Kristina Mladenovicová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kristina Mladenovicová
Kristina Mladenovicová na Open de Limoges 2021
Kristina Mladenovicová na Open de Limoges 2021
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození14. května 1993 (30 let)
Místo narozeníSaint-Pol-sur-Mer, Francie
BydlištěDubaj, Spojené arabské emiráty
Výška184 cm
Hmotnost60 kg
Profesionál od2008
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek13 095 048 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů426–398
Tituly1 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF
Nejvyšší umístění10. místo (23. října 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2016, 2021)
French Openčtvrtfinále (2017)
Wimbledon3. kolo (2015, 2018)
US Openčtvrtfinále (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů424–187
Tituly28 WTA, 2 WTA 125, 7 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (10. června 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2018, 2020)
French Openvítězka (2016, 2019, 2020, 2022)
Wimbledonfinále (2014)
US Openfinále (2016, 2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňvítězka (2018, 2019)
Olympijské hry1. kolo (2012, 2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2014, 2022)
French Openfinále (2013)
Wimbledonvítězka (2013)
US Opensemifinále (2013)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2016, 2021)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2019)
Hopman Cupvítězka (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221010a10. října 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristina Mladenovicová (srbsky Кристина Младеновић, Kristina Mladenović, * 14. května 1993 Saint-Pol-sur-Mer) je francouzská profesionální tenistka srbského původu, vítězka šesti Grand Slamů v ženské čtyřhře a tří z mixu, rovněž tak šampionka čtyřhry na Turnaji mistryň 2018 a 2019.

V juniorské kategorii zvítězila ve dvouhře French Open 2009, když ve finále porazila Rusku Darju Gavrilovovou. Na konci sezóny 2009 ji Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorskou mistryní světa. V letech 2007–2012 hrála převážně na okruhu ITF, kde si v dubnu 2009 připsala první titul z italské Foggie. V této úrovni tenisu vyhrála čtyři turnaje ve dvouhře a sedm ve čtyřhře. Na okruhu WTA pak získala dvacet osm titulů ve čtyřhře a jeden ve dvouhře, když triumfovala na únorovém St. Petersburg Ladies Trophy 2017.[1] V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou a dvě deblové trofeje.

V letech 2019–2021 byla světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se poprvé stala jako druhá Francouzka a čtyřicátá druhá hráčka od zavedení klasifikace v září 1984.[2] Ve čtyřech obdobích na čele strávila dvanáct týdnů. Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2017 na 10. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2019 na 1. místě.

Na French Open 2013 s Kanaďanem Danielem Nestorem prohráli finále smíšené čtyřhry, když nestačili na český pár František Čermák a Lucie Hradecká. Po boku Nestora pak vyhrála mix ve Wimbledonu 2013 po závěrečném vítězství nad Soaresem s Raymondovou a Australian Open 2014, kde porazili Mirzaovou as Tecăuem. S Chorvatem Ivanem Dodigem ovládla Australian Open 2022.

Trofej z ženské čtyřhry French Open 2016 si připsala s krajankou Caroline Garciaovou po zdolání ruského páru Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová. Společně pak skončily jako poražené finalistky na US Open 2016, když nenašly recept na americko-českou dvojici Bethanie Matteková-Sandsová a Lucie Šafářová, přestože šly po zisku úvodní sady ve druhé podávat na vítězství v turnaji. S Garciaovou ukončila spolupráci v březnu 2017, kdy se její spoluhráčka rozhodla zaměřit na singlovou kariéru. Společně se probojovaly do osmifinále[3] a v době, kdy sdílely 2. příčku žebříčku tvořily nejlepší pár světa. Při obnovení spolupráce s Maďarkou Tímeou Babosovou vyhrály Australian Open 2018, když obě spolu nastupovaly již mezi lety 2014–2015.[4] Triumfovaly také na Turnaji mistryň 2018 v Singapuru[5] a roku 2019 v Šen-čenu. Jako poražené finalistky s Babosovou skončily ve Wimbledonu 2014 a Australian Open 2019. Následně vítězily na French Open 2019 a Australian Open 2020.

V roce 2016 s Garciaovou a roku 2019 s Babosovou se stala mistryní světa ITF ve čtyřhře a WTA dvojici vyhlásila nejlepším párem roku.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1993 v Saint-Pol-sur-Mer, ležícím ve francouzském departementu Nord.[6][7] Její otec Dragan Mladenović je bývalý jugoslávský házenkář a olympijský vítěz. Matka Dženita Mladenovićová hrála závodně volejbal. Rodiče se do Francie přestěhovali v roce 1992, když otec podepsal profesionální smlouvu s klubem Dunkerque Handball Grand Littoral.[8] Oba následně získali francouzské občanství.[9][10] Matka Dženita je trenérkou své dcery Kristiny.[11] Tenistka má bratra Luku Mladenoviće.[8]

Rakouský tenista Dominic Thiem potvrdil na začátku roku 2018 partnerský vztah s Mladenovicovou.[12] Poprvé se na oficiální akci společně objevili během květnového večírku hráčů na Mutua Madrid Open 2018.[13] V listopadu 2019 se rozešli.[14][15]

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

Billie Jean King Cup[editovat | editovat zdroj]

Ve francouzském fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 v Aegon Areně bratislavským čtvrtfinále 2. světové skupiny proti Slovensku, v němž po boku Virginie Razzanové vyhrála čtyřhru nad párem Rybáriková a Čepelová.

