Přestupný rok
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přestupný rok je rok který má 366 dní. Obecně lze říci, že přestupný rok je problémem kalendářů (juliánský, gregoriánský), které se snaží běh času počítat podle cyklů navzájem nesoudělitelných (den, měsíc, rok).
Kalendářní rok má 365 dní. Ale protože jeden tropický rok je dlouhý 365,24219 dne, musí časem dojít k odchylce jednoho dne. To nastane jednou za čtyři roky a právě tehdy se vkládá jeden den navíc, kterému se často říká přestupný den (viz juliánský kalendář). Tím se docílí hodnoty 365,25 dne na rok.
Ani to není dostatečně přesná délka tropického roku. Za tisíc let dojde k posunu o 7,81 dní, které budou oproti skutečnosti přebývat. Proto gregoriánský kalendář upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné 400. Přestupné byly například roky 1600, 2000 apod. Přestupné nejsou roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd.
Odchylka gregoriánského kalendáře oproti skutečnosti činí 31 dní, které budou přebývat za 100 tisíc let.
Přestupný den je zvláštní den, který se přidává do kalendáře, aby kalendářní rok svou délkou co nejvíce odpovídal tropickému roku. Takový rok se nazývá přestupný rok.
Historie přestupných dnů sahá až do starověkého Egyptu, kdy byl v roce 238 př. n. l. zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok.
V roce 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar stejné počítání do kalendáře používaného v Římě (proto označení juliánský kalendář). Chyba tohoto systému činí 1 den na 128 let. Kvůli nahromaděným rozdílům byl v roce 1582 dekretem papeže Řehoře XIII. kalendář reformován. V tomto gregoriánském kalendáři se přestupný den vkládá každý rok, který je dělitelný čtyřmi s výjimkou celých století, která nejsou dělitelná 400 (roky 2000, 2400 jsou přestupné, kdežto 1700, 1800, 1900, 2100 ne). Chyba gregoriánského kalendáře činí 1 den za 2620 let. V řehořském kalendáři se přestupný den vkládá jako 29. únor.
Příbuzná témata:
