Fedcupový tým Austrálie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Austrálie
Kapitán Samantha Stosurová
Žebříček ITF 2.
Nejvýše v žebříčku 1. (8. listopadu 2021)
Barvy      zelená
     zlatá
Debut v soutěži 1963
Odehraných ročníků 60
Zápasů celkově 192 (136–56)
Tituly 7 (1964, 1965, 1968, 1970, 1971, 1973, 1974)
Finalistky 11 (1963, 1969, 1975, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1984, 1993, 2019, 2022)
Nejvíce výher, celkem Wendy Turnbullová (46–16)
Nejvíce výher, dvouhra Samantha Stosurová (29–20)
Nejvíce výher, čtyřhra Wendy Turnbullová (29–8)
Nejlepší pár Reidová / Turnbullová (11–4)
Nejvíce zápasů Wendy Turnbullová (45)
Nejvíce odehraných let Rennae Stubbsová (17)

Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2023

Austrálie v Billie Jean King Cupu reprezentuje Austráliitenisové soutěži ženských týmů od roku 1963 pod vedením národního svazu Tennis Australia. Představuje jeden ze čtyř týmů soutěže, které odehrály všechny ročníky.[1]

Austrálie vyhrála sedm ročníků a dvanáctkrát odešla z finále poražena, což ji řadí na třetí místo soutěže za Spojené státy a Českou republiku. S počtem osmnácti odehraných finále jí patří druhá příčka za Američankami.[2] Vyjma tří sezón se Australanky mezi roky 19631980 probojovaly vždy do finálového duelu. Naopak v letech 19952010 se ve Světové skupině objevily pouze pětkrát a nikdy nepřekročily první kolo.[1] Do této nejvyšší úrovně se pak družstvo vrátilo v ročnících 2011 a 2013,[3][4] aby poprvé od roku 1993 postoupilo do světového semifinále ve Fed Cupu 2014 a finále ve Fed Cupu 2019. [1]

Nehrající kapitánkou se v roce 2024 stala bývalá čtvrtá tenistka žebříčku Samantha Stosurová.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová trojka Wendy Turnbullová, která vyhrála celkově 46 zápasů, včetně 29 čtyřher, a nastoupila do 45 mezistátních utkání, s posledním odehraným střetnutím v roce 1988 proti Západnímu Německu. Nejvyšší počet 29 vítězných dvouher dosáhla Samantha Stosurová. Rennae Stubbsová odehrála nejvíce let, když od sezóny 1992 zasáhla do sedmnácti ročníků soutěže.[1]

Margaret Courtová vyhrála všechny dvouhry a s poměrem 20–0 drží 100% úspěšnost. Jako první členka družstva získala roku 1965 desáté singlové vítězství a rovněž se v roce 1968 stala první s deseti výhrami ze čtyřhry.[1] Nicole Bradtkeová se ve 22 letech a 1 měsíci stala nejmladší Australankou, která vybojovala deset výher po vítězství nad Radkou Zrubákovovou v roce 1995.[5]

Jako nejmladší členka týmu do Fed Cupu v 15 letech a 104 dnech zasáhla Jelena Dokićová, když nastoupila do druhé světové skupiny 1998 proti Argentině. Výhrou nad Marianou Díazovou Olivovou tak představuje nejmladší vítězku zápasu. Naopak jako nejstarší do utkání zasáhla Rennae Stubbsová v 39 letech a 316 dnech během čtvrtfinále Světové skupiny 2011 proti Itálii.[1]

Nejdelší australský zápas trval 2.43 hodin a Alicia Moliková v něm během světové baráže 2003 podlehla Kolumbijce Fabiole Zuluagové.[1]

Obrat se stavu 0:2 na zápasy se Austrálii podařil pouze ve čtvrtfinále baráže druhé světové skupiny 1996 proti Kanadě.[1]

Nejdelší série neporazitelnosti: 11 výher[editovat | editovat zdroj]

Nejdelší vítězná série Austrálie činí 11 mezistátních výher, od osmifinále 1973 až do semifinále 1975.[1]

Rok Soutěž Datum Místo Soupeř Skóre Výsledek
1973 Světová skupina, 2. kolo 2. května Západní Německo Bad Homburg Japonsko Japonsko 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 4. května Indonésie Indonésie 3–0 výhra
Světová skupina, semifinále 5. května Německo Západní Německo 3–0 výhra
Světová skupina, finále 6. května Jihoafrická republika Jihoafrická republika 3–0 výhra
1974 Světová skupina, 2. kolo květen Itálie Neapol Japonsko Japonsko 2–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále Itálie Itálie 3–0 výhra
Světová skupina, semifinále Spojené království Velká Británie 3–0 výhra
Světová skupina, finále USA Spojené státy 2–1 výhra
1975 Světová skupina, 2. kolo květen Francie Aix-en-Provence Belgie Belgie 2–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále Itálie Itálie 3–0 výhra
Světová skupina, semifinále USA Spojené státy 2–1 výhra
Světová skupina, finále Československo Československo 0–3 prohra

