Dominik Hašek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dominik Hašek
Dominik Hašek
Osobní informace
Datum narození 29. ledna 1965 (49 let)
Místo narození Pardubice, Československo
Výška 185 cm
Váha 76 kg
Lapačka nalevo
Přezdívka „Dominátor“
Klubové informace
Současný klub konec kariéry
Číslo 39
Pozice brankář
Předchozí kluby Tesla Pardubice
HC Dukla Jihlava
Indianapolis Ice
Chicago Blackhawks
Buffalo Sabres
Detroit Red Wings
Ottawa Senators
HC Eaton Pardubice
HC Spartak Moskva
Draft NHL V roce 1983 jako 199. celkově
týmem Chicago Blackhawks
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zimní olympijské hry
zlato 1998 Nagano Česká republika
bronz 2006 Turín Česká republika
Mistrovství světa v ledním hokeji
stříbro MS 1983 ČSSR
bronz MS 1987 ČSSR
bronz MS 1989 ČSSR
bronz MS 1990 ČSFR
Mistrovství Evropy juniorů
stříbro MEJ 1982 ČSSR 18
Mistrovství světa juniorů
stříbro MSJ 1983 ČSSR 20
stříbro MSJ 1985 ČSSR 20
Kanadský pohár
semifinále KP 1987 ČSSR
Československá hokejová liga
zlato 1986/1987 Tesla Pardubice
zlato 1988/1989 Tesla Pardubice
Stanley Cup
vítěz 2001/2002 Detroit Red Wings
vítěz 2007/2008 Detroit Red Wings
finále 1991/1992 Chicago Blackhawks
finále 1998/1999 Buffalo Sabres
Extraliga ledního hokeje
zlato 2009/2010 HC Eaton Pardubice
Příbuzenstvo
polobratr Martin Hašek
dcera Dominika Hašková

Dominik Hašek (* 29. ledna 1965 Pardubice, rodným příjmením Kaštánek), známý také pod přezdívkou Dominátor, je bývalý český hokejový brankář. Jeho polorodým bratrem je bývalý fotbalista Martin Hašek. V roce 2012 jej časopis The Hockey News vyhlásil nejlepším evropským hokejistou v historii NHL.[1]

Hokej začal hrát v šesti letech v rodných Pardubicích, v 16 letech si za tým Tesla Pardubice poprvé zachytal v nejvyšší československé lize. V sezóně 1982/1983 se Hašek v pardubickém týmu propracoval na pozici brankářské jedničky a ve svých 18 se stal nejmladším reprezentačním brankářem v historii Československa. V draftu NHL roku 1983 byl vybrán na celkově 199. pozici týmem Chicago Blackhawks.

V letech 1987 a 1989 se stal s Pardubicemi mistrem republiky. Sezónu 1989/1990 odehrál kvůli vojenské službě v týmu HC Dukla Jihlava. V následující sezóně poprvé nastoupil v zámořské International Hockey League za tým Indianapolis Ice a v National Hockey League za tým Chicago Blackhawks. Po dvou letech byl vyměněn do týmu Buffalo Sabres, ve kterém se postupně stal jedničkou a kde strávil celých 9 sezón. V roce 1998 se s českým reprezentačním výběrem stal olympijským vítězem. Sezónu 2001/2002 odehrál v týmu Detroit Red Wings a poprvé vyhrál Stanley Cup. Po následující roční pauze se vrátil do NHL a odehrál další sezónu za Detroit. Po roce pak přestoupil do týmu Ottawa Senators, odehrál v něm jednu sezónu a poté se vrátil do Detroitu. Za Red Wings tentokrát odehrál dvě sezóny a v sezóně 2007/2008 s nimi vyhrál druhý Stanley Cup.

Následovala další roční pauza a po ní roční působení v české extralize, završené ziskem mistrovského titulu s týmem HC Pardubice. Sezónu 2010/2011 pak Hašek odehrál v Kontinentální hokejové lize za tým HC Spartak Moskva.

Hašek je šestinásobný nositel Vezina Trophy, dvojnásobný vítěz (1996–1997, 1997–1998) ceny pro nejužitečnějšího hráče NHL – Hart Memorial Trophy, dvakrát vyhrál také Lester B. Pearson Award (1997, 1998), třikrát pak William M. Jennings Trophy (1994, 2001, 2008). V Česku byl vyhlášen pětkrát vítězem ankety Zlaté hokejky (1987, 1989, 1990, 1997, 1998), v roce 1998 vítězem ankety Hokejista století a v letech 1994 a 1998 vítězem ankety Sportovec roku.

Dne 1. prosince 2013 byl v pardubické ČEZ Aréně vyvěšen Haškův dres s číslem 9.

V roce 2014 byl uveden do Hokejové síně slávy v Torontu.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Dominik se narodil Aloisi a Marii Kaštánkovým. Po dvou letech se rodiče rozvedli, Marie se provdala podruhé za Jana Haška, avšak Dominikovi do jeho deseti let, kdy jeho biologický otec souhlasil s přejmenováním, zůstalo příjmení Kaštánek.[2] Právě jeho nevlastní otec jej poprvé v pěti letech vzal na zamrzlé jezero za řekou. Od té doby si doma hrál na brankáře, kde mu byly dveře brankou a děda útočníkem střílející tenisový míč. V této době začal chodit v doprovodu dědy na zimní stadión tehdejší Tesly Pardubice, kde se mu stali vzorem brankáři jako Miroslav Lacký či Jiří Crha. V šesti letech jej rodiče přihlásili do pardubické přípravky, kde se poprvé setkal s „profesionálním“ hokejem. Na konci sedmdesátých let jsou pardubičtí mladší žáci v brance s Dominikem k neporažení. Tento výběr vydrží pohromadě až do dorostu, kde roku 1977 vyhraje československý přebor. O rok později byl třináctiletý Dominik vybrán do reprezentačního týmu „šestnáctiletých“. V prosinci odehrál první zápas v této reprezentaci – přátelské utkání v Táboře a v lednu následujícího roku, se účastní turnaje v sovětském Togliatti, odkud si odváží trofej pro nejlepšího gólmana. Později získává zkušenosti i s výběrem „sedmnáctiletých“ a „osmnáctiletých“. V prosinci roku 1981 se v seniorském týmu Pardubic zranila brankářská jednička Jaroslav Radvanovský, do zápasů musel nastoupit druhý brankář Milan Kečkeš. A tak byl Zdeňkem Uhrem povolán šestnáctiletý Dominik Hašek, aby se posadil na lavici střídačky. Svoji šanci dostal ihned v prvním zápase, který hrála Tesla v Praze se Spartou. Poté co po dvou třetinách hosté prohrávali 1:3 je Dominik poslán mezi tyče. Tehdy jako šestnáctiletý ve své ligové premiéře nezabránil dalším dvěma gólům a tak se Pardubice z hlavního města vracely s prohrou 2:5.[3] Dalším zápasem, ve kterém Dominik dostal šanci, bylo střetnutí v Gottwaldově. I přestože nastoupení tak mladého hráče v důležité pozici by pro Pardubice mohlo znamenat velké potíže, vše se vyplatilo a Tesla tentokrát slavila vítězství 5:1. Po vánoční přestávce se vrátil z marodky Radvanovský, takže Hašek plnil spíše funkci třetího brankáře, avšak i přesto celkově nastoupil ve dvanácti zápasech s průměrem obdržených branek na zápas 3,09.[4]

Nejvyšší liga[editovat | editovat zdroj]

Úspěšné začátky[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 1982/1983 se stává z Haška brankářská dvojka za Radvanovským. Kečkeš byl uvolněn do Bratislavy. Postupem času se Hašek propracovává na pozici brankářské jedničky. Od šestnáctého kola vyhrály Pardubice díky Haškovi jedenáct zápasů v řadě a umístily se v čele tabulky. V té době se stal jeho nejlepším přítelem František Musil, se kterým se v týmu setkává již od dorostu. V roce 1983 dostává Hašek první pozvánku na seniorské mezistátní utkání. První vystoupení za národní tým si odbyl 15. února 1983 v přátelském utkání se Švédskem v Göteborgu.[5] V době této premiéry mu bylo osmnáct let, díky čemuž se stal nejmladším brankářem v historii reprezentace.[6] Tento zápas však prohraje 2:3, i přesto obdrží cenu pro nejlepšího hráče zápasu. V dalších zápasech, kde byl také nasazen, již oslavoval výhry, jako například opětovný střet se Švédskem 11:2, Kanadou 4:1 a Finskem 9:6. Po těchto zkušenostech byl nominován na svůj první světový šampionát v Německu. Jak bylo v plánu, Hašek plní funkci druhého brankáře po Jiřím Králíkovi. V celém šampionátu odehrál dva zápasy: se sovětskou sbornou, kde si odnesl pětibrankové manko a ve druhém zápase s italským výběrem si naopak připsal první shutout. V ostatních zápasech již nastupoval Králík. I přesto tento šampionát znamenal pro Dominika velkou zkušenost a stříbrnou medaili. V nové nastávající sezóně nastupuje Hašek již jako jednička Tesly. Při draftu 8. června 1983 byl Dominik vybrán v 11. kole na celkově 199. místě týmem Chicago Blackhawks.[4] Poté, co se zranil Králík, byl Hašek Bukačem vybrán na prosincovou Cenu Izvestijí a později i na lednovou předolympijskou přípravu. Přestože měl Hašek sen se dostat na olympijské hry, překazil mu je zotavený Králík. To jej rozladilo a po zbytek sezóny musel třikrát nastoupit jen jako náhradník.

Roku 1984 obdržel Hašek pozvánku na Kanadský pohár. Avšak pro československý tým znamenaly 4 utkání prohru, jen s Německem remíza. Československo končí celkově na šestém, posledním, místě. Po návratu z Kanady na Haška čeká nový trenér – Karel Franěk, bývalý asistent Bukače. I přestože Pardubice končí celkově na čtvrtém místě, Dominik měl tuto sezónu nejhorší průměr branek na zápas v československé lize – 3,25. I přes velkou snahu dostat se na mistrovský šampionát konající se v Praze měli zkušení gólmani Jiří Králík a Jaromír Šindel přednost před mladíkem z Pardubic.

V prosinci 1985 byl opět vybrán do reprezentačního týmu pro Cenu Izvestijí v Moskvě, odkud si odvezl hlavní cenu. O čtyři měsíce později se vrací zpět do Moskvy, tentokrát na mistrovství světa, kde se však českému týmu vůbec nevedlo. Jen jedna výhra a jedna remíza stačily k celkovému pátému místu. Pardubice směřující k titulu mistrů však vypadly v semifinále playoff s Košicemi. On sám byl alespoň vyhlášen nejlepším brankářem ligy.

První mistrovský titul[editovat | editovat zdroj]

Pro Haška typická drátěna maska

Pro Pardubice byla tato sezóna mistrovská. V domácích zápasech ztratili hokejisté Tesly pouhé tři body. V zápasech odehrávajících se na cizí půdě byli o to horší. I přesto Pardubice zakončily vítězně základní část s pětibodovým náskokem nad Spartou. Čtvrtfinále nastoupili pardubičtí proti Gottwaldovu, který byl vyřazen po dvou zápasech. Semifinále, kde se střetli se slovenskými Košicemi, dopadlo stejně jako čtvrtfinále. O mistrovský titul se nakonec střetli Pardubice a Dukla Jihlava. V prvním zápase excelovali pardubičtí hráči, kteří zvítězili 6:1. Stejný výsledek, avšak v opačném gardu, přinesl i druhý zápas, zde byl po pátém gólu vystřídán náhradníkem Michalem Kopačkou. Třetí zápas znamenal pro Pardubice těsné vítězství a pro Dominika Haška přímo čisté konto 1:0. Aby střídání výsledků bylo celkové, Pardubice ve čtvrtém finálovém zápase prohrály 2:3. A proto se muselo rozhodnout v pátém posledním zápase v Pardubicích. Přestože ze začátku pardubičtí hráči vyhrávali, po první třetině odešli do kabin s jednogólovou ztrátou. Na počátku druhé třetiny zápasu pardubičtí srovnali a do konce celého zápasu se skóre již nezměnilo, proto bylo sehráno prodloužení, které skončilo po jedenácti minutách, kdy jeden z pardubických trestal chyby jihlavské obrany. Ve svých dvaadvaceti letech si připsal svůj první mistrovský titul. Následně byl opět vyhlášen nejlepším brankářem ligy.[7]

Krátce po ligovém triumfu se přemístil do sousedního Rakouska, kde se zúčastnil mistrovství světa. S výhrou nad Finy, remízou s Kanaďany a prohrou se Sověty si zajistili postup mezi finálovou čtyřku. První zápas se Švédy skončil remízou 3:3. Následný zápas se sovětskou sbornou znamenal pro naše hokejisty mnoho. Výhra by znamenala vítězství v celém šampionátu, remíza či prohra by nás posunula na stříbrné, či bronzové umístění. Antonín Stavjaňa otevřel skóre zápasu. Do 53. minuty se skóre nezměnilo, poté však nestačil na střelu Vladimíra Krutova a později ani na Igora Stělnova. Tato prohra československý výběr odsoudila na konečné bronzové místo. Přesto byl Dominik Hašek vyhlášen nejlepším brankářem turnaje a byl zařazen do All-Star turnaje. V průběhu turnaje jej kontaktovali zástupci draftujícího Chicaga, kteří mu nabídli smlouvu, kterou však odmítl. Tento rok byl v Československu vyhlášen vítězem Zlaté hokejky, poté co obdržel 970 hlasů, což znamenalo o 208 hlasů více než druhý v pořadí Jiří Hrdina.[8]

Pro rok 1987 byl na srpen naplánován Kanadský pohár. Hašek byl také do reprezentace pozván. V prvním zápase turnaje se československý výběr střetl s Kanadou, avšak zápas po velkém boji zápas skončil remízou 4:4. O tři dny později nastoupili čeští hokejisté proti Sovětům, kteří zápas proměnili spíše v exhibici, po prohře 0:4 Čechoslováky čekal stejný výsledek i se Švédy. Následující zápasy s Finy, 5:2, a Američany, 3:1, zachránil český výběr před ukončením šampionátu bez postupu. Češi postoupili ze čtvrtého místa a v semifinále se střetli s Kanadou. V první třetině vedli hosté 2:0, avšak asi v polovině zápasu jej překonal Dale Hawerchuk a po několika vteřinách dvěma brankami Mario Lemieux. Třetí třetina skončila šťastněji pro kanadské hráče. V průběhu třetí třetiny ještě inkasoval jeden gól, pět minut před koncem zápasu snížil David Volek na 3:4, avšak v závěru utkání trefou do prázdné brány Kanaďan Brian Propp potvrdil výhru 3:5. Poté, co Kanadský pohár skončil, se rozjela nová sezóna československé ligy. Pardubice potvrdily pověst mistra republiky. V druhé polovině října byla naplánována přátelská utkání s Sovětským svazem. Při druhém zápase, hraném v Gottwaldově, mj. šlo o tisící zápas československé reprezentace, se poprvé ve své kariéře zranil – natrhnutý břišní sval. Pro něj to znamenalo jedno – stop do povánočních dob, kdy Pardubice bojovaly o Spenglerův pohár v Davosu. Přestože Pardubice na tomto turnaji skončily poslední, on sám byl vyhlášen nejlepším brankářem turnaje.

V novém roce se zúčastnil přípravy na olympijské hry v Calgary. V prvním zápase olympijského turnaje proti NSR nastoupila brankářská dvojka Jaromír Šindel. V následujícím zápase proti Spojeným státům nastoupil již on sám. Tento zápas patřil mezi jeho nejhorší v jeho reprezentační kariéře: během tří minut třikrát inkasoval a v sedmé minutě by vystřídán Jaromírem Šindelem. Další šanci dostal až v zápase se Sověty. Šindel poté, co inkasoval čtyři branky, byl vystřídán. On sám inkasoval ještě dvakrát a československý výběr prohrál 1:6. I přesto se tým udržel na poslední postupové pozici. Avšak první zápas se pro československý tým nevyvíjel dobře. Švédský výběr nad Čechoslováky zvítězil 2:6. O dva dny později se střetli s Finskem, kde zvítězili 5:2, jednalo se o jedinou výhru v bojích o medaile. Třetí a poslední zápas s Kanadou o den později skončil pro něj šesti brankami. Poté, co se vrátil zpět do Pardubic, muselo být všechno zapomenuto. Tesla skončila v základní části na šestém místě a ve čtvrtfinále se střetla s pražskou Spartou. V brance Sparty se objevil jeho reprezentační kolega Jaromír Šindel. Sparta byla ve třech zápasech úspěšnější, a tak se radovala z postupu. Za výkony v základní lize obdržel již potřetí v řadě cenu pro nejlepšího brankáře ligy.

Na novou sezónu se v pardubické Tesle vystřídali trenéři. Novým trenérem se stal bývalý asistent Vladimír Martinec. Pod jeho vedením tým neprohrál devatenáct zápasů v řadě. Na domácím kluzišti je dokázali porazit pouze Sparta a Litvínov. Na konci sezóny byli v čele tabulky s náskokem deseti bodů nad druhým Trenčínem. V celkovém hodnocení měli taktéž nejlepší republikové statistiky ve střelených a obdržených brankách: 158:95. Tesla se také objevila na mezinárodním turnaji Pohárů mistrů evropských zemí. Zde sehrála 3 zápasy: první utkání se švédským Björklövenem dopadlo patem 2:2, po následném zápase s finským týmem Tappara čeští hráči slavili výhru 5:2. Poslední utkání turnaje sehráli pardubičtí se sovětskou CSKA Moskva. Hašek v tomto zápase odchytal 61 střel, nedosáhl jen na střely Vladimira Krutova a Igora Larionova. Pardubice prohrály těsně 1:2. Po návratu do republiky započalo playoff, kde ve čtvrtfinále Tesla deklasovala třemi zápasy Litvínov. Po snadném postupu do semifinále narazila na Spartu, která podlehla 3:1. Ve finále narazili pardubičtí na slovenský Trenčín. Čtyři zápasy stačili k tomu, aby Tesla vyhrála na zápasy 3:1. Dominik Hašek byl nominován na nastávající mistrovství světa, které se konalo ve Švédsku. Se začátkem turnaje přišla smolná remíza se SRN 3:3. Následovali tři výhry nad výběry z Finska, Polska a Spojených států. Až střet se Sověty, který porazili Čechoslováky 2:4. Následovala remíza se Švédy a prohra s Kanadou. V druhém střetnutí s sovětskou sbornou padla jediná branka v neprospěch Čechoslováků. V předposledním zápase padli Švédové 2:1 a v rozhodujícím třetím zápase s Kanadou hráči z centrální Evropy podlehli 3:4. A tak si nakonec přivezli domů „jen“ bronzové medaile. V rámci mistrovství Evropy se Československo umístilo na druhém, stříbrném, místě.

V červenci složil státní závěrečné zkoušky na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Diplomovou práci napsal na téma „Psychologická osobnost brankáře“. K psaní používal dotazníky, která nechával vyplňovat brankářům jako například Švédovi Peteru Lindmarkovi, Němci Karlu Friesenovi, nebo Jiřímu Králíkovi a Jirkovi Holečkovi. Týden po složení zkoušek jej čekal další velký krok v osobním životě – svatba s přítelkyní Alenou. Následně se odstěhovali k jejím rodičům, kde bydleli až do odchodu do zámoří.[9]

Na podzim roku 1989 dostal povolávací rozkaz na vojenskou základní službu. Pro své působiště si vybral Jihlavu, kde začal nastupovat za tamní tým. I v Dukle se z něj stala brankářská jednička, záda mu kryje Oldřich Svoboda.[9] S Dominikem v bráně Jihlava neprohrála jednadvacet zápasů v řadě. Vše se zkomplikovalo v období těsně před koncem základní části. V té době se Jihlava měla střetnou s Pardubicemi. Hašek a dalších několik kmenových „Pardubičáků“ požádali trenéra Josefa Augustu, aby nemuseli nastoupit proti svému týmu, který se potácel na hraně sestupových příček. Trenér z počátku souhlasil, avšak později svůj názor změnil. Dominik do zápasu nastoupit musel, avšak po prvním kontaktu s pukem odjel na střídačku se „zraněním“. Trenér Josef Augusta však jej nenechal beze slova odejít, Hašek reagoval tím, že svůj dres vyhodil do nejbližšího odpadkového koše. Trenéři naštvaného gólmana okamžitě vyhodili z kabin a poslali jej do kasáren v Liberci, taktéž se přičinili k tomu, aby od svazu obdržel osmizápasový distanc. Jihlava dokončila základní část a ve čtvrtfinále se střetla s Litvínovem. Po dvou zápasech bylo vyrovnáno na zápasy 1:1. Jeho trest mu vypršel, avšak stěžoval si na zranění třísel, i přesto do zápasu nastoupil, avšak v první třetině pustil tři góly a hokejisté Jihlavy ve svých bojích o mistrovský titul skončili.

