Maria Šarapovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maria Šarapovová
Мария Шарaпова

Stříbrná Maria Šarapovová na Londýnské olympiádě
Přezdívka Sibiřská siréna
Stát RuskoRusko Rusko
Datum narození 19. dubna 1987 (27 let)
Místo narození Ňagaň, Sovětský svaz
Bydliště Bradenton, Florida, Spojené státy
Výška 188 cm
Váha 59 kg
Profesionál od 19. dubna 2001
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 31 852 202 USD
(2. v historickém žebříčku)
Tenisová raketa HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů 557–133
Poměr zápasů s ITF 558 - 135
Tituly 33 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění 1. místo (22. srpna 2005)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (2008)
French Open vítězka (2012, 2014)
Wimbledon vítězka (2004)
US Open vítězka (2006)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň vítězka (2004)
Olympijské hry Stříbrná olympijská medaile stříbro (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 23–17
Poměr zápasů s ITF 23-17
Tituly 3 WTA
Nejvyšší umístění 41. místo (14. června 2004)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2003, 2004)
US Open 2. kolo (2003)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open čtvrtfinále (2004)
Týmové soutěže
Fed Cup vítězka (2008)
Poslední aktualizace: 6. října 2014

Maria Jurjevna Šarapovová (rusky Мария Юрьевна Шарaпова, Marija Jurjevna Šarapova; narozená 19. dubna 1987 Ňagaň) je ruská profesionální tenistkamodelka, stříbrná olympijská medailistkaLondýnských her 2012 a bývalá světová jednička ve dvouhře. Od roku 1994 trvale žije ve Spojených státech.[1]

Na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve čtyřhře a třicet tři ve dvouhře, včetně všech čtyř Grand Slamů. Prvním z nich se stal Wimbledon 2004, na kterém zvítězila v sedmnácti letech po finálové výhře nad Serenou Williamsovou. Díky tomu pronikla do elitní světové desítky. Následovaly tituly z US Open 2006Australian Open 2008. Od srpna 2008 nehrála téměř dalších deset měsíců pro zranění ramene, kvůli kterému podstoupila v říjnu téhož roku operaci.

Kariéru obnovila v květnu 2009 a mezi deset nejlepších tenistek se vrátila téměř po dvou letech v březnu 2011. Triumfem na French Open 2012 se stala teprve desátou hráčkou historie a šestou v otevřené éře, která zkompletovala kariérní grandslam.[2][3] Pátou trofej dobyla na Roland Garros 2014, kde si v závěrečném klání poradila s Rumunkou Simonou Halepovou.

V sezóně 2004 také zvítězila na Turnaji mistryň. Čtyřikrát odešla z finále Grand Slamu poražena. Poprvé podlehla na Australian Open 2007 Sereně Williamsové, ve Wimbledonu 2011 nestačila na Petru Kvitovou, na Australian Open 2012 prohrála s Viktorií Azarenkovou a konečně na French Open 2013 opět Sereně Williamsové. V rámci nižší úrovně profesionálního tenisu – okruhu ITF, získala čtyři tituly ve dvouhře.

Na prvním místě singlového světového žebříčku byla klasifikována v pěti oddělených obdobích. Poprvé od 22. srpna 2005 pouze jeden týden a popáté čtyři týdny do 9. července 2012. Ve čtyřhře jí v červnu 2004 nejvýše patřilo 41. místo. Od července 2013 do roku 2014 ji trénovala bývalá světová jednička Jimmy Connors, který nahradil Švéda Thomase Hogstedta, s nímž tenistka spolupracovala od roku 2011. K ukončení spolupráce se Švédem došlo po jejím časném vypadnutí ve Wimbledonu 2013.[4] Dříve tuto roli mnoho let plnil Michael Joyce a také otec Jurij Šarapov. Od sezóny 2014 se hlavním koučem stal Sven Gröneveld.

Kromě tenisu se věnuje modelingu a reklamním aktivitám. Nafotila sérii fotek pro časopis Sports Illustrated Swimsuit Issue. Propaguje výrobky společností jakými jsou Nike, Prince či Canon a její tvář byla spojena s několika módními domy, nejvíce pak s Cole Haan. V letech 2005 a 2008 se stala nejvyhledávanějším sportovcem na Yahoo!.[5][6][7] Od února 2007 působí v roli velvyslankyně dobré vůle podílející se na programu obnovy po černobylské havárii. V červnu 2011 ji časopis Time zařadil mezi „30 ženských legend tenisu: Minulosti, přítomnosti a budoucnosti“[8] a v březnu 2012 se v televizní anketě stanice Tennis Channel nazvané 100 Greatest of All Time – sto největších tenistů všech dob, umístila na 71. místě. Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských hrách 2012 v Londýně byla vlajkonoškou ruské výpravy.

V ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 čtvrtfinálovým duelem Světové skupiny proti Izraeli, v němž dopomohla Ruskám k postupu dvěma výhrami nad Obzilerovou i Pe'erovou. Daný ročník tak byla součástí ruského družstva, které Fed Cup vyhrálo. Do roku 2015 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 3–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.

Patří do skupiny tenistek s výrazným hlasovým projevem při odehrání míče. Intenzita výkřiků dosahuje až 105 decibelů, čímž se vyrovná zvuku sirény.[9][10] Časopis Forbes ji opakovaně označil nejbohatší sportovkyní světa, jejíž roční příjmy se pohybují okolo 25 miliónů dolarů.[11][12][13]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Šarapovová prezentuje svou kolekci Canon Powershot Diamond, 2008

Narodila se roku 1987 v sibiřské Ňagani, spadající do Chantymansijského autonomního okruhu – Jugra Ťumeňské oblasti v RSFSR. Rodiči jsou Jurij a Jelena Šarapovovi, kteří pocházejí z běloruského města Homel. Na Sibiř se přestěhovali krátce před jejím narozením z obav před následky černobylské havárie. Homel se nachází sto padesát kilometrů od atomové elektrárny, v níž došlo ke katastrofě.[14]

Od dvou let žila s rodiči v Soči, kde se otec spřátelil s Alexandrem Kafelnikovem. Jeho syn Jevgenij se stal historicky první ruskou světovou jedničkou v tenisu. Ve čtyřech letech dostala od Alexandra první tenisovou raketu, s níž začala pravidelně trénovat v místním parku.[15] Poté se ji ujal trenér Jurij Jutkin, který u začínající hráčky rozpoznal tenisový talent a prohlásil, že dívka disponuje výjimečnou „koordinací ruky a očí“.[16] V sedmi letech navštívila moskevský tenisový kurz vedený tenisovou legendou Martinou Navrátilovou, na jejíž doporučení pak odcestovala trénovat do floridské Tenisové akademie Nicka BollettierihoBradentonu, ze které vzešly světové jedničky Andre Agassi, Monika Selešová či Martina Hingisová.[15]

Spolu s homelskými dětmi, žijícími v lokalitě černobylské havárie

Na cestu do zámoří uskutečněnou v roce 1994 si musel otec Jurij Šarapov vypůjčit finanční hotovost. Od tohoto data tenistka trvale bydlí ve Spojených státech.[16] Vízové omezení zabránilo její matce po dva roky odcestovat za nimi na Floridu.[14] Po příchodu do Bradentonu měl pouze rusky mluvící otec hotovost 700 dolarů[16] a začal pracovat v málo placených zaměstnáních, včetně mytí nádobí, s cílem zaplatit tenisové hodiny dceři, než dosáhne minimální věkové hranice k přijetí do akademie.

V roce 1995 došlo k podpisu smlouvy se společností IMG, která souhlasila s úhradou každoročního školného ve výši 35 000 dolarů. Do akademie pak Šarapovová vstoupila v devíti letech.[15]

Od října 2010 byl jejím snoubencem slovinský profesionální basketbalista Saša Vujačić. K ukončení vztahu došlo v létě 2012.[17] K létu 2014 udržovala více než jednoroční vztah s bulharským tenistou Grigorem Dimitrovem.[18]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2000–2002: Vstup do ženského tenisu[editovat | editovat zdroj]

Poprvé na sebe upozornila v listopadu 2000, kdy jako třináctiletá vyhrála dorostenecký turnaj Eddie Herr International Junior Tennis Championships hraný v kategorii dívek do šestnácti let.[19] Poté obdržela zvláštní cenu „Rising Star Award“, udělovanou pouze nadějným mladým hráčům s velkým příslibem.[20]

Debut mezi profesionály se uskutečnil v sezóně 2001. Premiérový zápas na okruhu WTA Tour odehrála v březnu 2002, když nastoupila k utkání na Pacific Life Open v Indian Wells proti Američance Brie Rippnerové, které vyhrála, aby ji poté vyřadila světová devítka Monika Selešová. Pro omezení maximálního počtu ženských turnajů u mladých hráček, pokračovala souběžně také na juniorském okruhu, na němž se probojovala do finále dvouhry na Australian Open 2002 a  Wimbledonu 2002. Na prvním z nich se dokonce stala nejmladším finalistou v historii této juniorky, když k boji o titul nastoupila ve čtrnácti letech a devíti měsících.[21]

2003: Nováček roku a první dva tituly[editovat | editovat zdroj]

Od sezóny 2003 se věnovala pouze ženskému okruhu, což znamenalo také rychlý vzestup na žebříčku WTA, a to až mezi prvních padesát tenistek v konečné roční klasifikaci.[22] Debutovala také na dvou seniorských grandslamech, ovšem jak na Australian Open, tak na pařížském French Open, skončila již v úvodním kole.[23] Až v letní části sezóny hrané na trávě začala naplňovat příslib mladého talentu, když poprvé porazila hráčku elitní dvacítky, a to světovou patnáctku Jelenu Dementěvovou na DSF Clasic, na němž se probojovala do premiérového semifinále události WTA Tour. Ve Wimbledonu obdržela divokou kartu a po výhře nad jedenáctou nasazenou Jelenou Dokićovou došla do osmifinále, v němž zůstala po třísetovém utkání na raketě Rusky Světlany Kuzněcovové.[23]

Do konce září vyhrála premiérový titul na tokijském turnaji Japan Open Tennis Championships a v říjnu přidala druhý triumf z québeckého Bell Challenge. její výkony v první plně profesionální sezóně ocenila WTA cenou pro nejlepšího nováčka roku. Zakončila ji na 32. místě.

2004: Wimbledonský triumf a průnik do elitní desítky[editovat | editovat zdroj]

Na úvodním melbournském grandslamu Australian Open vypadla ve třetím kole se sedmou nasazenou Ruskou Anastasií Myskinovou.[23] Nejlepším výsledkem jarní části bylo semifinále na americkém Regions Cellular South Cupu, na němž podlehla vítězce turnaje Věře Zvonarevové.[23]

Sedmnáctiletá na cestě za wimbledonským titulem

Během antukové části sezóny postoupila na žebříčku poprvé mezi elitní dvacítku hráček, když zaznamenala účasti ve třetích kolech turnajů WTA Tier I, a to na berlínském Qatar Telecom German Open[23] a římském Rome Masters.[23] K tomu přidala debutovou výhru nad tenistkou první světové desítky, když porazila desátou hráčku Jelenu Dementěvovou, která si posléze zahrála finále na French Open. Na druhém grandslamu se Šarapovová dostala do čtvrtfinále, v němž ji přehrála Paola Suárezová.