V roce 2016 hrála jako dvojka týmu, které se probojovalo do štrasburského finále proti České republice. Úvodní dvouhru prohrála s Karolínou Plíškovou až 14–16 ve třetí sadě. Rozhodující sada trvající 2.24 hodin se stala nejdelším setem dosavadní historie finále Fed Cupu a druhým nejdelším rozhodujícím setem v celé soutěži. Čas utkání 3.48 hodinách znamenal nejdelší zápas historie českého i francouzského družstva.[16][17][18] Za stavu 2:2 na zápasy pak s Caroline Garciaovou nastoupila do rozhodující čtyřhry, kterou prohrály s Češkami Karolína Plíšková a Barbora Strýcová. Francie tak odešla poražena 2:3.[19] V perthském finále Fed Cupu 2019 dovedla tým k celkově třetí trofeji, když Francouzky porazily Austrálii 3:2 na zápasy. Zvítězila v obou dvouhrách včetně výhry nad světovou jedničkou Ashleigh Bartyovou. V rozhodujícím deblu pak s Garciaovou zdolaly pár Bartyová a Stosurová.[20]

Do roku 2022 v soutěži nastoupila ke šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–8 ve dvouhře a 13–2 ve čtyřhře.

Letní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Bekhendový volej v tréninku na Citi Open 2017

Francii reprezentovala na londýnských Her XXX. olympiády, kde po boku Alizé Cornetové prohrály v úvodním kole ženské čtyřhry s čínskou dvojicí Čeng Ťie a Pcheng Šuaj ve třech setech. Do turnaje obdržely jednu z osmi divokých karet Mezinárodní tenisové federace.

Zúčastnila se také Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru, kde v úvodním kole dvouhry zdolala Aleksandru Krunićovou. Ve druhé fázi však nestačila na americkou turnajovou sedmičku Madison Keysovou. Spolu s Caroline Garciaovou dohrály v ženské čtyřhře překvapivě již v úvodním kole na raketách japonského páru Misaki DoiováEri Hozumiová, když startovaly jako druhé nasazené. Francouzský svaz Fédération Française de tennis obě hráčky v závěru srpna 2016 vyřadil z fedcupového týmu za jejich nevhodnou reprezentaci na olympiádě. Důvodem se stalo jejich prudké ohrazení na adresu svazu, jenž podle nich mohl za informační chaos ve věci oblečení. Do zápasu se každá chystala nastoupit v jiném oděvu, což pravidla neumožňovala. Garciová si tak musela vypůjčit výstroj spoluhráčky a ze zamlčení této informace kritizovaly činovníky.[21][22] Svaz dočasnou suspenzaci zrušil 24. září 2016 a obě tak mohly odehrát finále Fed Cupu 2016.[23]

Na Letní olympiádě 2020 v Tokiu, o rok odložené kvůli koronavirové pandemii na léto 2021, zasáhla s Caroline Garciaovou do ženské čtyřhry. Skončily však opět v prvním kole na raketách nizozemských turnajových trojek Kiki Bertensové a Demi Schuursové po nezvládnutém rozhodujícím supertiebreaku. S Nicolasem Mahutem vytvořila nejvýše nasazený pár ve smíšené soutěži. Na úvod je vyřadili pozdější stříbrní medailisté Jelena Vesninová a Aslan Karacev.


Hopman Cup[editovat | editovat zdroj]

Za Francii nastoupila poprvé na Hopman Cupu 2011. V páru s Nicolasem Mahutem obsadili druhé – první nepostupové – místo v základní skupině B se dvěma výhrami i jednou porážkou. Ve dvouhrách podlehla Bethanii Mattekové-Sandsové a zdolala Lauru Robsonovou i Francescu Schiavoneovou.

