1980
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 ► ►►
1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Události [editovat]
| 1980 | |
| Střední stav obyvatel | 10 326 792 |
|---|---|
| Narození | 154 665 |
| Zemřelí | 135 537 |
| Přirozený přírůstek | 18 264 |
| Přírůstek stěhováním | 1 856 |
| Celkový přírůstek | 20 120 |
| 1980 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo
- Do provozu byl uveden 162 m vysílač na nejvyšší hoře Moravy – Pradědu. Turistické zázemí stavby s vyhlídkou, restaurací a hotelem bylo otevřeno až o 3 roky později. Vyhlídková terasa věže je umístěna ve výšce 1 563 m n.m.
- 1. ledna – V ČSSR se ve fyzice začaly oficiálně využívat pouze jednotky mezinárodní měrné soustavy SI.
- 7. března – ÚV KSČ a federální vláda vydaly soubor opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení, který měl odstranit neefektivní prvky československého národního hospodářství. Opatření byla zaměřena zejména na snížení byrokracie v řízení ekonomiky a na úpravu struktury průmyslové výroby.
- 10. dubna – Byl vydán zákon 39/1980 Sb. o vysokých školách, který upravoval nové zmírněné podmínky pro získání vybraných akademických titulů.
- 22. května – Po 5 letech se konala volba prezidenta ČSSR. Jednalo se však pouze o formalitu, prezidentem byl jednomyslně zvolen Gustáv Husák.
- 29. května – V prostorách Národní galerie v Anežském klášteře v Praze byla otevřena expozice českého výtvarného umění 19. století.
- 26. – 29. června – Konala se 5. československá spartakiáda. V 15 skladbách vystoupilo na Strahovském stadionu 180 tis. cvičenců. Spartakiádní vystoupení zhlédlo na milion diváků.
- 6. července – U příležitosti 565. výročí upálení mistra Jana Husa se v Kostnici v NSR konal Československý týden. V budově koncilu byl v den výročí otevřen Husův dům s expozicí věnovanou Husově životu a dílu a jeho odkazu v podobě husitského hnutí. Obnova historické památky byla financována částečně československými prostředky a účastnili se jí také řemeslníci a památkáři z Tábora a Pelhřimova. Slavnostního zahájení Československého týdne se zúčastnil ministr kultury České socialistické republiky Milan Klusák. Součástí oslav byla výstava předních českých malířů a sochařů, přehlídka československých filmů, koncert Karla Gotta a vystoupení dechovky Ladislava Kubeše.
- 1. listopadu – V Československu proběhlo sčítání lidu. Na území republiky k tomuto datu žilo 15 276 799 obyvatel, z toho v ČSR 10 288 946 a v SSR 4 987 853.
- 4. listopad - V katastru obce Bartoušov na okrese Havlíčkův Brod došlo k havárii na ropovodu, při níž uniklo do přilehlého mokřadu a následně do povodí potoka Šlapanky a řeky Sázavy na 6 000 t ropy.[1] Na likvidaci havárie se až do roku 1982 podílelo na 300 pracovníků. Pro zamezení kontaminace ropou byly na Šlapance a Sázavě vytvořeny norné stěny.
- 7. listopadu – V Praze byl do provozu slavnostně uveden úsek metra II. C o délce 5,3 km, který spojoval dosavadní konečnou stanici metra na Kačerově s budovaným sídlištěm Jižní Město. Úsek zahrnuje 4 stanice – Primátora Vacka, Budovatelů, Družby a Kosmonautů, které byly v roce 1990 přejmenovány na Roztyly, Chodov, Opatov a Háje. O měsíc později – 19. prosince byl otevřen další úsek metra – trasa II. A dlouhá 2,7 km se třemi stanicemi – Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského.
- 8. listopadu – Zprovozněním úseků Jiřice – Pávov na dálnici D1 o délce 11 km a Hustopeče – Brodské na dálnici D2 o délce 35 km bylo dokončeno souvislé dálniční spojení Prahy s Bratislavou o délce 317 km. Slavnostní otevření dálnice se konalo na mostě přes řeku Moravu na hranici ČSR a SSR za účasti předsedy federální vlády Lubomíra Štrougala a předsedů obou národních vlád – Josefa Korčáka a Petra Colotky.
