lochotíně zničily cesty a část silnice vedoucí k přírodnímu divadlu.
- 21. září - V železniční zastávce Praha - Hloubětín na trati z Prahy do Kolína došlo ke srážce nákladního vlaku s osobním vlakem (pantografem) stojícím v zastávce. Zahynulo 14 lidí, 70 jich bylo zraněno. Zastávka byla později zrušena.
- 17. – 18. listopadu – Na plenární schůzi Ústřední rady odborů došlo ke konfliktu mezi tehdejším předsedou ÚRO F. Zupkou a předsedy několika dalších odborových rad s komunistickým vedením. Spor se týkal úlohy odborů v souvislosti s probíhající ekonomickou reformou. Předseda Zupka po konfliktu rezignoval a na jeho místo byl dosazen M. Pastyřík.
Svět
- 1. leden – Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 1. leden – Irsko členem EUROCONTROLu
- v březnu během mise rakety Voschod 2 vystoupil do volného kosmu první člověk sovět Alexej Archipovič Leonov
- 8.dubna byla podepsána Bruselská smlouva, nazývaná „slučovací smlouva“
- 14. - 18. listopad - Bitva v údolí Ia Drang, první velké střetnutí Američanů a Severovietnamců ve Vietnamské válce
- 8. prosince skončil Druhý vatikánský koncil (začal 1962)
- 19. prosince byl Charles de Gaulle znovu zvolen francouzským prezidentem
- Jásir Arafat se dostal do čela teroristické organizace Al-Fatah
- Houari Boumédiènne svrhl Ahmeda Ben Bellu; Alžírsko
Vědy a umění [editovat]
- podařilo se spolehlivě určit rotační dobu planety Merkur
- Počítačový vědec Ted Nelson poprvé použil slovo hypertext
- Byla vypuštěna první komerční telekomunikační družice Early Bird.
Nobelova cena [editovat]
- Nobelova cena za fyziku: kvantová elektrodynamika: Richard Feynman, Julian Schwinger, Šin'ičiró Tomonaga
- Nobelova cena za chemii: organická syntéza: Robert Burns Woodward
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu: genetika: François Jacob, André Lwoff, Jacques Monod
- Nobelova cena za literaturu: Michail Alexandrovič Šolochov
- Nobelova cena míru: Dětský fond OSN (UNICEF)
Narození [editovat]
Československo
- 1. ledna – Petr Vacek, herec, zpěvák a tlumočník
- 5. ledna – Dita Kaplanová, herečka
- 6. ledna – David Eben, hudebník
- 20. ledna – Kamil Střihavka, zpěvák
- 29. ledna – Dominik Hašek, hokejový brankář
- 4. února – Petr Muk, zpěvák a hudebník († 24. května 2010)
- 6. února – Jan Svěrák, režisér a scenárista
- 20. února – Martina Menšíková, herečka a moderátorka
- 23. února – Helena Suková, tenistka
- 28. února – Jiří X. Doležal, novinář a fotograf
- 5. března – Jaromír Drábek, politik
- 11. března – Martin Dejdar, herec
- 18. března – David Suchařípa, herec
- 9. dubna – Vladimír Morávek, režisér
- 13. dubna – Michal Bílek, fotbalista a trenér
- 1. května – Jan Antonín Duchoslav, herec
- 4. května – Alena Mihulová, herečka
- 12. května – Jan Jandourek, sociolog
- 13. května – Jaromír Bosák, sportovní komentátor a novinář
- 13. května – Zuzana Slavíková, herečka
- 16. května – Petr Lébl, režisér a herec († 12. prosince 1999)
- 24. května – Pavlína Mourková, herečka
- 25. května – Lucie Juřičková, herečka a dabérka
- 2. června – Jan Macháček, novinář
- 2. června – Josef Polášek, herec
- 5. června – Eduard Hartmann, slovenský lední hokejista
- 9. června – Miroslav Kalous, politik
- 12. června – Filip Topol, zpěvák, pianista, skladatel, textař a herec
- 17. června – Ivan Franěk, herec
- 21. června – Miriam Chytilová, herečka a zpěvačka
- 21. června – Václav Kopta, herec a muzikant
- 21. června – Josef Vojtek, zpěvák a herec
- 26. června – Jana Hybášková, politička, diplomatka
- 29. července – Michal Suchánek, herec a moderátor
- 9. srpna – Petr Rychlý, herec, dabér a moderátor
- 17. srpna – Filip Renč, režisér, scénárista a herec
- 18. srpna – Stanislava Jachnická, herečka
- 19. srpna – Marcela Augustová, moderátorka
- 24. srpna – Pavel Telička, diplomat
- 9. září – Tomáš Skuhravý, fotbalista
- 1. října – Vladislav Husák, policista, bývalý policejním prezident Policie ČR
- 7. října – Lukáš Hlavica, herec
- 8. listopadu – Václav Kahuda, prozaik
- 14. listopadu – Jiří Beran, filosof
- 7. prosince – Petra Buzková, politička
- 9. prosince – Jan Šťastný, herec
- 25. prosince – David Rath, lékař a politik
- 28. prosince – Edita Randová, operní pěvkyně, mezzosopranistka
Svět
- 6. ledna – Bjørn Lomborg, dánský statistik a publicista