Podruhé do Perthu zavítala jako 42. hráčka žebříčku v roce 2017 po boku Richarda Gasqueta. V singlu prohrála s Němkou Andreou Petkovicovou a porazila Britku Heather Watsonovou i Švýcarku Belindu Bencicovou, což znamenalo srovnání 1:1 na zápasy v rozhodujícím duelu proti Švýcarsku o postup do finále. Po vítězném mixu se jejich posledním soupeřem staly Spojené státy americké. Přestože dvouhru s Coco Vandewegheovou nezvládla, Gasquet triumfoval nad Jackem Sockem a závěrečnou smíšenou čtyřhru vyhráli. Francie tak vybojovala druhý titul na Hopmanově poháru.[24]

Juniorská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Během French Open 2013

První juniorský grandslam získala na French Open 2009, když porazila ve finále Darju Gavrilovovou. Druhý singlový titul mohla přidat ve finále Wimbledonu 2009, jenže nestačila na Noppawanu Lertcheewakarnovou. O první grandslamový titul z deblu si zahrála ve Wimbledonu téhož roku společně se Silvii Njirićovou. Ve finále ovšem podlehly páru Noppawan Lertcheewakarnová a Sally Peersová.

Profesionální kariéra[editovat | editovat zdroj]

2013[editovat | editovat zdroj]

Zimní sezóna na tvrdém povrchu[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájila na Australian Open 2013, kde v prvním kole porazila Timeu Babosovou, ale ve druhém už podlehla Sloaně Stephensové. Poté se představila na domácím turnaji v Paříži, kde postupně porazila Görgesovou, Wickmayerovou a ve čtvrtfinále dokonce i Kvitovou. V semifinále už poté nestačila na Monu Barthelovou. Zápas s Görgesovou si zopakovala v rámci Fed Cupu, tentokrát zvítězila Němka. Následně odletěla na americký kontinent, kde se nejprve představila na turnaji v Memphisu, kde v rámci singlu došla do čtvrtfinále, ve kterém prohrála s Lisickou a v rámci čtyřhry si došla pro čtvrtý titul, a to po boku Galiny Voskobojevové.

Poté se přesunula do Brazílie na první ročník turnaje ve Florianopolisu, kde si zahrála semifinále, ve kterém nestačila na Niculescuovou. V Indian Wells vypadla v úvodním kole a v Miami skončila ve druhém kole, když podlehla Dominice Cibulkové.

Antuková sezóna[editovat | editovat zdroj]

Antukovou část sezóny zahájila v Charlestonu, kde vypadla v prvním kole dvouhry, když nestačila na Mallory Burdetteovou. Na turnaji se také představila ve čtyřhře po boku české tenistky Lucie Šafářové, se kterou se dostala do finále po výhře v osmifinále nad párem Petkovicová a Jankovićová, ve čtvrtfinále nad Kingová a Raymondová a v semifinále nad Bartyová a Rodionovová. V boji o titul poté porazily, první nasazené Hlaváčkovou a Huberovou.

Na US Open 2014

se jako sedmá nasazená dostala do čtvrtfinále, ve kterém podlehla Chanelle Scheepersové. V rámci čtyřhry došla s Chorvatkou Petrou Martićovou do finále, ve kterém podlehly třetímu nasazenému páru. Na turnaji v Oeiras vypadla v první kole, když podlehla Kaii Kanepiové. V rámci čtyřhry si ovšem došla s Čan Chao-čching pro šestý titul v kariéře.

Na turnaji v Madridu porazila v prvním kole Silvii Solerovou Espinosovou, ale ve druhém už nestačila na Marii Kirilenkovou. Společně s Galinou Voskobojevovou postoupily do semifinále čtyřhry, ve kterém podlehly Lucii Šafářové a Anastasii Pavljučenkovové. Turnaj v Římě pro ni skončil už v prvním kole, když podlehla Dominice Cibulkové. O kolo dál došla s Galinou Voskobojevovou ve čtyřhře, ve kterém byly vyřazeny světovými jedničkami.

Na grandslamovém turnaji French Open došla v rámci ženské dvouhry do druhého kola, když v kole prvním porazila Lauren Davisovou, aby následně prohrála se Samanthou Stosurovou. Společně s Galinou Voskobojevovou se probojovaly do čtvrtfinále ženské čtyřhry, ve kterém nestačily na pozdější vítězky Makarovovou a Vesninovou. Přesto si o grandslamový titul zahrála, a to po boku Daniela Nestora ve smíšené čtyřhře. Ve finále ale byl úspěšnější český pár Lucie Hradecká a František Čermák, který zvítězil až v supertiebreaku.

Travnatá sezóna[editovat | editovat zdroj]

Během US Open 2016

Travnatou sezónu zahájila na turnaji v Birminghamu, kde došla do osmifinále, ve kterém ji vyřadila pozdější vítězka turnaje Daniela Hantuchová. Společně s Němkou Monou Barthelovou si zahrála semifinále ve čtyřhře, ve kterém prohrály s pozdějšími vítězkami turnaje. Druhým přípravným turnajem byl pro ni Topshelf Open, ve kterém vypadla již v prvním kole, když nestačila na Cvetanu Pironkovovou.

