Vancouver Canucks
| Konference | Západní konference |
| Divize | Severozápadní divize |
| Založení | 22.května 1970 |
| Historie | Vancouver Canucks 1945-1952 (PCHL), 1952-1970 (WHL) 1970-dodnes (NHL) |
| Stadion | Rogers Arena o kapacitě 18 630 diváků |
| Město | Vancouver / Britská Kolumbie |
| Barvy | královská modrá, zelená a bílá |
| Vlastník | |
| Manažér | |
| Trenér | |
| Kapitán | |
| Farma | Chicago Wolves(AHL) Victoria Salmon Kings(ECHL) |
| Stanley cup | (2011) |
| Dlouhodobé výsledky klubu | |
| Současná soupiska klubu | |
| Oficiální stránky klubu | |
| Aréna - Rogers Arena | |
| Mapa | |
Vancouver Canucks je hokejový klub, který hraje severoamerickou NHL. V současnosti je to jeden ze sedm kanadských týmů.
Obsah |
[editovat] Historie týmu
Hokej se ve Vancouveru začal hrát již na počátku 20. století. Tehdy ve městě sídlil tehdy slavný klub Vancouver Millionaires. Tento tým získal Stanley Cup v sezóně 1914-1915, tedy ještě předtím, než vznikla NHL. Klub nikdy nehrál v NHL. O Stanley Cup ale bojoval jako vítěz Pacific Coast Hockey Association v letech 1918, 1921, 1922, 1923 a 1924.
V roce 1970 se do města NHL vrátila, vznikl tým Vancouver Canucks (Canucks je speciální označení pro obyvatele Kanady). Klubu se zpočátku příliš nedařilo, ale v roce tým pod vedením trenéra Phila Maloneyho překvapivě ožil a zcela senzačně vyhrál divizi, ve které společně s Vancouverem byly St. Louis, Chicago a Minnesota. V této sezóně za klub zazářili především Gary Smith, Bob Dailey, Tracy Pratt a Dennis Kearns. jako vítěz divize Canucks do play off nastoupili až ve čtvrtfinále, kde podlehli tehdy silnému Montrealu 1:4 na zápasy.
Jednou z nejúspěšnějších sezón pro Vancouver je sezóna 1981-1982. V této sezóně se klub, ve kterém působili i čeští hráči Ivan Hlinka a Jiří Bubla, se překvapivě prokousal až do finále Stanley Cupu, kde však prohrál s tehdy kralujícími New York Islanders. Tým při této výpravě do finále táhli především Thomas Gradin, Stan Smyl a brankář Richard Brodeur. Na konci 80. let nastal úpadek, klub se ani jednou nedostal do play off, posily se příliš neukázaly a týmu velkou měrou nepomohly. U týmu se často střídali trenéři. Pevné místo v sestavě z posil (které pocházeli především ze severní Evropy) získali snad pouze Patrik Sundström a Fin Petri Skriko. Až v sezóně 1990-1991 se klub konečně zmátořil a probojoval se opět do play-off.
Další úspěch tým zaznamenal v roce 1994. Tehdy se probojoval do finále Stanley Cupu, ve kterém sehrál vyrovnanou partii s New York Rangers, kterým podlehl až v sedmém utkání. Oporami mužstva byli kapitán Trevor Linden, brankář Kirk McLean a „Ruská raketa“ Pavel Bure. Takhle daleko se tým už ve své historii (zatím) nedostal. Zvrat nepřineslo ani angažování hvězdy Marka Messiera ani příchod trenéra Mikea Keenena. V roce 1998 navíc tým opustil Pavel Bure, bez kterého se Vancouver stal bezmocným a tím se propadl až na dno své divize. Klubu překvapivě pomohl až odchod Marka Messiera, v sezóně 2000-2001 se klub opět probojoval do bojů o Stanley Cup.