Poté co se vrátil z vojenské služby, se mohl radovat z narození prvního dítěte, syna Michala, přišla pozvánka na reprezentační utkání v rámci mistrovství světa ve švýcarském Bernu. V základní části Češi oslavovali vítězství proti Norsku a SRN avšak s Kanadou, Sovětským svazem a Švédskem prohráli. V prvním zápase o medaile s Kanadou si však poranil koleno a následující zápas musel odehrát Petr Bříza. V posledním rozhodujícím zápase opět nastoupil, avšak tentokrát byli úspěšnější Sověti, kteří vyhráli 0:5. A tak v konečném pořadí se Československá federativní republika umístila na třetím místě. On sám byl zařazen do All-Stars. V republice vyhrál již potřetí v řadě Zlatou hokejku.

Zámoří[editovat | editovat zdroj]

Chicago Blackhawks (1990–1992)[editovat | editovat zdroj]

Po Sametové revoluci nastaly velké změny, jedna z nich byla také otevření hranic na Západ. V roce 1990 scouti z Chicaga mu nabídli již několikátou smlouvu, tentokrát ji podepsal bez strachu, že by musel emigrovat.[10] V Edmontonu se sešel s generálním manažerem Černých jestřábů Bobem Pulfordem za přítomnosti svého agenta Richa Wintera. Z jednání vzešla dvojcestná smlouva – pakliže se prosadí u Černých jestřábů, stal by se z něj šestý nejlépe placený brankář v NHL, plat 200 000 dolarů, jestliže by zůstal na farmě v Indianapolisu, jeho plat by dosáhl k 60 tisícům dolarů. V prvním týmu se střídali brankáři Jacques Cloutier, Greg Mille, Jimmy Waite a Ed Belfour. Hlavní trenéři se rozhodli pro Belfoura, který měl více zkušeností a vyšla mu lépe příprava. Musel tedy odcestovat do Indianapolisu. Zde se s ním spíše počítalo jako náhradníkem Waita. Přesto však dostal šanci hned v druhém zápase a zápas mu vyšel – zápas odehrál bez obdržené branky. Nakonec se je rozhodl kouč Indianapolis Dave McDowall pravidelně střídat. Jelikož se na farmě ukázal v dobrém světle, 6. listopadu 1990 dostal šanci i v NHL. Prvním soupeřem se stal Hartford Whalers. Zápas po základní hrací době skončil nerozhodně 1:1. I přesto však v této sezóně většinu zápasů nastoupil v IHL, v NHL poté nastoupil již jen čtyřikrát. Lepší statistiky zaznamenal v zápasech za Indianapolis – v 33 zápasech vychytal 5 shutoutů s průměrem 2,52 gólu na zápas, čím se stal nejlepším brankářem IHL. Poté co Chicago vstoupilo do bojů o Stanley Cup, v prvním kole nastoupil proti Minnesotě. V těchto bojích třikrát nastoupil do zápasů, kde vždy střídal Belfoura.

Nová sezóna započala novým ročníkem Kanadského poháru, kam byl on sám nominován. Československý výběr začal turnaj vítězstvím nad Sovětským svazem 5:2, avšak další zápasy se již nezdařily, nejdřív přišla první smolná prohra s Finskem, kdy padl jediný gól několik sekund před koncem do jím střežené brány. Další pak s Američany 2:4, Kanadou 2:4 a poslední zápas se Švédy 2:5. Sezóna za mořem se pro Dominika začala víc vyjasňovat. V týmu již zůstal jen Belfour, který se dlouho nemohl domluvit na nové smlouvě, Hašek a Waite. V této sezóně nastoupil za Chicago na 20 zápasů, proti Torontu vychytal dokonce svoje první čisté konto v NHL. Stejný počet zápasů odehrál za Indianapolis. Průměr gólů na zápas se zastavil na čísle 2,60. Poté co Blackhowk postoupili do playoff, nastoupil do tří zápasů. Poslední dokonce ve finále Stanley cupu, kde vystřídal Belfoura při stavu 1:2, zabránil však ještě čtyřem gólům a finále skončilo 0:4 na zápasy a Pittsburgh oslavilo svůj druhý pohár v řadě.

Buffalo Sabres (1992–2001)[editovat | editovat zdroj]

Po dvou sezónách u Chicaga skončilo jeho zdejší angažmá.[11] Bylo rozhodnuto, že bude poslán v rámci trojvýměny do Buffala. Zde byl využíván více jak v Chicagu, avšak časem přišlo menší zranění. V době kdy byl na marodce Buffalo podepsalo smlouvu s vícenásobným držitelem Stanley Cupu Grantem Fuhrem. Tím byl samozřejmě odsunut do pozice druhého náhradního brankáře. Celkově tedy nastoupil ve 28 zápasech v základní části. V playoff však nastoupí jen v jediném zápase, kdy vystřídal zraněného Fuhra. Za 45 minut hry obdržel jeden gól a dovedl Buffalo k vítězství.

Nová sezóna přinesla týmu spíše smůlu – týmu se nedařilo a jednička v brance, Fuhr, se zranil. Musel tedy nastoupit Dominik a měl jedinečnou možnost, jak se předvést, což se mu také povedlo. Čtyři čistá konta za měsíc mu vyneslo vyhlášení hráčem měsíce, poté co se Fuhr vrátil z marodky, trenér John Muckler se rozhodl oba brankáře vystřídat. Po skončení základní části měl odehráno 58 zápasů a s průměrem obdržených branek na zápas 1,95. V této době vznikla jeho nová přezdívka – Dominátor. V playoff měl být první zápas odehrán proti New Jersey Devils. Přednost dostal on, Fuhr se musel spokojit s rolí náhradníka. Nakonec však Jersey zvítězí na zápasy 3:4. Na konci sezóny byl odměněn první individuální trofejí v zámoří – Vezina Trophy, která je udělována nejlepšímu brankáři v základní části. Společně s Fuhrem obdrží William M. Jennings Trophy, která je určená pro dvojici brankářů s nejnižším počtem inkasovaných branek.[12]

Podepsal novou smlouvu, která mu vynesla 7 milionů $ za tři roky. Avšak nastávající sezóna přináší spory mezi majiteli klubů a hráčskou asociací NHLPA. Tímto se pozdržuje začátek sezóny, díky čemuž někteří hráči ze starého kontinentu hledají uplatnění doma. Mezi nimi byl i Hašek, který na poslední chvíli nastoupil za HC Pardubice na dvě utkání. Vedení klubu se rozhodovalo, kterému z brankářů dá přednost, nakonec se rozhodli pro středoevropana. Na konci základní části tým nasbíral 51 bodů a do playoff postupovaly ze sedmého místa. První sérii započali s hráči Philadelphia Flyers, která zakončila celou sérii jednoznačně 1:4 na zápasy. Na konci této sezóny podruhé obdržel Vezinu Trophy. V osobním životě Haškovi slaví, narodilo se jim totiž druhé dítě, dcera Dominika.