Ve Wimbledonu narazila v rámci ženské dvouhry v prvním kole na třetí nasazenou Marii Šarapovovou, které podlehla ve dvou sadách. Společně s Galinou Voskobojevovou vypadly ve druhém kole ženské čtyřhry, když podlehly páru Juraková a Tanasugarnová. Druhou šanci získat grandslamový titul měla opět po boku Daniela Nestora ve smíšené čtyřhře. Na cestě do finále porazili ve čtvrtfinále druhý nasazený pár Horia Tecău a Sania Mirzaová, a poté v semifinále třetí nasazený pár Nenad Zimonjić a Katarina Srebotniková. V souboji o titul porazili první nasazený pár Bruno Soares a Lisa Raymondová a Mladenovicová získala první grandslamový titul v kariéře.

Palermský deblový titul[editovat | editovat zdroj]

Po travnatém Wimbledonu plnila roli třetí nasazené na antukovém turnaji v Palermu, kde vypadla ve druhém kole dvouhry s Cabezaovou Candelaovou. Společně s Polkou Katarzynou Piterovou si došly ve čtyřhře pro první společný titul v kariéře. Jednalo se o jejich už druhé finále, když to první si zahrály na turnaji E-Boks Danish Open 2011 v Kodani.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 10 (6–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2014 Wimbledon tráva Maďarsko Tímea Babosová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
1–6, 3–6
Vítězka 2016 French Open antuka Francie Caroline Garciaová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–3, 2–6, 6–4
Finalistka 2016 US Open tvrdý Francie Caroline Garciaová USA Bethanie Mattek-Sandsová
Česko Lucie Šafářová
6–2, 6–7(5–7), 4–6
Vítězka 2018 Australian Open tvrdý Maďarsko Tímea Babosová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–4, 6–3
Finalistka 2018 US Open tvrdý Maďarsko Tímea Babosová Austrálie Ashleigh Bartyová
USA Coco Vandewegheová
6-3, 6-7(2-7), 6-7(6-8)
Finalistka 2019[25] Australian Open tvrdý Maďarsko Tímea Babosová Čína Čang Šuaj
Austrálie Samantha Stosurová
3–6, 4–6
Vítězka 2019 French Open (2) antuka Maďarsko Tímea Babosová Čína Tuan Jing-jing
Čína Čeng Saj-saj
6–2, 6–3
Vítězka 2020 Australian Open (2) tvrdý Maďarsko Tímea Babosová Česko Barbora Strýcová
Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
6–2, 6–1
Vítězka 2020 French Open (3) antuka Maďarsko Tímea Babosová Chile Alexa Guarachiová
USA Desirae Krawczyková
6–4, 7–5
Vítězka 2022 French Open (4) antuka Francie Caroline Garciaová USA Coco Gauffová
USA Jessica Pegulaová
2–6, 6–3, 6–2

Smíšená čtyřhra: 5 (3–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalistka 2013 French Open antuka Kanada Daniel Nestor Česko František Čermák
Česko Lucie Hradecká
6–1, 4–6, [8–10]
Vítězka 2013 Wimbledon tráva Kanada Daniel Nestor Brazílie Bruno Soares
USA Lisa Raymondová
5–7, 6–2, 8–6
Vítězka 2014 Australian Open tvrdý Kanada Daniel Nestor Indie Sania Mirzaová
Rumunsko Horia Tecău
6–3, 6–2
Finalistka 2015 Australian Open tvrdý Kanada Daniel Nestor Švýcarsko Martina Hingisová
Indie Leander Paes
4–6, 3–6
Vítězka 2022 Australian Open tvrdý Chorvatsko Ivan Dodig Austrálie Jaimee Fourlisová
Austrálie Jason Kubler
6–3, 6–4

Finále Turnaje mistryň[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok dějiště povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2018 Singapur tvrdý (h) Maďarsko Tímea Babosová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
6–4, 7–5
Vítězka 2019 Šen-čen, Čína tvrdý (h) Maďarsko Tímea Babosová Česko Barbora Strýcová
Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
6–1, 6–3

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (6–4 Č)
Turnaj mistryň (2–0 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D; 4–4 Č)
Premier / WTA 500 (1–2 D; 4–5 Č)
International / WTA 250 (0–4 D; 12–3 Č)

Dvouhra: 8 (1–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1. 23. května 2015 Štrasburk, Francie antuka Austrálie Samantha Stosurová 6–3, 2–6, 3–6
Finalistka 2. 12. června 2016 Rosmalen, Nizozemsko tráva USA Coco Vandewegheová 5–7, 5–7
Finalistka 3. 16. října 2016 Hongkong, Čína tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká 1–6, 7–6(7–4), 2–6
Vítězka 1. 5. února 2017 Petrohrad, Rusko tvrdý Kazachstán Julia Putincevová 6–2, 6–7(3–7), 6–4
Finalistka 4. 4. března 2017 Acapulco, Mexiko tvrdý Ukrajina Lesja Curenková 1–6, 5–7
Finalistka 5. 30. dubna 2017 Stuttgart, Německo antuka (h) Německo Laura Siegemundová 1–6, 6–2, 6–7(5–7)
Finalistka 6. 15. května 2017 Madrid, Španělsko antuka Rumunsko Simona Halepová 5–7, 7–6(7–5), 2–6
Finalistka 7. 4. února 2018 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Česko Petra Kvitová 1–6, 2–6

