1987

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991   ►   ►►

1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Události

1987
Doprava 1987 v loďstvech 1987 v dopravě 1987 v letectví Kultura 1987 v hudbě Sport 1987 ve sportu

Československo

• 4. ledna – V Československé televizi byl odvysílán první díl známého magazínu pro kutily Receptář nejen na neděli, který moderoval Přemysl Podlaha. Vzhledem k masové oblibě chataření a chalupaření v době normalizace v kombinaci s chronickým nedostatkem potřebného vybavení pro kutily získal pořad již od svého počátku značnou popularitu.
• 20. března – Předseda vlády České socialistické republiky a místopředseda vlády Československé socialistické republiky Josef Korčák požádal ze „zdravotních důvodů“ o uvolnění z obou funkcí. Prezident Gustáv Husák žádosti vyhověl. Na jeho místo byl na návrh ÚV KSČ jmenován Ladislav Adamec.
• 1. dubna – Byl zahájen zkušební provoz letecké záchranné služby v Československu, a to pro území Středočeského kraje prostřednictvím vrtulníku Kryštof 01. Zpočátku byla služba provozována Leteckou správou Federálního ministerstva vnitra. Od 1. července zahájila provoz letecká záchranná služba také ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji za pomoci vrtulníků letecké společnosti Slovair. Zahájení provozu předcházela přípravná opatření – vybudování heliportů v objektech nemocnic (zpočátku Praha – FTN Krč, FN na Bulovce a KÚNZ Banská Bystrica), zajištění speciálního zdravotnického zařízení, vyškolení personálu a celková koordinace organizace systému. Zkušební provoz ve Středočeském kraji byl financován Českou státní pojišťovnou, na Slovensku pak Zdravotnou správou Stredoslovenského KNV a Slovenskou štátnou poisťovňou.
• 9. -11. dubna – Československo navštívil za značného zájmu veřejnosti generální tajemník ÚV KSSS Michail Sergejevič Gorbačov. V souvislosti s návštěvou byla v československé společnosti patrná naděje v uvolnění režimu a ve vyšší uplatňování zásad Přestavby. K žádným výraznějším politickým změnám však nedošlo – nejvyšší sovětský představitel setrval v podpoře vládnoucího křídla KSČ, nedošlo ani k žádnému obratu v hodnocení událostí roku 1968.
• 4. května – Na sjezdu československých dramatických umělců vystoupil s relativně ostrým projevem k tématu Přestavby významný český herec Miloš Kopecký. Poukázal zejména na značný formalizmus v přístupu k proklamovaným společenským změnám. Hovořil o minimální obměně vedoucích politických pracovníků, pro něž byly jakékoliv výraznější změny nemyslitelné. Proto narážel na „umění včas odejít“, což bylo mířeno zejména vůči nejzkompromitovanějším představitelům režimu, jakými byli např. Vasil Biľak nebo Jan Fojtík. V projevu vznesl požadavek na zvýšení mravní a duchovní úrovně společnosti s důrazem na lidská práva, svobodu a toleranci.
• 18. července – Na nově vybudovaném Masarykově okruhu v Brně se uskutečnil první motocyklový závod.
• 22. července – V Bruselu byla zahájena jednání mezi představiteli Československé socialistické republiky a Evropského hospodářského společenství v otázkách vzájemné obchodní výměny. Cílem bylo rozšíření vývozu tradičních českých výrobků, jakými jsou např. porcelán, sklo nebo obuv, do států EHS.
• 13. září – Na zámku v Lánech uspořádali členové Charty 77 pietní akt k 50. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka.
• 15. září – Na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně byl představen nový model automobilu vyráběný národním podnikem AZNP Mladá Boleslav – Škoda Favorit, který byl vyvinut ve spolupráci s italským studiem Bertone v Turíně. Vůz znamenal oproti doposud vyráběným modelům Škoda 120 značný pokrok – byla zmodernizována palubní deska, využito bylo podstatně atraktivnějšího designu. Nejvýraznější změnou bylo přesunutí motoru a poháněné nápravy do přední části vozu. Okamžitě po uvedení vozu na trh v roce 1988 se stal Favorit výrazně nedostatkovým zbožím.