Nová sezóna znamenala pro Buffalo Sabres značné změny, hlavní trenér John Muckler povýšil na generálního manažera a místo sebe našel náhradu v Tedu Nolanovi. Avšak hra týmu se podstatně zhoršila, z 82 zápasů bylo vítězných pouze 33. Tím se na něj snášelo více střel, čímž si mohl vylepšovat statistiky. Obdržených branek měl avšak nejvíce za celou svoji kariéru – 161 branek s průměrem branek na zápas 2,83. Do toho všeho jej trápily zdravotní problémy. Přesto všechno byl poprvé nominován do All-Star Game.

Po „prázdninách“ se situace v Buffalu uklidnila, hra se zlepšila. Na konci základní části s přehledem Sabres zvítězilo Severovýchodní divizi s náskokem osmi bodů nad druhým Pittsburghem. V prvním utkání playoff se Buffalo střetlo s Ottawou Senators, která nakonec podlehla 4:3 na zápasy. Avšak Dominik si v třetím zápase poranil koleno. Buffalský novinář Jim Kelley napsal v Buffalo News o Haškovi: „… Hašek simulant a zrádce…“[13], po zápase byl totiž viděn odcházet ve společnosti Františka Musila, hráče Ottawy. Poté co Hašek potkal osobně Kelleyho, zaútočil na něj a odtrhal mu několik knoflíků u košile. Hašek byl za tento výbuch vzteku potrestán distancem na tři zápasy a pokutou 10 000 $.[14] Hašek již v bojích o Stanley Cup nenastoupil, protože mezitím Buffalo podlehlo Philadelphii 1:4. Po tomto ročníku byl Hašek za výsledky v základní části soutěže odměněn již potřetí Vezinou Trophy a nově Hart Memorial Trophy, která se uděluje nejužitečnějšímu hráči ligy a obdobnou Lester B. Pearson Award, kterou udělují samotní hráči někomu ze svého středu.[15] V Česku ještě k ocenění přidá Zlatou hokejku.

Úspěch s reprezentací v Naganu[editovat | editovat zdroj]

Český hokejový tým při zápase s ruskou reprezentací na olympijských hrách v Naganu

Na nastávající sezónu nastaly v týmu Buffalo Sabres velké změny – generálního manažera Johna Mucklera vystřídá ve funkci Darcy Regier, který se rozhodl, že novopečeného držitele Jack Adams Award Teda Nolana nahradí Lindy Ruff. Z počátku se týmu nedařilo, Hašek inkasoval zbytečné góly, později byl dokonce odsunut do role druhého brankáře, v brance jej zastoupil Steve Shields. Do přelomu roku se mu forma vrátila a opět obsadil post hlavního brankáře týmu. V únoru roku 1998 započal Turnaj století, čímž byl označován olympijský hokejový turnaj konaný v Naganu. Tento ročník byl přelomový, protože mezinárodní olympijský výbor se dohodl s IIHF a NHL, že nejslavnější ligová soutěž bude poprvé v historii přerušena, aby na olympijském turnaji mohli startovat i hráči z NHL.[16]

Stal se jedničkou brankářů českého výběru. Čeští reprezentanti byli nasazeni ve skupině C, kde po střetu s Finskem 3:0, Kazachstánem 8:2 a Ruskem 1:2, nakonec skončili na druhém místě. Ve čtvrtfinálovém zápase se střetli s hokejisty ze Spojených států, které porazili nečekaně 4:1. V tomto zápase se představil se svými nejlepšími výkony turnaje. V následujícím semifinále se střetli výběrem z Kanady, který po nerozhodných 60 minutách 1:1 a následném bezbrankovém prodloužení musel být rozhodnut nájezdy. Zde obstál s čistým štítem a díky Robertu Reichlovi, který jako jediný proměnil, čeští sportovci slavili vítězství. Finálový zápas nastoupili Češi proti ruským hokejistům, se kterými již na turnaji jednou hráli. Avšak on sám byl opět ve výtečné formě a vychytal druhý zápas bez obdržené branky. Jediný "zlatý" olympijský gól, který v zápase padl, pocházel z hokejky Petra Svobody[17] Jednalo se o historicky první olympijský titul v ledním hokeji a to v době, kdy se v olympijském turnaji objevili nejlepší světoví hráči.

Po návratu ke svému týmu musí dokončit základní část, kde celkově odehrál 72 zápasů s průměrným gólem obdrženým za zápas 2,09, a v jeho kariéře rekordním počtem 13 shutoutů. V prvním kole playoff Buffalo narazilo na soupeře z Philadelphie, kteří mu podlehli 4:1 na zápasy. V semifinále konference porazí bez velkých problémů Montrealské hokejisty 4:0, díky čemuž postoupilo po osmnácti letech do finálového střetnutí východní konference. Zde však Buffalo naráží. První utkání ještě vyhráli 2:0, avšak poté zkušenější Capitals zaváhali jen jednou a vyhráli sérii 4:2. Po ukončení sezóny byl opět vyznamenán počtvrté Vezina Trophy, jako jediný brankář v historii podruhé Hart Trophy, a také Lester B. Pearson Award.[18] V Česku byl vyhlášen taktéž popáté vítězem ankety Zlatá hokejka, podruhé sportovcem roku a hokejistou století.

Hašek v brance české reprezentace na olympijských hrách v Salt Lake City

Před začátkem nové sezóny zorganizoval společně s Jaromírem Jágrem tzv. „Utkání snů“, kde se proti českému výběru z Nagana postavily největší světové hokejové hvězdy. Český výběr porazil světový výběr 10:7.[19] Základní část vychází Buffalu podobně jako předchozí rok. S 91 body skončilo na čtvrtém místě v severovýchodní divizi. V playoff roznese Buffalo na kopytech Ottawu 4:0 na zápasy. Následně podlehne i Boston 4:2 a Toronto 4:1. Ve finálovém klání Stanley Cupu, kterého se zúčastnil poprvé, Buffalo Sabres nastoupilo proti favorizovanému Dallasu. První zápas vyhráli po prodloužení 3:2, avšak poté následovaly dvě prohry 4:2 a 2:1. Stav série srovnali po posledním vyhraném zápase 2:1. Pak již po zápasech slavil pouze Dallas, s výhrami 2:1 a 4:2 se stal v sezóně 1998/1999 držitelem Stanley Cupu. Po sezóně si Dominik připsal na konto již popáté trofej pro nejlepšího gólmana ligy.

