Cáchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Aachen. Další významy jsou uvedeny v článku Aachen (rozcestník).
Cáchy
Aachen
Aachen Blick vom Rathaus.jpg
Cáchy – znak
znak
Cáchy – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 125–410 m n. m.
stát: Německo Německo
spolková země: Severní Porýní-Vestfálsko Severní Porýní-Vestfálsko
okres: samosprávné město
Cáchy na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 160,83 km²
počet obyvatel: 259 030 (2007-12-31)
hustota zalidnění: 1 602 obyv. / km²
správa
starosta: Jürgen Linden
oficiální web: http://www.aachen.de
telefonní předvolba: 0241 / 02403 / 02405 / 02407 / 02408
PSČ: 52062–52080

Cáchy (německy Aachen, výslovnost [áchn], zvuk [ˈaːχən] IPA, francouzsky Aix-la-Chapelle [eks la šapel], holandsky Aken) je město v nejzápadnější části Německa, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, 65 km jihozápadně od Kolína nad Rýnem a 600 km západně od Prahy. Mají 258 000 obyvatel (2004).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sousední obce: Herzogenrath, Würselen, Eschweiler, Stolberg, Roetgen, Raeren, Kelmis, Plombières, Vaals, Gulpen-Wittem, Simpelveld, Heerlen a Kerkrade.

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Cáchy se líbily už starým Keltům i Římanům, kteří zde objevili nejteplejší prameny na sever od Alp (37 až 75 °C) a nazvali město podle nich - Acquae Granni. Zkomolením obou jmen patrně časem vznikl německý název Aachen a holandský Aken. Český název Cáchy vznikl zkomolením spojení „z Aachen“.[1]

Za vlády franského krále Pipina III. Krátkého vznikla v Cáchách královská falc. Roku 788 se stala zimním sídlem nejmocnějšího vládce raného středověku Karla Velikého, který se stejně jako jeho předchůdci a následníci stěhoval po celé říši. Cáchy si však zamiloval a postupně je učinil svojí hlavní rezidencí a centrem vzdělanosti a kultury.

Symbolem města je katedrála Panny Marie. Její historie sahá do roku 786 kdy Karel Veliký založil na falci osmibokou kapli P. Marie (Oktogon, Capella palatina), jež se později stala jádrem mohutnější církevní stavby. Zde byli v letech 9361531 korunováni na římské (německé) krále panovníci Svaté říše římské, mezi nimi i čtyři čeští králové. V roce 1349 to byl Karel IV., který po vzoru cášské kaple nechal postavit obdobný kostel na Novém Městě pražském (Karlov), roku 1376 jeho syn Václav IV. K dalším historickým památkám města patří zejména gotická radnice.

Za druhé světové války, byl původní záměr velicího důstojníka Gerharda von Schwerina, opustit město a předat ho nepoškozené spojencům, proto napsal vzkaz v angličtině, kde vysvětlil svůj ústup a vyjádřil prosbu, kde žádal pomoc pro německé civilisty ve městě, tento vzkaz zanechal na telegrafním úřadě. 3. americká obrněná divize dosáhla hranice města 13. září 1944. Když zjistil, že spojenci zastavili postup před městem, změnil svůj názor a poslal své jednotky zpět do města, kde se bojovalo o každou ulici. Schwerin měl za úkol držet město za každou cenu, jednalo se o Hitlerův přímý rozkaz, i přesto, že byl splněn se zpožděním, byl původní Hitlerův záměr tohoto generála odsoudit k smrti za zradu, s pomocí maršála Rundstedta a Modela, dostal pouze válečné pokárání a byl poslán na italskou frontu. Město bylo nakonec z velké části poškozené díky urputným bojům, i přesto se Gerhard von Schwerin prohlašoval za zachránce města.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Listárna ústavu pro jazyk český

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]