Třetí titul kariéry si připsala během wimbledonské přípravy na DFS ClassicBirminghamu, když ve finále zdolala Francouzku Taťánu Golovinovou.[23] V sedmnácti letech tak vstupovala do nejslavnějšího turnaje světa ve Wimbledonu z pozice třinácté nasazené. Výhrou nad Japonkou Ai Sugijamovou dosáhla premiérové účasti v grandslamovém semifinále. V něm si poradila s turnajovou pětkou a bývalou vítězkou této události Lindsay Davenportovou. V boji o mísu Venus Rosewater se střetla s nejvýše nasazenou a favorizovanou obhájkyní titulu Serenou Williamsovou.

Na voleji ve Wimbledonu

Překvapivou wimbledonskou výhrou se stala třetí nejmladší ženskou vítězkou londýnského grandslamu v historii, když se věkem zařadila za ještě mladší Lottie DodovouMartinu Hingisovou. Současně představovala druhou Rusku, která dosáhla na grandslamový titul ve dvouhře, když ji o necelý měsíc předstihla Anastasia Myskinová triumfem na Roland Garros. Washington Postu vítězství označil jako „nejúžasnější výhru, kterou pamatujeme“.[24] Jiná média Šarapovové přiřkla roli nové vyzyvatelky dominantního postavení sester Williamsových ve Wimbledonu.[25] Po tomto vítězství poprvé v kariéře pronikla do elitní světové desítky.[23]

Po zisku stříbrné mísy Rosewater o ni významně stoupl zájem masmédií. Zvýšená vlna popularity byla nazvána spojením obsahujícím slovo mánie jako „Maria Mania.“[26] V přípravě na poslední grandslam sezóny vyhrála ale pouze tři ze šesti utkání. Na US Open pak zvítězila v prvních třech kolech, aby ji v osmifinále vyřadila Francouzka Mary Pierceová. V podzimní části roku si pak zvýšila sebedůvěru dvěma tituly z asijských turnajů, nejdříve na Hansol Korea Open Tennis Championships, a poté úspěšnou obhajobou na Japan Open Tennis Championships.

V říjnu se probojovala do prvního finále turnaje kategorie WTA Tier I, a to ve švýcarském Zürich Openu, když cestou do něj zdolala Venus Williamsovou. V boji o titul však nestačila na Australanku Alicii Molikovou. Poslední událostí roku byl debutový start na Turnaji mistryň. Dvě ze tří utkání ženské dvouhry základní skupiny dokázala vyhrát, včetně duelu s aktuální šampiónkou US Open Světlanou Kuzněcovovou, což ji zajistilo postup do semifinále. V něm si poradila s další Ruskou Myskinovou a ve finále zopakovala wimbledonský výkon, když na ni podruhé nestačila Serena Williamsová.[23] Stala se tak právě po Williamsové (2001) druhou tenistkou, jíž se podařilo zvítězit na závěrečné události sezóny hned při prvním startu.

2005: Nástup na tenisový trůn[editovat | editovat zdroj]

Trénink během Qatar Total German Open

Sezónu zahájila na Australian Open, kde po výhře nad turnajovou pětkou Kuzněcovovou prošla podruhé v kariéře do semifinále grandslamu. Ve třetím setu utkání se Serenou Williamsovou však neproměnila mečbol a zápas s pozdější vítězkou ztratila.[23] V únoru obhájila titul na Toray Pan Pacific Open a další triumf získala na Qatar Total Open.[23] Tyto výsledky ji poprvé katapultovaly na třetí místo světové klasifikace.

V semifinále události WTA Tier I – Pacific Life Open v Indian Wells, ji přehrála Američanka Lindsay Davenportová, když Ruska nedokázala vyhrát ani jeden game. Jednalo se o první takový zápas v její profesionální kariéře.[23][27] Během dalších čtrnácti dnů však zvítězila nad bývalými světovými jedničkami Justine HeninovouVenus Williamsovou na dalším turnaji kategorie Tier I – NASDAQ-100 Open v Key Biscayne, kde se probojovala do finále, v němž nestačila na Belgičanku Kim Clijstersovou.[23]

V antukové části sezóny si zahrála semifinále na Rome Masters, kde odešla poražena od Švýcarky Patty Schnyderové.[23] Pokud by římský turnaj vyhrála, mohla se poprvé posunout na první místo ženské klasifikace, k čemuž jí chyběly dva zápasy.[28]

Na pařížském French Open skončila podruhé v řadě mezi poslednímo osmi, tentokrát na raketě vítězky grandslamu Heninové.[23] Na trávě pak přidala třetí titul sezóny, když úspěšně obhájila triumf na britském DFS Classic, finálovou výhrou nad Srbkou Jelenou Jankovićovou. Do Wimbledonu přijela v roli obhájkyně titulu. Až do semifinále prošla bez ztráty setu a s jediným prohraným podáním v celém turnaji. Prodloužila tak svou neporazitelnost na travnatém povrchu na dvacet čtyři utkání za sebou. V semifinále ji však zdolala Američanka a pozdější vítězka Venus Williamsová.[23]

Bekhend v Indian Wells

Ve Wimbledonu mimo jiné utrpěla zranění zad světová jednička Lindsay Davenportová, což ji vyřadilo z letní sezóny na amerických betonech a současně to znamenalo šanci pro čekatelky na tenisový trůn, včetně Šarapovové. Ta se v tomto období také potýkala se zraněním, ale z předešlého roku obhajovala malý počet bodů. Souběh těchto faktorů vyústil do situace, kdy se 22. srpna Šarapovová jako první ruská tenistka v historii, stala světovou jedničkou ve dvouhře.[29] Doba kralování však měla krátké trvání. Po jediném týdnu se na čelo vrátila zpět Davenportová, k čemuž jí po návratu na dvorce, pomohl titul z turnaje Pilot Pen Tennis.[29]

Na US Open došla nejvýše nasazená Šarapovová do semifinále, v němž ji zdolala Belgičanka Kim Clijstersová. Na všech čtyřech grandslamech sezóny tak prohrála vždy s budoucí vítězkou turnaje. Výsledek z newyorského majoru ji ovšem stačil k návratu na tenisový trůn, na kterém setrvala od 12. září šest týdnů, než ji opět 24. října vystřídala Davenportová. V tomto období hrála již se zraněním.[29] Na závěrečném Turnaji mistryň konaném v Los Angeles, také obhajovala titul. V utkáních základní skupiny dokázala porazit Davenportovou a postoupit do semifinále, v němž skončila na raketě francouzské vítězky turnaje Amélie Mauresmové.[23]

2006: Vítězka US Open[editovat | editovat zdroj]

Na úvodním majoru sezóny Australian Open vypadla ve třech sadách s Heninovou-Hardenneovou,[23] na kterou nestačila o několik týdnu později také ve finále dubajského turnaje. Tam předtím vyřadila bývalou první hráčku světa Martinu Hingisovou a aktuální světovou trojku Lindsay Davenportovou.[23]

S pohárem po triumfu na US Open

První titul po devíti měsících si připsala z Pacific Life Open v Indian Wells, kde v semifinále zdolala Hingisovou a ve finále si poradila s Ruskou Jelenou Dementěvovou.[23] Na další události WTA Tier I – NASDAQ-100 Open v Key Biscayne se probojovala také do finále, v němž ovšem nestačila na Světlanu Kuzněcovovou.[23]

Celou jarní antukovou část sezóny byla nucena vynechat pro zranění. Na dvorce se vrátila pařížským French Open, kde v úvodním kole musela odvracet mečbol proti Američance Mashoně Washingtonové. V osmifinále pak nepřešla přes krajanku Dinaru Safinovou.[23]

Na trávě v birminghamském AEGON Classic nevyužila šanci získat třetí titul v řadě, když mezi posledními čtyřmi ji vyřadila Jamea Jacksonová.[23] Přesto byla stále uváděna jako jedna z favoritek nadcházejícího Wimbledonu. Na něm vypadla v semifinále s vítězkou turnaje Francouzkou Amélií Mauresmovou.[23]

Druhý triumf roku získala na turnaji kategorie WTA Tier I – Acura Classic, když v boji o titul poprvé porazila Kim Clijstersovou.[23] Z pozice třetí hráčky US Open oplatila v semifinále wimbledonskou porážku Mauresmové a ve finále si poradila s Justine Heninovou-Hardenneovou.[23] Vyhrála tak druhý singlový grandslamový titul kariéry.[23]

Na podzim si ještě připsala další dva tituly v řadě, když triumfovala nejdříve na Zürich Open a pak na rakouském Generali Ladies Linz.[23] Po třech vítězstvích v základní skupině Turnaje mistryň prodloužila sérii neporazitelnosti na devatenáct zápasů. Tato šňůra skončila v semifinále, ze kterého odešla poražena od vítězky turnaje Heninové-Hardenneové.[23] V případě výhry na poslední události roku by sezónu zakončila poprvé jako světová jednička. Semifinále ji přesto zajistilo konečnou druhou pozici celkové klasifikace.

2007: Zranění ramene a jediný titul[editovat | editovat zdroj]

Při absenci Heninové vstupovala na Australian Open jako první nasazená hráčka. Poté, co se ocitla dva míče od vyřazení hned v úvodním kole proti Camille Pinové, však prošla melbournským grandslamem až do finále, v němž ji porazila tehdy osmdesátá první hráčka žebříčku Serena Williamsová.[23] Výsledek jí zajistil návrat na ženský tenisový trůn,[29] kde se udržela sedm týdnů. Po neúspěšné obhajobě titulu na Pacific Life Open v Indian Wells, kde vypadla ve čtvrtém kole s Věrou Zvonarevovou, musela opět přenechat čelo klasifikace Belgičance Heninové. Na dalším velkém turnaji Miami Masters ve třetí fázi zdolala Venus Williamsovou, než opět nestačila na mladší sestru Američanky Serenu Williamsovou.

