Chorvatsko

Chorvatsko (starší název Charvátsko, chorvatsky Hrvatska, srbsky Chrvatska / Хрватска, slovinsky Hrvaška, italsky Croazia, maďarsky Horvátország) je nástupnický stát bývalé Jugoslávie, který se geograficky nachází na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Hlavním městem je Záhřeb.

[editovat] Úřední název Chorvatska

Úřední název státu zní od června 1990 Republika Hrvatska.

[editovat] Úřední název v dalších jazycích

česky Chorvatská republika, anglicky Republic of Croatia, francouzsky République de Croatie, německy Republik Kroatien, rusky Республика Хорватия / Respublika Chorvatija, španělsky La República de Croacia

[editovat] Starší úřední názvy Chorvatska

1939-1941 Chorvatská bánovina (Banovina Hrvatska) – v rámci Jugoslávského království
1941-1945 Nezávislý stát Chorvatsko (Nezavisna Država Hrvatska)
1945-1963 Chorvatská lidová republika (Narodna Republika Hrvatska – v rámci Federativní lidové republiky Jugoslávie)
1963-1990 Chorvatská socialistická republika (Socijalistička Republika Hrvatska – v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie)

[editovat] Historická území

Moderní Chorvatsko se skládá ze Středního Chorvatska s Chorvatským Přímořím (Záhřeb a okolí až k řece Ilově na východě, Karlovacká oblast, Rijeka a okolí, oblast Liky až k řece Zrmanji) (přirozeným centrem je Záhřeb a na Chorvatském Přímoří pak Rijeka), Dalmácie bez Kotoru, ale s územím bývalé republiky Dubrovník), Slavonie na východě země (od řeky Ilovy na východ, ke Slavonii však historicky náleží také Sremský okruh v dnešní Srbské autonomní oblasti Vojvodině), přirozeným centrem je Osijek, z většiny bývalého markrabství Istrie, tj. Istrijského poloostrova na západě Chorvatska, centrem je město Pula. Dále pak k Chorvatsku patří ještě původně uherské oblasti Mezimuří a jižní části Baranje. Znaky hlavních zemí jsou vyobrazeny i ve složeném znaku dnešního Chorvatska, který obsahuje kromě chorvatského šachovnicového štítu též znaky Slavonie (kuna), Dalmácie (tři korunované lví hlavy), Istrie (koza), Dubrovníku (barevné pruhy) a Středního Chorvatska (půlměsíc s hvězdou).

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Chorvatska

V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku illyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Během 2. - 1. století př. n. l. vytvořili Římané na Balkáně rozsáhlou provincii nazývanou Illyricum, která zahrnula také toto území. Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem byl Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. Roku 1102 bylo chorvatské království spojeno personální unií s uherským státem. někteří historici se však domnívají, že šlo spíše o anexi.

Za dob Rakouska-Uherska trpěla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska (Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, Bosna a Hercegovina, Kraňsko a Dolní Štýrsko), se Srbským královstvím, které se z v letech 1913-1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945-1963), resp. Socialistickou (1963-1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945-1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nejrozvinutější jugoslávskou republikou. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Chorvatsko dnes usiluje o vstup do Evropské unie, který by se mohl uskutečnit roku 2009.

[editovat] Politický systém

Hlavní článek: Politický systém Chorvatska

Chorvatsko je republikou v čele s prezidentem. Výkonnou moc zastávají prezident (volen na 5 let), předseda vlády, Rada ministrů (vláda); zákonodárnou moc: jednokomorový parlament (Sabor – 100-160 poslanců, 4leté volební období)

[editovat] Politické strany

Chorvatské demokratické společenství (Hrvatska demokratska zajednica, HDZ)
Chorvatští nezávislí demokraté (Hrvatski nezavisni demokrati, HND)
Chorvatská lidová strana (Hrvatska narodna stranka, HNS)
Chorvatská rolnická strana (Hrvatska seljačka stranka, HSS)
Chorvatská sociálně liberální strana (Hrvatska socijalno-liberalna stranka, HSLS)
Liberální strana (Liberalna stranka, LS)
Chorvatská strana práva (Hrvatska stranka prava, HSP)
Akce sociálních demokratů Chorvatska (Akcija socijaldemokrata Hrvatske, ASH)
Sociálně-demokratická strana – Chorvatská strana demokratických přeměn (Socijaldemokratska partija – Hrvatska stranka demokratskih promjena, SDP-HSDP)
Istrijský demokratický svaz (Istarski demokratski savez, IDS)
Srbská národní strana (Srpska narodna stranka, SNS)

[editovat] Chorvatští prezidenti

č.	Jméno a příjmení	Nástup do úřadu	Odstoupení z úřadu	Komentář
1.	Franjo Tuđman	30. května 1990	10. prosince 1999	první chorvatský prezident po získání nezávislosti, diktátor, před ukončením mandátu zemřel
2.	Vlatko Pavletić	10. prosince 1999	2. února 2000	pouze dočasně
3.	Zlatko Tomčić	2. února 2000	8. února 2000	pouze dočasně
4.	Stjepan Mesić	8. února 2000	dodnes

[editovat] Obyvatelstvo

Hlavní článek: Obyvatelstvo Chorvatska

Demografická pyramida

Dubrovnik, město na seznamu světového dědictví UNESCO, jedno z nejvíce navštěvovaných v celém Chorvatsku

Přístav ve městě Senj

Podle sčítání lidu z roku 2001 v Chorvatsku žije 4 437 460 obyvatel, z nichž je 2 301 560 žen a 2 135 900 mužů.