- 6. ledna – Julia Ormondová, britská herečka
- 14. ledna – Šamil Basajev, čečenský polní velitel († 10. července 2006)
- 1. února – Stéphanie Monacká, monacká princezna
- 1. února – Brandon Lee, americký herec † 31. března 1993)
- 7. února – Chris Rock, americký herec, scénárista, producent a režisér
- 17. února – Michael Bay, americký producent a režisér
- 18. února – Dr. Dre, průkopník hip-hopové kultury a gangsta rapu
- 25. března – Sarah Jessica Parker, americká herečka a producentka
- 4. dubna – Robert Downey Jr., americký herec a zpěvák
- 9. dubna – Paulina Porizkova, americká modelka
- 16. dubna – Martin Lawrence, americký herec, komik, producent a režisér
- 21. dubna – Ed Belfour, kanadský hokejový brankář
- 9. května – Steve Yzerman, kanadský hokejista
- 17. května – Trent Reznor, hudebník a multiinstrumentalista
- 23. května – Tom Tykwer, německý režisér, scénárista a producent
- 29. května – Jarmo Myllys, finský lední hokejista
- 31. května – Brooke Shieldsová, americká herečka
- 1. června – Roman Luknár, slovenský herec
- 5. června – Michael E. Brown, americký astronom
- 10. června – Elizabeth Hurley, anglická herečka a producentka
- 31. července – J.K.Rowling, anglická spisovatelka
- 1. srpna – Sam Mendes, britský režisér
- 3. září – Charlie Sheen, americký herec
- 14. září – Dmitrij Medveděv, ruský politik
- 16. července – Claude Lemieux, kanadský hokejista
- 22. července – Shawn Michaels, bývalý americký profesionální wrestler.
- 23. července – Slash, rockový kytarista
- 31. července – Joanne Rowlingová, britská spisovatelka
- 11. října – Luke Perry, americký herec
- 10. listopadu – Eddie Irvine, irský automobilový závodník
- 21. listopadu – Björk, islandská zpěvačka
- 30. listopadu – Ben Stiller, americký herec, scénárista, producent a režisér
- 31. prosince – Nicholas Sparks, americký spisovatel
Úmrtí [editovat]
Československo
- 2. března – Ján Valašťan Dolinský, slovenský hudební skladatel (* 15. února 1892)
- 3. března – Václav Hrabě, básník (* 13. června 1940)
- 30. března – Amálie Kutinová, spisovatelka (* 22. června 1898)
- 26. května – Václav Machek, jazykovědec a vysokoškolský pedagog (* 8. listopadu 1894)
- 2. srpen – František Langer, spisovatel a vojenský lékař (* 3. března 1888)
- 1. listopadu – Josef Štefan Kubín, spisovatel (* 7. října 1864)
- 10. prosinec – Antonín Bečvář, astronom a klimatolog (* 10. června 1901)
Svět
- 4. ledna – Thomas Stearns Eliot, básník a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 26. září 1888)
- 24. ledna – Winston Churchill, britský politik (* 30. listopadu 1874)
- 1. února – Angelo Rotta, římskokatolický arcibiskup a vatikánský diplomat (* 9. srpna 1872)
- 21. února – Malcolm X, afroamerický politický aktivista (* 19. května 1925)
- 23. února – Stan Laurel, britský komik (* 16. června 1890)
- 18. března – Farúk I., egyptský král (* 11. února 1920)
- 19. května – Albín Polášek, český sochař (* 14. února 1879)
- 3. června – Hjalmar Riiser-Larsen, norský letec, polárník, podnikatel a voják (* 1890)
- 3. června – Carl Oberg, velitel SS v Paříži a generál policie a zbraní-SS (* 27. ledna 1897)
- 22. června – David O. Selznick, americký filmový producent (* 10. května 1902)
- 15. června – Ephraim Avigdor Speiser, americký archeolog (* 24. ledna 1902)
- 23. srpna – Jan Antonín Baťa, český podnikatel (* 7. března 1898)
- 27. srpna – Le Corbusier, francouzský architekt švýcarského původu (* 6. října 1887)
- 4. září – Albert Schweitzer, německý filozof, lékař a misionář (* 14. ledna 1875)
- 13. října – Paul Hermann Müller, švýcarský chemik (* 12. ledna 1899)
Domácí demografický vývoj [editovat]
| 1965 | |
| Střední stav obyvatel | 9 785 102 |
|---|---|
| Narození | 148 545 |
| Zemřelí | 105 108 |
| Přirozený přírůstek | 42 330 |
| Přírůstek stěhováním | 3 528 |
| Celkový přírůstek | 45 858 |
Hlavy států [editovat]
Evropa:
- Československo - prezident Antonín Novotný
- Vatikán - papež Pavel VI.
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Anastas Ivanovič Mikojan
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
- Francie - prezident Charles de Gaulle
Ostatní:
- Japonsko – Císař Šówa
- Čína - předseda ČLR Liu Šao-čchi
- USA - prezident Lyndon Johnson
- OSN/UN - U Thant