Slovinsko

Republika Slovenija
vlajka	; znak
	Hymna: Zdravljica
Geografie
Hlavní město:	Lublaň
Rozloha:	20 253 km² (150. na světě); z toho 0,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Triglav (2864 m n. m.)
Časové pásmo:	+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	2 019 392 (142. na světě, 2.10.2007)
Hustota zalidnění:	95 ob. / km² (99. na světě)
HDI:	▲ 0,923 (vysoký) (26. na světě, 2007)
Jazyk:	slovinština, v občinách s národnostními menšinami italština a maďarština
Náboženství	57,8 % katolíků, ateisté, minority muslimů a ortodoxních křesťanů
Státní útvar
Státní zřízení	republika
Vznik	vyhlášena 25. června 1991, uznána 8. října 1991 (nezávislost na Jugoslávii)
Prezident	Danilo Türk
Předseda vlády	Borut Pahor
Měna	euro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	705 SVN SI
MPZ	SLO
Telefonní předvolba	+386
Národní TLD	.si

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Slovinsko (slovinsky Slovenija), oficiálně Republika Slovinsko (slovinsky Republika Slovenija), je alpský stát na rozhraní střední a jihovýchodní Evropy. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako jeden z nástupnických států Jugoslávie. Slovinsko je členem OSN, Evropské Unie a NATO. Jeho sousedy jsou Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko a Itálie.

Obsah

1 Historie
2 Politický systém
3 Geografické údaje
- 3.1 Poloha
- 3.2 Podnebí
4 Obyvatelstvo
- 4.1 Školství
5 Ekonomika
6 Administrativní dělení
- 6.1 Statistické regiony
- 6.2 Tradiční regiony
7 Turistika
8 Související články
9 Externí odkazy

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Slovinska

Slovinsko tvořilo do roku 1918 součást habsburské monarchie. Do té doby bylo rozděleno mezi historické země vévodství kraňské, okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, markrabství Istrie, vévodství štýrské, vévodství korutanské a království uherské. Po rozpadu Rakousko-Uherska se 29. října 1918 většina Kraňska a Jižní Štýrsko začlenilo do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, jenž se stal 1. prosince 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS) (od 3. října 1929 Království Jugoslávie). 12. srpna 1919 se pak součástí Království SHS stala i převážně Slovinci obývaná část jihozápadního Uherska Zámuří, a 10. října 1920 bylo ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutanska (viz mapa). Na těchto územích pak bylo v rámci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců ustavena autonomní země Slovinsko (viz mapa), které bylo správním celkem do roku 1921, kdy bylo rozděleno mezi Lublaňskou a Mariborskou oblast, které existovaly do roku 1929, kdy na území Slovinska vznikla Drávská bánovina, existující do roku 1941. Za druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovuzačleněno do obnovené Jugoslávie. 2. prosince 1945 pak v rámci federalizované socialistické Jugoslávie vzniká Lidová republika Slovinsko, přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého okněžněného hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska). Slovinsko bylo po roce 1945 nejrozvinutější částí Jugoslávie a její průmyslovou základnou, a celá léta doplácelo na chudší části. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími. V roce 2004 se stala členským státem EU.

[editovat] Politický systém

Hlavní článek: Politický systém Slovinska

Slovinsko je republika v čele s prezidentem voleným na pět let. Výkonná moc je představována vládou v čele s premiérem. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament. Devadesátičlenné Národní shromáždění (Državni zbor) je voleno přímo, po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina. Čtyřicetičlená horní komora Národní rada (Državni svet) je složena z nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin. Volební období Národního shromáždění je čtyřleté, Národní rady pětileté.

[editovat] Geografické údaje

Národní slovinská hora Triglav.

Hlavní článek: Geografie Slovinska

[editovat] Poloha

Slovinsko je přímořský stát na pomezí Balkánu a střední Evropy. Jeho rozloha je 20 253 km². Severní část země zasahuje do jižní části Alp, východní oblast Prekmurje do Panonské pánve a jihozápadní pobřežní část zahrnuje i část Istrie.

Slovinsko hraničí s Rakouskem (324 km) na severu, s Maďarskem (102 km) na východě, Chorvatskem (546 km) na jihu a Itálií (235 km) na západě. Na jihozápadě má přístup k Jaderskému moři (47 km).

