1980
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | ► | ►►
1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
[editovat] Události
| Demografický vývoj v Česku | |
|---|---|
| 1980 | |
| Střední stav obyvatel | 10 326 792 |
| Narození | 154 665 |
| Zemřelí | 135 537 |
| Přirozený přírůstek | 18 264 |
| Přírůstek stěhováním | 1 856 |
| Celkový přírůstek | 20 120 |
| 1980 |
|---|
Československo
- 1. listopad – sčítání lidu. V Československu k tomuto datu žilo 15 276 799 obyvatel.
- 4. listopad - V katastru obce Bartoušov na okrese Havlíčkův Brod došlo k havárii na ropovodu, při níž uniklo do přilehlého mokřadu a následně do povodí potoka Šlapanky a řeky Sázavy na 6 000 t ropy.[1] Na likvidaci havárie se až do roku 1982 podílelo na 300 pracovníků. Pro zamezení kontaminace ropou byly na Šlapance a Sázavě vytvořeny norné stěny.
- 8. listopad – uveden do provozu úsek dálnice D2 Hustopeče–Kúty, vzniklo tak celistvé dálniční spojení Praha–Brno–Bratislava.
- 11. listopad - Prodloužení linky C Pražského metra v úseku Kačerov - Háje.
Svět
- 18. dubna – Zimbabwe získalo nezávislost
- 19. července–3. srpna – konaly se 22. letní olympijské hry
- 30. července – Vanuatu získalo nezávislost
- 10. října – v Ženevě podepsána Úmluva o některých konvenčních zbraních
- 23. října - Zemětřesení v jižní I tálii o síle 7,2 stupňů Richterovy stupnice mělo epicentrum v Eboli a jevíce zasáhlo Neapol. V oblasti zahynulo 2735 osob.
- do funkce prezidenta byla zvolena první žena v historii - Vigdis Finnbogadóttirová se stala prezidentkou Islandu.
- vytvořeny nezávislé odbory Solidarita; Polsko
- byl vytvořen souborový systém FAT
- WHO prohlásilo pravé neštovice za zcela vyhubené
- celý Jeruzalém byl prohlášen za hlavní město Izraele
- začala Irácko-íránská válka (konec 1988)
- přijata tzv. Lusacká deklarace, viz Jihoafrické rozvojové společenství
- akční plán z Lagosu
- oblehání íránské ambasády v Londýně
[editovat] Vědy a umění
- byl zahájen experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET, adresace IPv4, protokol DNS, směrovací protokoly.
- založení americké heavy metalové kapely Manowar
- založena německá industriální skupina Einstürzende Neubauten
- první počítače ZX80, předchůdce populárního Sinclair ZX Spectrum
- byla vynalezena bezpapírová toaleta v Japonsku (kombinace toalety, bidetu a sušícího elementu, viz Japonská toaleta)
- zahájen projekt Spacewatch, zaměřený na hledání planetek a komet.
[editovat] Nobelova cena
- Nobelova cena za fyziku – James Watson Cronin, Val Logsdon Fitch
- Nobelova cena za chemii – Paul Berg, Walter Gilbert, Frederick Sanger
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Baruj Benacerraf, Jean Dausset, George D. Snell
- Nobelova cena za literaturu – Czesław Miłosz
- Nobelova cena míru – Adolfo Pérez Esquivel
- Nobelova cena za ekonomii – Lawrence Klein
[editovat] Narození
Česko
- 24. ledna – Petr Bakla, český hudební skladatel.