Bekhend ve 2. kole Australian Open

Vracející se problémy s ramenem způsobily, že podruhé v řadě vynechala většinu antukové části první poloviny roku. Před Roland Garros stihla odehrát pouze turecký Istanbul Cup, na kterém se pro ni stalo konečnou fází semifinále, v němž podlehla Aravane Rezaïové.[23] Přes herní výpadek však na French Open poprvé došla až mezi poslední čtyři hráčky. V jeho průběhu zvládla problémy čtvrtého kola, když odvrátila mečbol Patty Schnyderové. V semifinále pak skončila na raketě Srbky Any Ivanovićové.[23]

Na birminghamské trávě DFS Classic podlehla v boji o titul další Srbce Jankovićové.[23] Ve Wimbledonu zaznamenala nejhorší výsledek od sezóny 2003, když vypadla ve čtvrtém kole s pozdější vítězkou Venus Williamsovou.[23]

Zlepšení formy vykázala během letní US Open Series, kde obhájila titul z Acura Classic, nakonec jediný v sezóně, a probojovala se také do semifinále v Los Angeles.[29] Jako obhájkyně vstupovala na US Open. Na tvrdém povrchu však nepřešla třetí kolo poté, co ji vyřadila polská turnajová třicítka Agnieszka Radwańska.[30] Porážka pro Rusku znamenala nejkratší působení na grandslamovém turnaji od US Open 2004, kde vypadla ve stejné fázi.[29]

Od newyorského vyřazení nehrála až do října, kdy se objevila na moskevském Kremlin Cupu. V otevíracím zápase turnaje nestačila na Bělorusku Viktorii Azarenkovou.[23] Poprvé od sezóny 2004 pak vypadla z elitní pětky světového žebříčku. Na Turnaj mistryň se kvalifikovala až jako náhradnice po odhlášení Venus Williamsové.[29] Přestože nevyhrála utkání více než dva měsíce, tak v základní skupině zdolala všechny tři soupeřky Světlanu Kuzněcovovou, Anu Ivanovićovou a konečně Danielu Hantuchovou. V semifinále přešla přes krajanku Anu Čakvetadzeovou[23] a v boji o druhý turnajový titul podlehla světové jedničce Justine Heninové, když celkový čas utkání činil tři hodiny a dvacet čtyři minut. Finálová účast jí zajistila návrat do první pětky světové klasifikace.

2008: Vítězka Australian Open a herní výpadek[editovat | editovat zdroj]

S pohárem pro vítězku B&L Championships

Na Australian Open vstupovala jako pátá nasazená,[31] ale nebyla řazena mezi hlavní favoritky. Ve druhém kole porazila bývalou světovou jedničku Lindsay Davenportovou a mezi posledními osmi tenistkami pak aktulní první hráčku Belgičanku Justine Heninovou,[32] čímž ukončila její neporazitelnost po třiceti dvou utkání.[33] V semifinále si poradila se Srbkou Jankovićovou a v boji o titul ve dvou setech přehrála její krajanku Anu Ivanovićovou. Zvítězila tak na třetím grandslamu a do kompletní sady jí zbývalo vyhrát French Open.[23] V průběhu turnaje neztratila ani jeden set.

Po skončené melbournské události prodloužila svou vítěznou šňůru na osmnáct utkání,[23] když vyhrála dva singly za ruský tým ve Fed Cupu[34] proti Izraeli[23] a následně triumfovala na turnaji kategorie WTA Tier I – Qatar Total Open.[23] Neporazitelnost skončila v semifinále Pacific Life Open, kde podlehla krajance Kuzněcovové.[23] V dubnu si připsala druhý titul sezóny na Bausch & Lomb Championships, kde odehrála dosud nejdelší utkání kariéry. Ve třetím kole zvítězila za tři hodiny a dvacet šest minut nad Španělkou Anabel Medinaovou Garriguesovou.[35] Další týden vypadla ve čtvrtfinále se Serenou Williamsovou na Family Circle Cupu, což znamenalo čtvrtou porážku v řadě ze vzájemného utkání.[36]

V květnu se po překvapivém náhlém ukončení kariéry Heninové, která požádala Ženskou tenisovou asociaci o okamžitý výmaz ze žebříčku, vrátila potřetí na první místo světové klasifikace.[37] Do French Open tak vstupovala jako nejvýše nasazená.[23] V prvním kole byla však dva míče[38] od porážky. Utkání s Jevgenijí Rodinovou zachránila a postoupila do další fáze.[39] Poté, co ve čtvrtém kole podlehla krajance Dinaře Safinové, přestože již podávala na vítězství v utkání,[40] přišla opět o pozici světové jedničky.[41] Pokles formy pokračoval ve Wimbledonu, kde byla vyřazena ve druhé fázi turnaje až 154. hráčkou klasifikace Allou Kudrjavcevovou.[23] Jednalo se o její nejhorší grandslamový výsledek v pětiletém účinkování na turnajích velké čtyřky.[42]

Ze srpnového Rogers Cupu se musela odhlásit pro zranění ramene.[43][44] Vyšetření pomocí magnetické rezonance prokázalo poškození ramene se syndromem manžety rotátoru a přítomností trhlin, což Rusku vyřadilo po zbytek sezóny, včetně Letních olympijských herPekingu, US OpenTurnaje mistryň. Přes herní výpadek se v konečném pořadí udržela v první desítce na 9. místě.[23] Po neúspěšné konzervativní léčbě podstoupila v říjnu operativní zákrok pravého ramene.

2009: Rekonvalescence a návrat na dvorce[editovat | editovat zdroj]

Příprava forhendu na Roland Garros

Díky pokračující rekonvalescenci po operaci nemohla na Australian Open obhajovat titul.[45][46] K aktivnímu hraní se vrátila březnovou účastí na BNP Paribas Open, kde nastoupila pouze do čtyřhry s krajankou Jelenou Vesninovou. Rusky však vypadly v úvodním kole. Poté se opět odhlásila z několika následujících událostí. Vyústěním této situace byl výrazný pokles na žebříčku. V květnu poprvé po šesti letech vypadla z elitní stovky a klesla až na 126. příčku.[23]

Po téměř deseti měsících nastoupila v květnu poprvé do soutěže dvouhry, a to na Warsaw Open, kde došla do čtvrtfinále. V něm zůstala na raketě Ukrajinky Aljona Bondarenkové. Následující týden se objevila na grandslamovém French Open, kde ji ve čtvrtfinále vyřadila Slovenka Dominika Cibulková.

V letní části sezóny odehrála na trávě AEGON Classic, z něhož odešla poražena v semifinále. Ve Wimbledonu hrála již z pozice dvacáté čtvrté nasazené. Přesto ve druhém kole podlehla žebříčkově níže postavené Argentince Gisele Dulkové ve třech sadách.

Zlepšení hry zaznamenala během léta na amerických betonech, když se probojovala do čtvrtfinále na Bank of the West Classic, semifinále hrála na LA Women's Tennis Championships a finálovou účast si připsala na kanadském Rogers Cupu, kde v boji o titul nestačila na krajanku Jelenu Dementěvovou po setech 4–6 a 3–6.

Záchrana míče ve 2. kole Wimbledonu

Do newyorského grandslamu US Open vstupovala jako turnajová dvacet devítka. V úvodních dvou kláních si bez ztráty sady poradila s Bulharkou Cvetanou Pironkovovou a Američankou Christinou McHaleovou. Ve třetím dějství narazila na mladou americkou teenagerku Melanie Oudinovou, startující na divokou kartu, jíž podlehla až v rozhodující sadě poměrem 5–7. Jednalo se o její první grandslamovou prohru s teenagerkou v kariéře. Po turnaji byla klasifikována na 32. místě.

V poslední podzimní části sezóny získala první titul od přerušení kariéry, když triumfovala na tokijském Toray Pan Pacific Open. Ve finále se střetla s Jelenou Jankovićovou, která za stavu 2–5 na gamy vzdala. Šarapovová si tak připsala druhé vítězství, když zde triumfovala již v roce 2005. Jako prémii tokijského titulu získala volný los do úvodního kola pekingského China Open, na kterém došla do třetí fáze. Tam podlehla Číňance Šuaj Pchengové.

Sezónu zakončila na konečném 14. místě světové klasifikace, na níž se po zranění vyšplhala až ze 126. místa.

2010: Kolísavá forma a problémy se sebedůvěrou[editovat | editovat zdroj]

Poté, co odehrála dvě asijské exhibice, profesionální sezóna pro ni začala na melbournském Australian Open. V prvním kole ji vyřadila krajanka Maria Kirilenková. Jednalo se o první porážku v úvodním kole grandslamu od roku 2003.[47] Na americké části okruhu vyhrála menší turnaj kategorie InternationalCellular South Cup, jenž pro ni znamenal celkově 21. titul kariéry.[48]

Předzápasová příprava na Bank of the West Classic

Na BNP Paribas Open vypadla ve třetí fázi s Číňankou Ťie Čengovou. Pohmožděný pravý loket znamenal odhlášení z dalších událostí, jakými byly Sony Ericsson Open[49] a Family Circle Cup.[50]

Na dvorce se vrátila madridským turnajem Mutua Madrileña Madrid Open, kde v úvodním kole nestačila na Češku Lucii Šafářovou. Dále pokračovala v antukové přípravě na druhý grandslam francouzským Internationaux de Strasbourg, kde obdržela divokou kartu. Finálovou výhrou nad Francouzkou Kristinou Barroisovou si připsala celkově 22. triumf kariéry a první na červené antuce.[51] Na pařížském French Open skončila ve třetím kole na raketě čtyřnásobné šampiónky Justine Heninové, která obnovila tenisové kariéru.

Wimbledonskou přípravu zahájila tradičně birminghamským AEGON Classic, na němž se počtvrté probojovala do finále. V boji o titul však zůstala na raketě Číňanky Li Na. Jako turnajová šestnáctka splnila ve Wimbledonu papírové předpoklady, když vypadla v osmifinále se světovou jedničkou a pozdější vítězkou Serenou Williamsovou, přestože nevyužila tři setboly v úvodní sadě.[52] Přesto byl kvalitní zápas příslibem zvyšující se formy Rusky, která mohla i nadále usilovat o další grandslamové trofeje.[53] Samotná hráčka po prohře prohlásila, že hrála „mnohem lépe, než předešlý rok“.[54]

Během letního amerického okruhu US Open Series zaznamenala dvě finálové účasti v řadě, a to na Bank of the West Classic, kde podlehla Viktorii Azarenkové a na Western & Southern Financial Group Women's Open, na němž pro změnu nestačila na Kim Clijstersovou. Za stavu 3–5 ve druhém setu z pohledu podávající Belgičanky, měla Šarapovová tři mečboly, které ovšem nedokázala využít.

Na US Open z pozice čtrnácté hráčky vypadla ve čtvrtém kole, kde ji porazila nejvýše nasazená Dánka a pozdější finalistka Caroline Wozniacká.