Chronologie výsledků[editovat | editovat zdroj]

2010–2019[editovat | editovat zdroj]

Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2013 Světová skupina, 1. kolo 9.–10. února Ostrava, Česko tvrdý (h) Česko Česko 0–4 prohra
Světová skupina, baráž 20.–21. dubna Chiasso, Švýcarsko antuka Švýcarsko Švýcarsko 3–1 výhra
2014 Světová skupina, 1. kolo 8.–9. února Hobart, Austrálie tvrdý Rusko Rusko 4–0 výhra
Světová skupina, semifinále 19.–20. dubna Brisbane, Austrálie tvrdý Německo Německo 1–3 prohra
2015 Světová skupina, 1. kolo 7.–8. února Stuttgart, Německo tvrdý (h) Německo Německo 1–4 prohra
Světová skupina, baráž 18.–19. dubna 's-Hertogenbosch, Nizozemsko antuka (h) Nizozemsko Nizozemsko 1–4 prohra
2016 2. světová skupina 6.–7. února Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Slovensko Slovensko 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 16.–17. dubna Brisbane, Austrálie antuka USA Spojené státy 0–4 prohra
2017 2. světová skupina 11.–12. února Charkov, Ukrajina tvrdý (h) Ukrajina Ukrajina 1–3 prohra
2. světová skupina, baráž 22.–23. dubna Zrenjanin, Srbsko tvrdý (h) Srbsko Srbsko 4–0 výhra
2018 2. světová skupina 10.–11. února Canberra, Austrálie tráva Ukrajina Ukrajina 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 21.–22. dubna Wollongong, Austrálie tvrdý (h) Nizozemsko Nizozemsko 4–1 výhra
2019 Světová skupina, 1. kolo 9.–10. února Asheville, Spojené státy tvrdý (h) USA Spojené státy 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 20.–21. dubna Brisbane, Austrálie tvrdý Bělorusko Bělorusko 3–2 výhra
Světová skupina, finále 9.–10. listopadu Perth, Austrálie tvrdý Francie Francie 2–3 prohra

2020–2029[editovat | editovat zdroj]

Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2021 Finálový turnaj, základní skupina 2. listopadu Praha, Česko tvrdý (h) Belgie Belgie 2–1 výhra
4. listopadu Bělorusko Bělorusko 2–1 výhra
Finálový turnaj, semifinále 5. listopadu Švýcarsko Švýcarsko 0–2 prohra
2022 Kvalifikační kolo 15.–16. dubna Slovensko Slovensko nehráno
Finálový turnaj, základní skupina 8. listopadu Glasgow, Spojené království tvrdý (h) Slovensko Slovensko 2–1 výhra
10. listopadu Belgie Belgie 3–0 výhra
Finálový turnaj, semifinále 12. listopadu Spojené království Velká Británie 2–1 výhra
Finálový turnaj, finále 13. listopadu Švýcarsko Švýcarsko 0–2 prohra
2023 Finálový turnaj, základní skupina 7. listopadu Sevilla, Španělsko tvrdý (h) Slovinsko Slovinsko 1–2 prohra
9. listopadu Kazachstán Kazachstán 2–1 výhra
2024 Kvalifikační kolo 12.–13. dubna Mexiko Mexiko