Čtyřhra: 44 (28–16)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 12. června 2011 Kodaň, Dánsko tvrdý Polsko Katarzyna Piterová Švédsko Johanna Larssonová
Německo Jasmin Wöhrová
3–6, 3–6
Vítězka 1. 13. srpna 2012 Montreal, Kanada tvrdý Polsko Jansová-Ignaciková Rusko Naděžda Petrovová
Slovinsko Katarina Srebotniková
7–5, 2–6, [10–7]
Vítězka 2. 16. září 2012 Québec, Kanada tvrdý Německo Tatjana Maleková Polsko Alicja Rosolská
Spojené království Heather Watsonová
7–6(7–5), 6–7(6–8), [10–7]
Vítězka 3. 24. února 2013 Memphis, Spojené státy tvrdý Kazachstán Galina Voskobojevová Švédsko Sofia Arvidssonová
Švédsko Johanna Larssonová
7–6(7–3), 6–3
Vítězka 4. 7. dubna 2013 Charleston, Spojené státy antuka (z) Česko Lucie Šafářová Česko Andrea Hlaváčková
USA Liezel Huberová
6–3, 7–6(8–6)
Finalistka 2. 28. dubna 2013 Marrákeš, Maroko antuka Chorvatsko Petra Martićová Lucembursko Mandy Minellaová
Maďarsko Tímea Babosová
3–6, 1–6
Vítězka 5. 4. května 2013 Oeiras, Portugalsko antuka Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching Chorvatsko Darija Juraková
Maďarsko Katalin Marosiová
7–6(7–3), 6–2
Vítězka 6. 13. července 2013 Palermo, Itálie antuka Polsko Katarzyna Piterová Česko Karolína Plíšková
Česko Kristýna Plíšková
6–1, 5–7, [10–8]
Vítězka 7. 13. října 2013 Osaka, Japonsko tvrdý Itálie Flavia Pennettaová Austrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj
6–4, 6–3
Finalistka 3. 4. ledna 2014 Brisbane, Austrálie tvrdý Kazachstán Galina Voskobojevová Rusko Alla Kudrjavcevová
Austrálie Anastasia Rodionovová
3–6, 1–6
Finalistka 4. 2. února 2014 Paříž, Francie hala Maďarsko Tímea Babosová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Česko Květa Peschkeová
7–6(9–7), 4–6, [5–10]
Vítězka 8. 2. března 2014 Acapulco, Mexiko tvrdý Kazachstán Galina Voskobojevová Česko Petra Cetkovská
Česko Iveta Melzerová
6–3, 2–6, [10–5]
Finalistka 5. 20. června 2014 Rosmalen, Nizozemsko tráva Nizozemsko Michaëlla Krajiceková Nový Zéland Marina Erakovicová
Španělsko Arantxa Parra Santonja
6–0, 6–7(5–7), [8–10]
Finalistka 6. 6. července 2014 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Maďarsko Tímea Babosová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
1–6, 3–6
Finalistka 7. 18. srpna 2014 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Maďarsko Tímea Babosová USA Raquel Kops-Jonesová
USA Abigail Spearsová
2–6, 0–2skreč
Vítězka 9. 21. února 2015 Dubaj, SAE tvrdý Maďarsko Tímea Babosová Španělsko Garbiñe Muguruzaová
Španělsko Carla Suárez Navarrová
6–3, 6–2
Vítězka 10. 1. května 2015 Marrákeš, Maroko antuka Maďarsko Tímea Babosová Německo Laura Siegemundová
Ukrajina Maryna Zanevska
6–1, 7–6(7–5)
Vítězka 11. 17. května 2015 Řím, Itálie antuka Maďarsko Tímea Babosová Švýcarsko Martina Hingisová
Indie Sania Mirzaová
6–4, 6–3
Vítězka 12. 8. srpna 2015 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Švýcarsko Belinda Bencicová Španělsko Lara Arruabarrenová
Slovinsko Andreja Klepačová
7–5, 7–6(9–7)
Finalistka 8. 15. ledna 2016 Sydney, Austrálie tvrdý Francie Caroline Garciaová Švýcarsko Martina Hingisová
Indie Sania Mirzaová
6–1, 5–7, [5–10]
Finalistka 9. 20. února 2016 Dubaj, SAE tvrdý Francie Caroline Garciaová Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Chorvatsko Darija Juraková
4–6, 4–6
Vítězka 13. 10. dubna 2016 Charleston, Spojené státy (2) antuka (z) Francie Caroline Garciaová USA Bethanie Mattek-Sands