Poslední dva turnaje roku byly zklamáním. Na tokijském Toray Pan Pacific Open jako obhájkyně titulu nepřešla přes úvodní fázi, když ji porazila 39letá Japonka a bývalá světová čtyřka Kimiko Dateová Krummová.[55] Poslední událostí se stal pekingský China Open, na kterém skončila ve druhém kole po prohře s Jelenou Vesninovou.[56] Den po utkání ohlásil ukončení sezóny 2010.[57] Sezónu ukončila na 18.příčce světového žebříčku.[58]

2011: Zpátky do elitní desítky[editovat | editovat zdroj]

Tým ruské hráčky zveřejnil informaci, že by Šarapovová měla do sezóny 2011 angažovat švédského trenéra Thomase Hogstedta, který by spolupracoval se stávajícím koučem Michaelem Joycem.[59] 5. prosince 2010 vyhrála exhibiční zápas v mexickém Monterrey nad světovou dvojkou Věrou Zvonarevovou.[60] Následně se rozešla s firmou Prince, jejíž rakety po léta využívala a začala hrát s raketami Head, konkrétně s řadou YOUTEK IG Instinct Racquet.

V zápase 2. kola French Open proti Garciaové

Poprvé v kariéře absolvovala přípravu na melbournský grandslam, když se objevila jako první nasazená na aucklandském ASB Classic. Ve čtvrtfinále podlehla zkušené Maďarce a pozdější vítězce Grétě Arnové. Po turnaji se rozhodla odloučit od dlouholeté kouče Joyce, se kterým dosáhla na tři grandslamové tituly.[61]

Do Australian Open vstupovala z pozice čtrnácté nasazené. V osmifinále podlehla naturalizované Němce Andree Petkovicové.[62]

Následně prohrála fedcupovou čtvrtfinálovou dvouhru proti Francouzce Virginii Razzanové. Viróza byla příčinou její absence na pařížském Open GDF Suez.[63] Další zdravotní komplikací se stal zánět středního ucha, který ji vyřadil z arabské části okruhu – turnajů Dubai Tennis Championships a Qatar Ladies Open.

Na dvorce se vrátila březnovou účastí na americkém BNP Paribas Open, kde z pozice turnajové šestnáctky ve čtvrtém kole přehrála bývalou světovou jedničku Dinaru Safinovou. V semifinálové fázi ji však zastavila první hráčka žebříčku Caroline Wozniacká.

Na Sony Ericsson Open v Key Biscayne zdolala ve čtvrtém kole australskou nasazenou čtyřku Samanthu Stosurovou, poté dvacátou čtvrtou Rumunku Alexandru Dulgheruovou 3–6, 7–66 a 7–65, v bitvě trvající tři hodiny a dvacet osm minut, která se stala nejdelším utkáním její dosavadní kariéry. V semifinále oplatila porážku z úvodního Australian Open Petkovicové a ve finále nestačila na Bělorusku Viktorii Azarenkovou. Po tomto výsledku se poprvé od února 2009 vrátila do elitní světové desítky.

Na evropské antuce se zúčastnila Mutua Madrileña Madrid Open, na němž skončila ve třetím kole na raketě Dominiky Cibulkové. Největšího antukového vítězství dosavadní kariéry dosáhla na římském Internazionali BNL d'Italia, kde si jako turnajová sedmička v semifinále poradila s nejvýše nasazenou Wozniackou a v boji o titul přehrála Australanku Samanthu Stosurovou.[64]

Na pařížský French Open vstupovala jako sedmička. Ve druhé fázi zdolala Francouzku Caroline Garciaovou startující na divokou kartu, přestože již prohrávala 3–6 a 1–4, aby utkání otočila ziskem jedenácti her v řadě. Mezi posledními osmi si poradila s patnáctou nasazenou Andreou Petkovicovou a poprvé od zranění ramene se probojovala do semifinále grandslamu. V něm ji porazila čínská turnajová šestka a pozdější vítězka Li Na. Antukovou sezónu tak zakončila příznivým poměrem dvanáct výher ku dvěma porážkám,[65] což znamenalo nejlepší odehranou antukovou část roku.

Příjem na istanbulském Turnaji mistryň

Ve Wimbledonu jako pátá nasazená na cestě do finále neztratila ani jeden set. Nejvíce gamů jí vzala ve druhém kole Britka Laura Robsonová, když Ruska první sadu vyhrála až v tiebreaku poměrem 7:4 a druhou pak 6–3.[66] Ve finále ji ve dvou setech porazila česká turnajová osmička Petra Kvitová.

Letní americkou sezónu odstartovala na stanfordském Bank of the West Classic. Ve čtvrtfinále byla vyřazena pozdější šampiónkou Serenou Williamsovou.[67] Třetí kolo se pro ni stalo konečnou stanicí na Rogers Cupu hraném daný rok v Torontu. Porážka od Galiny Voskobojevové představovala jubilejní 100. prohru na ženském okruhu.[68]

Turnajovou čtyřkou se stala na Western & Southern OpenCincinnati. Probojovala se zde do čtvrtého sezónního finále, když postupně porazila Anastasii Rodionovovou,[69] čtrnáctku Kuzněcovovou,[70] desítku Stosurovou,[71] a dvojku Zvonarevovou.[72] V boji o titul svedla boj se Srbkou Jelenou Jankovićovou, jenž po dvou hodinách a čtyřiceti devíti minutách vyhrála. Jednalo se o nejdelší finále na WTA Tour v roce 2011.[73] V následné klasifikaci se posunula na čtvrtou pozici, nejvyšší umístění od srpna 2008.[74]

Do newyorského US Open vstupovala v dobré formě jako třetí nasazená. Po výhrách nad níže postavenými Heather WatsonovouAnastasií Jakimovovou byla vyřazena ve třetím kole Italkou Flavií Pennettaovou. Přesto na žebříčku dále stoupala, když po grandslamu přeskočila ClijstersovouZvonarevovou na druhé místo.[75]

Na tokijském Toray Pan Pacific Open si poradila s Thajkou Tamarine Tanasugarnovou a třináctou nasazenou Julií Görgesovou. Ve čtvrtfinále však musela za stavu 3–4 na gamy utkání proti Kvitové skrečovat poté, co na základní čáře uklouzla a přivodila si zranění hlezna. Vynechala tak i následný China Open a odletěla přímo do Istanbulu, aby se připravila na Turnaj mistryň. Závěrečnou událost sezóny si zahrála poprvé od roku 2007. Nedoléčené poranění kotníku ji však limitovalo a po porážkách od StosurovéLi Na z turnaje odstoupila.

Sezónu zakončila na 4. místě, od roku 2008 poprvé v elitní desítce tenistek a od roku 2007 prvně také mezi nejlepší pětkou hráček.

2012: Opět světovou jedničkou a zisk kariérního grandslamu[editovat | editovat zdroj]

Z úvodního turnaje sezóny Brisbane International se odhlásila pro nedoléčené poranění hlezna.[76] Prvním vystoupením se tak stalo až Australian Open, do kterého vstupovala jako nasazená čtyřka.

Během tréninku na Australian Open

Mohutný nástup v prvních třech kolech grandslamu znamenal, že Dulkové, Hamptonové a turnajové třicítce Kerberové dovolila celkem uhrát pouze pět gamů. V osmifinále přešla přes německou čtrnáctku Sabine Lisckou po třísetovém klání 3–6, 6–2 6–3, čímž se poprvé za poslední čtyři roky probojovala do grandslamového čtvrtfinále na tvrdém povrchu. V něm zdolala krajanku Jekatěrinu Makarovovou 6–2 a 6–3. V semifinále svedla boj s druhou nasazenou Češkou Petrou Kvitovou, kterou porazila výsledkem 6–2, 3–6 a 6–4, přestože v rozhodující sadě doháněla ztrátu prohraného podání. Ve třetím finále na melbournském grandslamu se utkala o post světové jedničky s třetí nasazenou Viktorií Azarenkovou. Ze zápasu odešla poražena po jednoznačném výsledku 3–6 a 0–6. V žebříčku se posunula výše na 3. místo.

V únoru pomohla k výhře ruského týmu nad Španělskem v poměru 3–2 na zápasy ve čtvrtfinále Fed Cupu, když vyhrála 6–2, 6–1 nad Silvií Solerovou Espinosaovou.[77] Následně podlehla vítězce turnaje Kerberové 4–6 a 4–6 mezi posledními osmi na pařížském Open GDF Suez a ve světové klasifikaci vystřídala Kvitovou na 2. příčce.

Na americkém BNP Paribas Open v Indian Wells se probojovala do finále, když na cestě pavoukem postupně přehrála Dulkovou 6–2, 6–0, Halepovou, Vinciovou, po více jak tříhodinovém boji Kirilenkovou 3–6, 7–5, 6–2 a v semifinále po skreči Ivanovićovou. V boji o titul se opět střetla s Azarenkovou, nyní již první hráčkou světa, se kterou znovu prohrála ve dvou sadách 2–6 a 3–6.

Jako turnajová dvojka na Sony Ericsson Open měla v prvním kole volný los. Ve druhé fázi zdolala Izraelku Šachar Pe'erovou ve třech setech 4–6, 6–3, 6–3. Poté si poradila s Američankou Sloane Stephensovou a Makarovovou. Ve čtvrtfinále nedala příležitost Li Na po hladkém průběhu 6–3 a 6–0. Další soupeřkou se stala bývalá světová jednička Caroline Wozniacká, nad níž zvítězila 4–6, 6–2 a 6–4. Ve finále opět neuspěla, když zůstala na raketě světové pětky Agnieszky Radwańské po výsledku 5–7 a 4–6. Jednalo se o třetí finálovou prohru v řadě ze čtyř odehraných turnajů v roce.

Na jediné antukové události okruhu hrané v hale, a to stuttgartském Porsche Tennis Grand Prix jako druhá nasazená prošla až do finále. Po skreči Alizé Cornetové ve druhém kole, ji nedokázaly zastavit ani turnajová pětka Samantha Stosurová, jež ve druhém setu neproměnila mečbol, ani světová trojka Petra Kvitová. V boji o titul narazila potřetí v sezóně na Azarenkovou a oplatila jí předchozí prohry, když vyhrála po setech 6–1 a 6–4. Na cestě za titulem porazila vítězky předešlých tří Grand Slamů a kromě finanční odměny obdržela také luxusní vůz Porsche 911 Carrera.

Na modré antuce turnaje druhé nejvyšší kategorie Premier MandatoryMutua Madrileña Madrid Open, v úvodním kole hladce přehrála Rumunku Irinu-Camelii Beguovou 6–0, 6–3 a ve druhém pak vyhrála nad Češkou Klárou Zakopalovou. Po odstoupení její třetí soupeřky Lucie Šafářové, prošla bez boje do čtvrtfinále, v němž nedokázala přehrát pozdější madridskou vítězku Serenu Williamsovou, které podlehla 1–6 a 3–6.