Před sezónou oznámil, že sezóna 1999/2000 by měla být z rodinných důvodů jeho poslední.[20] Avšak na počátku, 30. října, se obnovily jeho problémy s třísly. Kolem Vánoc oznámil, pokud by jeho zranění byla dlouhodobější, od profesionálního hokeje by prozatím neodstoupil. Na led se vrátil v únoru. Na konci sezóny měl odehráno 35 zápasů s průměrem gólu na zápas 2.21. V playoff se Buffalo Sabres střetlo s Philadelphií. Po pěti zápasech podlehli 4:1. Nakonec se tedy rozhodl ještě s hokejem pokračovat.[21]

V základní části sezóny nasbíralo Buffalo v 82 zápasech 98 bodů. Do vyřazovací části vstoupilo Sabres ze šesté příčky. První kolo bylo opět souzeno pro střet s Philadelphií Flyers, kde se začal prosazovat Roman Čechmánek. Tentokrát vyšlo ze střetu vítězněji Buffalo, které Letce porazilo 4:2 na zápasy. V druhém kole se utkalo s Pittsburghem, kde slavil svůj návrat Mario Lemieux. Sérii po šesti zápasech rozhodla výhra 3:2 po prodloužení ve prospěch Tučňáků. A tak jeho cesta za Stanley Cupem opět skončila, tentokrát již ve druhém kole bojů o trofej. Po sezóně byl pošesté oceněn Vezinou Trophy.

Detroit Red Wings (2001-2004)[editovat | editovat zdroj]

Hašek v dresu Detroitu

Po dohodě se Sabres je Hašek uvolněn jako volný hráč.[22] Pro přestup se rozhodl mezi dvěma týmy – Detroit Red Wings a St. Louis Blues. Nakonec je vybrán Detroit[23], který na oplátku do Buffala poslal Vjačeslava Kozlova a volbu v prvním kole draftu. Avšak jeho začaly opět trápit zdravotní problémy. Ty po čase naštěstí odezněly. Před jeho příchodem do klubu byl jedničkou v brance Chris Osgood, který po příchodu nové posily odešel do New Yorku, kde podepsal smlouvu s Islanders. Začátek nové sezóny se mu podařil a do olympijské přestávky vychytal třikrát shutout.

Turnaj v Salt Lake City byl teprve druhý, který byl otevřen i pro hráče z NHL. Český výběr byl nasazen do skupiny C, kde se postupně střetl s týmy z Německa (8:2), Švédska (1:2) a Kanady (3:3). Tím Česko postupuje se třemi body ze druhé pozice. Ve čtvrtfinále se střetl s týmem z Ruska. Avšak zde ve druhé třetině po úniku a střele Maxima Afinogenova český tým prohrál 1:0. Do konce utkání již skóre zůstalo nezměněno.[24] A tak česká účast na turnaji skončila.

Do konce základní části NHL odehrál 65 zápasů, z toho 41 vítězných. Průměr obdržených branek 2,17 s celkově pěti shutouty. Detroit se 116 body postoupil do playoff z prvního místa s President's Trophy. Ve čtvrtfinále konference se tým střetl s Vancouver Canucks, který první společný zápas vyhrál. Série nakonec skončila 4:2 pro Rudá křídla. Semifinále se Detroit setkal se St. Louis Blues. Zde si Rudá Křídla dovolila jen jedno zaváhání, kdy prohrála 6:1, ale on sám vychytal dva shutouty a pro Detroit to znamenalo postup do finále konference, kde se střetli Coloradem Avalanche. V bráně protivníků se objevil jeho rival Patrick Roy. Konečný výsledek střetnutí byl 4:3 pro Rudá Křídla. Tím si zajistili postup do finále playoff, kde změřili síly s Carolinou Hurricanes. První zápas znamenal více štěstí pro Carolinu, poté co slavili vítězství 3:2. Následující zápasy byly již v režii Detroitu a 13. června se konečně dočkal. Poté co Carolina podlehla v závěrečném pátém zápase 3:1, se mu splnil dlouholetý sen.[25]

Následovaly oslavy, po kterých oznámil, i přes neustálé přemlouvání vedením Detroitu, definitivní konec kariéry. Poté se přestěhoval i s rodinou zpět do Česka. [26]

Konec s hokejem[editovat | editovat zdroj]

Minulá sezóna pro něj znamenala konec s hokejem. S rodinou se přestěhoval zpět do Česka, kde se věnoval hraní in-line hokeje za extraligový tým IHC Bonfire Střída. 18. května 2003 byl však Hašek obviněn z napadení soupeře Martina Šíly, který byl následně hospitalizován po dobu tří týdnů.[27] Celý incident byl vyhodnocen jako přestupek a byla Haškovi uložena pokuta ve výši 2 tisíc korun.[28]

První návrat[editovat | editovat zdroj]

Poté co se před rokem loučil s hokejem, se po roce opět rozhodl vrátit do profesionální soutěže. Smlouvu s ním podepsal opět Detroit. Návrat to ale nebyl moc úspěšný, protože se vrátily problémy s třísly, které jej vyřadily po 14 odehraných zápasech na celý zbytek sezóny. V dubnu 2004 podstoupil operaci třísel a vrátil se zpět do Pardubic.[29] Jednoroční smlouva vypršela a on se rozhodl pokračovat ve svém angažmá pod novým týmem z Ottawy.[30] Avšak následující sezóna byla ve znamení stávky.

Při stávce v NHL se Hašek zúčastnil zápasů s výběrem Primus Worldstars, který cestoval Evropou a sehrál zápasy s tamními týmy ze sedmi zemí v deseti zápasech.[31] Turné započalo 7. prosince a trvalo do 23. prosince. Tým Primus Worldstars navštívil Lotyšsko, Rusko, Slovensko, Švýcarsko, Švédsko, Norsko a Polsko.

V nastávající sezóně do olympijské přestávky odehrál 43 zápasů, z čehož bylo 28 výher s průměrem 2,09 obdržených branek na zápas. Na nastávajícím olympijském turnaji se s ním počítalo, avšak v prvním zápase, kde se česká reprezentace střetla s celkem z Německa došlo k zranění, které pro něj znamenal konec turnaje a dokonce celé sezóny.[32] Ottawa však s Haškem již přestala počítat.[33] Novou smlouvu podepsal opět s Detroitem.

Druhý Stanley Cup[editovat | editovat zdroj]

Tým Detroit Red Wings po vyhraném závěrečném zápase s Pittsburghem

V sezóně se opět stal prvním gólmanem týmu. Dvojkou se stal Chris Osgood. Do konce základní části odehrál 56 zápasů s průměrem obdržených branek na zápas 2,05. V playoff odehrál 18 zápasů, avšak cesta za pohárem skončila ve finále západní konference poté, co Detroit podlehl Anaheimu, budoucímu výherci Stanley Cupu.

