1900
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
= 2. tisíciletí =
◄ | 18. st. | 19. století | 20. st. | ►
◄◄ | ◄ | 1896 | 1897 | 1898 | 1899 | 1900 | 1901 | 1902 | 1903 | 1904 | ► | ►►
[editovat] Události
Česko
| 1900 |
|---|
- 13. ledna - 22. ledna vypukla na Sokolovsku a Ostravsku generální stávka horníků.
- 28. ledna - Založen Klub za starou Prahu.
- 3. února – V Praze založen Pražský automobilní klub.
- Založena Česká strana lidová.
- Na Sněžce byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice, Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jedinou fungující meteorologickou stanicí ve střední Evropě.
- Kamenický Šenov byl povýšen na město.
- Vznikl politický okres Moravská Ostrava.
Svět
- 1. ledna - Nigerie se stala britským protektorátem
- 14. ledna - V Římě se konala premiera opery Tosca od Giacoma Pucciniho.
- 3. února – Vypukly stávky v Bruselu, Budapešti, Cáchách a Vídni.
- 8. února – Na Štrbském Plese se konalo mistrovství Evropy v rychlobruslení.
- 27. února – Piet Cronje kapituloval i s celou svou armádou.
- 27. února – 28. února – V Londýně založen Labour Representation Commitee, předchůdce pozdější Labour Party. V jeho čele stál Ramsay MacDonald.
- 3. února – Britská armáda v Búrské válce v osvobodila město Ladysmith.
- 23. března - V Knóssu na Krétě započaly vykopávky paláce bájného krále Mínoa pod vedením britského archeologa Arthura Johna Evanse
- 30. března - Francouzským parlamentem schválen zákon o omezení práce žen a dětí.
- 1. dubna - Ve Francii proběhla policejní reforma. Při ní mimo jiné dostali francouzští policisté právo nosit zbraň.
- 2. dubna - Zavedení povinné školní docházky v Belgii.
- 4. dubna - V Bruselu spáchán atentát na britského následníka trůnu prince Alberta Eduarda.
- 12. dubna - Portoriko přestalo být závislé na USA a stalo se svobodným územím.
- 12. dubna - V Paříži založena Světová cyklistická organizace (Union Cycliste Internationale).
- 24. dubna - Velká demonstrace dělníků ve Vídni.
- 1. května - Vydána kniha s názvem Smích francouzského filosofa Henriho Bergsona.
- 4. května - Návštěva Rakouského císaře Františka Josefa I. v Berlíně.
- 21. května - Mandžusko obsazeno Ruskem.
- 28. května - Úplné zatmění Slunce v Portugalsku.
- 8. září - Galvestonský hurikán smetl Galveston v Texasu a stal se tak nejsmrtonosnější přírodní katastrofou v historii USA. S asi 8 tisíci mrtvými drží tento smutný rekord dodnes.
- 1.prosince - V Německé říši žilo podle výsledků sčítání lidu celkem 56 345 014 obyvatel.
- Svobodný Oranžský stát se stal britskou kolonií.
- Začal vycházet Kronen Zeitung.
- Svolán Panafrický kongres.
- Potlačení povstání boxerů v Číně.
[editovat] Vědy a umění
- Na světové výstavě v Paříži byl poprvé použit termín televize.
- Ve Francii byl vyroben první automobil s volantem.
- Max Planck publikoval Planckův vyzařovací zákon.
- David Hilbert předložil tzv. Hilbertovy problémy.
- Friedrich Ernst Dorn objevil chemický prvek radon.
- Paul Ulrich Villard objevil záření gama.
- Thomas Alva Edison patentoval akumulátor na bázi NiFe.
- Objeven vrak, v němž byl nalezen tzv. mechanismus z Antikythéry.
- Nález minotaurova paláce
- Nejnovější názor:elektřina je způsobena proudem elektronů
- Předatvena kvantová teorie Maxe Plancka
- Objev krevních skupin
- Ital E forlanini staví první kluzák
- Na výstavě v Paříži je představen první magnetofon na světě. Používá se v něm zmagnetizovaný drát
- Vzducholoď LZ1 hraběte Ferninanda von Zeppelina absolvuje první krátké lety ve švýcarsku.
[editovat] Narození
Česko
- 4. ledna – Bedřich Fučík, historik, literární kritik, překladatel († 2. července 1984)
- 26. ledna – Zdeněk Folprecht - český dirigent († 29. října 1984)
- 29. března – Jiří Wolker, český básník († 3. ledna 1924)
- 13. dubna – Prokop Drtina, český právník a politik. († 16. října 1980)
- 26. dubna – Alén Diviš, český malíř († 15. listopadu 1956)
- 17. května – Pierre de Lasenic, český hermetik († 23. června 1944)
- 26. května – Vítězslav Nezval, český básník († 6. dubna 1958)
- 3. června – Vincenc Makovský, český sochař († 28. prosince 1966)
- 22. června – Ladislav Rašín, český politik a právník († 20. března 1945)
- 26. června – František Muzika, český malíř († 1. listopadu 1974)
- 28. července – Josef Knap, český spisovatel († 13. prosince 1973)
- 16. listopadu – Eliška Junková, česká automobilová závodnice († 5. ledna 1994)
- 13. prosince – Karel Teige, český kritik a teoretik umění († 1. října 1951)
Svět
- 4. února – Jacques Prévert, francouzský básník († 11. dubna 1977)
- 11. února – Hans-Georg Gadamer, německý filozof († 13. března 2002)
- 12. února – Vasilij Ivanovič Čujkov, sovětský voják († 18. března 1982)
- 22. února – Luis Buñuel, španělský filmový režisér († 29. července 1983)
- 2. dubna – Roberto Arlt, argentinský spisovatel († 26. července 1942)
- 5. dubna – Spencer Tracy, americký filmový herec († 10. června 1967)
- 28. dubna – Heinrich Müller, šéf Gestapa († od 29. dubna 1945 pohřešován)
- 5. června – Gábor Dénes, maďarský fyzik († 9. února 1979)
- 29. června – Antoine de Saint-Exupéry, francouzský spisovatel († 31. července 1944)
- 29. července – Eyvind Johnson, švédský spisovatel († 25. srpna 1976)
- 9. září – James Hilton, anglický romanopisec († 20. prosince 1954)
- 7. října – Heinrich Himmler, Reichsführer SS († 23. května 1945)
- 16. listopadu – Nikolaj Fjodorovič Pogodin, sovětský dramatik († 19. srpna 1962)
- 21. prosince - Vsevolod Vitaljevič Višněvskij, sovětský dramatik († 28. února 1951)
- 4. srpna - Elizabeth Bowes-Lyon, jako manželka Jiřího VI. britská královna od roku 1936 do jeho smrti v roce 1952. Po jeho smrti byla známá jako královna Alžběta, královna matka (aby nedošlo k záměně s její dcerou Alžbětou II.). (†30. března 2002)
[editovat] Úmrtí
Česko
- 8. srpna – Emil Škoda, český technik a podnikatel (* 19. listopadu 1839)
- 26. září – Eduard Albert, český chirurg (* 20. ledna 1841)
- 15. října – Zdeněk Fibich, český hudební skladatel (* 21. prosince 1850)
Svět
- 13. ledna – Peter Waage, významný norský chemik (* 29. června 1833)
- 20. ledna – John Ruskin, anglický spisovatel a sociální reformátor (* 8. února 1819)
- 6. března – Gottlieb Daimler, německý inženýr a konstruktéž prvních motocyklů a automobilů (* 17. března 1834)
- 7. srpna – Étienne Lenoir, francouzský vynálezce a obchodník (* 12. ledna 1822)
- 25. srpna – Friedrich Nietzsche, německý filozof (* 15. října 1844)
- 28. října – Friedrich Max Müller, německý filolog, lingvista a orientalista (6. prosince 1823)
- 30. listopadu – Oscar Wilde, anglický dramatik (* 16. října 1854)
[editovat] Hlavy států
- České království – František Josef I.
- Papež – Lev XIII.
- Království Velké Británie – Viktorie
- Francie – Émile Loubet
- Uherské království – František Josef I.
- Rakouské císařství – František Josef I.
- Rusko – Mikuláš II.
- Prusko – Vilém II. Pruský
- Dánsko – Kristián IX.
- Švédsko – Oskar II.
- Belgie – Leopold II. Belgický
- Nizozemsko – Vilemína
- Řecko – Jiří I. Řecký
- Španělsko – Alfons XIII. Španělský
- Portugalsko – Karel I. Portugalský
- Itálie – Umberto I./Viktor Emanuel III.
- Osmanská říše – Abdulhamid II.
- USA – William McKinley