Sámo

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: neencyklopedický styl

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Sámo na obraze B. Jezovnika

Sámo († 658 nebo 659) byl franský kupec, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako „Sámova říše“. O jeho životě a osobnosti je jen velmi málo dokladů. Jediné stručné zmínky se nalézají ve 48. kapitole kroniky nazývané Fredegarova.

Sámova říše

Podrobnější informace naleznete v článku Sámova říše.

pravděpodobná poloha Sámovy říše      Oblasti, jež byly pod Sámovou kontrolou      Oblasti, jež pravděpodobně mohly spadat pod Sámovu vládu

Část Slovanů žijících na českém území, především na jižní Moravě, byla po řadu let vystavena loupeživým nájezdům a násilnostem Avarů, jejichž říše se rozkládala v dnešním Maďarsku. Sámo přišel se svým silně ozbrojeným doprovodem ve čtyřicátém roce panování franského krále Chlothara II. tedy v roce 623 až 624, právě v době kdy vypukla slovanská vzpoura proti Avarům. Důvodem jeho příchodu byla pravděpodobně snaha ochránit vlastní obchodní zájmy ohrožené válečným konfliktem.

„	Ve čtyřicátém roce panování Chlotharova shromáždil muž jménem Sámo, původem Frank z kraje senonského, větší počet kupců a odebral se za obchodem do země Slovanů zvaných Vinidové. Slované se již začali bouřit proti Avarům a proti jejich králi Kaganovi.	“
— Fredegar[zdroj?]

Takto zní jméno vůbec první historicky známé osobnosti našich národních dějin (jméno je snad odvozeno od jména Samuel).^[zdroj?] Sámo je zde označován za pohana,^[zdroj?] ačkoliv Frankové v té době už přijali křesťanství.

Sámova skupina se přidala na stranu Slovanů a společně pobili mnoho nepřátel. Sámo ve vítězném boji údajně prokázal takovou statečnost a velitelskou dovednost, že byl zvolen za krále. Přesně se neví ani to, kam až Sámova moc sahala. Pravděpodobně přesahovala hranice dnešních Čech a Moravy, její centrum údajně mohlo být někde v dolním Pomoraví.^[zdroj?] Záznamy franského kronikáře Fredegara jsou nejstarší písemnou zprávou, kterou o Slovanech v českých a slovenských zemích máme. Další vývoj popsal těmito slovy:^[zdroj?]

„

Tak se stalo, že Sámo založil první slovanskou říši. Oženil se pak s dvanácti slovanskými ženami, měl s nimi dvacet dva synů a patnáct dcer a šťastně vládl 35 let. Všechny další boje, jež za jeho vedení sváděli Slované s Avary, byly vítězné.

“

Bitva u Wogastisburgu

Podrobnější informace naleznete v článku Bitva u Wogastisburgu.

Později se Sámovi Slované dostali do konfliktu s franskou říší. Její vládce Dagobert I. chtěl rozšířit svou vládu dále na východ a napadl slovanská území pod záminkou pomsty za násilí údajně spáchané na franských kupcích. Dagobert I. byl poražen v bitvě u slovanského hradiště Wogastisburgu (631). Bitva trvala tři dny. Tři dny bojů ovšem neznamenají, že by bitva trvala nepřetržitě tři dny. Spíše si můžeme představit tři dny opakovaných pokusů dobýt slovanskou pevnost.^[zdroj?] Po porážce u Wogastisburku vyjednával Dagobert I. se slovanským panovníkem o míru. Ještě nedávno se Dagobertovu vyslanci Sichariovi zdálo nemožné, aby se Frankové přátelili s pohany.^[zdroj?] Přesné místo, kde se pevnost nacházela, není známo a dodnes se po něm pátrá. Podle některých historiků^[kdo?] by se mohlo jednat o vrch Rubín na Podbořansku.^[zdroj?] Pro tuto lokalizaci však dosud nebyly sneseny všeobecně přijímané důkazy.^[zdroj?]

Rozpad říše

Sámo zemřel pravděpodobně roku 659.^[zdroj?] O dalším vývoji jeho říše, která nebyla skutečným státním útvarem s pevnou organizací, není nic známo. Předpokládá se, že slovanské kmeny se od sebe opět oddělily a vyvíjely se samostatně. Hlavním cílem kmenového svazu bylo sjednotit Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a usnadnit jejich kořistnické výpravy proti sousedům. Jakmile avarské a také franské nebezpečí pominulo, svaz se rozpadl.

Údajní Sámovi potomci

Sámo měl pravděpodobně 12 manželek a s nimi 22 synů a 15 dcer. O osudu Sámových potomků se objevilo mnoho spekulací. Mezi ně patří např. příbuznost s rodem Mojmírovců vládnoucím Velkomoravské říši.^[zdroj?] V pozdějších pramenech se objevují jména jako Marovod, Vladuc z Karantánie či král Suanthos.^[zdroj?] Vyskytly se i dohady o tom, že Sámo a bájný praotec Přemyslovců, Přemysl Oráč jsou tatáž osoba, případně, že mýtický Krok, otec kněžny Libuše, byl Sámovým synem.^[zdroj?]