Česko Lucie Šafářová
6–2, 7–5
Vítězka 14. 24. dubna 2016 Stuttgart, Německo antuka (h) Francie Caroline Garciaová Švýcarsko Martina Hingisová
Indie Sania Mirzaová
2–6, 6–1, [10–6]
Vítězka 15. 7. května 2016 Madrid, Španělsko antuka Francie Caroline Garciaová Švýcarsko Martina Hingisová
Indie Sania Mirzaová
6–4, 6–4
Vítězka 16. 5. června 2016 French Open, Paříž, Francie antuka Francie Caroline Garciaová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–3, 2–6, 6–4
Finalistka 10. 11. září 2016 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Francie Caroline Garciaová USA Bethanie Mattek-Sands
Česko Lucie Šafářová
6–2, 6–7(5–7), 4–6
Finalistka 11. 9. října 2016 Peking, Čína tvrdý Francie Caroline Garciaová USA Bethanie Mattek-Sands
Česko Lucie Šafářová
4–6, 4–6
Vítězka 17. 26. ledna 2018 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Maďarsko Tímea Babosová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–4, 6–3
Finalistka 12. 11. května 2018 Madrid, Španělsko antuka Maďarsko Tímea Babosová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–2, 4–6, [8–10]
Vítězka 18. 24. června 2018 Birmingham, Spojené království tráva Maďarsko Tímea Babosová Belgie Elise Mertensová
Nizozemsko Demi Schuursová
3–6, 6–3, [10–8]
Finalistka 13. 9. září 2018 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Maďarsko Tímea Babosová Austrálie Ashleigh Bartyová
USA Coco Vandewegheová
6-3, 6-7(2-7), 6-7(6-8)
Vítězka 19. 28. října 2018 Turnaj mistryň, Singapur tvrdý (h) Maďarsko Tímea Babosová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
6–4, 7–5
Finalistka 14. 25. ledna 2019 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Maďarsko Tímea Babosová Čína Čang Šuaj
Austrálie Samantha Stosurová
3–6, 4–6
Vítězka 20. 28. dubna 2019 Istanbul, Turecko antuka Maďarsko Tímea Babosová Chile Alexa Guarachiová
USA Sabrina Santamariová
6–1, 6–0
Vítězka 21. 9. června 2019 French Open, Paříž, Francie antuka Maďarsko Tímea Babosová Čína Tuan Jing-jing
Čína Čeng Saj-saj
6–2, 6–3
Vítězka 22. 3. listopadu 2019 Turnaj mistryň, Šen-čen, Čína (2) tvrdý (h) Maďarsko Tímea Babosová Česko Barbora Strýcová
Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
6–1, 6–3
Vítězka 23. 31. ledna 2020 Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) tvrdý Maďarsko Tímea Babosová Česko Barbora Strýcová
Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
6–2, 6–1
Vítězka 24. 11. října 2020 French Open, Paříž, Francie (3) antuka Maďarsko Tímea Babosová Chile Alexa Guarachiová
USA Desirae Krawczyková
6–4, 7–5
Finalistka 15. 16. května 2021 Řím, Itálie antuka Česko Markéta Vondroušová Kanada Sharon Fichmanová
Mexiko Giuliana Olmosová
6–4, 5–7, [5–10]
Vítězka 25. 5. června 2022 French Open, Paříž, Francie (4) antuka Francie Caroline Garciaová USA Coco Gauffová
USA Jessica Pegulaová
2–6, 6–3, 6–2
Vítězka 26. 16. července 2022 Lausanne, Švýcarsko antuka Srbsko Olga Danilovićová Norsko Ulrikke Eikeriová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
bez boje
Vítězka 27. 25. září 2022 Soul, Jižní Korea tvrdý Belgie Yanina Wickmayerová USA Asia Muhammadová
USA Sabrina Santamariová
6–3, 6–2
Vítězka 28. 9. října 2022 Monastir, Tunisko tvrdý Česko Kateřina Siniaková Japonsko Miju Katová
USA Angela Kulikovová
6–2, 6–0
Finalistka 16. 12. ledna 2024 Adelaide, Austrálie tvrdý Francie Caroline Garciaová Brazílie Beatriz Haddad Maiová
USA Taylor Townsendová
5–7, 3–6

