Ödön von Horváth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ödön von Horváth
Ödön von Horváth v roce 1919
Ödön von Horváth v roce 1919
Rodné jménoEdmund Josef von Horváth
Narození9. prosince 1901
Sušak, Rijeka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. června 1938 (ve věku 36 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Místo pohřbeníHeiligenstädter Friedhof
Povolánídramatik, spisovatel
Alma materMnichovská univerzita (do 1921)
Tématamúzické umění
Významná dílaThe Age of the Fish
OceněníKleistova cena (1931)
Manžel(ka)Maria Elsner (1933–1934)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Ödöna von Horvátha na hřbitově Heiligenstädter Friedhof v Döblingu (Vídeň)

Ödön von Horváth (9. prosince 1901, Sušak, Rijeka1. června 1938, Paříž)[1] byl německy píšící dramatik a spisovatel, který pocházel z Rakouska-Uherska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině maďarského šlechtice a rakousko-uherského diplomata Dr. Edmunda Josefa von Horvátha (1874–1950) a jeho německé ženy Marie Hermine (rozené Prehnal, 1882-1959). Dětství prožil v místech otcova diplomatického působení, tedy v Bělehradě, Budapešti, Bratislavě, Vídni a v Mnichově. Navštěvoval školy s různými vyučovacími jazyky, němčinou i maďarštinou.

V roce 1918 pobývala rodina v Bratislavě a v Budapešti, kde je zastihl konec války. Po válce odcestoval ke strýci do Vídně, aby složil maturitu. Pak odešel do Mnichova, kde dva roky studoval na univerzitě divadelní vědu, filozofii i germanistiku. V roce 1923 se vrátil k rodičům, kteří měli dům v hornobavorském Murnau, a věnoval se psaní. Dalšího roku odešel do Berlína.

Zde nejprve publikoval krátké texty, později zařazené do sbírky Sportmärchen. První drama Na krásné vyhlídce (drama morálky, lásky a lidské důstojnosti) napsal v roce 1926. Sympatizoval s Německou ligou pro lidská práva. Pro svou kritičnost byl považován za levicově smýšlejícího člověka.[zdroj?]

První úspěch slavil se svou „lidovou“ hrou Povídky z Vídeňského lesa (Geschichten aus dem Wiener Wald), inspirovanou Johannem Nepomukem Nestroyem a tradicí vídeňských lidových her. Po nástupu fašismu v Německu uprchl nejprve do Rakouska, pak do Československa a nakonec do Paříže. Zde tragicky zahynul, když na něj během bouřky spadla ulomená větev stromu.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Mord in der Mohrengasse (vznik: 1923–1924/první uvedení:1980)
    • hra vznikla někdy v období let 1923 až 1924, poprvé byla však uvedena až rok 1980 ve Vídni
  • Na krásné vyhlídce (Zur schönen Aussicht, 19261927/1969)
    • vznik 1926/27, světová premiéra: 1969, Štýrský Hradec
  • Benátská noc (Italienische Nacht, 1931)
    • světová premiéra: 20. března 1931, Theater am Schiffbauerdamm, Berlín
  • Povídky z Vídeňského lesa (Geschichten aus dem Wiener Wald, 1931)
    • světová premiéra: 2. listopadu 1931, Deutsches Theater, Berlín
  • Víra, naděje, láska (Glaube, Liebe, Hoffnung, 1936)
    • světová premiéra: 13. listopadu 1936 pod názvem Liebe, Pflicht und Hoffnung, Theater für 49, Vídeň
  • Kazimír a Karolína (Kasimir und Karoline, 1932/1961)
    • světová premiéra: 18. listopadu 1932, Leipziger Schauspielhaus, Lipsko
    • tiskem hra vyšla poprvé až roku 1961
  • Neznámá ze Seiny (Die Unbekannte aus der Seine, 1933)
  • Don Juan se vrací z války (Don Juan kommt aus dem Krieg, 1936)
  • Figarův rozvod (Figaro lässt sich scheiden, 1936/1959)
  • Soudný den (Der jüngste Tag, 1937)

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Třicet šest hodin (Sechsunddreißig Stunden) 1929
  • Věčný šosák (Der ewige Spießer) 1930
  • Mládež bez Boha (Jugend ohne Gott) 1937
  • Dítě naší doby (Ein Kind unserer Zeit) 1938
  • Století ryb (Das Zeitalter der Fische; název společného vydání Mládeže bez boha a Dítěte naší doby)