- 25. prosince – Televizní premiéru měl oblíbený pohádkový seriál Arabela scénáristy Miroslava Macourka a režiséra Václava Vorlíčka natočený v koprodukci se západoněmeckou televizí Westdeutsche Rundfunk. [2]
Svět
- 18. dubna – Zimbabwe získalo nezávislost
- 19. července–3. srpna – konaly se 22. letní olympijské hry
- 30. července – Vanuatu získalo nezávislost
- 10. října – v Ženevě podepsána Úmluva o některých konvenčních zbraních
- 23. října - Zemětřesení v jižní I tálii o síle 7,2 stupňů Richterovy stupnice mělo epicentrum v Eboli a nejvíce zasáhlo Neapol. V oblasti zahynulo 2735 osob.
- do funkce prezidenta byla zvolena první žena v historii - Vigdis Finnbogadóttirová se stala prezidentkou Islandu.
- vytvořeny nezávislé odbory Solidarita; Polsko
- byl vytvořen souborový systém FAT
- WHO prohlásilo pravé neštovice za zcela vyhubené
- celý Jeruzalém byl prohlášen za hlavní město Izraele
- začala Irácko-íránská válka (konec 1988)
- přijata tzv. Lusacká deklarace, viz Jihoafrické rozvojové společenství
- akční plán z Lagosu
- oblehání íránské ambasády v Londýně
Vědy a umění [editovat]
- byl zahájen experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET, adresace IPv4, protokol DNS, směrovací protokoly.
- založení americké heavy metalové kapely Manowar
- založena německá industriální skupina Einstürzende Neubauten
- první počítače ZX80, předchůdce populárního Sinclair ZX Spectrum
- byla vynalezena bezpapírová toaleta v Japonsku (kombinace toalety, bidetu a sušícího elementu, viz Japonská toaleta)
- zahájen projekt Spacewatch, zaměřený na hledání planetek a komet.
- herečka Meryl Streep získala svého prvního Oscara za film Kramerová vs. Kramer
Nobelova cena [editovat]
- Nobelova cena za fyziku – James Watson Cronin, Val Logsdon Fitch
- Nobelova cena za chemii – Paul Berg, Walter Gilbert, Frederick Sanger
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Baruj Benacerraf, Jean Dausset, George D. Snell
- Nobelova cena za literaturu – Czesław Miłosz
- Nobelova cena míru – Adolfo Pérez Esquivel
- Nobelova cena za ekonomii – Lawrence Klein
Narození [editovat]
Česko
- 24. ledna – Petr Bakla, český hudební skladatel.
- 27. leden – Lukáš Hejlík, český filmový a divadelní herec
- 27. leden – Jiří Welsch, basketbalista 2.český hráč v NBA
- 5. února – Robin Vik, český tenista
- 13. února – Zdeněk Kutlák, český hokejista
- 8. března – Lucie Vondráčková, herečka, zpěvačka, moderátorka
- 21. března – Daniel Bambas, český herec
- 4. května – Tereza Šefrnová, česká herečka, scenáristka a režisérka
- 14. května – Zdeněk Grygera, český fotbalista
- 17. června – Jiří Havelka, divadelní režisér, dramatik, herec
- 31. července – Jiří Fischer, český hokejista
- 19. září – Zuzana Vejvodová, česká herečka
- 29. září – Dušan Vitázek, český divadelní herec
- 4. října – Tomáš Rosický, český fotbalista
- 1. prosince – Vladimír Sičák, český hokejový hráč
Svět
- 10. ledna – Rastislav Staňa, slovenský hokejový brankář
- 20. ledna – Jenson Button, pilot Formule 1
- 27. ledna – Marat Safin, ruský tenista
- 12. února – Juan Carlos Ferrero, španělský tenista
- 18. března – Alexej Jagudin, ruský krasobruslař
- 21. března – Ronaldinho, brazilský fotbalista
- 2. dubna – Erik Mongrain, kanadský skladatel a kytarista
- 3. května – Tatiana Riabkinová, ruská reprezentantka v orientačním běhu
- 29. května – Adauto, brazilský fotbalista
- 17. června – Venus Williamsová, americká tenistka
- 22. července – Kate Ryan, belgická zpěvačka
- 26. srpna – Macaulay Culkin, americký herec