- 27. leden – Lukáš Hejlík, český filmový a divadelní herec
- 27. leden – Jiří Welsch, basketbalista 2.český hráč v NBA
- 5. února – Robin Vik, český tenista
- 13. února – Zdeněk Kutlák, český hokejista
- 8. března – Lucie Vondráčková, herečka, zpěvačka, moderátorka
- 21. března – Daniel Bambas, český herec
- 4. května – Tereza Šefrnová, česká herečka, scenáristka a režisérka
- 14. května – Zdeněk Grygera, český fotbalista
- 17. června – Jiří Havelka, divadelní režisér, dramatik, herec
- 31. července – Jiří Fischer, český hokejista
- 19. září – Zuzana Vejvodová, česká herečka
- 29. září – Dušan Vitázek, český divadelní herec
- 4. října – Tomáš Rosický, český fotbalista
- 1. prosince – Vladimír Sičák, český hokejový hráč
Svět
- 10. ledna – Rastislav Staňa, slovenský hokejový brankář
- 20. ledna – Jenson Button, pilot Formule 1
- 27. ledna – Marat Safin, ruský tenista
- 12. února – Juan Carlos Ferrero, španělský tenista
- 18. března – Alexej Jagudin, ruský krasobruslař
- 21. března – Ronaldinho, brazilský fotbalista
- 2. dubna – Erik Mongrain, kanadský skladatel a kytarista
- 3. května – Tatiana Riabkinová, ruská reprezentantka v orientačním běhu
- 29. května – Adauto, brazilský fotbalista
- 17. června – Venus Williamsová, americká tenistka
- 22. července – Kate Ryan, belgická zpěvačka
- 26. srpna – Macaulay Culkin, americký herec
- 3. září – Jennie Finch, americká softballistka
- 20. září – Patrick Friesacher, rakouský automobilový závodník
- 30. září – Martina Hingisová, švýcarská tenistka
- 24. listopadu – Elizabeth Carolan, americká wrestlerka
- 15. prosince – Dušan Mravec, slovenský malíř
- 18. prosince – Christina Aguilera, americká popová zpěvačka
- 24. prosinec – Stephen Appiah, ghanský fotbalista
- 12. září – Yao Ming, čínský basketbalista
[editovat] Úmrtí
Česko
- 18. února – Václav Lohniský, český divadelní režisér a filmový herec (* 5. listopadu 1920)
- 31. března – Vladimír Holan, český básník (* 16. září 1905)
- 28. června – Václav Jírů, český fotograf a redaktor (* 31. července 1910)
- 29. srpna – František Hradil, český hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista (* 8. prosince 1898)
- 30. září – Vojtěch Cach, český prozaik (* 7. srpna 1914)
- 16. října – Prokop Drtina, český právník a politik (* 13. dubna 1900)
- 31. října – Jan Werich, český herec (* 6. února 1905)
- 17. listopadu – Pavel Bošek, český herec a dramatik (* 1. ledna 1932)
- 23. listopadu – Karel Nový, český spisovatel (* 8. prosince 1890)
Svět
- 3. ledna – Joy Adamsonová, keňská přírodovědkyně a ochránkyně zvířat narozená v Opavě (* 1910)
- 19. ledna – Pavol Braxatoris, slovenský libretista, textař a jeden ze zakladatelů slovenské operety ( * 4. února 1909)
- 19. února – Bon Scott, australský rockový zpěvák (* 1946)
- 1. března – Jesse Owens, americký atlet – sprinter a skokan (* 1913)
- 15. dubna – Jean-Paul Sartre, francouzský filozof a spisovatel (* 21. června 1905)
- 24. dubna – Alejo Carpentier, kubánský spisovatel (* 1904)
- 29. dubna – Alfred Hitchcock, britský a americký filmový režisér (* 13. srpna 1899)
- 4. května – Josip Broz-Tito, jugoslávský prezident
- 18. května – Ian Curtis, Britský zpěvák a textař kapely Joy Division (* 15. července)
- 25. června – Vladimir Semjonovič Vysockij, ruský písničkář (* 25. ledna 1938)
- 7. června – Henry Miller, americký spisovatel (* 26. prosince 1891)
- 24. července – Peter Sellers, britský herec (* 1925)
- 27. července – Muhammad Rezá Pahlaví, íránský šáh (* 1919)
- 10. srpna – Jahjá Chán, pákistánský prezident (* 1917)
- 24. srpna – André Parrot, francouzský archeolog (* 15. února 1901)
- 7. listopadu – Steve McQueen, americký herec (* 1930)
- 4. prosince – Francisco Sá Carneiro, portugalský premiér (* 1934)
- 8. prosince – John Lennon, anglický hudebník a mírový aktivista, člen skupiny Beatles, manžel Yoko Ono (* 9. října 1940)
- 24. prosince – Karl Dönitz, německý admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu
[editovat] Hlava státu
Evropa
- Československo – Gustáv Husák
- Vatikán – Jan Pavel II.
- Sovětský svaz – Leonid Iljič Brežněv
- Francie – Valéry Giscard d'Estaing
- Dánsko – Markéta II.
- Španělsko – Juan Carlos
Ostatní