• 15. září – V amfiteátru v Plzni na Lochotíně se uskutečnil Mírový koncert uspořádaný na počest zavražděného švédského premiéra Olofa Palmeho. Na koncertě vystoupila velmi pestrá směsice hudebních umělců – na jedné straně například západoněmecká punková skupina Die Toten Hosen, nebo československá rocková skupina Stromboli, na druhé straně pak představitelé československého středního proudu – např. Dalibor Janda, nebo Michal David se skupinou Kroky Františka Janečka. Fanoušci „tvrdších“ druhů muziky vyprovokovaní exhibicí německých Toten Hosen poté s nelibostí „přivítali“ zpěváka Michala Davida, který zpíval hity z nového filmu Discopříběh, začali po něm házet kelímky od piva a štěrk a vypískali ho. Na základě těchto výtržností byl program koncertu pozměněn – další západoněmecká skupina podobného ražení již nevystoupila, výtržníci byli z koncertu vyvedeni a členové Toten Hosen byli vyhoštěni z Československa.
• 18. září – Představitelé opozičního hnutí Československá demokratická iniciativa zaslali jménem padesáti československých občanů poslancům Federálního shromáždění ČSSR dopis vyzývající k zahájení demokratizace politických i veřejných poměrů. Požadovali zrušení všeobecně uplatňovaných kádrových zásad řízení, odstranění cenzury a dezinterpretace „nepohodlných“ historických skutečností, zlepšení životního prostředí a propuštění politických vězňů.
• 12. listopadu – Na železničním přejezdu mezi stanicemi Nová Stráž a Zlatná na Ostrove v okr. Komárno došlo ke střetu čtyřvozového motorového osobního vlaku s nákladním vozem zn. Avia převážejícím potraviny. Vlaková souprava po nárazu vykolejila, přičemž se jeden z vagonů převrátil na bok do přilehlého močálu a rozdrtil 7 v něm cestujících lidí. Celkem si neštěstí vyžádalo 9 obětí.
• 3. prosince – Na zasedání vlády ČSSR byl schválen návrh zákona o sociálním zabezpečení. Provedené úpravy spočívaly v diferencovaném zvýšení všech důchodů s prohloubením principu zásluhovosti při vyměřování důchodů nových. Cílem opatření bylo posílení vlivu zásluh z doby pracovní aktivity na výši důchodu u pracujících se středními a vyššími výdělky. Vláda však zároveň podmínila přijetí tohoto opatření plněním plánovaného růstu národního důchodu a produktivity práce. Zákon vstoupil v platnost 1. října 1988.
• 8. prosince – Při příležitosti 7. výročí zastřelení Johna Lennona se na Velkopřevorském náměstí v Praze na Kampě sešlo vzpomínkové shromáždění asi pěti set mladých lidí. Účastníci zároveň vzpomněli památky Jana Palacha a Jana Zajíce. Shromáždění se konalo u zdi, na níž neznámý umělec již po Lennonově smrti v roce 1980 ztvárnil jeho portrét, a která se od té doby stala místem setkání svobodně smýšlejících Lennonových příznivců. Na místě pravidelně zasahovaly orgány Státní bezpečnosti. Před konáním shromáždění v roce 1987 zde byla instalována kamera. Setkání bylo následovně rozehnáno příslušníky bezpečnosti. Někteří účastníci byli zadrženi.
• 10. prosince – Na den lidských práv se na Staroměstském náměstí uskutečnila demonstrace asi dvou tisíc občanů na podporu opoziční iniciativy Charta 77. Celá akce probíhala pod dohledem několika set příslušníků Veřejné i Státní tajné bezpečnosti. Značné množství účastníků demonstrace bylo následovně vyslýcháno.
• 17. – 18. prosince – Na sedmém zasedání ÚV KSČ došlo k velmi výrazné kádrové obměně ve vedení strany. Na funkci generálního tajemníka ÚV KSČ rezignoval Gustáv Husák a do čela strany byl na jeho návrh jednomyslně zvolen Miloš Jakeš. Gustáv Husák však nadále zůstal prezidentem ČSSR.