- 3. září – Jennie Finch, americká softballistka
- 12. září – Yao Ming, čínský basketbalista
- 20. září – Patrick Friesacher, rakouský automobilový závodník
- 30. září – Martina Hingisová, švýcarská tenistka
- 24. listopadu – Elizabeth Carolan, americká wrestlerka
- 15. prosince – Dušan Mravec, slovenský malíř
- 18. prosince – Christina Aguilera, americká popová zpěvačka
- 24. prosince – Stephen Appiah, ghanský fotbalista
- 28. prosince – Mário Pečalka, slovenský fotbalista [3]
Úmrtí [editovat]
Česko
- 18. února – Václav Lohniský, český divadelní režisér a filmový herec (* 5. listopadu 1920)
- 31. března – Vladimír Holan, český básník (* 16. září 1905)
- 28. června – Václav Jírů, český fotograf a redaktor (* 31. července 1910)
- 29. července – Jan Tausinger, český dirigent a hudební skladatel (* 1. listopadu 1921)
- 29. srpna – František Hradil, český hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista (* 8. prosince 1898)
- 30. září – Vojtěch Cach, český prozaik (* 7. srpna 1914)
- 16. října – Prokop Drtina, český právník a politik (* 13. dubna 1900)
- 31. října – Jan Werich, český herec (* 6. února 1905)
- 17. listopadu – Pavel Bošek, český herec a dramatik (* 1. ledna 1932)
- 23. listopadu – Karel Nový, český spisovatel (* 8. prosince 1890)
Svět
- 3. ledna – Joy Adamsonová, keňská přírodovědkyně a ochránkyně zvířat narozená v Opavě (* 1910)
- 19. ledna – Pavol Braxatoris, slovenský libretista, textař a jeden ze zakladatelů slovenské operety ( * 4. února 1909)
- 19. února – Bon Scott, australský rockový zpěvák (* 1946)
- 1. března – Jesse Owens, americký atlet – sprinter a skokan (* 1913)
- 25. března – Hans Walter Süsskind, britský klavírista, dirigent a hudební skladatel českého původu (* 1. května 1913)
- 15. dubna – Jean-Paul Sartre, francouzský filozof a spisovatel (* 21. června 1905)
- 24. dubna – Alejo Carpentier, kubánský spisovatel (* 1904)
- 29. dubna – Alfred Hitchcock, britský a americký filmový režisér (* 13. srpna 1899)
- 4. května – Josip Broz-Tito, jugoslávský prezident
- 18. května – Ian Curtis, Britský zpěvák a textař kapely Joy Division (* 15. července)
- 25. června – Vladimir Semjonovič Vysockij, ruský písničkář (* 25. ledna 1938)
- 7. června – Henry Miller, americký spisovatel (* 26. prosince 1891)
- 24. července – Peter Sellers, britský herec (* 1925)
- 27. července – Muhammad Rezá Pahlaví, íránský šáh (* 1919)
- 10. srpna – Jahjá Chán, pákistánský prezident (* 1917)
- 24. srpna – André Parrot, francouzský archeolog (* 15. února 1901)
- 25. září – John Bonham, britský bubeník Led Zeppelin (* 31. května 1948)
- 7. listopadu – Steve McQueen, americký herec (* 1930)
- 4. prosince – Francisco Sá Carneiro, portugalský premiér (* 1934)
- 8. prosince – John Lennon, anglický hudebník a mírový aktivista, člen skupiny Beatles, manžel Yoko Ono (* 9. října 1940)
- 24. prosince – Karl Dönitz, německý admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu
Hlava státu [editovat]
Evropa
- Československo – Gustáv Husák
- Dánsko – Markéta II.
- Francie – Valéry Giscard d'Estaing
- Maďarsko - Pál Losonczi
- Německá demokratická republika - Erich Honecker
- Polsko - Henryk Jabłoński
- Sovětský svaz – Leonid Iljič Brežněv
- Spojené království - Alžběta II.
- Spolková republika Německo - Karl Carstens
- Španělsko – Juan Carlos
- Vatikán – Jan Pavel II.
Ostatní
Reference [editovat]
- ↑ http://www.cizp.cz/Havarie-na-vodach
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/specialy/arabela/
- ↑ Mário Pečalka ukončil kariéru, SME.sk, cit. 15. 4. 2013 (slovensky)