V nastávající sezóně odehrál 41 zápasů s průměrem obdržených branek na zápas 2,14. Detroit postoupil do playoff se 115 body. Avšak v playoff odehrál pouze čtyři zápasy. Jeho posledním zápasem se stalo čtvrté utkání Detroitu proti Nashvillu Predators 16. dubna, při kterém po obdržení třetího gólu opustil branku a zbytek zápasu i playoff odchytal již Chris Osgood. Detroit nakonec ve finále porazil výběr Pittsburgh Penguins a vyhrál Stanley Cup.[34] Po oslavách 9. června oznámil „definitivní“ konec kariéry. [35], [36]

Druhý návrat[editovat | editovat zdroj]

V Pardubicích[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. dubna 2009 na tiskové konferenci oznámil, že od příští sezóny se po roční pauze vrací k profesionálnímu hokeji a bude chytat za svůj mateřský klub HC Eaton Pardubice.[37] Pardubice po 52 zápasech v základní části postoupilo do playoff ze třetího místa. Hašek měl v té chvíli odehraných 36 zápasů s průměrem obdržených branek na zápas 2,24. V playoff odehrál 13 zápasů. Jediným prohraným zápasem, který pardubičtí zaznamenali, byl první zápas v playoff vůbec, který odehráli s HC Oceláři Třinec. Následovaly již jen výhry, které jim vynesly mistrovský titul. Z Haška se tak stal historicky nejstarší český hokejista, který se stal mistrem hokejové extraligy. 7. června 2010 oznámil, že podepsal roční kontrakt v týmu KHL HC Spartak Moskva.[38]

Kontinentální hokejová liga[editovat | editovat zdroj]

V základní části KHL odchytal Hašek 44 zápasů s průměrem obdržených branek na zápas 2,45. Do bojů o Gagarinův pohár Spartak Moskva nastoupil proti SKA Petrohrad, který po čtyřech vyhraných zápasech postoupil. Dominik Hašek odchytal všechny čtyři zápasy s průměrem obdržených branek 4,12.

Po sezóně prohlásil, že by rád pokračoval v KHL, ale pouze v týmu, který má šanci vyhrát Gagarinův pohár. Nabídku tomu odpovídající však nedostal, proto se rozhodl v následující sezóně věnovat jiným sportům.[39]

Hráčská statistika[editovat | editovat zdroj]

Sezóna[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Tým Liga Z V P R MIN GA SA SO GAA Úsp.%
1981–1982 HC Pardubice ČHL 12 661 34 3.09 92,80
1982–1983 HC Pardubice ČHL 42 2,358 105 2.67 91,50
1983–1984 HC Pardubice ČHL 40 2,304 108 2.81 90,73
1984–1985 HC Pardubice ČHL 42 2,419 131 3.25 89,93
1985–1986 HC Pardubice ČHL 45 2,689 138 3.08 90,21
1986–1987 HC Pardubice ČHL 43 2,515 103 2.46 91,76
1987–1988 HC Pardubice ČHL 31 1,862 93 3.00 91,16
1988–1989 HC Pardubice ČHL 42 2,507 114 2.73 90,89
1989–1990 Dukla Jihlava ČHL 40 2,251 80 2.13 92,14
1990–1991 Indianapolis Ice IHL 33 20 11 1 1,903 80 5 2.46
1990–1991 Chicago Blackhawks NHL 5 3 0 1 195 8 93 0 2.46 91,40
1990-1991 Indianapolis Ice IHL 20 7 10 3 1,162 69 1 3.56
1991–1992 Chicago Blackhawks NHL 20 10 4 1 1,014 44 413 1 2.60 89,35
1992–1993 Buffalo Sabres NHL 28 11 10 4 1,429 75 720 0 3.15 89,58
1993–1994 Buffalo Sabres NHL 58 30 20 6 3,358 109 1,552 7 1.95 92,98
1994–1995 Buffalo Sabres NHL 41 19 14 7 2416 85 1,221 5 2.11 93,04
1994-1995 HC Pardubice ČEx 2 124 2,90 91,0
1995–1996 Buffalo Sabres NHL 59 22 30 6 3,417 161 2,011 2 2.83 91,99
1996–1997 Buffalo Sabres NHL 67 37 20 10 4,037 153 2,177 5 2.27 92,97
1997–1998 Buffalo Sabres NHL 72 33 23 13 4,220 147 2,149 13 2.09 93,16
1998–1999 Buffalo Sabres NHL 64 30 18 14 3,817 119 1,877 9 1.87 93,66
1999–2000 Buffalo Sabres NHL 35 15 11 6 2,066 76 937 3 2.21 91,89
2000–2001 Buffalo Sabres NHL 67 37 24 4 3,904 137 1,726 11 2.11 92,06
2001–2002 Detroit Red Wings NHL 65 41 15 8 3,872 140 1,654 5 2.17 91,54
2002–2003 Nehrál Roční pauza
2003–2004 Detroit Red Wings NHL 14 8 3 2 816 30 324 2 2.20 90,7
2004–2005 Stávka NHL - Hašek nehrál Stávka NHL 2004–05
2005–2006 Ottawa Senators NHL 43 28 10 4 2,583 90 1,202 5 2.09 92,5
2006–2007 Detroit Red Wings NHL 56 38 11 6 3,341 114 1,309 8 2.05 91,3
2007–2008 Detroit Red Wings NHL 41 27 10 3 2,350 84 855 5 2.14 90,2
2008–2009 Nehrál Roční pauza
2009-2010 HC Pardubice ČEx 36 24 12 0 2,066 77 905 3 2,24 92,16
2010-2011 HC Spartak Moskva KHL 44 23 18 3 2,591 106 1,250 7 2,45 91,5
Československá extraliga 339 19,690 912 2,78 91,09
IHL celkem 53 27 21 4 3,065 149 6 2,92
NHL celkem 735 389 223 82 42,826 1,572 20,220 81 2,20 92,2
Česká extraliga celkem 36 24 12 0 2,066 77 905 3 2,24 92,16
Kontinentální hokejová liga celkem 44 23 18 3 2,591 106 1,250 7 2,45 91,5

