Římské království

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Římské království
Regnum Romanum (la)
 Řím (sídliště) 753 p.n.l.?509 p.n.l. Římská republika 
geografie
Mapa
Starověké čtvrti Říma.
hlavní město:
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Řím (sídliště) Řím (sídliště)
Nástupnické:
Římská republika Římská republika

Římské království (latinsky Regnum Romanum) byla monarchistická vláda města Říma a jeho teritorií. O historii Římského království je toho známo málo, jelikož se z té doby nedochovaly žádné písemné záznamy a všechny jeho dějiny byly napsány během Římské republiky a Římského impéria, a z velké části se zakládají na legendách. Nicméně dějiny Římského království začínají založením města, tradičně datovaném na rok 753 př. n. l., a končí svržením králů a založení Republiky někdy okolo roku 509 př. n. l.

Zrození Říma[editovat | editovat zdroj]

To, z čeho se nakonec stalo Římské impérium, začalo jako osada okolo pahorku Palatin u řeky Tibery ve střední Itálii. Palatin a okolní pahorky představovaly snadno udržitelnou pozici v širokých úrodných pláních okolo nich.

Tradiční popis římské kultury, který se k nám dostal od Livia, Plútarcha, Dionýsia z Halikarnassu a jiných, je ten, že v prvních stoletích vládla Římu řada sedmi králů. Tradiční chronologie podle Varra udává dobu jejich vládnutí na 243 let, což činí mimořádný průměr vládnutí jednoho krále – téměř 35 let. Toto číslo bylo ovšem později sníženo. Galové zničili všechny římské historické záznamy, když po Bitvě u Alliy v roce 390 př. n. l. drancovali město, takže o království neexistují žádné soudobé záznamy. Archeologické důkazy nicméně podporují fakt, že osada v Římě byla založena v polovině 8. století př. n. l.

Politické instituce[editovat | editovat zdroj]

Král[editovat | editovat zdroj]

Raný Řím byl monarchie řízená králi (latinsky rex). Králové byli voleni římskými lidmi a žádný z nich se nespoléhal na armádu, aby se dostal na trůn.

Insignie římských králů byly:

Ze všech těchto insignií byla nejdůležitější nachová tóga.

Jestliže byl král suverénní, pak mu náležela nejvyšší moc státu a díky jeho pozici zastával tyto pozice:

  1. vrchní výkonná moc – sloužil jako předseda vlády s možností prosadit zákony, spravoval všechen státní majetek, rozděloval dobyté území a dohlížel na veřejně prospěšné stavby
  2. vrchní velitel – velitel římské armády s možnostmi odvádět k vojsku a organizovat legie, jmenovat vojenské velitele a vést válku
  3. hlava státu – sloužil jako hlavní představitel Říma ve vztazích s ostatními mocnostmi a přijímal všechny cizí velvyslance
  4. velekněží – sloužil jako oficiální představitel Říma a jeho lidí před bohy
  5. hlavní zákonodárce
  6. nejvyšší soudce – posuzoval všechny občanské a kriminální případy

Senát[editovat | editovat zdroj]

Romulus zřídil senát po založení Říma tak, že vybral nejurozenější muže (bohaté a s legitimními ženami a dětmi), aby sloužili jako městská rada. Senát sestával ze 100 senátorů.

V monarchii měl senát velmi malou moc a autoritu, protože většinu politické moci vlastnil král a mohl ji vykonávat bez jeho souhlasu. Senát fungoval hlavně jako králova rada a koordinátor zákonů. Každý zákon, který navrhl král, mohl senát vetovat nebo ho přijmout. Král se poté rozhodl, jestli jejich radu přijme nebo odmítne. Právo svolat senát měl pouze král, jen v období interregna ho měl sám senát.

Veřejné úřady po monarchii[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Římská republika.

Aby se nahradila vláda králů, byl zřízen nový úřad: konzul. Zprvu dva konzulové, kteří byli voleni na jeden rok, vlastnili všechnu královu moc a mohli navzájem vetovat své činy. Později byla moc konzulů oslabena předáním částí jejich funkcí praetorům a censorům.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roman Kingdom na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]