Průměrný věk je 39,3 (muži 37,5, ženy 41,0). Průměrná délka života je 75 let, gramotných je 98.5% obyvatel. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,40 % v roce 1992 (z 0,82 % v r. 1948)

[editovat] Národnostní složení

V roce 1991:

Chorvati 78,1 %
Srbové 12,2 %
Bosňáci /Muslimové/ 0,9 %
Maďaři 0,5 %
Slovinci 0,5 %
Češi 0,4 %
Albánci 0,3 %

V roce 2001:

Chorvati 89,63 %
Srbové 4,54 %
Bosňáci /Muslimové/ 0,47 %
Italové 0,44 %
Maďaři 0,37 %
Slovinci 0,30 %
Albánci 0,34 %
Češi 0,24 %

[editovat] Češi v Chorvatsku

Česká komunita v Chorvatsku je nejpočetnější českou krajanskou skupinou v jihovýchodní Evropě. Tato menšina sídlí zejména v okolí města Daruvar. Počet příslušníků hlásící se k české menšině však neustále klesá - zatímco v roce 1931 žilo v Chorvatsku 45 715 Čechů, krátce po válce v roce 1948 to bylo už jen 28 991 osob a během posledního sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti přihlásilo pouhých 10 510 lidí^[1].

Procentní zastoupení Čechů v jednotlivých občinách:

Daruvar 18,4 %
Polje 13,7 %
Garešnica 2,9 %
Pakrac 2,6 %
Grubišno Kutina 1,6 %
Bjelovar 0,5 %

Češi žijí i v jiných občinách, ale jejich počty jsou zanedbatelné.

[editovat] Náboženství

Procentuální zastoupení v podstatě kopíruje etnické složení: katolíci jsou Chorvati, s pravoslavím se ztotožňují Srbové, s islámem Bosňáci.

[editovat] Administrativní dělení

Hlavní článek: Administrativní dělení Chorvatska

Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (v průměru kolem 10-20) které mají podobné postavení, jako české obce.

[editovat] Turistická místa

Město Knin, ležící na jihu země

NP Krka

Vlastně celé Jadranské pobřeží s četnými ostrovy je velmi lákavé - města Rijeka, Split, Zadar, Makarska a další, dále ve vnitrozemí Plitvická jezera - soustava jezer ve vápencové krajině. Chorvatsko je pro Čechy jedna z nejnavštěvovanějších zemí.

[editovat] Státní svátky a dny pracovního klidu

[editovat] Státní svátky

1. leden Nový rok
1. květen Svátek práce
30. květen Den Chorvatského parlamentu
22. červen Den boje proti fašizmu - vztahuje se k začátku povstání v roce 1941
25. červen Den státnosti - výročí vyhlášení nezávislosti v roce 1991
5. srpen Den národní vděčnosti (osvobození Kninu v roce 1995)
15. srpen Svátek Nanebevstoupení Páně
8. říjen Den nezávislosti
25. prosinec 1. svátek vánoční
26. prosinec 2. svátek vánoční

[editovat] Dny pracovního klidu

6. leden Tři králové
Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
Svátek Božího těla (pohyblivý svátek)
1. listopad Památka zesnulých

[editovat] Reference

↑ Population of Croatia 1931-2001 [online]. Republic of Croatia - Central Bureau of Statistics, [cit. 2008-02-01]. Dostupné online. (anglicky)

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	slovníková definice na Wikislovníku.

Související články obsahuje
Portál Chorvatsko

(hr) Chorvatský informační portál
(hr) (en) Oficiální stránky chorvatské vlády
(cs) Informace pro turisty
(en) Chorvatský portál
(hr) Chorvatský autoklub - podrobná mapa, webkamery, itinerář
(cs) Počasí v Chorvatsku - webkamery, radarové snímky, diagramy
(hr) (en) Chorvatský hydrometeorologický ústav

Chorvatsko – Hrvatska – (HR)
Župy (Županije) Chorvatska (a jejich správní centra) : Město Záhřeb \|Záhřebská župa \| Bjelovarsko-bilogorská župa (Bjelovar) \| Brodsko-posávská župa (Slavonski Brod) \| Dubrovnicko-neretvanská župa (Dubrovnik)\| Istrijská župa (Pazin) \| Karlovacká župa (Karlovac) \| Koprivnicko-križevecká župa (Koprivnica) \| Krapinsko-zagorská župa (Krapina) \| Licko-senjská župa (Gospić) \| Mezimuřská župa (Čakovec) \| Osijecko-baranjská župa (Osijek) \| Požežsko-slavonská župa (Požega) \| Přímořsko-gorskokotarská župa (Rijeka) \| Sisacko-moslavinská župa (Sisak) \| Splitsko-dalmatská župa (Split) \| Šibenicko-kninská župa (Šibenik)\| Varaždinská župa (Varaždin)\| Viroviticko-podrávská župa (Virovitica) \| Vukovarsko-sremská župa (Vukovar) \| Zadarská župa (Zadar)

Chorvatsko – Hrvatska – (HR)