V sezóně 2007/08 Vancouver změnil design dresů. V sezóně 2008/09, GM Mike Gillis vystřídal na tomto postu Davea Norise. Srdce týmu, kapitán Markus Näslund odešel za 8 miliónů dolarů do New York Rangers.
V sezóně 2010/11 poprvé ve své 40leté historii získali hráči Vancouveru President's Trophy a i když se tým potýkal s velkým množstvím zranění hlavně v obranných řadách, patří v posledním ročníku mezi favority na zisk Stanley Cupu. V základní části NHL také překonali klubové maximum v počtu vítězství a bodů. V Playoff Canucks porazili nejprve Chicago Blackhawks 4-3, poté Nashville Predators 4-2 a ve finále konference San Jose Sharks 4-1. Ve třetím finále ve své historii, podlehli na domácím ledě v sedmém zápase týmu Boston Bruins. Přes velké zklamání z dobře rozehrané finálové série, patří pro příští ročník NHL i nadále mezi favority. Aktuální opory jsou především brankář Roberto Luongo, útočníci: Henrik Sedin, Daniel Sedin, Ryan Kesler a obránci: Alexander Edler, Dan Hamhuis a Kevin Bieksa
[editovat] Trofeje a ocenění
[editovat] Týmové
| Počet | Rok | ||
|---|---|---|---|
| Stanley Cup | |||
| 0 | |||
| President's Trophy | |||
| 1 | 2011 | ||
| Clarence S. Campbell Bowl | |||
| 2 | 1982, 1994, 2011 | ||
[editovat] Trofeje a ocenění
- Pavel Bure: 1991-92
- Pat Quinn: 1991-92
- Alain Vigneault: 2006-07
- Trevor Linden: 1996-97
- Markus Näslund: 2002-03
- Roberto Luongo a Cory Schneider: 2010-11
- Marek Malík: 2003-04
- Trevor Linden: 2007-08
- Roberto Luongo: 2008-09
General Manager Of The Year Award
- Mike Gillis: 2010-11
- Daniel Sedin: 2010-11
- Ryan Kesler: 2010-11
[editovat] Zajímavosti
[editovat] Členové týmu v Síni slávy
- Andrew James "Andy" Bathgate
- Frank A. Griffiths (majitel)
- John Calverley "Jake" Milford (generální manažer)
- Roger Paul Neilson (trenér)
- Norman "Bud" Poile (generální manažer)
[editovat] Kapitáni týmu
- Orland Kurtenbach (1970 - 1974)
- Andre Boudrias (1975 - 1976)
- Chris Oddleifson (1976 - 1977)
- Don Lever (1977 - 1979)
- Kevin McCarthy (1979 - 1982)
- Stan Smyl (1982 - 1990)
- Dan Quinn (1990 - 1991)
- Doug Lidster (1990 - 1991)
- Trevor Linden (1990 - 1997)
- Mark Messier (1997 - 2000)
- Markus Näslund (2000 - 2008)
- Roberto Luongo (2008 - 2010)
- Henrik Sedin (2010 - 2011)
[editovat] Vyřazená čísla
- 12 Stan Smyl
- 16 Trevor Linden
- 19 Markus Näslund
[editovat] Cizinci, kteří nastoupili za Vancouver Canucks
* Cizinci jsou myšleni hráči nepocházející z Kanady a Spojených států amerických.
*Tučně jsou vyznačeni hráči stále hrající u Canucks.
[editovat] Individuální rekordy jedné sezóny
- Branky 60 - Pavel Bure (1992-1993, 1993-1994)
- Asistence 83 - Henrik Sedin (2009-2010)
- Body 112 - Henrik Sedin (2009-2010)
- Trestné minuty 372 - Donald Brashear (1997-1998)
[editovat] Externí odkazy
| Kluby NHL | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Západní konference | Východní konference | ||||
| Centrální divize | Severozápadní divize | Pacifická divize | Atlantická divize | Severovýchodní divize | Jihovýchodní divize |
|
|||||