Promáchnutí míče na BNP Paribas Open v Indian Wells

Jako obhájkyně titulu a druhá nasazená vstupovala do Rome Masters. Ve druhém kole s ní svedla vyrovnaný boj dvacetiletá Američanka Christina McHaleová, která prohrála 7–5 a 7–5. Za hodinu a čtyřicet sedm minut pak zdolala Anu Ivanovićovou, aby ve čtvrtfinále přehrála bývalou světovou jedničku Venus Williamsovou. Mezi posledními čtyřmi oplatila pařížskou porážku Kerberové a po roce si opět¨v Římě zahrála finále. V něm odvrátila mečbol Číňanky Li Na, jíž udolala po dvou hodinách a padesáti dvou minutách poměrem 4–6, 6–4 a 7–6(5). Úspěšnou obhajobou tak získala 26. titul na okruhu.[78]

Posledním nevyhraným grandslamem zůstával stále French Open. Do Paříže přijela v roli druhé nasazené a světové dvojky. Její první tři soupeřky, stejně jako na kalendářním Australian Open, dokázaly uhrát pouhých pět her. V osmifinále narazila na Kláru Zakopalovou, která celodvorcovým tenisem vyhrála druhou sadu – jedinou, kterou Ruska na grandslamu ztratila. Šarapovová v rozhodujícím dějství zvítězila 6–2 a postoupila dále. Po výhrách ve čtvrtfinále nad Estonkou Kaiou Kanepiovou a v semifinále – stejně jako na Australian Open –, nad Petrou Kvitovou, na ni v boji o titul čekala turnajová jednadvacítka Sara Erraniová. Finále bylo pro obě hráčky premiérou na dvorcích Rolanda Garrose. Šarapovová držela otěže zápasu ve svých rukou a Italku porazila 6–3 a 6–2. Tím jako desátá žena historie tenisu zkompletovala kariérní Grand Slam,[79] respektive po Steffi Grafové, Martině Navrátilové, Margaret Courtové, Chris EvertovéSereně Williamsové jako šestá hráčka otevřené éry.[80] Po výhře nad Kvitovou si zajistila pátý návrat na pozici světové jedničky, když naposledy předtím jí byla před French Open 2008 poté, co Heninová překvapivě ukončila kariéru.[81]

Během newyorského grandslamu US Open

Po třetím kole French Open ji ruský olympijský výbor oznámil, že byla vybrána do role vlajkonošky při své první olympijské účasti na Letních olympijských hrách 2012Londýně.[82]

Ve Wimbledonu vypadla ve čtvrtém kole s 15. nasazenou Němkou Sabinou Lisickou po setech 4–6 a 3–6, tedy stejným výsledkem, jakým ji porazila v semifinále předchozího ročníku. Tím ztratila pozici světové jedničky a po grandslamu klesla na třetí místo.

Do londýnského olympijského turnaje hraného opět v All England Clubu necelý měsíc po skončení Wimbledonu vstupovala jako třetí nasazená. Na cestě do finále ztratila jediný set, který ji vzala v úvodním dějství třetího kola Němka Sabine Lisická po výhře v tiebreaku 10:8. Mezi posledními osmi si poradila s Kim Clijstersovou a v semifinále zdolala krajanku Kirilenkovou. V boji o zlatou medaili ji deklasovala Američanka Serena Williamsová po setech 0–6, 1–6, čímž získala při své olympijské premiéře stříbrný kov.

Z pozice třetí nasazené došla na US Open do semifinále, v němž po třísetovém průběhu nestačila na světovou jedničku Viktorii Azarenkovou. V říjnu s ní opět prohrála ve finále pekingského China Open a sezónu zakončila istanbulským Turnajem mistryň. V něm jako světová dvojka vyhrála základní skupinu po vítězstvích nad Radwańskou, Stosurovou a Erraniovou. V semifinále oplatila předchozí dvě porážky Azarenkové a v boji o titul nestačila na Serenu Williamsovou. Den po finále odehrála v pražské O2 Aréně exhibici s Petrou Kvitovou a Lucii Šafářovou.

2013: Stuttgartská obhajoba a zranění ramena[editovat | editovat zdroj]

Australskou část sezóny měla zahájit na Brisbane International jako druhá nasazená. Ovšem před začátkem se odhlásila pro zranění klíční kosti.[83] Úvodní událostí se tak v polovině ledna stal melbournský grandslam Australian Open, na kterém z pozice turnajové dvojky obhajovala finálovou účast. V prvních dvou kolech „nadělila“ Olze PučkovovéMisaki Doiové vždy dva „kanáry“ 6–0, 6–0, a stala se tak prvním tenistou od Australian Open 1985, kterému se tento výkon na grandslamu podařil.[84] Jednoznačné zápasy pokračovaly, když Venus Williamsovou zdolala 6–1, 6–3, Kirsten Flipkensovou 6–1, 6–0 a konečně ve čtvrtfinále krajanku Jekatěrinu Makarovovou 6–2, 6–2. Tím překonala grandslamový rekord Moniky Selešové, jako hráčka, která na cestě do semifinále ztratila nejméně gamů (devět her).[85] Dobře rozehraný turnaj však opustila mezi poslední čtyřkou, když nestačila na čínskou světovou šestku Li Na 2–6, 2–6 a z Melbourne Parku si odvezla půl miliónu dolarů. Bodová ztráta v následné klasifikaci WTA znamenala pokles na třetí příčku za první Azarenkovou a druhou Serenu Williamsovou.

Na Mutua Madrid Open prohrála ve finále

Po přesunu na Arabský poloostrov odehrála Qatar Total Open, kde po čtvrtfinálové výhře nad Australankou Samanthou Stosurovou skončila na raketě Sereny Williamsové. V rámci vzájemných utkání se jednalo o její desátou porážkou v řadě.[86] Následně se zúčastnila dvou velkých turnajů ve Spojených státech. Na kalifornském Indian Wells Masters, kde startovala pro bojkot sester Williamsových jako turnajová dvojka, se probojovala bez ztráty sady do finále. Po volném losu postupně zdolala Francescu Schiavoneovou, Carlu Suárezovou Navarrovou, Laru Arruabarrenovou, světovou osmičku Saru Erraniovou a v semifinále třináctou nasazenou krajanku Marii Kirilenkovou. V boji o titul ji vyzvala bývalá světová jednička z Dánska a vítězka turnaje z roku 2011 Caroline Wozniacká. Po hodině a dvaceti jedna minutách si Ruska připsala premiérový titul sezóny a prémii jednoho milionu dolarů, když soupeřku porazila 6–2, 6–2.[87] Celkově se jednalo o 28. kariérní titul a druhý z Indian Wells. Zisk 700 bodů ji posunul na 2. místo žebříčku za Serenu Williamsovou.[88][89][90]

Na následném turnaji Sony Open Tennis postoupila opět bez ztráty sady do finále. Nejvyrovnanější duel poměrem 7–5, 7–5, svedla ve čtvrtfinále, kde na ni stejně jako v Indian Wells, čekala Sara Erraniová. Po výhře nad 22. hráčkou žebříčku Jelenou Jankovićovou se o titul utkala s americkou světovou jedničkou Serenou Williamsovou. Na úvod vyhrála první set. Američanka však v dalších dvou dějstvích dominovala a Rusce dovolila uhrát pouze tři gamy. Výsledek 6–4, 3–6 a 0–6 znamenal jedenáctou vzájemnou porážku Šarapovové v řadě.[91][92]

V roli obhájkyně titulu zavítala po příletu do Evropy na stuttgartskou antuku Porsche Tennis Grand Prix. Jako první nasazená měla volný postup do druhé fáze, v níž podruhé v kariéře porazila světovou dvacet pětku Lucii Šafářovou po těžkém třísetovém utkání. Poté si poradila s Anou Ivanovićovou a ve třísetovém semifinále se šestou hráčkou klasifikace Angelique Kerberovou. Ve finále vrátila porážku z úvodu sezóny turnajové dvojce Li Na ve dvou setech. Vyhrála tak devátý ze čtrnácti vzájemných duelů. Titul představoval její 29. vítězství kariéry a kromě finanční odměny 125 000 dolarů si podruhé za sebou odvezla i prémii v podobě vozu Porsche 911.[93]

Příjem na French Open, kde došla do finále

Následující týden se objevila na antuce Mutua Madrid Open, kde se bez ztráty setu probojovala do finále. Ve čtvrtfinále na její raketě zůstala Estonka Kaia Kanepiová a v semifinále světová šestnáctka Ana Ivanovićová. V boji o titul nestačila podvanácté za sebou na Serenu Williamsovou, když jí podlehla poměrem 1–6 a 4–6.[94] Na italském mezinárodním mistrovství Rome Masters prošla po ztrátě tří gamů s Američankou Sloane Stephensovou do čtvrtfinále. Do něj však pro virózu nenastoupila a světová sedmička Sara Erraniová postoupila do semifinále bez boje.[95][96]

Na pařížský grandslam French Open přijížděla jako obhájkyně titulu a druhá nasazená. Třísetové utkání svedla ve čtvrtfinále proti 18. hráčce světa Jeleně Jankovićové, na níž v úvodní sadě neuhrála žádnou hru, ale duel dovedla do vítězného konce po výsledku 0–6, 6–4, 6–3. Druhý třísetový zápas odehrála v semifinále proti světové trojce Viktorii Azarenkové poměrem 6–1, 2–6 a 6–4. Ve finále již počtvrté v roce podlehla světové jedničce a suverénce probíhající sezóny Sereně Williamsové 4–6 a 4–6. Žebříčková ztráta 600 bodů ji připravila o 2. místo, když se před ni dostala Azarenková.

Jako druhá nasazená pak překvapivě vypadla již ve druhém kole wimbledonské dvouhry, když se její přemožitelkou stala Michelle Larcherová de Britová 3–6, 4–6.[97] Pro zranění pravého ramena se odhlásila z US Open, Toray Pan Pacific Open, China Open a závěrečné události sezóny Turnaje mistryň.[98][99][100]

2014: Druhý titul na Roland Garros a světová dvojka[editovat | editovat zdroj]

Tiskovka na Rome Masters

Po výpadku, jenž trval od srpna 2013 kvůli zraněnému rameni, se vrátila na kurty v úvodu sezóny turnajem Brisbane International, na kterém došla do semifinále.[101] V něm vypadla se světovou jedničkou a pozdější vítězkou Serenou Williamsovou 2–6 a 6–7. Poté odcestovala na první grandslam sezóny Australian Open, kde ji však čekal výpadek formy. V prvním kole jako třetí nasazená porazila Američanku Bethanii Mattekovou-Sandsovou 6–3 a 6–4. Od druhého kola se začala ozývat dlouhá pauza po zranění. Vyrovnané zápasy sváděla i s hráčkami, které byly žebříčkově výrazně níže postavené. Ve druhém kole zdolala po třísetovém dramatu 6–3, 4–6 a 10–8 Italku Karin Knappovou. Ve třetím zápasu si poradila s Francouzkou Alize Cornetovou 6–1 a 7–6. Cestu lednovým grandslamem jí překazila v osmifinále slovenská tenistka a pozdější finalistka Dominika Cibulková výsledkem 6–3, 4–6 a 1–6.

