Evropská občanská iniciativa
Evropská občanská iniciativa je jednou z hlavních inovací obsažených v Lisabonské smlouvě a nástroj sloužící k posílení přímé demokracie v Evropské unii. Umožňuje jednomu milionu občanů EU, mezi nimiž jsou zastoupeni občané alespoň čtvrtiny členských států, požádat Evropskou komisi, aby navrhla legislativu, která spadá do některé z politik Unie.[1] Komise má v EU exkluzivní právo zákonodárné iniciativy.
Možnost evropské občanské iniciativy staví občany na tutéž úroveň, na které se nachází Evropský parlament a Rada Evropské unie, jež toto právo požívají na základě čl. 225 a 241 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Obsah |
Právní základ [editovat]
Právní základ občanské iniciativy je položen v článku 11, odstavec 4 Smlouvy o Evropské unii (TEU) a v článku 24, odstavec 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Oba tyto články byly nově zavedeny Lisabonskou smlouvou. Evropská občanská iniciativa je doplňkem ke stávajícímu právu podat petici Evropskému parlamentu a právu na odvolání k Evropskému ombudsmanovi, které ustanovila již Maastrichtská smlouva (1993). Petice a občanská iniciativa se však podstatně liší způsobem svého fungování, svými podmínkami a tím, komu jsou určeny.[2]
Praktická opatření, podmínky a postupy související s evropskou občanskou iniciativou stanovuje nové nařízení. Evropský parlament a Rada Evropské unie na základě návrhu předloženého Komisí přijaly nařízení, které stanovuje pravidla a postupy, kterými se tento nový nástroj politiky řídí.[3] Podle tohoto nařízení je prvním dnem, kdy je možné registrovat novou občanskou iniciativu, 1. duben 2012.
V České republice jsou některé související podmínky a postupy související s prováděním zmíněného evropského nařízení upraveny zákonem o evropské občanské iniciativě, který dne 25. dubna 2012 schválil senát a který čeká na podepsání prezidentem republiky.[4]
Pravidla iniciativy [editovat]
Aktivisté, kteří mají zájem iniciovat vznik nového evropského předpisu, musí nejprve založit tzv. občanský výbor, jehož členové musejí pocházet alespoň ze čtvrtiny členských států a jenž je zodpovědný za registraci iniciativy u Evropské komise. Komise před zaregistrováním předložené iniciativy disponuje dvěma měsíci času pro posouzení, zda dotyčná iniciativa splňuje základní podmínky přijatelnosti.
Následně mohou organizátoři přistoupit ke sbírání podpisů, pro něž je určena doba 12 měsíců. Podpisy mohou být sbírány na papírovém formuláři nebo prostřednictvím internetu. Pro úspěšné prosazení iniciativy je zapotřebí sesbírat alespoň 1 milion podpisů, přičemž počet podepsaných občanů musí alespoň ve čtvrtině členských států dosáhnout stanovený minimální počet. Minimální počty jsou pro jednotlivé členské státy stanoveny individuálně a odpovídají počtu členů Evropského parlamentu z daného státu vynásobenému 750. Pohybují se od 3750 podpisů pro Maltu do 74 250 pro Německo. Pro Českou republiku je minimální počet 16 500 podpisů.
Za kontrolu platnosti podpisů budou odpovědné jednotlivé členské státy. Ty zároveň rozhodnou, jaké osobní údaje budou muset být pro kontrolu platnosti u každého podpisu uvedeny (zda půjde o číslo občanského průkazu každého signatáře, nebo jen datum jeho narození, případně adresu bydliště). Neměnnou podmínkou však je, že všichni podepsaní musí být občany EU a být ve věku, který je opravňuje k účasti ve volbách do Evropského parlamentu v dané zemi.
Příklady občanských iniciativ [editovat]
První podaný návrh občanské iniciativy se týkal GMO. V říjnu 2010 mezinárodní organizace Greenpeace ohlásila, že pod "Petici za Evropu bez geneticky modifikovaných plodin" sebrala milionu podpisů a že petice bude předána předsedovi Evropské komise.[5]
Jednou z dalších iniciativ je návrh doplnit evropskou hymnu slovy v neutrálním jazyce esperanto a tak umožnit občanům zpívat ji společně a posílit tím evropskou identitu při současném zachování identit národních. Předkladatelem návrhu je Evropská esperantská unie.[6]
V lednu 2013 Evropská komise zaregistrovala evropskou občanskou iniciativu za prozkoumání bezpodmínečného základního příjmu jako nástroje na zlepšení jejich současných systémů sociálního zabezpečení; předkladatelem je německá Netzwerk Grundeinkommen.[7]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Citizens' Initiative na anglické Wikipedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Občianska iniciatíva EÚ na slovenské Wikipedii.
- ↑ http://ec.europa.eu/dgs/secretariat_general/citizens_initiative/index_en.htm
- ↑ http://www.europarl.europa.eu/parliament/expert/displayFtu.do?language=cs&id=73&ftuId=FTU_2.5.html
- ↑ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě
- ↑ Senát PCŘ: Detail historie tisku č. 321
- ↑ Premiéra pro občanskou iniciativu: zákaz GMO
- ↑ PÍTROVÁ, Mariana. Sladíme Evropu hymnou v esperantu, plánuje iniciativa [online]. EUROSKOP, [cit. 2012-04-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Bezpodmínečný základní příjem (BZP) – prozkoumání cesty k emancipačním podmínkám sociálního zabezpečení v EU [online]. Evropská komise, [cit. 2013-04-11]. Kapitola Registr evropských občanských iniciativ. Dostupné online.