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–2 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. listopadu 2012 Tchaj-pej, Tchaj-wan tvrdý (h) Tchaj-wan Čang Kchaj-čen 6–4, 6–3
Finalistka 1. 9. listopadu 2014 Limoges, Francie tvrdý (h) Česko Tereza Smitková 6–7(4–7), 5–7
Finalistka 2. prosinec 2021 Soul, Jižní Korea tvrdý (h) Čína Ču Lin 0–6, 4–6

Čtyřhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. listopadu 2012 Tchaj-pej, Tchaj-wan tvrdý (h) Tchaj-wan Čan Chao-čching Tchaj-wan Čang Kchaj-čen
Bělorusko Olga Govorcovová
5–7, 6–2, [10–8]
Finalistka 1. 9. listopadu 2014 Limoges, Francie tvrdý (h) Maďarsko Tímea Babosová Česko Kateřina Siniaková
Česko Renata Voráčová
6–2, 2–6, [5–10]
Vítězka 2. 14. květen 2022 Paříž, Francie antuka Brazílie Beatriz Haddad Maiová Gruzie Oxana Kalašnikovová
Japonsko Miju Katová
5–7, 6–4, [10–4]

Finále soutěží družstev: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek č. datum a místo konání spoluhráči soupeři skóre zdroj
Finalistka 1. Fed Cup 2016
12.–13. listopadu 2016
Štrasburk, Francie
tvrdý, Rhénus Sport
Caroline Garciaová
Alizé Cornetová
Pauline Parmentierová
Česko Česko 2–3
(detail)
[26]
Karolína Plíšková
Petra Kvitová
Barbora Strýcová
Lucie Hradecká
Vítězka 1. Hopman Cup 2017
7. ledna 2017
Perth, Austrálie
tvrdý, Perth Arena
Richard Gasquet USA Spojené státy 2–1 [24]
Coco Vandewegheová
Jack Sock
Vítězka 2. Fed Cup 2019
9.–10. listopadu 2019
Perth, Austrálie
tvrdý, RAC Arena
Caroline Garciaová
Alizé Cornetová
Fiona Ferrová
Pauline Parmentierová
Austrálie Austrálie 3–2 [20]
Ashleigh Bartyová
Ajla Tomljanovićová
Samantha Stosurová
Astra Sharmaová
Priscilla Honová

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 6 (4–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 11. dubna 2009 Foggia, Itálie antuka Polsko Anna Korzeniaková 3–6, 1–6
Vítězka 1. 5. února 2011 Sutton, Velká Británie hala Německo Mona Barthelová 6–3, 1–6, 6–2
Vítězka 2. 13. února 2011 Stockholm, Švédsko hala Nizozemsko Arantxa Rusová 6–3, 6–4
Vítězka 3. 19. června 2011 Padova, Itálie antuka Itálie Karin Knappová 3–6, 6–4, 6–0
Finalistka 1. 3. prosince 2009 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Thajsko Noppawan Lertcheewakarnová 5–7, 4–6
Vítězka 4. 24. prosince 2011 Ankara, Turecko hala Rusko Valeria Savinychová 7–5, 5–7, 6–1

Čtyřhra: 9 (7–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 10. dubna 2009 Foggia, Itálie antuka Nizozemsko Marlot Meddensová Itálie Anastasia Grymalská
Itálie Lara Meccicová
7–6(3), 6–0
Finalistka 1. 2. května 2010 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Francie S. Cohenová-Alorová Bosna a Hercegovina M. Jugićová-Salkićová
Chorvatsko Darija Juraková
6–0, 2–6, [5–10]
Finalistka 2. 2. října 2010 Helsinky, Finsko hala Ukrajina Julia Bejgelzimerová Nizozemsko Richèl Hogenkampová
Nizozemsko Kiki Bertensová
3–6, 5–7
Vítězka 2. 15. dubna 2011 Casablanca, Maroko antuka Rakousko Sandra Klemenschitsová Polsko Magda Linetteová
Polsko Katarzyna Piterová
6–3, 3–6, [10–8]
Vítězka 3. 19. června 2011 Padova, Itálie antuka Polsko Katarzyna Piterová Ukrajina Iryna Burjačoková
Maďarsko Réka Luca Janiová
6–4, 6–3
Vítězka 4. 23. října 2011 Glasgow, Velká Británie hala Finsko Emma Laineová Rakousko Yvonne Meusburgerová
Lichtenštejnsko Stephanie Vogtová
6–2, 6–4
Vítězka 5. 6. listopadu 2011 Nantes, Francie tvrdý Francie S. Foretzová Gaconová Francie Julie Coinová
Česko Eva Hrdinová
6–0, 6–4
Vítězka 6. 13. listopadu 2011 Opole, Polsko koberec Spojené království Naomi Broadyová Polsko Paula Kaniová
Polsko Magda Linetteová
7–6(5), 6–4
Vítězka 7. 20. listopadu 2011 Bratislava, Slovensko tvrdý Spojené království Naomi Broadyová Česko Karolína Plíšková
Česko Kristýna Plíšková
5–7, 6–4, [10–2]

Juniorská finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2009 French Open antuka Rusko Darja Gavrilovová 6–3, 6–2
Finalistka 2009 Wimbledon tráva Thajsko Noppawan Lertcheewakarnová 6–3, 3–6, 1–6

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2009 Wimbledon tráva Chorvatsko Silvia Njirićová Austrálie Sally Peersová
Thajsko Noppawan Lertcheewakarnová
1–6, 1–6

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 1005. 202. 354. 183. 76. 56. 81. 29. 42. 11. 44. 40. 49. 92.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí - 530. 270. 100. 28. 19. 17. 9. 2. 26. 3. 2. 3. 24.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kristina Mladenovic na anglické Wikipedii.