Demografický vývoj v Česku

1987
Střední stav obyvatel	10 348 834
Narození	131 469
Zemřelí	127 244
Přirozený přírůstek	3 677
Přírůstek stěhováním	2 721
Celkový přírůstek	6 398

Svět

• 26. prosince 1986 – 4. ledna 1987 – Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji v Piešťanech.
• 4. ledna – Hokejisté Kanady a Sovětského svazu byli vyloučeni z juniorského mistrovství světa v Piešťanech kvůli hromadné rvačce rozpoutané během jejich vzájemného zápasu.
• 17. března – Americká fregata USS Stark (FFG 31) omylem zasažena dvěma protilodními raketami AM-39 Exocet odpálenými iráckou Mirage F-1
• 25. března – Papež Jan Pavel II. vydal encykliku Redemptoris Mater o blahoslavené Panně Marii v životě katolické církve.
• 11. dubna – 12. dubna proběhly Světové dny mládeže v Buenos Aires
• 11. července – počet lidí na Zemi překročil hranici 5 miliard
• 16. září – byl přijat Montrealský protokol o látkách poškozujících ozónovou vrstvu Země
• 18. listopadu – požár ve stanici metra King's Cross v Londýně, zemřelo 31 lidi.
• Sovětský svaz se dostal za svůj ropný vrchol

Vědy a umění

• vznikl francouzský kreslený seriál Byl jednou jeden život

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku – Johannes Georg Bednorz, Karl Alexander Müller
• Nobelova cena za chemii – Donald J. Cram, Jean-Marie Lehn, Charles J. Pedersen
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Susumu Tonegawa
• Nobelova cena za literaturu – Joseph Brodsky
• Nobelova cena míru – Oscar Arias Sánchez
• Nobelova cena za ekonomii – Robert M. Solow

Narození

Zuzana Jandová

Česko

• 5. ledna – Petr Janda, fotbalista
• 4. února – Lucie Šafářová, tenistka
• 7. února – Martin Hanzal, hokejový hráč
• 11. února – Tereza Huříková, bikerka a silniční cyklistka
• 21. února – Tomáš Okleštěk, fotbalista
• 25. dubna – Zuzana Schindlerová, chodkyně
• 28. dubna – Vladimír Svačina, hokejista
• 27. května – Martina Sáblíková, rychlobruslařka
• 18. srpna – Zuzana Jandová, modelka
• 31. srpna – Ondřej Pavelec, hokejový brankář
• 27. října – Michal Bárta, hokejista
• 6. prosince – Milan Kocourek, atlet

