Karl Dönitz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velkoadmirál Karl Dönitz (16. září 1891 – 24. prosinec 1980) byl německý námořní důstojník, budovatel a vrchní velitel (1939–1945) německého ponorkového loďstva, vrchní velitel německého válečného námořnictva (1943–1945) a krátce i říšský prezident (po Hitlerově sebevraždě).
Byl hlavním stratégem německé ponorkové války, jeho koncepce neomezené ponorkové války přivedla Německo v roce 1942 blízko k vítězství nad Velkou Británií (viz Druhá bitva o Atlantik). V Norimberském procesu byl obžalován z válečných zločinů a zločinů proti míru, za něž byl odsouzen k 10 letům vězení. Rozsudek nad ním byl vnímán jako velmi kontroverzní: zatímco někteří se domnívali, že by měl být oběšen, řada námořních důstojníků z řad Spojenců vyjádřila nad rozsudkem znechucení, neboť podle nich Dönitz byl odsouzen za to, co běžně praktikovali i oni sami. Chester Nimitz prohlásil, že neomezenou ponorkovou válku vedly Spojené státy americké v Tichém oceánu od prvního dne, kdy vstoupily do války.[1]
[editovat] Reference
| Seznam prezidentů Německa |
||
|---|---|---|
| Předchůdce: Paul von Hindenburg |
1945 Karl Dönitz |
Nástupce: Theodor Heuss |
| Nacisté souzení v norimberském procesu | |
|---|---|
| Trest smrti |
Martin Bormann – Hermann Göring – Joachim von Ribbentrop – Wilhelm Keitel – Ernst Kaltenbrunner – Alfred Rosenberg – Hans Frank – Julius Streicher – Fritz Sauckel – Alfred Jodl – Wilhelm Frick – Arthur Seyß-Inquart |
| Doživotí | |
| 20 let | |
| 15 let | |
| 10 let |
Karl Dönitz |
| Osvobozeni | |

