1900

Na tento článek je přesměrováno heslo MCM. O německé módní firmě pojednává článek Moderne Creation München.

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   18. st. • 19. století • 20. st.
◄◄   ◄   1896 • 1897 • 1898 • 1899 • 1900 • 1901 • 1902 • 1903 • 1904   ►   ►►

1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události

Česko

1900
Doprava 1900 v loďstvech 1900 v dopravě 1900 v letectví Kultura 1900 v hudbě Sport

• 13. ledna - 22. ledna vypukla na Sokolovsku a Ostravsku generální stávka horníků.
• 28. ledna - Založen Klub za starou Prahu.
• 3. února – V Praze založen Pražský automobilní klub.
• 1. dubna - V Praze založena Česká strana lidová.
• 28. června - V Praze na Letné zahájen IV. Všesokolský slet
• Na Sněžce byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice, Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jedinou fungující meteorologickou stanicí ve střední Evropě.
• Kamenický Šenov byl povýšen na město.
• Vznikl politický okres Moravská Ostrava.

Předlitavsko

• 18. ledna - předsedou vlády Ernest von Koerber (do 1904)

Svět

• 1. ledna - Nigérie se stala britským protektorátem
• 14. ledna - V Římě se konala premiéra opery Tosca od Giacoma Pucciniho.
• 3. února – Vypukly stávky v Bruselu, Budapešti, Cáchách a Vídni.
• 8. února – Na Štrbském Plese se konalo mistrovství Evropy v rychlobruslení.
• 27. února – Piet Cronje kapituloval i s celou svou armádou.
• 27. února – 28. února – V Londýně založen Labour Representation Commitee, předchůdce pozdější Labour Party. V jeho čele stál Ramsay MacDonald.
• 3. února – Britská armáda v Búrské válce v osvobodila město Ladysmith.
• 23. března - V Knóssu na Krétě započaly vykopávky paláce bájného krále Mínoa pod vedením britského archeologa Arthura Johna Evanse
• 30. března - Francouzským parlamentem schválen zákon o omezení práce žen a dětí.
• 1. dubna - Ve Francii proběhla policejní reforma. Při ní mimo jiné dostali francouzští policisté právo nosit zbraň.
• 2. dubna - Zavedení povinné školní docházky v Belgii.
• 4. dubna - V Bruselu spáchán atentát na britského následníka trůnu prince Alberta Eduarda.
• 12. dubna - Portoriko přestalo být závislé na USA a stalo se svobodným územím.
• 12. dubna - V Paříži založena Světová cyklistická organizace (Union Cycliste Internationale).
• 24. dubna - Velká demonstrace dělníků ve Vídni.
• 1. května - Vydána kniha s názvem Smích francouzského filosofa Henriho Bergsona.
• 4. května - Návštěva Rakouského císaře Františka Josefa I. v Berlíně.
• 21. května - Mandžusko obsazeno Ruskem.
• 28. května - Úplné zatmění Slunce v Portugalsku.
• 8. září - Galvestonský hurikán smetl Galveston v Texasu a stal se tak nejsmrtonosnější přírodní katastrofou v historii USA. S asi 8 tisíci mrtvými drží tento smutný rekord dodnes.
• 1.prosince - V Německé říši žilo podle výsledků sčítání lidu celkem 56 345 014 obyvatel.
• Svobodný Oranžský stát se stal britskou kolonií.
• Začal vycházet Kronen Zeitung.
• Svolán Panafrický kongres.
• Potlačení povstání boxerů v Číně.