Mezní zeměpisné souřadnice Slovinska jsou:

na severu 46° 52' 37,52" sev. šířky, 16° 14' 18,14" vých. délky, obec Budinci v občině Šalovci,
na jihu 45° 25' 18,34" sev. šířky, 15° 10' 56,06" vých. délky, obec Damelj v občině Črnomelj,
na východě 46° 28' 33,76" sev. šířky, 16° 36' 07,69" vých. délky, obec Benica v občině Lendava,
na západě 46° 17' 54,05" sev. šířky, 13° 23' 47,81" vých. délky, v obci Breginj v občině Kobarid.

Největší rozdíl zeměpisné šířky je 1°28', tj. 163 km. Největší rozdíl zeměpisné délky je 3°13', tj. 248 km.

Ve Slovinsku se setkávají čtyři hlavní evropské geografické regiony: Alpy, Dinárské hory, Panonská pánev a Středomoří.

[editovat] Podnebí

Podnebí Slovinska je středozemní na pobřeží, alpské v severních pohořích a kontinentální na východě. Průměrná teplota je -2 °C v lednu a 21 °C v červenci. Průměrné srážky dosahují 1000 mm na pobřeží, až 3500 mm v Alpách, 800 mm na jihovýchodě země a 1400 mm ve středním Slovinsku.

Kolem poloviny Slovinska (10 124 km²) je pokryto lesními porosty (po Finsku a Švédsku třetí nejzalesněnější stát Evropy). Na některých oblastech se zachovaly původní lesy, největší v Kočevje. Zatravněné porosty pokrývají 5593 km² země, pole a zahrady 2471 km²;, sady 363 km²; a vinohrady 216 km².

[editovat] Obyvatelstvo

Hlavní článek: Obyvatelstvo Slovinska

Maribor

Celkový počet obyvatel Slovinska byl v červenci 2007 2 019 392. Podíl městského obyvatelstva na těchto dvou milionech čítá 54,16 %. Největším slovinským městem je hlavní město Lublaň (Ljubljana) s 271 000 obyvateli. Další velká města jsou Maribor, Celje, Kranj, Novo Mesto, Koper, Nova Gorica a Murska Sobota.

Při sčítání lidu 2002 z celkového počtu 1 964 036 obyvatel uvedlo svoji národnost 1 766 982 (89,97 %). Slovinsko je tudíž etnicky téměř homogenní - 83,06 % obyvatel tvoří Slovinci. Slovinci patřili k třetímu nejpočetnějšímu národu Jugoslávie a víceméně osidlovali území Slovinska souvisle. Přesto během sedmdesáti let existence jihoslovanského státu došlo k jisté změně etnické struktury Slovinska. Přicházeli hlavně příslušníci dalších národů Jugoslávie, ubylo naopak Rakušanů a Italů. V období Jugoslávie se Slovinci řadili k méně početným národům s pomalým přírůstkem obyvatelstva a obávali se svého rozpuštění v rozsáhlé federaci, neboť některé jiné národy, hlavně v jižních republikách, přibývaly početněji. Ještě dnes existují ve Slovinsku menšiny Srbů, Chorvatů, či Bosňáků.

Obyvatelé Slovinska patřili historicky do sféry katolického vlivu (Rakousko-uherská monarchie). Podle posledního sčítání lidu se hlásí 57,8 % obyvatel ke katolicismu, 10,1 % k ateismu, 2,4 % k islámu, 2,3 % k ortodoxnímu křesťanství a 15,7 % neodpovědělo.

[editovat] Školství

Univerzita v Lublani

Hlavní článek: Školství Slovinska

[editovat] Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Slovinska

Dnes je Slovinsko nejbohatší ze zemí, které si v 90. letech 20. století prožily transformaci od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Postupně se připojuje k vyspělým evropským zemím; vstup země v roce 2004 do EU a přijetí eura na začátku roku 2007 podpořilo již tak vysoký hospodářský růst. Zdejší HDP na obyvatele činí 84 % průměru EU. Přestože se Slovinsko při transformaci vydalo složitou a riskantní cestou, díky tehdejším ekonomům i politikům se úspěšně začlenilo hospodářsky zpět do Evropy a dnes je nejbohatší z post-jugoslávských republik.

[editovat] Administrativní dělení

Hlavní článek: Administrativní dělení Slovinska

V současné době neexistují větší správní regiony (obdoba českých krajů) a Slovinsko je rozděleno na 210 obcí (občina, plurál: občine). Jedenáct z nich má postavení města (mestna občina, plurál mestne občine). Pro statistické účely jsou občiny sdruženy do dvanácti statistických regionů NUTS (statistične regije). Připravuje se vytvoření 12 či 14 regionů.