Rovnodennost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oslunění Země o rovnodennosti
Rovnodennosti a slunovraty (zemská osa je svisle; Solstice - slunovrat; Equinox - rovnodennost; Sun - zdánlivá poloha Slunce)

Rovnodennost (lat. aequinoctium) je v astronomii okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose.[1] Rovnodennost nastává dvakrát do roka:

Březnová rovnodennost je na severní polokouli přechod z astronomické zimy do jara a mlusíme tedy o jarní rovnodennosti, kdežto v září přechází léto v podzim a mluvme o rovnodennosti podzimní. Naproti tomu na jižní polokouli začíná jaro v září a podzim v březnu.

Popis rovnodenností[editovat | editovat zdroj]

  • Rovnodennosti nemají vztah se vzdáleností Země od Slunce či polohou vůči apsidám dráhy Země.
  • Jako astronomické jevy neurčují kalendářové přechody mezi zimním a letním časem, které se stanovují administrativně. Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, bývá to poslední neděli v březnu a v říjnu.
  • Slunce o rovnodennosti vychází přesně na východě a zapadá na západě (ovšem horizont pohledu by musel být v nadmořské výšce 0 m nad Středozemním mořem). Na rovníku přechází v poledne přes nadhlavník.
  • V den slunovratu Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se tak střídá polární den a noc.
  • Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce), takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut[2].

Březnová rovnodennost[editovat | editovat zdroj]

Zářijová rovnodennost[editovat | editovat zdroj]

Historie a význam[editovat | editovat zdroj]

V okolí slunovratu se délka dne mění velmi pomalu a určit den slunovratu je proto obtížné. Naproti tomu rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit daleko jednoduššími prostředky. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu (například vrcholu jakékoli tyče) v průběhu dne po přímce (přesněji řečeno po rovnoběžce). Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.[6]

Je proto pravděpodobné, že nejstarší kultury zakládaly svůj kalendář právě na rovnodennosti, která v některých kulturách určovala počátek roku. Tak je tomu například ve Starém zákoně (Ex 12, 2 (Kral, ČEP), který ovšem zachoval i jinou tradici podzimního počátku roku. Na jarní rovnodennosti dodnes závisí i proměnné datum židovských i křesťanských Velikonoc.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, heslo Aequinoctium.
  2. SUCHAN, Pavel; KUBALA, Petr. Začátek astronomického jara, brzký termín Velikonoc a letní čas. www.astro.cz [online]. 2008-03-18 [cit. 2008-03-19]. Dostupné online.  
  3. a b Posledná jarná rovnodennosť 21.3.2011
  4. a b Nastává jarní rovnodennost 2014
  5. a b Začátky ročních dob od roku 1000 př.n.l. až do roku 2999 n.l.
  6. Podle pokusů ing. Z. Ministra bohatě stačí metrová tyč. J. Sokol, Čas a rytmus. 2. vyd. 2004, str. 79.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Aequinoctium. Sv. 1, str. 271

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]