Vědy a umění

• Na světové výstavě v Paříži byl poprvé použit termín televize.
• Ve Francii byl vyroben první automobil s volantem.
• Max Planck publikoval Planckův vyzařovací zákon.
• David Hilbert předložil tzv. Hilbertovy problémy.
• Friedrich Ernst Dorn objevil chemický prvek radon.
• Paul Ulrich Villard objevil záření gama.
• Thomas Alva Edison patentoval akumulátor na bázi NiFe.
• Objeven vrak, v němž byl nalezen tzv. mechanismus z Antikythéry.
• Nález minotaurova paláce
• Nejnovější názor:elektřina je způsobena proudem elektronů
• Představena kvantová teorie Maxe Plancka
• Objev krevních skupin
• Ital E forlanini staví první kluzák
• Na výstavě v Paříži je představen první magnetofon na světě. Používá se v něm zmagnetizovaný drát
• Vzducholoď LZ1 hraběte Ferninanda von Zeppelina absolvuje první krátké lety ve švýcarsku.
• americký chemik George Washington Carver, který se zabýval výzkumem syntetických potravin, vyrobil na 300 různých produktů z burského oříšku,který má vysoký obsah bílkobin, a 118 ze sladkých brambor

Narození

Česko

• 4. ledna – Bedřich Fučík, historik, literární kritik, překladatel († 2. července 1984)
• 26. ledna – Zdeněk Folprecht - český dirigent († 29. října 1984)
• 31. ledna – František Bureš, český hudební skladatel a pedagog († 19. září 1959)
• 29. března – Jiří Wolker, český básník († 3. ledna 1924)
• 30. března – Vladimír Štědroň, český právník, klavírista, varhaník, violista, dirigent, hudební skladatel a pedagog († 12. prosince 1982)
• 13. dubna – Prokop Drtina, český právník a politik. († 16. října 1980)
• 26. dubna – Alén Diviš, český malíř († 15. listopadu 1956)
• 17. května
  • Pierre de Lasenic, český hermetik († 23. června 1944)
  • Pavel Altschul, český novinář, fotograf a vydavatel († 1944)
• 21. května – Emil Hába, český varhaník, sbormistr, hudební skladatel a pedagog († 12. února 1982)
• 26. května – Vítězslav Nezval, český básník († 6. dubna 1958)
• 3. června – Vincenc Makovský, český sochař († 28. prosince 1966)
• 16. června – František Branislav, český básník († 25. září 1968)
• 22. června – Ladislav Rašín, český politik a právník († 20. března 1945)
• 26. června – František Muzika, český malíř († 1. listopadu 1974)
• 28. července – Josef Knap, český spisovatel († 13. prosince 1973)
• 16. listopadu – Eliška Junková, česká automobilová závodnice († 5. ledna 1994)
• 13. prosince – Karel Teige, český kritik a teoretik umění († 1. října 1951)

Svět

• 4. února – Jacques Prévert, francouzský básník († 11. dubna 1977)
• 11. února – Hans-Georg Gadamer, německý filozof († 13. března 2002)
• 12. února
  • Vasilij Ivanovič Čujkov, sovětský voják († 18. března 1982)
  • Pink Anderson, americký bluesový zpěvák a kytarista († 12. října 1974)
• 22. února – Luis Buñuel, španělský filmový režisér († 29. července 1983)
• 27. února – Julián Acuña Galé, kubánský botanik († 24. července 1973)
• 8. března – Howard Hathaway Aiken, počítačový průkopník († 14. března 1973)
• 2. dubna
  • Roberto Arlt, argentinský spisovatel († 26. července 1942)
  • Nils Ambolt, švédský geodet, astronom a spisovatel († 24. listopadu 1969)
• 5. dubna – Spencer Tracy, americký filmový herec († 10. června 1967)
• 28. dubna – Heinrich Müller, šéf Gestapa († od 29. dubna 1945 pohřešován)
• 28. května – Clarance Abel, americký hokejista († 1. srpna 1964)
• 5. června – Gábor Dénes, maďarský fyzik († 9. února 1979)
• 29. června – Antoine de Saint-Exupéry, francouzský spisovatel († 31. července 1944)
• 5. července - Bernard Jan Alfrink, nizozemský kardinál († 17. prosince 1987)
• 27. července - Jakub Wajda, polský vojenský důstojník a oběť katyňského masakru (†květen 1940)
• 29. července – Eyvind Johnson, švédský spisovatel († 25. srpna 1976)
• 4. srpna - Elizabeth Bowes-Lyon, jako manželka Jiřího VI. britská královna od roku 1936 do jeho smrti v roce 1952. Po jeho smrti byla známá jako královna Alžběta, královna matka (aby nedošlo k záměně s její dcerou Alžbětou II.) (†30. března 2002)
• 9. září
  • James Hilton, anglický romanopisec († 20. prosince 1954)
  • Alexander Smakula, ukrajinský fyzik († 17. května 1983)
• 7. října – Heinrich Himmler, Reichsführer SS († 23. května 1945)
• 26. října – Ibrahim Abboud, prezident Súdánu († 8. září 1983)
• 16. listopadu – Nikolaj Fjodorovič Pogodin, sovětský dramatik († 19. srpna 1962)
• 19. listopadu – Gertruda Rakousko-Toskánská, rakouská arcivévodkyně, hraběnka Waldburg-Zeil († 22. prosince 1962)
• 24. listopadu – John Francis Ahearne, osmý předseda IIHF († 11. dubna 1985)
• 21. prosince – Vsevolod Vitaljevič Višněvskij, sovětský dramatik († 28. února 1951)