Přehled finále: 19 (7–12)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek rok místo konání a povrch Australanky soupeřky skóre
Finalista 1963 Queen's Club, tráva
Londýn, Spojené království
Margaret Smithová
Jan O'Neillová
Lesley Turnerová
USA Spojené státy 1–2
Darlene Hardová
Billie Jean Moffittová
Vítěz 1964 Germantown Cricket Club, tráva
Filadelfie, Spojené státy
Margaret Smithová
Lesley Turnerová
Robyn Ebbernová
USA Spojené státy 2–1
Billie Jean Moffittová
Nancy Richeyová
Karen Hantze Susmanová
Vítěz 1965 Kooyong Stadium, tráva
Melbourne, Austrálie
Margaret Smithová
Lesley Turnerová
Judy Tegartová
USA Spojené státy 2–1
Billie Jean Moffittová
Carole Caldwell Graebnerová
Vítěz 1968 Stade Roland-Garros, antuka
Paříž, Francie
Margaret Courtová
Kerry Melvilleová
Nizozemsko Nizozemsko 3–0
Astrid Suurbecková
Marijke Jansenová
Lidy Venneboerová
Finalista 1969 Athens Tennis Club, antuka
Athény Řecko
Margaret Courtová
Kerry Melvilleová
Judy Tegartová
USA Spojené státy 1–2
Nancy Richeyová
Julie Heldmanová
Jane Bartkowiczová
Vítěz 1970 Freiburg Tennis Club, antuka
Freiburg, Západní Německo
Judy Tegartová
Karen Krantzckeová
Německo Západní Německo 3–0
Helga Niessenová
Helga Höslová
Vítěz 1971 Royal King's Park Tennis Club, tráva
Perth, Austrálie
Margaret Courtová
Evonne Goolagongová
Lesley Huntová
Spojené království Velká Británie 3–0
Virginia Wadeová
Ann Jonesová
Winnie Shaw
Vítěz 1973 Bad Homburg Tennis Club, antuka
Bad Homburg, Západní Německo
Evonne Goolagong
Patricia Colemanová
Janet Youngová
Jihoafrická republika Jihoafrická republika 3–0
Patricia Walkdenová
Brenda Kirková
Vítěz 1974 Neapolský klub, antuka
Neapol, Itálie
Evonne Goolagongová
Dianne Fromholtzová
Janet Youngová
USA Spojené státy 2–1
Julie Heldmanová
Jeanne Evertová
Sharon Walshová
Finalista 1975 Aixoise C.C., antuka
Aix-en-Provence, Francie
Evonne Goolagongová
Helen Gourlayová
Dianne Fromholtzová
Československo Československo 0–3
Martina Navrátilová
Renáta Tomanová
Finalista 1976 Spectrum, koberec (h)
Filadelfie, Spojené státy
Evonne Goolagongová
Kerry Melville Reidová
Dianne Fromholtzová
USA Spojené státy 1–2
Billie Jean Kingová
Rosemary Casalsová
Finalista 1977 Devonshire Park, tráva
Eastbourne, Spojené království
Kerry Melville Reidová
Dianne Fromholtzová
Wendy Turnbullová
USA Spojené státy 0–3
Chris Evertová
Billie Jean Kingová
Rosemary Casalsová
Finalista 1978 Kooyong Stadium, tráva
Melbourne, Austrálie
Kerry Melville Reidová
Wendy Turnbullová
Dianne Fromholtzová
USA Spojené státy 1–2
Chris Evertová
Tracy Austinová
Billie Jean Kingová
Finalista 1979 RSHE Club Campo, antuka
Madrid, Španělsko
Kerry Melville Reidová
Wendy Turnbullová
Dianne Fromholtzová
USA Spojené státy 0–3
Chris Evertová
Tracy Austinová
Billie Jean Kingová
Rosemary Casalsová
Finalista 1980 LTTC Rot-Weiß Berlin, antuka
Západní Berlín, Západní Německo
Dianne Fromholtzová
Wendy Turnbullová
Susan Leová
USA Spojené státy 0–3
Chris Evertová
Tracy Austinová
Rosemary Casalsová
Kathy Jordanová
Finalista 1984 Esporte Clube Pinheiros, antuka
São Paulo, Brazílie
Elizabeth Sayersová
Wendy Turnbullová
Anne Minterová
Elizabeth Minterová
Československo Československo 1–2
Hana Mandlíková
Helena Suková
Iva Budařová
Marcela Skuherská
Finalista 1993 Waldstadion T.C., antuka
Frankfurt, Německo
Nicole Provisová
Michelle Jaggard-Laiová
Elizabeth Smylieová
Rennae Stubbsová
Španělsko Španělsko 0–3
Conchita Martínezová
Arantxa Sánchez Vicariová
Virginia Ruano Pascualová
Cristina Torrens Valerová
Finalista 2019 RAC Arena, tvrdý
Perth, Austrálie
Ashleigh Bartyová
Ajla Tomljanovićová
Samantha Stosurová
Astra Sharmaová
Priscilla Honová
Francie Francie 2–3
Kristina Mladenovicová
Caroline Garciaová
Alizé Cornetová
Fiona Ferrová
Pauline Parmentierová
Finalista 2022 Emirates Arena, tvrdý (hala)
Glasgow, Velká Británie
Ajla Tomljanovićová
Priscilla Honová
Storm Sandersová
Ellen Perezová
Samantha Stosurová
Švýcarsko Švýcarsko 0–2
Belinda Bencicová
Jil Teichmannová
Viktorija Golubicová
Simona Waltertová

Přehled ročníků[editovat | editovat zdroj]

