Letní čas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přestože je používání letního času v Evropě a Severní Americe obvyklé, většina světové populace ho nevyužívá.
     Letní čas zaveden
     Letní čas přestal být využíván
     Letní čas nikdy nezaveden
Jaro – posun o jednu hodinu dopředu; ve střední Evropě z 2:00 na 3:00
Podzim – posun o jednu hodinu zpět; ve střední Evropě z 3:00 na 2:00

Letní čas je označení systémové úpravy měření a udávání času, při které se v určité oblasti po část roku (v době léta a okolo něj) nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, nýbrž čas posunutý dopředu, obvykle o 1 hodinu. Původním účelem zavedení letního času byla snaha o úsporu elektrické energie, která by jinak byla potřeba pro večerní svícení – díky letnímu času je večer „déle“ světlo (ale ráno se rozednívá „později“). V kontrastu s letním časem bývá běžný pásmový čas často nesprávně označován za „zimní čas“. Skutečný zimní čas, tj. posun hodin dozadu oproti běžnému pásmovému času, nachází mnohem menší uplatnění než letní čas.

V Evropské unii včetně Česka byly v roce 1996 doby začátku a konce letního času sjednoceny – letní čas začíná v noci na poslední neděli v březnu (je o hodinu víc) a končí v noci na poslední neděli v říjnu (je o hodinu míň).[1] Ke zrušení střídání časů, původně dle návrhu Evropské komise plánovanému na rok 2019, pro neshodu členských států na upřednostňovaném celoročním řešení (zda používat jen pásmový čas nebo jen letní čas) dosud nedošlo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Princip podobný letnímu času se asi poprvé objevil roku 1784 v dopise Benjamina Franklina vydavatelům časopisu Journal of Paris.[2] Dopis však byl míněn ironicky, Franklin nenavrhoval zavedení letního času, ale aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo.

První vážně míněný návrh na zavedení letního času učinil londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight.[3] Ačkoli se mu podařilo přesvědčit i jednoho z britských poslanců, návrh se nepodařilo prosadit.

V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916,[4] a to hned v řadě evropských zemí. Jako první zřejmě letní čas zavedlo Německo od 30. dubna 1916 do 1. října téhož roku, a Rakousko-Uhersko, jehož součástí tehdy byly i české země (pro Předlitavsko bylo do roku 1920 k tomu právním zmocněním vlády nařízení ministra práv RGBl 274/1914[5] z října 1914). Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918.[zdroj?] Také Velká Británie si upravila hodinky a letní čas zde ve třetím válečném roce fungoval mezi 21. květnem a 1. říjnem 1916. Dále pak ve Švédsku od 15. května 1916 do 30. září téhož roku, ale v dalších letech v něm už nepokračovalo.

Jako výhoda zavedení letního času byl tehdy zmiňován volný čas úředníků za světla,[6] pokles spotřeby petroleje na svícení,[7][8] ale žádný přínos pro obchod[9] či průmysl.[10] Dělníci po práci tak ještě mohli pracovat na poli, ale to vedlo k poklesu produktivity v továrnách.[11] Děti nechtěly jít večer za světla spát.[12] Letní čas tak byl i v Čechách nepopulární,[13] zvláště na venkově byl proti němu odpor.[14] Ve Francii byl zaveden z důvodu úspory uhlí.[15]

Dne 19. března 1918 byla v USA zákonem zavedena časová pásma (tehdy již používaná na železnici), se kterými bylo zavedeno i používání letního času (počínaje 31. březnem) po zbytek 1. světové války. Letní čas platil v letech 1918 a 1919, byl však natolik nepopulární (lidé tehdy vstávali i chodili spát dříve), že tento zákon byl poté zrušen.

