Rovnodennost
Rovnodennost (latinsky aequinoctium) je astronomický termín pro okamžik, kdy střed obrazu Slunce na nebeské sféře prochází jarním bodem nebo podzimním bodem. Tento okamžik lze též charakterizovat tím, že Slunce má vůči světovému rovníku nulovou deklinaci. Jarní rovnodennost nastává na severní polokouli obvykle okolo 20. března a podzimní 23. září, přičemž jejich přesný čas se z roku na rok mírně mění. Další charakteristikou je to, že v okamžik rovnodennosti je zemská osa přesně kolmá na průvodič Země–Slunce.
Rovnodennosti nemají vztah se vzdáleností Země od Slunce či polohou vůči apsidám dráhy Země.
Přesná definice pomocí deklinace může být nahrazena některou lidovější.
- Rovnodennosti jsou okamžiky, kdy Slunce přechází přes rovník.
- Rovnodennosti nastávají, když den trvá stejně dlouho jako noc, tedy právě dvanáct hodin. Astronomicky však tato definice není přesná. Protože má sluneční disk v průměru při průmětu na nebeskou sféru více než půl stupně a v zemské atmosféře dochází k refrakci slunečního světla, je Slunce v den rovnodennosti viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut[1].
Data jarní a podzimní rovnodennosti jsou na severní a jižní polokouli opačná.
Obsah |
Popis rovnodenností [editovat]
Březnová rovnodennost [editovat]
- V Česku jde o jarní rovnodennost (na jižní polokouli je to podzimní rovnodennost)
- Nastává obvykle 20. či 21. března
- Vzácně může být i 19. března (poslední výskyt roku 1796, příští výskyt 2044)[2]
- Slunce vychází přesně na východě a zapadá na západě (ovšem horizont pohledu by musel být v nadmořské výšce 0 m nad Středozemním mořem). Na rovníku přechází v poledne přes nadhlavník.
- Na severním pólu Slunce vyjde – začíná polární den.
- Na jižním pólu Slunce zapadne – začíná polární noc.
Zářijová rovnodennost [editovat]
- Česku jde o podzimní rovnodennost (na jižní polokouli je to jarní rovnodennost)
- Nastává obvykle 22. či 23. září
- Vzácně může být i 21. září (příští výskyt 2092) nebo 24. září (poslední výskyt roku 1931, příští výskyt 2303)[2]
- Slunce vychází přesně na východě a zapadá na západě. Na rovníku přechází v poledne přes nadhlavník.
- Na severním pólu Slunce zapadne – začíná polární noc.
- Na jižním pólu Slunce vyjde – začíná polární den.
Reference [editovat]
- ↑ SUCHAN, Pavel; KUBALA, Petr. Začátek astronomického jara, brzký termín Velikonoc a letní čas. www.astro.cz [online]. 2008-03-18 [cit. 2008-03-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Začátky ročních dob od roku 1000 př.n.l. až do roku 2999 n.l.