Ročník 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 V–P
Pohár federace
Světová skupina F vítěz vítěz SF SF vítěz F vítěz vítěz SF vítěz vítěz F F F F F F SF SF QF F SF QF QF QF SF 2. kolo 2. kolo SF F 2. kolo 92–25
výhry–prohry 3–1 4–0 3–0 2–1 1–1 4–0 2–1 4–0 2–0 2–1 4–0 4–0 3–1 4–1 4–1 4–1 4–1 4–1 3–1 3–1 2–1 4–1 3–1 2–1 2–1 2–1 3–1 1–1 1–1 3–1 4–1 1–1 135–55
Ročník 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 V–P
Fed Cup
Světová skupina A A A A A 11. 7. 1. kolo 1. kolo 1. kolo A A A A A A QF A QF SF QF A A A F 3–14
Světová baráž prohra A prohra A A NH vítěz vítěz vítěz prohra A A A A A vítěz prohra vítěz vítěz A prohra prohra A vítěz A 8–6
2. světová skupina vítěz prohra vítěz prohra prohra nehrála se A A prohra A A vítěz A vítěz A A A vítěz prohra vítěz A 6–5
2. světová baráž A vítěz A vítěz vítěz A vítěz prohra A vítěz A A A A A A A vítěz A A 9–1
1. skupina
asijsko-oceánské zóny
A A A A A A A A A A 2. vítěz A 4. vítěz A A A A A A A A A A 12–2
výhry–prohry 1–1 1–1 1–1 1–1 4–1 0–3 2–3 1–1 1–1 1–1 3–1 4–0 0–2 2–1 5–0 2–0 0–2 2–0 1–1 1–1 0–2 1–1 1–1 2–0 2–1 135–55
Konečný žebříček 11. 12 19. 26. 16. 18. 20. 14. 7. 10. 6. 8. 5. 9. 11. 13. 4.
Ročník 2021 2022 2023 V–P
Billie Jean King Cup
Finálový turnaj SF F ZS 6–3
Kvalifikační kolo A A A 0–0
výhry–prohry 2–1 3–1 1–1 136–56
Legenda
LQ prohra v kvalifikaci
ZS základní skupina 1. kolo prohra v 1. kole
QF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále (dané úrovně) Titul vítězství v turnaji

Složení týmu[editovat | editovat zdroj]

Rok Členky týmu
1963 Margaret Smithová Lesley Turnerová Jan O'Neillová
1964 Margaret Smithová Lesley Turnerová Robyn Ebbernová
1965 Margaret Smithová Lesley Turnerová Judy Tegartová
1966 Gail Benedettiová Karen Krantzckeová Judy Tegartová
1967 Kerry Melvilleová Lesley Turnerová Judy Tegartová
1968 Margaret Courtová Kerry Melvilleová
1969 Margaret Courtová Kerry Melvilleová Judy Tegartová
1970 Karen Krantzckeová Judy Daltonová
1971 Margaret Courtová Evonne Goolagongová Lesley Huntová
2016 Samantha Stosurová Casey Dellacquová Darja Gavrilovová Arina Rodionovová
Kimberly Birrellová
2017 Darja Gavrilovová Ashleigh Bartyová Arina Rodionovová Casey Dellacquová
Destanee Aiavová
2018 Ashleigh Bartyová Darja Gavrilovová Casey Dellacquová Destanee Aiavová
Samantha Stosurová
2019 Ashleigh Bartyová Ajla Tomljanovićová Darja Gavrilovová Priscilla Honová
Astra Sharmaová Samantha Stosurová Kimberly Birrellová
2021 Ajla Tomljanovićová Storm Sandersová Ellen Perezová Priscilla Honová
Olivia Gadecká Darja Gavrilovová
2022 Ajla Tomljanovićová Priscilla Honová Storm Sandersová Ellen Perezová
Samantha Stosurová
2023 Kimberly Birrellová Storm Hunterová Darja Savilleová Ellen Perezová
Ajla Tomljanovićová

Kapitáni[editovat | editovat zdroj]

Neúplný seznam kapitánů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Australia Fed Cup team na anglické Wikipedii a Squadra australiana di Fed Cup na italské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Australian Fed Cup team [online]. International Tennis Federation, 2018 [cit. 2018-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-27. (anglicky) 
  2. Fed Cup Champions [online]. International Tennis Federation, 2018 [cit. 2018-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Czechs to host Australia in Fed Cup World Group [online]. Tennis Australia, 17-10-2012 [cit. 2012-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Taylor stands down as Fed Cup coach [online]. Australian Broadcasting Corporation (ABC), 15-12-2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Nicole Bradtke (AUS) [online]. International Tennis Federation, 2018 [cit. 2018-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PLAYER PROFILE Wendy Turnbull [online]. www.tennis.com.au [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MATTHEWS, Bruce. Former world No.8 Alicia Molik appointed new Fed Cup captain. News.com.au [online]. 2013-01-18 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Stosur appointed Australia's Billie Jean King Cup Captain. Women's Tennis Association [online]. 2023-12-11 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]