  1. ZABLOUDIL, Luboš. Mladenovicová v Petrohradu slaví první titul a hned z turnaje WTA Premier [online]. Tenisportal.cz, 2017-02-05 [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  2. Mladenovic to ascend to World No.1 in doubles [online]. WTA Tour, Inc., 2019-06-07 [cit. 2019-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Mladenovicová přišla o parťačku, ta se chce soustředit na "single" [online]. Týden, 201-03-06 [cit. 2017-03-08]. Dostupné online. 
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Obnovená spolupráce Babosové s Mladenovicovou skončila triumfem na Australian Open [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-26 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková se Siniakovou sezonu triumfem na Turnaji mistryň nezakončily [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-28 [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  6. Kristina Mladenovicová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), datum přístupu: 20180816a16. srpna 2018
  7. Kristina Mladenovic [online]. Australian Open [cit. 2010-03-02]. Dostupné online. 
  8. a b Getting to know...Kristina Mladenovic. WTA Tennis. 11 September 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-12-2012. 
  9. A triumph for France [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupné online. 
  10. Lagardère Unlimited Inks Multi-Year Representation Agreement French rising with tennis player Kristina Mladenovic [online]. Paris: Lagardère Unlimited [cit. 2010-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-07-2011. 
  11. www.wtatenis.com datum přístupu: 14.5. 2022
  12. as. Tenisové hvězdy Thiem a Mladenovic: Proč rok tajili, že jsou milenci? [online]. iSport.cz, 2018-01-04 [cit. 2018-08-16]. Dostupné online. 
  13. Matt Cronin. Mladenovic and Thiem, now officially a couple, hoping to gain momentum [online]. Tennis.com, 2018-05-07 [cit. 2018-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Dominic Thiem speaks about love story with girlfriend Kristina Mladenovic [online]. www.tennisworldusa.org, 2018 -6-16 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Mahalakshmi Murali. Dominic Thiem Reveals Reasons For Break Up With Kristina Mladenovic [online]. essentiallysports.com, 2019-11-20 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. France vs Czech Republic [online]. Fed Cup, 2016-11-12 [cit. 2016-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-14. (anglicky) 
  17. BRAVO! Karolína Plíšková vyhrála maratonský zápas. Bylo to šílené, píšou tenistky na Twitter [online]. Fed Cup, 2016-11-12 [cit. 2016-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-13. 
  18. Richard Pagliaro. Pliskova Edges Mladenovic in Fed Cup Final Thriller [online]. Tennis Now, 2016-11-12 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. On-line přenos: Garciaová / Mladenovicová vs. Strýcová / Plíšková [online]. Sport.cz, 2016-11-13 [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. 
  20. a b Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
  21. Luboš Zabloudil. Garciaová a Mladenovicová byly po olympiádě vyřazeny z francouzského týmu [online]. Tenisportal.cz, 2016-08-28 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. 
  22. Skandál před Fed Cupem:Hráčkám se nelíbilo oblečení, tak letěly! [online]. TN.Nova.cz, 2016-08-28 [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-05. 
  23. Konec trestu. Garciaová i Mladenovicová mohou hrát ve finále Fed Cupu s Českem [online]. Economia, 2016-09-24 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. 
  24. a b Francie - USA 2:1. Mladenovicová a Gasquet vyhráli Hopmanův pohár smíšených týmů. Sport.cz [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  25. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Čtyřhru žen na Australian Open vyhrály nenasazené Stosurová se Shuai Zhang [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-25 [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. 
  26. World Group Final: France vs Czech Republic [online]. Fed Cup [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-26. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Kristina Mladenovicová Nástupce

Kateřina Siniaková
Barbora Strýcová
Barbora Strýcová
Elise Mertensová
Světová jednička ve čtyřhře
10. 6. 2019 – 14. 7. 2019
7. 10. 2019 – 20. 10. 2019
24. 2. 2020 – 1. 3. 2020
17. 5. 2021 – 13. 6. 2021

Barbora Strýcová
Barbora Strýcová
Sie Šu-wej
Barbora Krejčíková

Mirzaová / Hingisová
Krejčíková/ Siniaková
ITF – mistryně světa ve čtyřhře
2016 (s Garciaovou)
2019 (s Mladenovicovou)

Čan Jung-žan / Hingisová
nevyhlášeno pro covid-19

Mirzaová / Hingisová
Krejčíková/ Siniaková
WTA – deblový pár roku
2016 (s Garciaovou)
2019, 2020 (s Mladenovicovou)

Čan Jung-žan / Hingisová
Krejčíková/ Siniaková