V Rusku byl letní čas poprvé zaveden v roce 1917, v některých obdobích ve 20. letech byla hodinová ručička posunuta o dvě, nebo dokonce i o tři hodiny dopředu. Těžko tedy říct, jestli to byl čas letní, nebo spíše upravený. Po několikaleté přestávce byl v SSSR znovu čas změněn v roce 1930 a lišil se od pásmového času o jednu hodinu, tedy jakoby letní čas platil po celý rok. (Ostatně stejnou věc v současnosti praktikují Francie a Španělsko, které by zeměpisně patřily do stejného časového pásma jako Velká Británie.) Za 2. světové války v letech 1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči časovému pásmu. V únoru 2011 schválil prezident Dmitrij Medveděv zrušení standardního času a zavedení letního času celoročně. Naposledy se v Rusku posunul čas na letní 27. března 2011 o hodinu dopředu.[16][17] Stejný krok ohlásilo i Bělorusko (2011) a Arménie (2012).[18] Parlament Ukrajiny v září 2011 schválil opuštění standardního času, ovšem hned v říjnu 2011 parlament tyto plány zrušil.[19][20] V Rusku byl ale pro nesouhlas veřejnosti znovu zaveden standardní („zimní“) čas při podzimní změně času v roce 2014.[21]

Letní čas byl znovu zaveden v důsledku úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích (tehdy v Protektorátu Čechy a Morava) fungoval nepřetržitě (!) od 1. dubna 1940 až do 2. listopadu 1942, dále pak od 29. března do 4. října 1943, od 3. dubna do 2. října 1944, a konečně od 2. dubna do již svobodného 1. října 1945. Dále pak od 6. května do 6. října 1946, od 20. dubna do 5. října 1947, od 18. dubna do 3. října 1948 a od 10. dubna do 2. října 1949. Na přelomu roku 1946 (1. prosince 1946 – 23. února 1947) byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu. Příslušné vládní nařízení bylo vydáno 27. listopadu, tedy čtyři dny před změnou.

Počátkem 70. let nastal ropný šok. V USA byl tedy zaveden letní čas, ale jen v letech 1974 a 1975. Poté byl znovuzaveden například ve Francii a to od roku 1976. Každoroční letní čas byl v Československu znovuzaveden nikoliv jako důsledek ropné krize, ale v roce 1979 jako reakce na energetickou krizi způsobenou náhlým poklesem teplot (viz Uhelné prázdniny 1979).[22][23] Ve Francii měl letní čas ušetřit elektřinu ve formě 300 000 tun ropy,[24][25] takže i v Československu byl pro dobré zkušenosti občanů[26][pozn. 1] ve Francii přijat.[27] Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend (v noci ze soboty na neděli) a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, takže se jí přizpůsobilo i Česko.

Letní čas v Česku a ve světě[editovat | editovat zdroj]

Na letní čas se v Česku každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy po 01:59:59 SEČ (středoevropského času) následuje 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času).[28] Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se po 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. Používání letního času je harmonizováno direktivou Evropské komise.[29]

Letní čas je záležitostí zemí mírného pásu. V tropickém pásu se délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl. Obdobně v polárních oblastech, kde polární noc trvá až půl roku, nemá samozřejmě letní čas smysl.

Ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky se letní čas používá. Podle pravidel Evropské unie přechod nastává ve všech časových pásmech současně, v 1:00 UTC (tzn. 2:00 SEČ, resp. 3:00 SELČ), poslední neděli v březnu, resp. říjnu.

V USA a Kanadě letní čas začíná dříve a končí později než v zemích Evropské unie – druhou nedělí v březnu, resp. první nedělí v listopadu. Některé části jejích území však letní čas nepoužívají.

Státy na jižní polokouli mají léto v době, kdy je na severní polokouli zima, tudíž i letní čas tam oproti severní polokouli platí v opačné části roku; proto časový posun mezi Českem a např. Chile může být podle aktuálního data buď 4, 5, nebo 6 hodin.

Letní čas v muslimských zemích zpožďuje tradiční ramadánovou večeři, protože slunce podle letního času zapadá později. Proto se v měsíci Ramadánu od něj v některých zemích dočasně upouští nebo je to jeden z důvodů, proč se vůbec nezavádí.[30][31]

Mapa ukazuje rozdíl mezi občanským časem a středním časem v Evropě během zimy. I bez letního času jsou státy v Evropě s časem oproti průměrnému ze Slunce napřed.
Barva Čas oproti lokálnímu průměrnému času
1 h ± 30 min zpět
0 h ± 30 min
1 h ± 30 min napřed
2 h ± 30 min napřed
Mapa ukazuje rozdíl mezi občanským časem a středním časem v Evropě během léta. Většina států je hlavně díky letnímu času napřed.
Barva Čas oproti lokálnímu průměrnému času
1 h ± 30 min zpět
0 h ± 30 min
1 h ± 30 min napřed
2 h ± 30 min napřed
3 h ± 30 min napřed

Argumenty pro a proti[editovat | editovat zdroj]

Argumenty pro[editovat | editovat zdroj]

Změna východu a západu slunce (pro Prahu) se změnou na letní čas. Zatímco je průměrný čas úsvitu bez zavedení letního času přibližně 5:55 (v létě 37 dnů i před 4:00), tak po zavedení letního času je to přibližně 6:29. Soumrak pak nastává průměrně v přibližně 18:10 respektive přibližně v 18:44.

Argumentem pro zavedení letního času byly především již dříve uvedené energetické úspory. Občas se také argumentuje pro letní čas tím, že se poněkud zmírňují některé energetické špičky.

Denní biologický rytmus člověka ovlivňuje sluneční záření. Proto ranní vstávání v daný čas neodpovídající slunečnímu úsvitu může způsobovat deprese.[32] Letní čas tak napomáhá synchronizovat cyklus spaní.[33]

Argumenty proti[editovat | editovat zdroj]

Kritici letního času jej považují za zcela nepřirozený a umělý. Argumentují, že se člověk řídí vnitřními biologickými hodinami, které si obtížně zvykají na změnu času[34] či letní čas samotný.[35] Jde však o cirkadiánní rytmus, který sice umožňuje přizpůsobení (například tzv. časový posun, kdy se mění časové pásmo a doprovází ho pásmová nemoc), ale není to zdravé. Extrémem je noční práce, kterou IARC klasifikuje jako pravděpodobný karcinogen.[36]

Většina uznávaných energetiků tvrdí, že spotřeba energie se posunem času téměř nemění nebo že energetické úspory jsou diskutabilní.[37] Podle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv, protože přirozené osvětlení je i tak dost dlouhé a prodloužení letního času do října znamenalo v porovnání s předchozími roky ztrátu, protože ztráty za říjen se vyrovnají úsporám za září.[38] Rakouský svaz podnikatelů v energetice uvádí, že zavedení letního času již několik let nepřináší energetické úspory, ale naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot, neboť Rakušané jezdí svými auty do pozdějších večerních hodin. Také veškeré venkovní aktivity (pracovní i odpočinkové) lze provozovat déle vzhledem k oficiálnímu času. V roce 2008 vznikla studie využívající legislativní změny týkající se letního času v americkém státu Indiana k výpočtu účinku letního času; podle této studie způsobuje letní čas celkové zvýšení energetických nákladů o asi 1 %, neboť úspory energie potřebné na osvětlení jsou převáženy zvýšenou spotřebou energií na topení a klimatizaci.[39]

Dalším argumentem (obecně proti střídání času) jsou problémy spojené s odebranou či přidanou hodinou například ve směnných provozech[40] nebo v dopravě, kdy při přechodu z letního času zpět se některé vlaky na hodinu zastavují,[41] resp. že se při přechodu z letního času 2× během dne zopakují stejné časové údaje 2:xx.[42]

Iniciativy za zrušení[editovat | editovat zdroj]

Pro zrušení používání letního času v EU vznikla také iniciativa „Pouze jeden čas“ (For Only One Time)[43] ; pro možnost předložení návrhu ve formě evropské občanské iniciativy by ale potřebovala nashromáždit milion podpisů občanů EU, z toho aspoň 16 500 v Česku.[44] Z českých politiků se boji za zrušení střídání času dlouhodobě věnuje senátor za KDU-ČSL Petr Šilar[45] a na půdě Evropského parlamentu se snaží otázku otevřít jeho spolustraník Tomáš Zdechovský.[46]

V únoru 2018 se skupina poslanců Evropského parlamentu snažila o první krok ke zrušení střídání standardního a letního času. Nakonec se ale v Evropském parlamentu podařilo schválit jen výzvu Evropské komisi, která má výhody a nevýhody střídání času prozkoumat a navrhnout nějaké řešení.[4] Evropská komise nakonec navrhla zrušení střídání standardního a letního času do roku 2019 s tím, že státy si sami zvolí, jaký čas si ponechají. Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová prosazuje přechod na standardní čas.[47] Portugalsko, Polsko a Kypr si však chtějí ponechat letní čas.[48] V březnu 2019 však bylo prozatímně rozhodnuto, že k poslednímu posunu času by mělo dojít v roce 2021.[49] Doposud však nebylo definitivně rozhodnuto, tato problematika byla odložena kvůli pandemii covidu-19.[50] Ke zrušení nedojde dříve než v roce 2026.[51]

Návrh jiného řešení[editovat | editovat zdroj]

Někteří lidé místo dvou změn času každý rok navrhují přejít na „letní čas“ celoročně, tzn. trvale přijmout sousední časové pásmo. Tato myšlenka se objevuje hlavně ve Velké Británii, pro kterou by to znamenalo přechod na SEČ, tzn. sjednocení časového pásma s většinou Evropy. Permanentní letní čas byl již zaveden roku 1974 v USA, ale vzápětí zrušen pro značnou nevoli.[52]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Během své existence období letního času ovlivnilo množství nepředstavitelných událostí. „Znemožnilo teroristický útok, údajně snižuje účast ve volbách a množství halloweenských koledníků.“[53]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Rudé právo v této referenci píše: „nedávno poznamenal v té souvislosti list Aurore, «v době potřeby neexistují žádné malé úspory»“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:32000L0084
  2. (anglicky) Benjamin Franklin's Essay on Daylight Saving Archivováno 15. 1. 2010 na Wayback Machine.
  3. (anglicky) William Willett's pamphlet Archivováno 30. 9. 2010 na Wayback Machine.
  4. a b Změna času 2018: Kdy začíná letní čas a proč ho ještě nezrušili - Reflex.cz. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. ISSN 1213-9017. 
  5. RGBl. č. 274/1914. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online.
  6. Český Lloyd [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1917. Dostupné online. 
  7. Český Lloyd [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1916. Dostupné online. 
  8. Obzor národohospodářský [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1918. Dostupné online. 
  9. Český Lloyd [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1917. Dostupné online. 
  10. Český Lloyd [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1917. Dostupné online. 
  11. Český Lloyd [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1917. Dostupné online. 
  12. Čech [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1916. Dostupné online. 
  13. Národní listy [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1916. Dostupné online. 
  14. Český deník [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1918. Dostupné online. 
  15. Čech [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1920. Dostupné online. 
  16. http://en.rian.ru/russia/20110209/162521632.html
  17. http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/1036634
  18. http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/armenie-rusi-letni-cas-sladi-se-s-moskvou-a-priblizi-evrope_224054.html
  19. Ukrajinci po vzoru Ruska a Běloruska ruší zimní čas. EuroZprávy.cz [online]. INCORP, 2011-09-20 [cit. 2018-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-27. ISSN 2336-257X. 
  20. Kyiv Post. Independence. Community. Trust - Ukraine - Ukraine to return to standard time on Oct. 30 (updated). Kyiv Post [online]. 2011-10-18. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  21. Putin podepsal nový zákon. Do Ruska se vrátí zimní čas. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-07-22. Dostupné online. 
  22. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 36/1979 Sb., o zavedení letního času v letech 1979 a 1980. In: Sbírka zákonů. 1979. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  23. KRUPKA, Jaroslav. Silvestr 1978 přinesl šok: Večer bylo téměř jaro, ráno mráz uvrhl zemi do chaosu. Deník.cz. 2023-12-31. Dostupné online [cit. 2023-12-31]. 
  24. Průboj [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1978. Dostupné online. 
  25. Nová svoboda [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1979. Dostupné online. 
  26. Rudé právo [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1979. Dostupné online. 