Úmrtí

Česko

• 3. února – Ottokar Nováček, houslista, violista a skladatel českého původu (* 13. května 1866)
• 5. března – Josef Hubáček, právník a novinář (* 19. listopadu 1850)
• 29. března – František Pluskal Moravičanský, lékař, přírodovědec historik a spisovatel (* 29. ledna 1811)
• 1. dubna – Jan Kušta, geolog a paleontolog (* 22. května 1845)
• 4. dubna – Emanuel Tonner, český pedagog, novinář a politik (* 25. prosince 1829)
• 18. dubna – František Černý (1830-1900), český hudební skladatel (* 29. března 1830)
• 26. května – Anton Schobloch, český podnikatel (* 5. prosince 1835)
• 2. srpna – František Michl, český lékař - chirurg (* 9. srpna 1850)
• 8. srpna – Emil Škoda, český technik a podnikatel (* 19. listopadu 1839)
• 11. září – Jindřich Hartl (Dobromil Tvrdovič), český varhaník, hudební skladatel a dirigent (* 30. dubna 1856)
• 26. září – Eduard Albert, český chirurg (* 20. ledna 1841)
• 15. října – Zdeněk Fibich, český hudební skladatel (* 21. prosince 1850)
• 21. října – František Müller, vysokoškolský profesor geodézie (* 4. září 1835)
• 24. října – Titus Krška, zakladatel prvního českého sboru dobrovolných hasičů (* 1. srpna 1842)
• 26. prosince – František Demel, římskokatolický kněz (* 31. října 1823

Svět

• 1. ledna – Adam Budwiński, polský právník (* 27. ledna 1845)
• 13. ledna – Peter Waage, norský chemik (* 29. června 1833)
• 18. ledna – Marcus Selmer, norský fotograf (* 6. října 1819)
• 20. ledna – John Ruskin, anglický spisovatel a sociální reformátor (* 8. února 1819)
• 25. ledna – Pjotr Lavrov, ruský filozof a sociolog (* 2. června 1823)
• 27. ledna – Édouard Riou, francouzský malíř a ilustrátor (* 2. prosince 1833)
• 22. ledna – David Edward Hughes, americký konstruktér a vynálezce (* 16. května 1831)
• 15. února – Karl Theodor Robert Luther německý astronom (* 16. dubna 1822)
• 23. února – Henri-Léon Nagant, belgický konstruktér a výrobce zbraní (* 1833)
• 6. března – Gottlieb Daimler, německý inženýr a konstruktéž prvních motocyklů a automobilů (* 17. března 1834)
• 15. března – Robert von Puttkamer, pruský politik (* 5. května 1828)
• 26. března – Isaac Mayer Wise, americký reformní rabín, redaktor a spisovatel (* 29. března 1819)
• 27. března – Florian Ziemiałkowski, předlitavský politik polského původu (* 28. prosince 1817)
• 7. dubna – Frederic Edwin Church, americký malíř (* 4. května 1826)
• 18. dubna – Rudolf Charousek, maďarský šachista (* 19. září 1873)
• 22. dubna – Auguste-Rosalie Bisson, francouzský fotograf (* 1. května 1826)
• 1. května – Mihály Munkácsy, maďarský malíř (* 20. února 1844)
• 5. května – Ivan Ajvazovskij, ruský výtvarník (* 29. července 1817)
• 13. května – Hermann Levi, německý klavírista, dirigent a skladatel (* 7. listopadu 1839)
• 5. června – Stephen Crane, americký autor (* 1. listopadu 1871)
• 19. června – Josefína Bádenská, bádenská princezna, kněžna von Hohenzollern-Sigmaringen (* 21. října 1813)
• 4. července – Alexander Skene, skotský gynekolog (* 17. června 1837)
• 9. července – Andreas Bauer, františkánský mnich a misionář (* 26. listopadu 1866)
• 29. července – Umberto I., Dobrý, italský král (* 14. března 1844)
• 30. července – Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský, člen britské královské rodiny (* 6. srpna 1844)
• 7. srpna – Étienne Lenoir, francouzský vynálezce a obchodník (* 12. ledna 1822)
• 11. srpna – Sanjútei Enčó, japonský vypravěč (* 1. dubna 1839)
• 12. srpna – Wilhelm Steinitz, rakouský šachista (* 17. května 1836)
• 25. srpna – Friedrich Nietzsche, německý filozof (* 15. října 1844)
• 28. srpna – Henry Sidgwick, anglický filozof a ekonom (* 31. května 1838)
• 9. října – Najden Gerov, bulharský pedagog a obrozenec (* 23. února 1823)
• 28. října – Friedrich Max Müller, německý filolog, lingvista a orientalista (* 6. prosince 1823)
• 31. října – Eugène Cuvelier, francouzský krajinářský fotograf (* 6. dubna 1837)
• 14. listopadu – Adolf Pollitzer, maďarský houslista (* 23. července 1832)
• 22. listopadu – Arthur Sullivan, anglický operetní skladatel (* 13. května 1842)
• 30. listopadu – Oscar Wilde, anglický dramatik (* 16. října 1854)
• 15. prosince – Valentin Oswald Ottendorfer, americký tiskový magnát, mecenáš (* 12. února 1826)
• 22. prosince – Leonhard von Blumenthal, pruský polní maršál (* 30. července 1810)
• 28. prosince – Alexandre de Serpa Pinto, portugalský cestovatel (* 20. dubna 1846)
• 31. prosince – Hannibal Goodwin, americký duchovní, vynálezce a fotograf (* 21. dubna 1822

Hlavy států

• Papež – Lev XIII.
• Království Velké Británie – Viktorie
• Francie – Émile Loubet
• Rakouské císařství – František Josef I.
• Rusko – Mikuláš II.
• Prusko – Vilém II. Pruský
• Dánsko – Kristián IX.
• Švédsko – Oskar II.
• Belgie – Leopold II. Belgický
• Nizozemsko – Vilemína
• Řecko – Jiří I. Řecký
• Španělsko – Alfons XIII. Španělský
• Portugalsko – Karel I. Portugalský
• Itálie – Umberto I./Viktor Emanuel III.
• Osmanská říše – Abdulhamid II.
• USA – William McKinley
• Japonsko – Meidži

Externí odkazy

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1900:

• Národní listy — ročník 40 rok 1900
• Národní politika — ročník 18 rok 1900
• Budivoj (České Budějovice) — ročník 36 rok 1900 (odkaz vede na přehled ročníků)
• Lumír — ročník 28 rok 1899-1900 (archiv ÚČL AV ČR)
• Čas — ročník 14 rok 1900
• Zlatá Praha — ročník 17 rok 1899-1900
• Říšský zákoník (česká verze) — rok 1900