V březnu překvapivě podlehla ve třetím kole Indian Wells Masters 22leté Italce Camile Giorgiové.[102] Ztráta bodů způsobila pád na 7. místo žebříčku WTA. V dubnu dobyla premiérový hattrick kariéry na jediném antukovém turnaji hraném v hale – stuttgartském Porsche Tennis Grand Prix, kde triumfovala potřetí v řadě. První trofej probíhající sezóny a celkově 30. singlový triumf vybojovala po finálovém vítězství nad Srbkou Anou Ivanovićovou. V květnu navázala dalším titulem z antukového Madrid Open, kde ve finálové třísetové bitvě přemohla rumunskou světovou pětku Simonu Halepovou. Devátá turnajová výhra na antuce znamenala ve statistikách aktivních hráček sdílení třetí pozice s Venus Williamsovou.[103] Ve třetí fázi navazujícího Rome Masters ji čerstvou porážku oplatila právě Ivanovićová.

Během Rome Masters

V roli sedmé nasazené přijížděla na French Open, kde v předchozích dvou letech prošla vždy až do finále. Na cestě k závěrečnému střetnutí potřetí v řadě zůstaly na její raketě Xenia Pervaková, Cvetana Pironkovová, Paula Ormaecheaová a v osmifinále Australanka Samantha Stosurová, když proti ní dokázala otočit nepříznivý vývoj duelu sérií devíti vítězných gamů, ze stavu 0–1 na sety a poměru her 3–4. Ve čtvrtfinále ji nezastavila ani Španělka Garbiñe Muguruzaová, která předtím vyřadila obhájkyni Serenu Williamsovou, a s níž také musela obracet nepříznivý vývoj utkání. Mezi poslední čtyřkou hráček opět doháněla jednosetové manko s mladou Kanaďankou a 16. ženou klasifikace Eugenií Bouchardovou. Finálový duel pak znamenal výhru nad rumunskou světovou čtyřkou Simonou Halepovou ve třech setech. Po zisku první sady byla Šarapovová blízko triumfu již ve druhém dějství, když v tiebreaku vedla 5:3 na míče. Rumunka však získala další čtyři body a finálové utkání dospělo poprvé po 13 letech do třetího setu. Naposledy se rozhodující sada hrála v roce 2001. Klíčovým okamžikem posledního dějství se stal první míč za stavu 4–4, kdy byla na podání rumunská tenistka. Ruska zahrála úder na základní čáru, ale čárový rozhodčí zahlásil s mírným zpožděním aut. Hlavní sudí jeho výrok opravil a fiftýn přímo přisoudil Šarapovové, když rozhodl, že projev čárového neměl vliv na zkažený úder Halepové. Následně si sibiřská rodačka připsala sedm míčů v řadě a vyhrála 6–4.[104]

Sibiřská rodačka získala, po roce 2012, druhý titul z Roland Garros a celkově pátou grandslamovou trofej. Sérii neporazitelnosti ve třísetových duelech prodloužila na 20 zápasů. Po triumfu ji pohár Suzanne Lenglenové předala rekordmanka v počtu sedmi titulů z French Open – americká legenda Chris Evertová, a vítězka uvedla: „Bylo to nejtěžší grandslamové finále, které jsem kdy hrála. Simona byla neuvěřitelná.“[104][105]

Přípravné turnaje na trávě před třetím grandslamem vynechala.[106] Ve Wimbledonu prošla do osmifinále po třech hladkých výhrách, když Samantha Murrayová, Timea Bacsinszká a Alison Riskeová, na ni dokázaly celkově uhrát pouze sedm gamů. Následně však podlehla světové sedmičce a deváté nasazené Angelique Kerberové po dramatickém průběhu za 2.39 hodin. Ruska zahrála 49 nevynucených chyb oproti pouhým 11 soupeřky. Přestože dokázala odvrátit šest mečbolů, sedmý již znamenal postup německé hráčky. Ta po výhře uvedla: „Je to neuvěřitelné … Byl to hrozně těžký zápas, obě jsme hrály na maximum a myslím, že to byl super tenis. Bylo to hodně těsné, každý set byl náročný.“ [107]

Servis na US Open

Letní sezónu na amerických betonech otevřela na srpnovém Rogers Cupu v Montréalu v roli turnajové čtyřky. Po volném losu zdolala Garbiñe Muguruzaovou, aby ji ve třetím kole zastavila další Španělka Carla Suárezová Navarrová ve třech setech. Navazující Western & Southern Open znamenal výhru ve druhém kole nad 28. ženou žebříčku Madison Keysovou. Poté přehrála Pavljučenkovovou a novou světovou dvojku Simonu Halepovou. V semifinále ji zastavila světová jedenáctka Ivanovićová po setech 2–6, 7–5 a 5–7, když nedokázala zužitkovat ani jeden ze dvou mečbolů. Na US Open přijela jako pátá nasazená. Do osmifinále se probojovala přes Marii Kirilenkovou, Alexandru Dulgheruovou a turnajovou dvacet šestku Sabine Lisickou. Mezi poslední šestnáctkou nenašla recept na hru pozdější finalistky Caroline Wozniacké, jež zvítězila ve třech setech.

V pozici čtvrté nasazené rozehrála premiérový ročník wuchanské události Wuhan Open z kategorie Premier 5. Po volném losu zvládla duel s krajankou Kuzněcovovou. Ve třetím kole ji však překvapivě zastavila 61. hráčka světové klasifikace Timea Bacsinszka poměrem 6–7 a 5–7. Poslední čtvrtá událost sezóny s povinnou účastí Premier Mandatory – China Open, jí přinesla premiérový pekingský titul. Cestou do finále neztratila ani jeden set, když na její raketě postupně skončily Estonka Kaia Kanepiová, Elina Svitolinová, světová osmnáctka Suárezová Navarrová, Světlana Kuzněcovová a v semifinále 9. tenistka klasifikace Ana Ivanovićová, s níž srovnala poměr vzájemných zápasů v roce na 2:2. Ve finále porazila světovou trojku Petru Kvitovou 6–4, 2–6 a 6–3. V probíhající sezóně si připsala čtvrtou trofej a celkově třicátou třetí. Díky neobhajování žádných bodů se na žebříčku posunula na 2. místo.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 9 (5 výhry, 4 prohry)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 2004 Wimbledon tráva USA Serena Williamsová 6–1, 6–4
Vítězka 2006 US Open tvrdý Belgie Justine Heninová 6–4, 6–4
Finalistka 2007 Australian Open tvrdý USA Serena Williamsová 1–6, 2–6
Vítězka 2008 Australian Open tvrdý SRB Ana Ivanovićová 7–5, 6–3
Finalistka 2011 Wimbledon tráva Česko Petra Kvitová 3–6, 4–6
Finalistka 2012 Australian Open tvrdý Belarus Viktoria Azarenková 3–6, 0–6
Vítězka 2012 French Open antuka ITA Sara Erraniová 6–3, 6–2
Finalistka 2013 French Open antuka USA Serena Williamsová 4–6, 4–6
Vítězka 2014 French Open antuka ROU Simona Halepová 6–4, 6–7(5–7), 6–4

Chronologie výsledků ve dvouhře[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 SR V–P % výher
Australian Open A A 1R 3R SF SF F Vítěz A 1R 4R F SF 4R 1 / 11 42–10 80,77 %
French Open A A 1R ČF ČF 4R SF 4R ČF 3R SF Vítěz F Vítěz 2 / 12 50–10 83,33 %
Wimbledon A A 4R Vítěz SF SF 4R 2R 2R 4R F 4R 2R 4R 1 / 12 42–11 79,25 %
US Open A A 2R 3R SF Vítěz 3R A 3R 4R 3R SF A 4R 1 / 10 32–9 78,38 %
výhry–prohry 0–0 0–0 4–4 15–3 19–4 20–3 16–4 11–2 7–3 8–4 16–4 21–3 12–3 16–3 5 / 44 162–40 80,20 %
Na Australian Open 2003 a French Open 2003 postoupila do hlavní soutěže po třech výhrách v kvalifikaci.


Obecné termíny
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
(V–P)
výhry-prohry
Legenda tabulky
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
LQ prohra v kvalifikaci #k (R) prohra v daném kole turnaje
QF (ČF) prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji


Finále na Turnaji mistryň[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 3 (1 výhra, 2 prohry)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Místo konání Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 2004 USA Los Angeles tvrdý (h) USA Serena Williamsová 4–6, 6–2, 6–4
Finalistka 2007 Spain Madrid tvrdý (h) Belgie Justine Heninová 7–5, 5–7, 3–6
Finalistka 2012 TUR Istanbul tvrdý (h) USA Serena Williamsová 4–6, 3–6

Chronologie výsledků ve dvouhře[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 SR V–P % výher
Turnaj mistryň A A A Vítěz SF SF F A1) A A ZS F A1) 1 / 6 17–8 68,0 %
výhry–prohry 0–0 0–0 0–0 4–1 2–2 3–1 4–1 0–0 0–0 0–0 0–2 4–1 0–0

1) – pro zranění ramena sezóny 2008 a 2013 ukončila předčasně, v roce 2008 již po srpnovém Rogers Cupu. Přesto by se v obou případech na turnaj kvalifikovala, v roce 2008 z 9. místa (jako první náhradnice) a roku 2013 ze 3. místa žebříčku WTA.

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (5–4 D)
Stříbro na letních olympijských hrách (1 D)
WTA Tour Championships (1–2 D)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (13–11 D)
Tier II / Premier (6–2 D)
Tier III, IV & V / International (8–2 D; 3–1 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (18–16 D; 2–1 Č)
tráva (3–4 D; 1–0 Č)
antuka (10–2 D)
koberec (2–0 D)