Česká vydání (výběr)[editovat | editovat zdroj]

(řazeno chronologicky od nejnovějšího)

  • Věčný šosák. Povznášející román ve třech dílech
    • z německého originálu Der ewige Spießer přeložila Hana Linhartová, Praha : Akropolis, 2013
  • Kazimír a Karolína. [lidová hra]
    • z německého originálu Kazimir und Karoline přeložil Josef Balvín, texty písní přeložil Josef Mlejnek, Praha: Artur, 2008
  • Hry
    • z německých originálů přeložili Josef Balvín … et al., Praha: Divadelní ústav, 2002
    • obsahuje hry Na krásné vyhlídce, Sládek, voják černé armády, Benátská noc, Povídky z Vídeňského lesa, Kazimír a Karolína, Víra, naděje, láska, Neznámá ze Seiny, Figarův rozvod, Don Juan se vrací z války a Soudný den
  • Bábinčina smrt
    • z německých originálů vybrala, přeložila a doslovem opatřila Ivana Vízdalová, Praha: Akropolis, 1998
  • Figarův rozvod
    • z něm. přel. Jarmila Hrubešová, Praha: Dilia, 1988
  • Soudný den
    • přel. Jarmila Hrubešová, Praha: Dilia, 1988
  • Století ryb (Mládež bez Boha. Dítě naší doby)
    • z něm. přel. a předml. naps. Lucy Topoľská, podle graf. osnovy Františka Muziky připravila Hana Keslová, Praha: Odeon, 1986
  • Století ryb
    • z něm přel. a předml. naps. Lucy Topoľská, Praha: Odeon, 1984
  • Benátská noc. Lidová hra
    • z něm. orig. Italienische Nacht přel. Josef Balvín, Praha: Dilia, 1979
  • Víra, naděje, láska. Malý tanec smrti
    • z něm. orig. Glaube, Liebe, Hoffnung přel. Valerie Sochorovská, Praha: Dilia, 1976
  • Kazimir a Karolína. Lidová hra
    • z něm. orig. Kasimir und Karoline přel. Jiří Stach, Praha: Dilia, 1975
  • Don Juan se vrací z války. Hra
    • z něm. orig. Don Juan kommt aus dem Krieg přel. Jarmila Hrubešová, Praha: Dilia, 1968
  • Povídky z Vídeňského lesa. Lidová hra o třech částech
    • přeložil Jiří Stach ; texty písní přeložil Pavel Kopta, Praha: Dilia, 1968
  • Povídky z Vídeňského lesa a jiné hry
    • z něm. originálů Geschichten aus dem Wiener Wald, Die Unbekannte aus der Seine, Figaro lässt sich scheiden přel. Jiří Stach, Karla Kvasničková, Jarmila Hrubešová, doslovem opatřil Jindřich Černý, Praha: Orbis, 1968

Rozhlasová zpracování v Českém rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KASTBERGER, Klaus. Horváth, Ödön von. In: KÜHLMANN, Wilhelm. Killy Literaturlexikon. 2., kompletně přepracované. vyd. Berlin / New York: Walter de Gruyter, 2009. ISBN 978-3-11-021391-1. Svazek 5: Har – Hug. S. 591–596.
  2. Ecce Homo - Ödön Josef von Horváth Archivováno 1. 3. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  3. Tvůrčí skupina Drama a literatura, Oldřich Knitl. Ödön von Horváth: Figarův rozvod [online]. Český rozhlas, 2017-08-12 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  4. Ödön von Horváth: Povídky z Vídeňského lesa. Láska a smrt ve stínu řeznictví. Český rozhlas. 2017-01-01. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-08.  Archivováno 8. 1. 2017 na Wayback Machine.
  5. VELÍŠEK, Martin. Ödön von Horváth: Století ryb [online]. Český rozhlas, 2012-04-05 [cit. 2016-07-23]. Dostupné online. 
  6. Ödön von Horváth: Neznámá ze Seiny [online]. Český rozhlas, 2014-06-15 [cit. 2017-10-07]. Dostupné online. 
  7. ŠEDIVÝ, František; SUCHANKOVÁ, Monika. Čeká každého z nás Soudný den? To je téma nové rozhlasové hry režiséra Víta Vencla. Vltava [online]. 2020-04-09 [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]