  27. Mladý svět [online]. [cit. 2023-10-30]. Roč. 1979. Dostupné online. 
  28. Změna času 2022: Kdy a proč se střídá zimní a letní čas?. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. 
  29. Evropská směrnice 2000/84/EC o uspořádání letního času v EU. EUR-Lex [online]. [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. 
  30. TIME AND DATE. Morocco formalizes yearly Daylight Saving Time [online]. March 16, 2012 [cit. 2016-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. TIME AND DATE. Morocco extends DST to October 27, 2013 [online]. September 28, 2013 [cit. 2016-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. OLDERS, Henry. Average sunrise time predicts depression prevalence. S. 99–105. Journal of Psychosomatic Research [online]. 2003-08. Roč. 55, čís. 2, s. 99–105. Dostupné online. DOI 10.1016/s0022-3999(02)00479-8. PMID 12932507. (anglicky) 
  33. Seasonal clock changing helps to synchronize human sleep/wake cycle across latitude. medicalxpress.com [online]. 2019-05-21. Dostupné online. (anglicky) 
  34. TUČEK, Josef. Letní čas je tady. A rozhozené biologické hodiny také. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-03-26 [cit. 2021-09-16]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  35. Standard time more beneficial for public health than summer time. www.rivm.nl [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  36. List of Classifications Agents classified by the IARC Monographs, Volumes 1–134 [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  37. Letní čas? Nesmyslné vítězství inženýrů nad člověkem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-03-28 [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. 
  38. JÍLEK, Karel. ZIMNÍ ČAS: Změna času ušetří půl procenta spotřeby energie. Neviditelný pes [online]. O.Neff, 2000-10-20 [cit. 2008-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. ISSN 1212-673X. 
  39. KOTCHEN, Matthew J.; GRANT, Laura E. Does Daylight Saving Time Save Energy? Evidence from a Natural Experiment in Indiana. Cambridge, Massachusetts: National Bureau of Economic Research, 10. 2008. Dostupné online. 
  40. Zrušení letního času nám nevadí, krčí rameny čeští průmyslníci. Střídání časů jim peníze neušetří. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2018-02-25 [cit. 2018-03-24]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  41. O hodinu si přispíme. Změna letního času na středoevropský zastaví i vlaky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-10-28 [cit. 2018-03-24]. Dostupné online. 
  42. Jan Sokol: Jak si lidé ochočili sluneční čas. A teď se vracejí k přírodě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-11-07 [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. 
  43. For Only One Time [online]. [cit. 2017-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-16. 
  44. ČTK: V noci na neděli začne platit letní čas, bude tak o hodinu kratší, ČeskéNoviny.cz, 28. 3. 2014
  45. Pro zrušení letního času v EU musí Češi dodat přes 16 tisíc podpisů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-05-17. Dostupné online. 
  46. Europoslanec Zdechovský prohlašuje: 'Stop změně času'. Hradecký deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 25-10-2014. Dostupné online. 
  47. Ranní světlo léčí. Všichni odborníci doporučují zrušit letní čas, říká fyzioložka Illnerová. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-10-31 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. https://www.politico.eu/article/countries-resist-jean-claude-juncker-daylight-saving-clock-change-plan/ - Countries resist Juncker’s clock change plan
  49. http://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20190304IPR30073/could-switching-between-summer-and-winter-time-end-in-2021 - Could switching between summer and winter time end in 2021?
  50. Vyspíme se o hodinu méně. Na konci března přejdeme na letní čas. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-03-18 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  51. https://www.byznysnoviny.cz/2021/07/21/stridani-letniho-a-zimniho-casu-v-cesku-neskonci-lide-si-budou-pretacet-hodinky-az-do-roku-2026/ - Střídání letního a zimního času v Česku neskončí. Lidé si budou přetáčet hodinky až do roku 2026
  52. https://medicalxpress.com/news/2022-03-permanent-daylight-america-didnt.html - Permanent daylight saving time? America tried it before, and it didn't go well
  53. SITA. Zmeny času spôsobujú problémy i zachraňujú životy. Webnoviny.sk [online]. 2011-10-29 [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]