Odkazy

Literatura

Prameny

• Dějiny českého státu v dokumentech. Příprava vydání Zdeněk Veselý. 3., aktualizované vyd. Praha : Professional Publishing, 2012. 882 s. ISBN 978-80-7431-064-5. (česky) 
• Fredegarii et aliorum Chronica. Příprava vydání Bruno Krutsch. Hannover : Impensis Bibliopolii Hahniani, 1888. (Monumenta Germaniae Historica. Scriptorum rerum Merovingicarum ; sv. 2.) Kniha IV., kapitola 48, 58, 68, 72. (latinsky) 
• Naše národní minulost v dokumentech : chrestomatie k dějinám Československa. 1. díl, (Do zrušení nevolnictví). Příprava vydání Václav Husa; překlad Zdeněk Šimeček. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 563 s. s. 11-12. (česky) 

Sekundární literatura

• AVENARIUS, Alexander. Avary i slavjane. "Deržava Samo". In Ranne-feodal'nyje gosudarstva i narodnosti (južnyje i zapadnyje slavjane VI-XIIvv.). Moskva : Nauka, 1991. ISBN 5-02-010032-3. s. 26-37. (rusky)
• AVENARIUS, Alexander. Samova ríša a Slovensko. Súčasný stav poznania. In MARSINA, Richard. Nitra v slovenských dejinách: Zborník príspevkov z vedeckej konferencie pri príležitosti 750. výročia udelenia základných mestských výsad Nitre. Martin : Matica slovenská, 2002. ISBN 80-7090-625-1. s. 41-44. (slovensky)
• BERANOVÁ, Magdaléna. Slované. 2., přepracované vyd. Praha : Libri, 2000. 311 s. ISBN 80-7277-022-5.  
• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. s. 154-163.  
• BRACHMANN, Hansjürgen. Als aber die Austrasier das castrum Wogastisburc belagerten…(Fredegar IV, 68). Onomastica Slavogermanica. 1990, roč. 19, s. 17-33. ISSN 0474-1471. (německy) 
• CURTA, Florin. Slavs in Fredegar and Paul the Deacon: medievel gens or „scourge of God“?. Early medieval Europe. 1997, roč. 6, s. 141-167. ISSN 1468-0254. (anglicky) 
• EGGERS, Martin. Samo - "Der erste König der Slawen". Eine kritische Forschungsübersicht. Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Böhmischen Länder. 2001, roč. 42, čís. 1, s. 62-83. ISSN 0523-8587. (německy) 
• GALATÍK, Jan. Byl Hodonín hlavním městem Sámova království?. Hodonín : BIORA, 1998. 39 s.  
• CHARVÁT, Petr. Co přijel Sámo kupovat do Čech?. Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1993, roč. 31, čís. 2, s. 111-112. ISSN 1210-924X.  
• CHARVÁT, Petr. Franský kupec Samo a sásánovský zábor Arábie. Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 4, s. 903-907. ISSN 0323-1267.  
• KUNSTMANN, Heinrich. Über die Herkunft Samos. Die Welt der Slaven. 1980, roč. 25, s. 293-313. (německy) 
• LABUDA, Gerard. Pierwsze państwo Słowiańskie : państwo Samona. Poznań : Księgarnia Akademicka, 1949. 357 s. (polsky) 
• LUTOVSKÝ, Michal. Sámova říše. Historický obzor. 1990, roč. 1, čís. 3, s. 85-89. ISSN 1210-6097.  
• LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. 1. vyd. Praha : Academia, 1995. 89 s. ISBN 80-200-0420-3.  
  • BUBENÍK, Josef (rec.). Lutovský, Michal; Profantová, Naďa. Sámova říše. Slavia. 1996, roč. 65, čís. 4, s. 532-533. ISSN 0037-6736.  
  • HILSCH, Peter (rec.). Lutovský, Michal; Profantová, Naďa. Sámova říše. Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Böhmischen Länder. 1997, roč. 38, čís. 1, s. 209-210. ISSN 0523-8587.  
• MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl. 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4. s. 191-221.  
  • NEKUDA, Vladimír (rec.). Měřínský, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl. Vlastivědný věstník moravský. 2003, roč. 55, čís. 1, s. 99-102. ISSN 0323–2581.  
• PAVLICA, Tomáš. Ještě k problému lokalizace hradiště Wogastisburg. In Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 1995. Svazek 153, s. 121-133.
• POHL, Walter. Die Awaren. Ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567-822 n. Chr.. München : C. H. Beck, 1988. 529 s. ISBN 9783406333309. s. 256-261.  
• SCHÜTZ, Joseph. Fredegar über Wenden und Slawen. Jahrbuch für fränkische Landesforschung. 1992, roč. 52, s. 45-59. ISSN 0446-3943. (německy) 
• Přemyslovci. Budování českého státu. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. s. 69-70.  
• TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. s. 27-30.  

Související články

• Časně slovanské období

Externí odkazy

• Historie.cs. Praotec Sámo [online]. Česká televize, 2012-07-18, [cit. 2013-05-12]. Dostupné online.  
• NOVÁK, Jakub. Kronika tzv. Fredegara scholastika [online]. Středověk, 2006-01-11, [cit. 2013-05-12]. Obsahuje český překlad pasáží z Fredegarovy kroniky zmiňujících se o Sámovi. Dostupné online.  
• POHL, Walter. Samo [online]. Neue Deutsche Biographie 22, 2005, [cit. 2013-05-12]. S. 408. Dostupné online.  
• SCHMUDLACH, Dieter. Die "terra sclavorum" und das Königreich Samos [online]. Landschaftsmuseum Obermain, 2004-04-08, rev. 2012-04-08, [cit. 2013-05-12]. Dostupné online.  
• ŠIMÍK, Petr. Kronika tak řečeného Fredegara [online]. Moravia Magna, 2007, [cit. 2013-05-12]. Obsahuje český překlad pasáží z Fredegarovy kroniky zmiňujících se o Sámovi. Dostupné online.