Svět

• 21. ledna
  • Tariku Bekele, etiopský atlet
  • Šeng-nan Sunová, čínská tenistka
• 25. ledna – Maria Kirilenková, ruská tenistka
• 1. února – Patrik Mráz, slovenský fotbalista
• 9. února – Magdalena Neunerová, německá biatlonistka
• 10. února – Frederiek Nolf, belgický cyklista († 5. února 2009)
• 12. února – Jérémy Chardy, francouzský tenista
• 21. února – Ashley Greeneová, americká herečka
• 26. února – Juraj Kucka, slovenský fotbalový reprezentant
• 27. února – Juraj Piroska, slovenský fotbalista
• 5. března – Anna Čakvetadzeová, ruská tenistka
• 6. března – Mário Bližňák, slovenský hokejista
• 14. března – Aravane Rezaïová, francouzská tenistka
• 3. dubna – Martyn Rooney, britský atlet
• 6. dubna – Robin Haase, nizozemský tenista
• 9. dubna – Jesse McCartney, americký zpěvák a herec
• 19. dubna – Maria Šarapovová, ruská tenistka
• 29. dubna – Sara Erraniová, italská tenistka
• 1. května – Šachar Pe'erová, izraelská tenistka
• 4. května – Francesc Fàbregas, španělský fotbalista
• 13. května – Marianne Vosová, nizozemská cyklistka
• 15. května
  • Andy Murray, skotský tenista
  • – Leonardo Mayer, argentinský tenista
• 22. května – Novak Djoković, srbský tenista
• 24. května – Fabio Fognini, italský tenista
• 3. června – Lalaine Vergara-Paras, americká herečka a zpěvačka
• 11. června – Marsel İlhan, turecký tenista
• 17. června – Ľuboš Kamenár, slovenský fotbalový brankář
• 20. června – Carsten Ball, australský tenista
• 22. června – František Janečko, slovenský běžec na lyžích
• 24. června – Lionel Messi, argentinský fotbalista
• 26. června – Samir Nasri, francouzsky fotbalista
• 28. června – Karin Knappová, italská tenistka
• 3. července – Sebastian Vettel, německý pilot Formule 1 (trojnásobný mistr světa)
• 6. července – Kate Nash, britská zpěvačka
• 12. července – Léonard Kweuke, kamerunský fotbalista
• 17. července – Daniel Brands, německý tenista
• 22. července – Andrej Golubev, kazašský tenista
• 7. srpna – Sidney Crosby, kanadský hokejista
• 8. září – Illja Marčenko, ukrajinský tenista
• 9. září – Andrea Petkovicová, německá tenistka
• 12. září – Jaroslava Švedovová, ruská tenistka
• 20. září – Olga Savčuková, ukrajinská tenistka
• 25. září – Monica Niculescuová, rumunská tenistka
• 7. října – Sam Querrey, americký tenista
• 8. října – Aja Hirano, japonská zpěvačka
• 15. října – Jesse Levine, americký tenista
• 3. listopadu
  • Alla Kudrjavcevová, ruská tenistka
  • Lukáš Lacko, slovenský tenista
• 6. listopadu – Ana Ivanovićová, srbská tenistka
• 19. listopadu – Silvia Solerová Espinosová, španělská tenistka
• 19. prosince – Karim Benzema, francouzská fotbalista
• 30. prosince – Thomaz Bellucci, brazilský tenista

Úmrtí

Česko

• 28. února – Anny Ondráková, herečka (* 15. května 1903)
• 3. března – Hana Vítová, herečka (* 24. ledna 1914)
• 4. dubna – Jana Obrovská, hudební skladatelka (* 13. září 1930)
• 19. května – Miroslav Berka, klávesista a klavírista skupiny Olympic (* 22. října 1944)
• 24. května – Josef Kostohryz, spisovatel a překladatel (* 25. prosince 1907)
• 6. června – Eduard Petiška, spisovatel (* 1924)
• 2. července – Václav Černý, literární vědec (* 26. března 1905)
• 12. října – Bóra Kříž, český jazzový hudebník, multiinstrumentalista (* 6. července 1926)

Svět

• 22. února – Andy Warhol americký malíř, grafik a filmový tvůrce (* 6. srpna 1928)
• 19. března – Louis de Broglie, francouzský kvantový fyzik, nositel Nobelovy ceny (1929) (* 15. srpna 1892)
• 1. dubna – Henri Cochet, francouzský tenista (* 1901)
• 6. května – Karel Plicka, slovenský a český výtvarník, fotograf, filmový režisér a kameraman (* 1894)
• 2. června – Andrés Segovia, španělský klasický kytarista a hudební pedagog. (* 21. února 1893)
• 6. července – Jozef Čabelka, slovenský mikrometalurg (* 1910)
• 7. července – Tibor Frešo, slovenský operní dirigent a hudební skladatel (* 1918)
• 19. října – Jacqueline du Pré, anglická violoncellistka (* 1945)
• 20. října – Andrej Nikolajevič Kolmogorov, ruský matematik (* 1903)
• 22. října – Antonín Rakousko-Toskánský, rakouský arcivévoda a princ toskánský (* 20. března 1901)
• 30. října – Joseph Campbell, americký srovnávací religionista (* 26. března 1904)
• 1. prosince– James Baldwin, americký prozaik a dramatik (* 1924)
• 2. prosince – Donn Fulton Eisele, americký astronaut (* 1930)
• 17. prosince – Marguerite Yourcenarová, francouzská spisovatelka (* 1903)

Hlava státu

Evropa:

• Československo – Gustáv Husák
• papež – Jan Pavel II.