Dvouhra: 55 (33–22)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 29. září 2003 JPN Tokio tvrdý HUN Anikó Kaprosová 2–6, 6–2, 7–6(7–5)
Vítězka 2. 27. října 2003 Kanada Québec tvrdý (h) VEN Milagros Sequeraová 6–2skreč
Vítězka 3. 7. června 2004 GBR Birmingham tráva FRA Taťána Golovinová 4–6, 6–2, 6–1
Vítězka 4. 21. června 2004 GBR Londýn tráva USA Serena Williamsová 6–1, 6–4
Vítězka 5. 27 2004 KOR Soul tvrdý Polsko Marta Domachowská 6–1, 6–1
Vítězka 6. 4. října 2004 JPN Tokio (2) tvrdý USA Mashona Washingtonová 6–0, 6–1
Finalistka 1. 24. října 2004 SUI Curych tvrdý AUS Alicia Moliková 6–4, 2–6, 3–6
Vítězka 7. 8. listopadu 2004 USA Los Angeles tvrdý (h) USA Serena Williamsová 4–6, 6–2, 6–4
Vítězka 8. 6. února 2005 JPN Tokio koberec (h) USA Lindsay Davenportová 6–1, 3–6, 7–6(7–5)
Vítězka 9. 21. února 2005 QAT Dauhá tvrdý AUS Alicia Moliková 4–6, 6–1, 6–4
Finalistka 2. 3. března 2005 USA Key Biscayne tvrdý Belgie Kim Clijstersová 3–6, 5–7
Vítězka 10. 6. června 2005 GBR Birmingham (2) tráva SCG Jelena Jankovićová 6–2, 4–6, 6–1
Finalistka 3. 26. února 2006 UAE Dubaj tvrdý Belgie Justine Heninová 5–7, 2–6
Vítězka 11. 18. března 2006 USA Indian Wells tvrdý RUS Jelena Dementěvová 6–1, 6–2
Finalistka 4. 2. dubna 2006 USA Key Biscayne (2) tvrdý RUS Světlana Kuzněcovová 4–6, 3–6
Finalistka 12. 6. srpna 2006 USA San Diego tvrdý Belgie Kim Clijstersová 7–5, 7–5
Vítězka 13. 9. září 2006 USA New York tvrdý Belgie Justine Heninová 6–4, 6–4
Vítězka 14. 22. října 2006 SUI Curych tvrdý (h) Slovensko Daniela Hantuchová 6–1, 4–6, 6–3
Vítězka 15. 29. října 2006 AUT Linec tvrdý (h) RUS Naděžda Petrovová 7–5, 6–2
Finalistka 5. 29. ledna 2007 AUS Melbourne tvrdý USA Serena Williamsová 1–6, 2–6
Finalistka 6. 18. června 2007 GBR Birmingham tráva SRB Jelena Jankovićová 6–4, 3–6, 5–7
Vítězka 16. 5. srpna 2007 USA San Diego (2) tvrdý SUI Patty Schnyderová 6–2, 3–6, 6–0
Finalistka 7. 11. listopadu 2007 ESP Madrid tvrdý Belgie Justine Heninová 7–5, 5–7, 3–6
Vítězka 17. 26. ledna 2008 AUS Melbourne tvrdý SRB Ana Ivanovićová 7–5, 6–3
Vítězka 18. 24. února 2008 QAT Dauhá (2) tvrdý RUS Věra Zvonarevová 6–1, 2–6, 6–0
Vítězka 19. 13. dubna 2008 USA Amelia Island antuka Slovensko Dominika Cibulková 7–6(9–7), 6–3
Finalistka 8. 23. srpna 2009 Kanada Toronto tvrdý RUS Jelena Dementěvová 4–6, 3–6
Vítězka 20. 3. října 2009 JPN Tokio (2) tvrdý SRB Jelena Jankovićová 5–2skreč
Vítězka 21. 20. února 2010 USA Memphis tvrdý (h) SWE Sofia Arvidssonová 6–2, 6–1
Vítězka 22. 22. května 2010 FRA Štrasburk antuka Německo Kristina Barroisová 7–5, 6–1
Finalistka 9. 13. června 2010 GBR Birmingham tráva CHN Li Na 5–7, 1–6
Finalistka 10. 1. srpna 2010 USA Stanford tvrdý BLR Viktoria Azarenková 4–6, 1–6
Finalistka 11. 15. srpna 2010 USA Cincinnati tvrdý Belgie Kim Clijstersová 6–2, 6–7(4–7), 2–6
Finalistka 12. 2. dubna 2011 USA Key Biscayne (3) tvrdý BLR Viktoria Azarenková 1–6, 4–6
Vítězka 23. 15. května 2011 ITA Řím antuka AUS Samantha Stosurová 6–2, 6–4
Finalistka 13. 2. července 2011 GBR Londýn tráva Česko Petra Kvitová 3–6, 4–6
Vítězka 24. 22. srpna 2011 USA Cincinnati, tvrdý SRB Jelena Jankovićová 4–6, 7–6(7–3), 6–3
Finalistka 14. 28. ledna 2012 AUS Melbourne (2) tvrdý BLR Viktoria Azarenková 3–6, 0–6
Finalistka 15. 18. března 2012 USA Indian Wells tvrdý BLR Viktoria Azarenková 2–6, 3–6
Finalistka 16. 31. března 2012 USA Key Biscayne (4) tvrdý Polsko Agnieszka Radwańska 5–7, 4–6
Vítězka 25. 29. dubna 2012 Německo Stuttgart antuka (h) BLR Viktoria Azarenková 6–1, 6–4
Vítězka 26. 20. května 2012 ITA Řím (2) antuka CHN Li Na 4–6, 6–4, 7–6(7–5)
Vítězka 27. 9. června 2012 FRA Paříž antuka ITA Sara Erraniová 6–3, 6–2
Finalistka 17. 4. srpna 2012 Olympijské kruhy LOH – Londýn tráva USA Serena Williamsová 0–6, 1–6
Finalistka 18. 7. října 2012 CHN Peking tvrdý BLR Viktoria Azarenková 3–6, 1–6
Finalistka 19. 28. října 2012 TUR Istanbul (2) tvrdý (h) USA Serena Williamsová 4–6, 3–6
Vítězka 28. 17. března 2013 USA Indian Wells (2) tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká 6–2, 6–2
Finalistka 20. 30. března 2013 USA Miami (5) tvrdý USA Serena Williamsová 6–4, 3–6, 0–6
Vítězka 29. 28. dubna 2013 Německo Stuttgart (2) antuka (h) CHN Li Na 6–4, 6–3
Finalistka 21. 12. května 2013 ESP Madrid antuka USA Serena Williamsová 1–6, 4–6
Finalistka 22. 8. června 2013 FRA Paříž (2) antuka USA Serena Williamsová 4–6, 4–6
Vítězka 30. 27. dubna 2014 Německo Stuttgart (3) antuka (h) SRB Ana Ivanovićová 3–6, 6–4, 6–1
Vítězka 31. 11. května 2014 ESP Madrid antuka ROM Simona Halepová 1–6, 6–2, 6–3
Vítězka 32. 7. června 2014 FRA Paříž (2) antuka ROM Simona Halepová 6–4, 6–7(5–7), 6–4
Vítězka 33. 5. října 2014 CHN Peking tvrdý Česko Petra Kvitová 6–4, 2–6, 6–3

Čtyřhra: 4 (3–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 1. 29. září 2003 JPN Tokio tvrdý THA Tamarine Tanasugarnová USA Ansley Cargillová
USA Ashley Harkleroadová
7–6(7–1), 6–0
Vítězka 2. 20. října 2003 LUX Lucemburk tvrdý THA Tamarine Tanasugarnová UKR Jelena Tatarkovová
Německo Marlene Weingärtnerová
6–1, 6–4
Finalistka 1. 16. února 2004 USA Memphis tvrdý RUS Věra Zvonarevová SWE Åsa Svenssonová
USA Meilen Tuová
4–6, 6–7(0–7)
Vítězka 3. 7. června 2004 GBR Birmingham tráva RUS Maria Kirilenková AUS Lisa McSheaová
VEN Milagros Sequeraová
6–2, 6–1

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 6 (4–2)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
$100,000 tournaments
$75,000 tournaments
$50,000 tournaments
$25,000 tournaments
$10,000 tournaments
Finále dle povrchu
tvrdý (2–2)
antuka (1–0)
tráva (0–0)
koberec (1–0)
Finále dle prostředí
venku (4–1)
hala (0–1)
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 21. dubna 2002 Gunma, Japonsko koberec JPN Aiko Nakamurová 6–4, 6–1
Vítězka 2. 4. srpna 2002 Vancouver, Kanada tvrdý USA Laura Granvilleová 0–6, 6–3, 6–1
Vítězka 3. 15. září 2002 Peachtree City, Spojené státy tvrdý USA Kelly McCainová 6–0, 6–1
Finalistka 1. 27. října 2002 Frisco, Spojené státy tvrdý USA Tara Snyderová 6–1, 4–6, 3–6
Finalistka 2. 10. listopadu 2002 Pittsburgh, Spojené státy tvrdý (h) ITA Maria-Elena Camerinová 6–7(4–7), 2–6
Vítězka 4. 11. května 2003 Sea Island, Spojené státy antuka AUS Christina Wheelerová 6–4, 6–3

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 186. 32. 4. 4. 2. 5. 9. 14. 18. 4. 2. 4.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Maria Sharapova na anglické Wikipedii a Maria Sharapova career statistics na anglické Wikipedii.