Playoff[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Tým Liga Z V P MIN GA SA SO GAA Úsp.%
1990–1991 Chicago Blackhawks NHL 3 0 0 69 3 39 0 2.60 92,31
1990–1991 Indianapolis Ice IHL 1 1 0 60 3 3.00
1991–1992 Chicago Blackhawks NHL 3 0 2 158 8 70 0 3.03 88,57
1992–1993 Buffalo Sabres NHL 1 1 0 45 1 24 0 1.33 95,83
1993–1994 Buffalo Sabres NHL 7 3 4 384 13 261 2 1.61 95,02
1994–1995 Buffalo Sabres NHL 5 1 4 309 18 131 0 3.49 86,26
1996–1997 Buffalo Sabres NHL 3 1 1 153 5 68 0 1.96 92,65
1997–1998 Buffalo Sabres NHL 15 10 5 948 32 514 1 2.02 93,77
1998–1999 Buffalo Sabres NHL 19 13 6 1,217 36 587 2 1.77 93,87
1999–2000 Buffalo Sabres NHL 5 1 4 301 12 147 0 2.39 91,84
2000–2001 Buffalo Sabres NHL 13 7 6 833 29 347 1 2.08 91,64
2001–2002 Detroit Red Wings NHL 23 16 7 1,455 45 562 6 1.85 91,99
2006–2007 Detroit Red Wings NHL 18 10 8 1,139 34 444 2 1.79 92,3
2007–2008 Detroit Red Wings NHL 4 2 2 202 10 89 0 2.91 88,8
2009–2010 HC Pardubice ČEx 13 12 1 785 22 326 3 1,68 93,7
2010–2011 HC Spartak Moskva KHL 4 0 4 204 14 89 0 4,12 86,4
NHL celkem 119 65 49 7,316 246 3,283 14 2.02 92,5
Česká extraliga celkem 13 12 1 785 22 326 3 1,68 93,7
Kontinentální hokejová liga 4 0 4 204 14 89 0 4,12 86,4

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

Rok Tým Turnaj Z V P R MIN GA SV SO GAA Úsp.%
1983 Československo MS 2 1 1 0 120 5 1 2.50
1984 Československo KP 4 0 3 1 188 12 0 4.00
1984 Československo MSJ 7 4 0 2 380 10 0 1.89
1986 Československo MS 9 5 3 1 538 19 0 2.12
1987 Československo MS 9 5 2 2 520 19 1 2.19
1987 Československo KP 6 2 3 1 360 20 0 3.33
1988 Československo OH 5 3 2 0 217 18 0 4.98
1989 Československo MS 10 4 4 2 600 21 2 2.10
1990 Československo MS 8 5 3 0 480 20 1 2.50
1991 Československo KP 5 1 4 0 300 18 0 3.60
1998 Česká republika OH 6 5 1 0 369 6 155 2 0.97 96,1
2002 Česká republika OH 4 1 2 1 239 8 105 0 2.01 94,8
2006 Česká republika OH 1 0 0 0 9 0 1 0 0.00 100
Mistrovství světa celkem 69 32 28 8 3940 166 7 2.40
Olympijské hry celkem 16 9 5 1 834.25 14 261 2 2.00 94,6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hašek je nejlepším Evropanem historie, vyhlásil magazín, Lidovky.cz, 15.7.2012
  2. LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 5.  
  3. [cit. 2009-02-25]. Dominik Hašek Dostupné online. (čeština) 
  4. a b LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 6.  
  5. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje 1894-2000. Praha : Olympia, 2001. S. 304.  
  6. GUT, Karel; PACINA, Václav. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha : Olympia, 1986. S. 134.  
  7. LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 9.  
  8. (česky) Zlatá hokejka - přehled vítězů [online]. [cit. 2009-02-24]. Dostupné online.  
  9. a b LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 13.  
  10. LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 14.  
  11. LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 17.  
  12. LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 19.  
  13. BARTOŠ, Jonáš. Zemřel novinář, který kdysi vytočil Haška [online]. iSport.cz, 2010-12-03, [cit. 2010-12-18]. Dostupné online. ((česky)) 
  14. KRAUS, Radek; BREJLA, Martin. 100 nejlepších Čechů a Slováků v NHL. Praha : Columbus, 2000. S. 169.  
  15. LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 22.  
  16. LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 24.  
  17. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje 1894-2000. Praha : Olympia, 2001. S. 379-385.  
  18. HORAK, Miroslav. Haškovy triumfy v NHL. Sport. 11. červenec 2012, roč. XX. (LX.), čís. 160, s. 2. ISSN 1210-8383.  
  19. Utkání snů končilo: Zlatý český hokejový tým přehrál Výběr hvězd NHL 10:7 [online]. 1998-08-07, [cit. 2009-02-01]. Dostupné online. ((česky)) 
  20. LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 30.  
  21. LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 32.  
  22. LACINA, Jiří; NOVÁK, Jirka G.. Dominik Hašek Cesta za Stanley Cupem. Praha : Computer Press, 2002. S. 33.  
  23. PŘÍBORSKÝ, Pavel. Zlatá generace. Praha : Computer Press, 2002. S. 83.  
  24. ZEMČÍK, Vít. Česko - Rusko 0:1 [online]. 2002-02-22, [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  25. TOMAN, Libor. Top 10 Dominika Haška: Konečně Stanley Cup! [online]. 2008-07-01, [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  26. KUBECZKA, Josef. Hokejový brankář Dominik Hašek se vrátil ze zámoří [online]. 2002-07-02, [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  27. JAM, DK. Hašek zbil soupeře při in-line hokeji [online]. iDNES.cz, 2003-05-19, [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  28. NOVINKY, ČTK. Trest pro Dominátora: Stop na rok a pokuta 2000 korun [online]. Sport.cz, 2003-06-04, [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  29. ČTK. Brankář Hašek už je po operaci [online]. 2004-04-20, [cit. 2009-02-25]. Dostupné online. ((česky)) 
  30. Konec spekulací, Hašek je Senátorem [online]. hokej.sport.cz, 2004-07-06, [cit. 2009-02-25]. Dostupné online. ((česky)) 
  31. KRUPIČKA, Pavel. Exhibice hráčů NHL v Evropě se zúčastní i Hašek [online]. 2004-11-18, [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  32. Zklamaní Hašek a Eliáš opouštějí Turín [online]. [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  33. ČTK. Hašek v Ottawě skončil, klub angažoval Gerbera [online]. 2006-07-02, [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  34. KORBÁŠ, Martin. Detroit slaví zisk Stanley Cupu, z trofeje se radují i Hudler a Hašek [online]. 2008-06-05, [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  35. KORBÁŠ, Martin. Hašek dnes oznámí konec kariéry, píší zámořská média [online]. 2008-06-09, [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  36. MARTÍNEK, Jaroslav. Končím, oznámil hokejový brankář Hašek [online]. 2008-06-09, [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  37. VEČEŘA, Tomáš. Potvrzeno: Hašek bude chytat za Pardubice. Láká ho olympiáda [online]. 2009-04-21, [cit. 2009-02-24]. Dostupné online. ((česky)) 
  38. IDNES.CZ. Hašek podepsal v Moskvě roční smlouvu se Spartakem [online]. 2010-06-07, [cit. 2010-06-08]. Dostupné online. ((česky)) 
  39. TN.NOVA.CZ. Hašek Gólman Hašek: Chtěl jsem zůstat v KHL, ale jen v klubu s ambicemi na titul [online]. 2011-07-05, [cit. 2011-07-06]. Dostupné online. ((česky)) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů /(Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 180–181.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 421–422.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu