Vratislav Bělík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vratislav Bělík
Rodné jménoVratislav Josef Bělík
Narození20. července 1900
Rouchovany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. října 1988 (ve věku 88 let)
Břeclav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMikulov
Povoláníučitel, spisovatel, výtvarník a etnograf
Témataetnografie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratislav Bělík (20. července 1900 Rouchovany[1] – 17. října 1988 Břeclav[2]) byl moravský učitel, národopisný spisovatel, věnoval se zejména Horácku a Podhorácku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině obchodníka Josefa Bělíka (1867–1947) a Anny roz. Langrové (1871–1909). Jeho sourozenci byli: Josef (1902), Dobromila (1899), Oldřich (1904), Ladislav (1906) a Marie (1907). R. 1940 se oženil s Ludmilou Štollovou (1903–1988).

Vratislav Bělík navštěvoval obecnou školu v Rouchovanech (1906–1911), studoval na 1. české státní reálce v Brně (1911–1918) a následně vystudoval učitelský ústav.[3] Začínal jako učitel matematiky, deskriptivní geometrie a kreslení na měšťance v Moravském Krumlově (1918–1922), svá mladá učitelská léta prožil na české měšťance ve Znojmě (1922–1938).[4]

Ve Znojmě byl také členem Sokola, v jeho divadelním souboru pilně ochotničil. Sokol pořádal i hody, kde byl Vratislav Bělík prvním stárkem. Po záboru pohraničí odešel dělat ředitele školy do Mohelna (1938–1945). Po válce učil až do důchodu ve Vladislavi (1945–1960). R. 1964 se přestěhoval z Vysočiny do Mikulova. Jako důchodce suploval za nemocné učitele na mikulovských školách ve Valtické a Pavlovské ulici a také na středním odborném učilišti, vypomáhal též v nedalekých Valticích. Na sklonku života se Vratislav Bělík přestěhoval do domova důchodců v Břeclavi, kde zemřel 17. října 1988. Pochován byl na mikulovském hřbitově.[5]

V roce 1922 vybudoval v Rouchovanech s R. Pavlíčkem muzeum, v roce 1931 navrhl a pomohl pořídit rouchovanské kroje, jeho přičiněním byla zakoupena Národní galerií gotická soška Madony rouchovanské. Od roku 1946 působil jako národopisný referent pro třebíčský okres.[6]

Přátelství s Vítězslavem Nezvalem[editovat | editovat zdroj]

Vratislav Bělík se v mládí přátelil s Vítězslavem Nezvalem[7], měli i společnou lásku Anežku Průškovou ze Šemíkovic. Anežka se jim v roce 1918, kdy měli před maturitou, provdala. Dochovala se korespondence Vratislavu Bělíkovi.[8]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Publikoval řadu článků[9] o výročních obyčejích a krojích[10][11], ale i o lidových řemeslech[12] nebo nářečích.[13] Přispíval do sborníků, novin a časopisů[14]; z nich lze uvést: Od Horácka k Podyjí, Vlastivědný sborník Vysočiny, Jiskra[15], Vlastivědný věstník moravský[16], věstník Národopisné společnosti čsl. v Praze[17]. V etnografickém časopise Národopisné aktuality (1964–1990) otiskli jeho příspěvky Hrnčíř Jan Štoček a džbánkaři František a Jan Zavřelové[18], Milostné motivy na úvodních plinách na Moravskokrumlovsku[19], Znamení stromu na lidových výšivkách[20].

Lidové písně[editovat | editovat zdroj]

V roce 1937 na gramofonovou desku firmy Esta nazpíval lidové písně Mor. Krumlovska a nahrál v nářečí z Rouchovan vypravování "Jak strécovi Sykorovimo hodeřilo do biča" a "Jak krava zežrala nárožáke".[21]

Z díla[editovat | editovat zdroj]

Exlibris Vratislava Bělíka
  • Soubor deseti knižních značek Vratislava Bělíka, vlastním nákladem 1931
  • Kostel Panny Marie v Rouchovanech, vlastním nákladem 1940
  • Horácký zpěvník, Havlíčkův Brod 1954
  • Povídání z Horácka, Havlíčkův Brod 1956
  • Horácký lidový vzor v kreslení na národní a osmileté střední škole, Havlíčkův Brod 1959
  • Horácká chasa I., II. a III., Třebíč 1965, 1966, 1967, o dospívající horácké mládeži na Třebíčsku, Náměšťsku, Moravskobudějovicku, Moravskokrumlovsku a Znojemsku
  • Vzory horáckých výšivek pro nové použití, Třebíč 1979
  • Vzory na horáckých kraslicích, Třebíč 1981
  • O lidovém stavebnictví na Vysočině, Třebíč 1983
  • Horácký kroj, Třebíč 1985

Jedinou vadou studií V. Bělíka je dobově poplatná snaha distancovat se od náznaků náboženské symboliky v lidové výzdobě, kterou nahrazuje odkazy na starořeckou či pohanskou úctu k živlům.
Bělikovy tvorby využil Bohuslav Pernica ve svém cyklu o zvycích a folklóru na Horácku a Podhorácku.

Kraslice[editovat | editovat zdroj]

Je autorem 4000 kraslic technikou zvanou "batik", u níž se kresba provádí nahřívaným kovovým plátkem a vřelým včelím voskem. Kraslicové tvorbě se věnoval hlavně v důchodu, do níž vedle původních horáckých motivů ze starých lidových výšivek zapracoval také motivy z Mikulovska. Na jeho kraslicích se tak začaly objevovat nejen vrby a letící divoké husy, ale i vinná réva, pohárky a koštýře.[22]

Betlémy[editovat | editovat zdroj]

Bělíkovo "štědrovečerní stádo“ obsahovalo 11 oveček a jednoho pastýře a bylo zhotoveno z hliněného základu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Národopisné aktuality 1989/4. na.nulk.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-27. 
  4. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 3. 
  5. ↑ ŠUBA, Josef. Vratislav Bělík a Mikulov [online]. [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ I.S.abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ Vítězslav Nezval – Z mého života, 1959, str. 135
  8. ↑ Depeše z konce tisíciletí – korespondence Vítězslava Nezvala, 1981, str. 22
  9. ↑ Národopisné aktuality 1985/4. na.nulk.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ Bělík, V.: Jak se u nás odívají. In: Karásek, J. – Kriebel, O.: Moravsko Krumlovsko a Hrotovsko. Vlastivědný sborník. Moravský Krumlov – Hrotovice 1925, str. 219-230
  12. ↑ Lidová kultura: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, Etnologický ústav AVČR 2007, 1. svazek, str. 23 Dostupné omline
  13. ↑ Vratislav Bělík – Nářeční texty ze západní Moravy, Listy filologické, roč. 73, čís. 1 (1949), str. 26–31
  14. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.kkvysociny.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ BĚLÍK, Vratislav. STARÝ KROJ A DNEŠNÍ OBLÉKÁNÍ NA MORAVSKO-KRUMLOVSKU A NA TŘEBÍČSKU [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ Národopisné aktuality 1970/2. na.nulk.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ Národopisné aktuality 1972/2. na.nulk.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ Národopisné aktuality 1977/3. na.nulk.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  21. ↑ Od Horácka k Podyjí, ročník 14, číslo 4, str 64a Dostupné online
  22. ↑ Vratislav Bělík o svých kraslicích, Mikulovský zpravodaj 1969, č. 10, s. 6–9

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOV. Z lásky k rodnému kraji. Znojemsko. Roč. 25, č. 29 (18.07.1984), s. 4
  • DOUPALOVÁ, E. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988
  • NOVÁK, Pavel. Stal se horáckou legendou. Znojemsko. Roč. 28, č. 46 (16.11.1988), s. 4
  • DV. Venkovského učitele proslavily i kraslice. Moravské noviny Rovnost. Roč. 8, č. 250 (24.10.1998), s. 2, příl.
  • NOVÁK, Pavel. Krása Horácka vynikne jen pod sluníčkem. Znojemsko. Roč. 30, č. 32 (08.08.1990), s. 4
  • ZEJDA, R., HEDBÁVNÝ, M., JINDRA, P., BENDA, P., RICHTER, K. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s. ISBN 80-7268-104-4. 231 s.
  • CHALUPSKÁ, Marie. Štafeta generací: Vratislav Bělík. Od Horácka k Podyjí. Č. 2 (2001), s. 1, 2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vratislav_Bělík&oldid=23758590“