  1. Backhanded compliments as Russian stars Slam SharapovaThe Independent, By Andrew Osborn in Moscow, Tuesday, August 3, 2004
  2. Šarapovová zkompletovala sbírku grandslamových titulů, ČT4, 9.6.2012
  3. JAROCH, Jan. Mariina pohádka : nejkrásnější titul!. Nedělní Sport. červen 2012, roč. 8, čís. 23, s. 16-17. ISSN 1801-383X.  
  4. Šarapovová už má nového trenéra. Angažovala legendárního Connorse. Sport.cz [online]. 2013-07-13 [cit. 2013-07-15]. Dostupné online.  
  5. Maria Sharapova official website [online]. [cit. 2008-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Yahoo! 2005 Top Searches [online]. 2005, [cit. 2008-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Joe Lago, Yahoo! Sports. – Yahoo! 2008 Year in Review – Yahoo! Buzz [online]. December 24, 2008, [cit. 2008-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. William Lee Adams."30 Legends of Women's Tennis: Past, Present and Future – Maria Sharapova", TIME, June 22, 2011. Ověřeno k August 19, 2011. 
  9. Ženské finále bez zvuku. Kvůli bělorusko-ruským sirénám, Týden.cz, 27.1.2012
  10. Scream for scream: The Grunting miscellany, The Tennis Space, přístup: 5.8.2013
  11. In Pictures: Top-Earning Female Athletes – Forbes
  12. Sharapova named world's highest-paid female athlete – Off the Field – Sports – The Times of India
  13. Maria Sharapova signs $70 million Nike deal » Tennisinfoblog
  14. a b "Maria Sharapova plans 1st trip back to Chernobyl since family fled", The Free Library, August 13, 2007. 
  15. a b c Paul Kimmage."The Big Interview: Maria Sharapova", The Times, January 13, 2008. Ověřeno k July 23, 2008. 
  16. a b c Will Stewart. 'Masha' was a star at four [online]. UK: July 2, 2004, [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Žádná svatba! Šarapovová dala basketbalistovi kopačky už před třemi měsíci, Sport.cz, 1.9.2012
  18. Šarapovová už není sama! Ulovila tenisového supertalenta z Bulharska, iSport.blesk.cz, 11.12.2012
  19. Eddie Herr Past Champions [online]. Eddie Herr Official Website, [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Eddie Herr International Special Awards [online]. Eddie Herr Official Website, [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Nick Collins."Wimbledon 2009: Maria Sharapova – 20 facts you didn't know", Daily Telegraph, June 24, 2009. Ověřeno k July 19, 2010. 
  22. Liz Schroeder. WTA Tour Singles Ranking 2003 [online]. Sony Ericsson WTA Tour, November 10, 2003, [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as wtatour.com, Player Profiles, Maria Sharapova, Activity [online]. WTA Tour, [cit. 2012-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Liz Clarke."Sharapova Wins Wimbledon After Improbable Journey", The Washington Post, April 7, 2004. Ověřeno k June 20, 2010. 
  25. Adrian Warner. Birth of a superstar [online]. This Is London, February 7, 2004, [cit. 2010-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Chris Isidore."Maria Mania: no stopping her now", CNN, August 30, 2004. Ověřeno k June 20, 2010. 
  27. "Sharapova humiliated by Davenport", BBC News, March 18, 2005. Ověřeno k August 7, 2011. 
  28. "Sharapova edges nearer to summit", BBC News, May 13, 2005. Ověřeno k August 7, 2011. 
  29. a b c d e f g WTA: Career Highlights [online]. WTA Tour, [cit. 2008-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. "Sharapova loses to teen Radwanska", BBC News, September 1, 2007. Ověřeno k July 23, 2008. 
  31. With Third Title, Sharapova Shows She's Back
  32. "Brilliant Sharapova hammers Henin", BBC News, January 22, 2008. Ověřeno k August 7, 2011. 
  33. Clarey, Christopher."Sharapova Reaches the Final Again and Hopes for a Better Outcome", The New York Times, January 24, 2008. Ověřeno k August 7, 2011. 
  34. "Sharapova set to make Fed Cup debut", The Age, January 23, 2008. Ověřeno k August 7, 2011. 
  35. Sharapova wins epic battle, BBC News. Retrieved July 23, 2008.
  36. Career matches involving Sharapova and Serena Williams
  37. "Sharapova To Assume Sony Ericsson WTA Tour World No.  1 Singles Ranking", WTA, May 15, 2008. Ověřeno k June 18, 2012. 
  38. "Sharapova needs 8–6 win in third set to overcome Rodina", May 28, 2008. 
  39. Sharapova a long way from Grand Slam form [online]. Msn.foxsports.com, [cit. 2011-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Clarey, Christopher."Sharapova Roars, but She Is Silenced by Safina Once Again", The New York Times, June 3, 2008. Ověřeno k August 7, 2011. 
  41. Sharapova to drop from top spot after French Open [online]. ESPN, June 3, 2008, [cit. 2011-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Sharapova loss just the start of a chaotic day at Wimbledon [online]. ESPN, June 27, 2008, [cit. 2011-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Ivanovic Gets Past Kvitova; Dubois Edges Kirilenko
  44. WTA Tour – Ivanović through, Sharapova out
  45. Sharapova Withdraws from Australian Open SI.com, January 11, 2009
  46. Reuters. Sharapova pulls out of Paris Open – Tennis – Yahoo! Sports [online]. February 4, 2009, [cit. 2009-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. Mark Hodgkinson."Australian Open 2010: Maria Sharapova dumped out by Maria Kirilenko", London:The Telegraph, January 18, 2010. Ověřeno k June 12, 2010. 
  48. "Maria Sharapova beats Sofia Arvidsson in Memphis final", BBC Sport, January 21, 2010. Ověřeno k February 22, 2010. 
  49. "Sharapova suffers fresh setback after elbow injury", CNN, March 18, 2010. Ověřeno k June 12, 2010. 
  50. Serena Williams, Sharapova withdraw from Family Circle Cup [online]. United States Tennis Association, April 9, 2010, [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. Sharapova wins second 2010 title at Strasbourg [online]. Taiwan (ROC): May 24, 2010, [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. "Sharapova tests Serena", Sky Sports, June 29, 2010. Ověřeno k July 3, 2010. 
  53. Chris McGrath."Serena forced into top gear to tame Sharapova", The Independent, June 29, 2010. Ověřeno k July 3, 2010. 
  54. John Martin."Serena Williams Avoids Flashback, Beats Sharapova", The New York Times, June 28, 2010. Ověřeno k July 3, 2010. 
  55. Live Tennis Staff."Maria Sharapova stunned by Kimiko Date-Krumm in Tokyo", Live Tennis, September 28, 2010. Ověřeno k December 8, 2010. 
  56. Karen Walker."Vesnina stuns Sharapova in Beijing, Dementieva survives thriller", Tennis Earth, October 5, 2010. Ověřeno k December 8, 2010. 
  57. Bumeral."Sharapova ends season", Bumeral, October 6, 2010. Ověřeno k December 8, 2010. 
  58. WTA Tour."2010: Year-End Top 20", WTA Tour, November 10, 2010. Ověřeno k December 8, 2010. 
  59. Matthew Cronin."Sharapova hires Hogstedt to co-coach with Joyce", TENNIS.com, December 4, 2010. Ověřeno k December 8, 2010. 
  60. WTA Tour."Maria & Vera In Monterrey", WTA Tour, December 7, 2010. Ověřeno k December 8, 2010. 
  61. Official Mariah Sharapova Website."Maria Sharapova Australian Open 1st round Interview", Official Mariah Sharapova Website, January 16, 2011. Ověřeno k January 18, 2011. 
  62. Anton Denisov."Russia's Sharapova loses out to Germany's Petkovic in Australian Open", January 23, 2011. Ověřeno k July 5, 2011. 
  63. Sharapova withdraws from Paris with viral illness [online]. February 11, 2011, [cit. 2011-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. Sharapova's Greatest Clay Court Triumph [online]. WTA, May 15, 2011, [cit. 2011-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. Louisa Baker."Li sweeps Sharapova aside for tilt at title", June 2, 2011. Ověřeno k June 4, 2011. 
  66. Chris Lehourites."Kvitova beats Sharapova to win Wimbledon title", July 1, 2011. Ověřeno k July 1, 2011.Archived from the original on July 5, 2011. 
  67. "Serena Shines In QFs, Lisicki Awaits In SFs", WTA, July 29, 2011. Ověřeno k August 1, 2011. 
  68. "Stosur Dismisses Li, Tough Day For Faves", WTA, August 11, 2011. Ověřeno k August 13, 2011. 
  69. "Bartoli Back On Track, Serena Edges Hradecka", WTA, August 16, 2011. Ověřeno k August 21, 2011. 
  70. "Hantuchova Gets Past Bartoli, Zvonareva Next", WTA, August 18, 2011. Ověřeno k August 21, 2011. 
  71. "Zvonareva and Sharapova to clash in semifinals", August 19, 2011. Ověřeno k August 21, 2011. 
  72. "Former World No. 1s to Collide in Cincinnati", August 20, 2011. Ověřeno k August 28, 2011. 
  73. Shannon Russell."Sharapova wins women's title", August 22, 2011. Ověřeno k August 22, 2011. 
  74. "Ranking Watch: Maria Moves Up To No. 4", August 22, 2011. Ověřeno k August 28, 2011. 
  75. "Maria Sharapova Shocked Out of US Open, More From New York", September 2, 2011. Ověřeno k September 2, 2011. 
  76. MUSALL, Jeff. Maria Sharapova Withdraws from Brisbane, Still on for Australian Open: Fan Reaction – Tennis – Yahoo! Sports [online]. Sports.yahoo.com, April 20, 2011, [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. Sharapova, Kuznetsova win singles to give Russia 2–0 lead over Spain in Fed Cup 1st round, The Washington Post. Retrieved February 5, 2012
  78. Maria Sharapova [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. "Sharapova savours her 'sweetest triumph' as reward for comeback", The Independent, June 11, 2012. Ověřeno k June 11, 2012. 
  80. Maria Sharapova [online]. [cit. 2012-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. Maria Sharapova [online]. [cit. 2012-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. Sharapova to carry the Russian Flag in the 2012 Olympic Opening Ceremony
  83. Maria Sharapova skips Brisbane [online]. ESPN, January 1, 2013, [cit. 2013-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. Once In A Lifetime For Sharapova [online]. WTA, January 16, 2013, [cit. 2013-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. Maria Sharapova and Li Na reach Australian Open semi-finals, BBC Sport, Retrieved 22 January 2013
  86. Martin Baccardax. Qatar Total Open: Williams Blasts Sharapova as New World Number One Rolls into Doha Final [online]. International Business Times, February 16, 2013, [cit. 2013-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. Martin Baccardax. Maria Sharapova wins Indian Wells [online]. ESPN, March 17, 2013, [cit. 2013-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. Maria Sharapova dominates Caroline Wozniacki for second Indian Wells title [online]. SI.com, March 17, 2013, [cit. 2013-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. Sharapova aims for coast-to-coast double [online]. Ubisporting, March 23, 2013, [cit. 2013-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. Sharapova sails past Wozniacki in Indian Wells final [online]. Fox News, March 17, 2013, [cit. 2013-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. Joseph Wilson. Serena Williams Beats Maria Sharapova To Win Madrid Open 2013, Retain No. 1 Ranking [online]. May 12, 2013, [cit. 2013-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. Patrick Clarke. Serena Williams vs. Maria Sharapova: World No. 1 Will Dominate Madrid Open Final [online]. Bleacher Report, May 11, 2013, [cit. 2013-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. Maria Sharapova beats Li Na to retain Stuttgart title [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. Serena Williams repeats as Madrid Open champion [online]. United Press International, May 12, 2013, [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. Djokovic loses at Rome Masters, hurting French Open preparations [online]. CNN, May 18, 2013, [cit. 2013-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. Serena, Azarenka reach semis; Sharapova pulls out in Rome [online]. Fox News, May 17, 2013, [cit. 2013-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. Maria Sharapova crashes out of Wimbledon as Michelle Larcher de Brito stuns four-time Grand Slam champion [online]. Telegraph, 2013-06-26. Dostupné online. (anglicky) 
  98. Maria Sharapova out of US Open [online]. US Open, 2013-08-22. Dostupné online. (anglicky) 
  99. Maria Sharapova withdraws from Pan Pacific Open and China Open [online]. Sports Illustrated, 2013-10-20. Dostupné online. (anglicky) 
  100. Kvitova, Errani & Jankovic Qualify [online]. WTA Championships, 7 October 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  101. Maria Sharapova to make tennis comeback at Brisbane International [online]. News.com.au, [cit. 2013-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. Maria Sharapova ousted by Camila Giorgi in third round at Indian Wells | Beyond The Baseline [online]. Tennis.si.com, [cit. 2014-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. Sharapova wins Madrid Open title [online]. Times of India, [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. a b Finálovou bitvu na Roland Garros ovládla Šarapovová. V Paříži triumfovala už podruhé. Sport.cz [online]. 2014-06-07 [cit. 2014-06-07]. Dostupné online.  
  105. Maria Sharapova Wins French Open [online]. The New York Times, [cit. 2014-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. Maria Sharapova hops on the London Underground Dailymail. 10-06-2014. Retrieved 11-06-2014.
  107. Lisická je ve Wimbledonu znovu ve čtvrtfinále, čeká ji Halepová. Šarapovová padla s Kerberovou. tenisportál.cz [online]. 2014-07-01 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]