Martin Bormann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Martin Bormann (17. června 1900 – 2. května 1945), přezdívaný „hnědá eminence“, oficiálně byl vedoucí vůdcovy kanceláře (respektive jeho osobní tajemník), tedy vedoucí hlavní kaceláře NSDAP v hodnosti říšského ministra. Syn vojáka z povolání po nedokončení zemědělské školy v Meklenbursku se stal ředitelem velkostatku.

Byl to on, kdo dostal (a i realizoval) myšlenku vybudovat pro Adolfa Hitlera tzv. Orlí hnízdo – jakousi novodobou tvrz v nedostupných Alpách, k příležitosti vůdcových 50. narozenin.

Adolf Hitler jej ve své závěti označil za „svého nejvěrnějšího muže“.

Při Norimberském procesu byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Kolem jeho smrti je stále několik otazníků, ale nejpravděpodobnější varianta je sebevražda ampulí cyankáli. Kosterní ostatky, o kterých se historici domnívají, že patřily Bormannovi, byly nalezeny na vlakovém nádraží Lehrter v Západním Berlíně Paulem Axmannem na základě výpovědi Alberta Krumnowa. Že se jedná o tělesné ostatky právě Martina Bormanna, bylo potvrzeno roku 1998 analýzou DNA.

Nacisté souzení v norimberském procesu
Trest smrti	Martin Bormann – Hermann Göring – Joachim von Ribbentrop – Wilhelm Keitel – Ernst Kaltenbrunner – Alfred Rosenberg – Hans Frank – Julius Streicher – Fritz Sauckel – Alfred Jodl – Wilhelm Frick – Arthur Seyß-Inquart
Doživotí	Rudolf Hess – Walter Funk – Erich Raeder
20 let	Baldur von Schirach – Albert Speer
15 let	Konstantin von Neurath
10 let	Karl Dönitz
Osvobozeni	Hjalmar Schacht – Hans Fritzsche – Franz von Papen

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.